Výraznější propagace činnosti Ministerstva zdravotnictví je samozřejmě důležitá. Například, jak jsem zmínil, je to ta léčba onkologických pacientů. Dneska je to 47 dětských onkologických pacientů a já část těch dětí viděl, mluvil jsem s jejich maminkami a už bych to asi podruhé nedal. Všem vám doporučuji, abyste ty smutné příběhy věděli, a jsem nesmírně hrdý na naši medicínu, jsem nesmírně hrdý na naši dětskou onkologii, protože tady těchto 47 dětí, si troufnu říct, že jsme jejich životy zachránili. Ta to je něco, na co si myslím, že může být pyšný každý Čech, každý český lékař a z nás, co sedíme v této Poslanecké sněmovně.

Konečně jsme se rozhodli neakceptovat doporučení WHO, protože ti měli představu, že budou lékaři vyplňovat jakýsi 37stránkový formulář, a to ještě písemně. Tak já jsem se rozhodl riskovat problém, zakázal jsem tady toto a naopak vytvoříme elektronický formulář, který bude sloužit. A naopak přesvědčuji kolegy v ostatních zemích, že není možné zatěžovat zdravotníky další písemnou prací a 30stránkovými formuláři.

Teď už se blížím ke konci. Projekt Krize Ukrajina stanovuje deset cílů projektu a já si stručně dovolím ty cíle přečíst: (1.) Zajištění primární péče o ukrajinské uprchlíky s minimalizací dopadů na dostupnost péče o české občany. Rozšíření stávajícího systému nízkoprahových ambulancí, UA POINTy pro dospělé a dětské pacienty. 2. Zajištění a monitoring kapacit specializované nemocniční a centrové péče, nastavení hraničních parametrů pro aktivaci emergentních mechanismů EU, převoz a sdílení pacientů v rámci členských zemí EU, v rámci členských států EU - aby to bylo pochopitelné. 3. Zavedení základní zdravotní prohlídky ukrajinských uprchlíků pro zajištění základní zdravotní dokumentace a minimalizace epidemiologických a zdravotních rizik. 4. Zajištění zdravotní dokumentace ukrajinských pacientů mimo stávající systém registrujících lékařů, praktických a dětských, možnost ve spolupráci s WHO, ale velmi obezřetně, v kontextu tedy, co se týče administrativy, v kontextu zefektivnění poskytované péče a zamezení duplicit a nadužívání. Tady je potřeba být velmi obezřetný a pečlivý. (5.) Přehled kapacit v oblasti primární i lůžkové péče a napojení na systém MVČR, monitorující rozložení uprchlíků v České republice, a to se děje, systémy jsou propojeny. (6.) Zajištění léčiv a vakcín, jejichž dostupnost by mohla být ohrožena zvýšeným výskytem onemocnění či infekcí spojených s nárůstem počtu pacientů, a to a) zajištění vakcín, jejichž dostupnost by mohla být ohrožena, a to se podařilo, b) zajištění léčiv, jejichž dostupnost by mohla být ohrožena zvýšeným výskytem onemocnění či infekcí spojených s nárůstem počtu pacientů, to se podařilo a dále na tom pracujeme. (7.) Zapojení zdravotníků z Ukrajiny do systému poskytování zdravotní péče v ČR s ohledem na jejich statut - dočasná ochrana - a právní systém v ČR a EU. A tady sem musím přijít a musím se přiznat, a upřímně řečeno stydím se za to lehce: tady nejsme tak rychlí, jak bych si představoval, a nedaří se nám to posunovat tak rychle, jak já bych si představoval. Ten problém holt vyžaduje i změnu některých zákonů, a to není v moci jenom ministra zdravotnictví, je to v moci Poslanecké sněmovny. (8.) Racionalizace statutu státního pojištěnce pro ukrajinské uprchlíky pobývající dlouhodoběji na území České republiky. Omezení zařazení osob s udělenou dočasnou ochranou, které jsou schopné zaměstnání, do kategorie státních pojištěnců ČR na dobu nejvýše 180 dní - bychom chtěli stimulovat, aby si všichni našli práci a stali se standardními pojištěnci, ti, kteří mohou. (9.) Zajištění koordinace humanitární pomoci pro obyvatele Ukrajiny ve formě dodávek léčiv, ale ne na úkor českého trhu. A to se podařilo, jak jsem referoval. A konečně, což je velmi důležité: (10.) Zajištění podpory duševního zdraví, psychiatrická léčba a zajištění péče o drogově závislé. A tady bych chtěl poděkovat neziskovým organizacím, drogovému koordinátorovi a dalším, kteří na tom intenzivně pracují.

Vážený pane předsedající, dámy a pánové, pokusil jsem se stručně shrnout řadu těch věcí a omlouvám se za to, že jsem to četl, ale já jsem jenom pouhý ministr zdravotnictví. Ti, kteří nesou většinou zásluhy za to, že se to daří a že to intenzivně funguje, to jsou ti neoblíbení úředníci, pracovníci Ministerstva zdravotnictví, kteří tím tráví desítky hodin navíc, kteří opravdu pracují neskutečným způsobem, a já bych jim chtěl za to obrovsky poděkovat. Je to pan náměstek Dvořáček, který všechno koordinuje a který to dělá 24 hodin denně včetně víkendů. To jsou ti, kterým se podařilo tu zdravotnickou část uprchlické krize zvládnout, já nejsem nic. Děkuju. (Potlesk zprava.)

