Ale ty priority, a především z hlediska zahraniční a bezpečnostní politiky, jsou zcela jednoznačné. Prostě musíme dokázat, že Ukrajina uspěje a že Česká republika nebude bezprecedentně ohrožována tímto ruským agresivním chováním. Já myslím, že každý ví, co znamenala druhá světová válka, každý se může podívat na dějiny Evropy, co znamená, když spolu evropské státy válčí, když se přesouvá obyvatelstvo. To je něco, co prostě nechceme, aby se kdykoliv do střední Evropy vrátilo. Proto také zaměříme naše předsednictví do velké míry z hlediska zahraniční části na podporu Ukrajině, budeme hledat další finanční prostředky na případnou rekonstrukci Ukrajiny a podporujeme všechny další aktivity, které do velké míry nejsou čistě vládní, ale jsou to aktivity občanské společnosti - a to se mi líbilo, že zmínila i paní místopředsedkyně Vildumetzová, protože solidarita občanů, kdy občané posílají peníze, ať už na humanitární, nebo třeba i na vojenské sbírky, je opravdu úžasná. Myslím si, že celá česká společnost zde zaslouží velké poděkování a Ministerstvo zahraničních věcí samozřejmě hraje i roli ve schvalování veřejných sbírek a plně to podporujeme.

Na závěr si dovolím zmínit jednu věc, která prošla médii, a to je - je to do velké míry symbolická věc, ale ukazuje to, jakým způsobem máme zcela jasno v naší zahraniční politice - my jsme byli zvoleni do Rady OSN pro lidská práva na místo, které bylo po suspenzi členských práv uvolněno Ruskem. A je to Česká republika, která včera již hlasovala pro rezoluci, která rozšířila mandát nebo zpřesnila vyšetřovací mandát komise, která se bude zabývat zvěrstvy, které Rusko páchá na Ukrajině - vyvražďování obyvatelstva, systematické přesuny téměř 1,5 milionu lidí někam do Ruska, unášených přes filtrační tábory. Toto všechno je třeba vyšetřit, protože dnes se na území Ukrajiny odehrávají brutální zločiny proti lidským právům, a je potřeba zjistit, k tomu mít detaily, aby to potom i mezinárodní soudy mohly nějakým způsobem vyšetřit. To, co my si zde připomínáme k různým příležitostem ke konci druhé světové války, se bohužel dnes prostě na Ukrajině odehrává.

Jinak platí, že Ministerstvo zahraničních věcí ve spolupráci s dalšími orgány státní správy chystá takzvaný Magnitského zákon, sankční zákon. Já ho během června předložím na vládu, seznámím s tím návrhem i veřejnost a budeme mít konečně i zákon, který nějakým způsobem nám dovolí, pokud Evropské unii zrovna někdo bude blokovat nějaká jména, zařadit i vlastní jména na sankční seznamy.

Takže toliko k zahraničněpolitické části toho, co dělá vláda. Rozumím tomu, že to nemusí nutně přispět vždycky k tomu, že se vyřeší bolavý konkrétní problém, který je vidět někde, například třeba na těch nádražích, ale dlouhodobě to vytváří podmínky proto, abychom byli schopni jako Česká republika obstát. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji, pane ministře. Vaše vystoupení vyvolalo osm faktických poznámek. Jenom chci věřit tomu, že faktická poznámka touto cestou není snaha přeskočit řádně přihlášené do obecné rozpravy, kterých je sedm. Nicméně k první faktické poznámce zvu pana poslance Vondráka. Pane poslanče, prosím, vaše dvě minuty.

Poslanec Ivo Vondrák: Dobré už odpoledne, dámy a pánové. Pane předsedající, vás uklidním, protože mohu přeskočit pouze sám sebe jakožto prvního přihlášeného. A dovolte mi, abych krátce zareagoval v těch dvou minutách, protože si myslím, že to je důležité.

Nejprve použiji tady k panu vicepremiérovi a ministrovi Rakušanovi jedno staré české přísloví: Pýcha předchází pád. A já si myslím, že zatím na to ještě nemůžeme být pyšní. Zatím jsme někde po první etapě, kdy jsme spousty lidí ubytovali, ale ubezpečuji vás o tom, že každý den přibývá konstantní počet nových uprchlíků a ubytovací kapacity se snižují, a to nemluvím o těch, kteří jsou skutečně, jak se říká přesně, zvláště zranitelní, jinak nepřizpůsobiví, kteří samozřejmě začínají mít problémy s ubytováním nejen v Praze, prosím, ale i v ostatních krajích včetně toho našeho.