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, pane ministře. Nyní s přednostním právem je přihlášen pan ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka. Prosím, pane ministře.

Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Děkuji. Dobré dopoledne, vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové. Protože si myslím, že je potřeba, aby také byl prostor na diskusi, tak se pokusím být opravdu stručný a shrnu některé zásadní věci, které se týkají této strategie, jejích východisek a aktuální situace uprchlické krize, kterou tady máme ve střední a východní Evropě. Vezmu to po konkrétních programových částech, které jako rezort Ministerstva práce a sociálních věcí řešíme.

Pokud jde o první část, která se týká sociálních služeb, tady opravdu - a řekněme podpory dětí - tady jsme jako ministerstvo připravili i finanční dotační titul, který podporuje aktivity nevládních organizací v této poměrně složité době, kdy jsou pro nás tyto aktivity důležité v tom, že tito lidé jsou na Kacpech, pomáhají těmto lidem z hlediska integrace, z hlediska napojení například na to, jakým způsobem si jít do školy, do školky zajistit zápis a tak dále, takže jsme zajistili, aby tyto aktivity byly financované, aby to nevládní organizace jako diakonie, charity, Armáda spásy a další netáhly z běžných finančních prostředků, kde to vlastně ani není možné financovat.

Zajistili jsme také podporu toho, aby když už k nám do České republiky přijdou osoby s vážným typem handicapu, aby mohly sociální služby v České republice i je přijmout a postarat se o ně. To je také nastaveno. Zároveň je také nastaveno i to, aby byla pravidla, jak především ukrajinské ženy dokázat zaměstnat právě v sociálních službách, kde už ony dneska mohou začít pracovat jako pečovatelky. Jsou k tomu vydefinované podmínky, děje se to.

Řešíme i agendu péče o děti, o děti bez doprovodu. Na tom spolupracujeme s ambasádou, na tom také spolupracujeme s ministryní práce a sociálních věcí na Ukrajině. Měli jsme k tomu společná jednání. Dnes připravujeme i vzájemnou dohodu, jakým způsobem toto bude řekněme podpořeno i formálně, nejenom na základě komunikace, která běžela doposud. Klíčové je to, abychom neudělali žádné nevratné kroky z hlediska osvojení, z hlediska adopcí a podobně, dokud je tento stav, dokud nejsou úplně všechny věci vyjasněny, ale zároveň aby péče o tyto děti byla zajištěna v kvalitě maximálně možné, kterou můžeme realizovat.

Další klíčová oblast za Ministerstvo práce a sociálních věcí je podpora lidí, kteří k nám přicházejí. To znamená, realizovali jsme systém humanitární dávky, který je jednoduchý, administrovatelný, zároveň vytváří rámec pro to, aby tito lidé tady měli nějaké minimální zabezpečení, aby mohli zaplatit své minimální náklady, které prostě zaplatit musí každý z nás, kdo musíme nějak existovat, takže 5 000 korun humanitární dávka tady je. V tento okamžik je do konce srpna. Počítáme s jejím prodloužením, aby tato humanitární dávka i princip byl do konce účinnosti zákona, to znamená do konce února 2023. Hledáme způsoby a principy, jak tu humanitární dávku upravit, její formu distribuce a její výši tak, abychom případně našli i motivační faktory, jak případně tuto humanitární dávku v čase snižovat a motivovat lidi, aby se více snažili najít si vlastní zaměstnání, vlastní práci.

Postavili jsme k tomu solidární příspěvek, který hradí náklady českých domácností, které poskytly přístřeší. Počítáme teď v průběhu června s jeho aktualizací tak, abychom více podpořili ještě ubytovací kapacity, které by ještě mohly být nabídnuty, a aby těm, kteří vlastní ty byty nebo nemovitosti, tato výše dostatečně byla schopna také pokrýt případné adaptační náklady. To znamená, počítáme s úpravou a s vytvořením řekněme dvou úrovní finančního ocenění těch, kteří poskytují různé typy v rámci solidárního ubytování. Tak to je tato záležitost.

Samozřejmě, dalším velmi důležitým krokem je celá agenda trhu práce, kdy Česká republika je dneska v situaci, kdy zhruba 45 000 žen, které přišly do České republiky, už dneska pracují. Je to nejvyšší číslo, které máme ze všech států, kam přicházejí lidé z Ukrajiny. Děláme i další kroky, aby toto číslo rostlo. Teď spouštíme opravdu naplno jazykové vzdělávání, které je klíčem k úspěšné adaptaci na trh práce. Byly dokončeny sylaby ve spolupráci s MŠMT. A jsme připraveni přes úřady práce financovat jazykové kurzy ve firmách, jazykové kurzy, které budou dělat nevládní organizace, školy, univerzity a tak dále. To nám běží. Takže předpoklad je, že poměrně velmi vysoké procento těch, kteří přišli z Ukrajiny a mohou pracovat, že je dokážeme zapojit na trh práce. Evidentně toto je něco, co je pozitivní i pro celou společnost, i pro příjmy do státního rozpočtu a veřejných rozpočtů, protože aktivita těchto lidí se logicky propisuje do vyšších příjmů, takže pak je potom také beneficientem každý občan České republiky. ***