Druhá věc, kterou bych tady chtěl zmínit - a to je další úsloví, řekněme byznysové, které hovoří o tom, že kdo neměří, neřídí. Třetí týden - a vy si to možná pamatujete - našeho společného setkání hejtmanů jsem říkal jednu důležitou věc. Musíme vytvořit systém, který bude evidovat pohyb a to, kde se nachází uprchlíci. Bez toho nelze v podstatě dimenzovat jak zdravotní systém, systém školský a samozřejmě ani to ubytování a systém sociální. A já tedy oceňuji to, že se objevila už tato první verze dashboardu, já to skutečně chválím. Myslím si, že se začíná připravovat něco, co bylo podobné Chytré karanténě, která dodnes funguje a poskytuje velmi validní data o tom, jak se pohybuje dneska epidemie. (Předsedající: Čas, pane poslanče.) Ano, děkuji, takže skončím. Kdy to bude fungovat? Děkuji.

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Dodržujme, prosím, dvě minuty. Další s faktickou poznámkou je přihlášen pan poslanec Žáček. Připraví se pan poslanec Nacher.

Poslanec Pavel Žáček: Děkuji za slovo. Já bych se vrátil k tomu, co říkala paní místopředsedkyně, a trochu bych reagoval na některé věci. Tady skloňovala kolegy, kritiku na výboru pro bezpečnost. Já bych výbor pro bezpečnost jako celek hájil, protože velmi podrobně probíráme ty věci, zleva, zprava, moc nerozlišujeme koalice - opozice. Je to otázka národní bezpečnosti, a proto je nutné říci, jako celek výbor zaujímá kompaktně stanovisko, které podporuje vládu v tomto smyslu řešení této části krize.

Já bych si dovolil citovat usnesení z 9. schůze 14. dubna. Za prvé výbor bere na vědomí poskytnuté informace dokumentu Stanovení strategických priorit vlády ČR ke zvládání uprchlické vlny související s invazí Ruské federace na Ukrajinu a podporuje a oceňuje, což je vytučněno, kroky vlády a jednotlivých ministerstev ohledně řešení současné krize. To nám přednášel prosím tady zde přítomný pan ministr vnitra. Oceňuje práci Policie ČR, Hasičského záchranného sboru ČR, odboru azylové a migrační politiky, jednotlivých krajů, měst a obcí, pracovníků školství, neziskových organizací, úřadů práce a všech ostatních, kteří se účastnili zvládání uprchlické vlny, a pak žádá ten dokument, který by měl být do příštího týdne, do 18. května.

Čili já bych chtěl říct, že jako celek v tomto smyslu výbor postupuje maximálně jednotně a ta kritika, dotazy kritické, které jsou jak v otevřeném jednání, tak v tom uzavřeném, jsou pochopitelné. Jako celek se dokážeme shodnout, proto se jenom trošku bráním proti tomu vypichování některých kritických hlasů. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji za dodržení času. Další s faktickou poznámkou je přihlášen pan poslanec Nacher. Pane poslanče, vaše dvě minuty.

Poslanec Patrik Nacher: Děkuji, pane předsedající. Já mám dotaz v reakci na vystoupení pana ministra zahraničí, a to zejména z toho, protože zastupuje Pirátskou stranu. Teď budu vystupovat jako pražský poslanec a zastupitel. Já jsem za poslední dva dny zaznamenal aktivní komunikaci pana primátora Zdeňka Hřiba, který vyzval vládu k tomu, aby do příštího úterý zahájila práci na vytvoření nějakého systému rozdělování uprchlíků po krajích, protože v Praze už opravdu není prostor, a v případě, že se tak nestane, tak Praha, údajně tedy podle slov pana primátora, zavře asistenční centrum ve Vysočanech. Připomínám, že v Troji už vzniklo stanové městečko, co se děje na hlavním nádraží, asi víte z médií.

Já bych se chtěl zeptat tedy, protože to je unikátní příležitost se takhle ptát, protože pan primátor reprezentuje Pirátskou stranu, která zároveň je součástí vlády, takže on vlastně to vzkazuje své vlastní vládě, kde je tedy zakopaný pes? Jestli v tom, že vláda něco připravené má a pan primátor to neví, tudíž pak ani o tom neinformuje nás pražské zastupitele, anebo vláda něco takového připravené nemá, nechává v tom Prahu, která má, pokud jsem si správně přečetl, čtyřnásobný počet uprchlíků na počet obyvatel oproti průměru zbytku krajů, tak jestli by mi mohli páni ministři na to nějakým způsobem odpovědět, abych i já nějakým způsobem věděl, jak se s tou informací popasovat ve vztahu k primátorovi hlavního města Prahy. Tím, že si to pinká primátor versus vláda, tak já teď moc nevím, na čí straně je pravda, a absurdita toho je, že on zastupuje subjekt, který je součástí vlády, takže tomu už pak nerozumím dvojnásobně. ***