Při všech přímo řízených zdravotnických organizacích jsou zřízeny UA POINTy. UA POINTy nemají cíl, aby byla dána přednost ukrajinským uprchlíkům, ale cíl je velmi pragmatický a myslím si, že rozumný. Řada z uprchlíků pochopitelně nekomunikuje v češtině a na UA POINTech jsme připraveni - a já za to všem přímo řízeným a krajským nemocnicím, které je zřídily, velmi, velmi děkuji - s nimi v ukrajinštině nebo ruštině komunikovat. Z toho důvodu jsme mohli zabránit tomu, aby nebyly zahlcené ostatní ambulance a urgentní příjmy v nemocnicích. Není to v žádném případě selekce, je to aktivní pomoc překonat jazykové bariéry, velmi podobně - a kolegové to ví - se postupuje například v případě některých velkých mezinárodních závodů, kdy je potřeba komunikovat s cizinci v angličtině, v němčině... My takto postupujeme ve Fakultní nemocnici Brno, abych si přihřál svoji lokální polívčičku, když probíhala Velká cena Brna a my jsme měli samozřejmě posílené pohotovosti o německy mluvící kolegy, protože většina těch kempistů byla z Německa.

Připravujeme UA POINTy při dětských lůžkových odděleních - a to už se rozbíhá - s podporou příslušných asociací a já bych chtěl nesmírně poděkovat - nikdo mně to nevěřil, já jsem si nebyl jistý, jestli se to povede - ale že se všechny tři asociace, tedy paní doktorka Šebková, Hülleová a pan profesor Manďák, posadili k jednomu stolu. Spolu se domlouvali nejenom, jak pomoci zvládat uprchlickou krizi, ale jak dál s pediatrií, jak zvýšit dostupnost pediatrů pro české pacienty. Já to považuji za neskutečně pozitivní krok, nebylo to dříve běžné. Já si to vysvětluji tak, že se třem špičkovým lékařům zželelo nebohého radiologa na pozici ministra a rozhodli, že se domluví a že mně pomůžou, a já jim za to opravdu, opravdu nesmírně děkuji, protože si musíme uvědomit, že my tady nejsme pro nás, ale my tady jsme pro pacienty.

Česko požádalo Evropskou unii a UNICEF o navýšení zásob léčiv na tuberkulózu, HIV, imunoglobuliny a antialergika a další očkovací látky, ty dodávky se postupně realizují a samozřejmě jsou z velké části hrazeny z fondu UNICEFu nebo EUC.

Od odborné společnosti byl poskytnut očkovací kalendář Ukrajiny. Ten očkovací kalendář jsme diskutovali s ministrem zdravotnictví Ukrajiny plus informace WHO o proočkovanosti. Tady bych chtěl říct, že proočkovanost na Ukrajině samozřejmě není tak vysoká jak v České republice, ale velmi se liší velká města od obcí. K nám prchají především uprchlíci z velkých měst, což je vcelku logické, kde je ta proočkovanost vyšší. Na druhé straně proočkovanost ukrajinských dětí v žádném případě není na chvostu proočkovanosti Evropské unie, na chvostu proočkovanosti dětí v Evropské unii jsou úplně jiné země. Proočkovanost ukrajinských dětí se velmi podobá proočkovanosti dětí třeba v Rakousku, to je potřeba si uvědomit. Česká republika tím, že tady proočkovanost dětí je vysoká, samozřejmě přece jenom vyčnívá z toho řekněme úplného standardu Evropy. Všem uprchlíkům pochopitelně nabízíme očkování proti onemocnění covid-19 a samozřejmě i testování. V rámci primární péče je pozornost věnována výskytu a vyšetření TBC. My si uvědomujeme, že na Ukrajině jsou některé podtypy Mycobacterium tuberculosis, které nejsou běžné v České republice. Ale tady bych chtěl zase říct pragmaticky: v České republice pracuje několik set tisíc agenturních pracovníků, kteří jsou muži, u kterých je riziko, že jsou zdrojem tuberkulózy, to teoretické riziko daleko vyšší než u mladých žen, přesto nikdy tato obava nebyla. Ohniska tuberkulózy se sledují dlouhodobě u těchto agenturních pracovníků. Ano, jsou oblasti, typicky Plzeňsko, kde ten výskyt byl dlouhodobě vyšší, než byl průměr republiky, pokud si to správně pamatuji - já už mám pocit, že si ne všechno správně pamatuji, ale toto si myslím, že si pamatuji správně. A tím pádem my samozřejmě monitorujeme jak subtypy, tak mapu.

Zaměstnávání ukrajinských pracovníků: já bych se tady k tomuto vyjádřil okrajově, pokud budou dotazy, tak to rád doplním. Principiálně jsme vytvořili systém, jak rychle zaměstnat ukrajinského pracovníka. Vytvořili jsme kurzy odborné češtiny, ale cílem není vysosnout zdravotníky z Ukrajiny a ovládnout s nimi český zdravotnický trh. Cílem je po tu omezenou dobu, co v České republice budou - ta omezená doba je dána tím, než skončí válka na Ukrajině, vítězstvím Ukrajiny nebo tedy nějakým mírem - tak po tu omezenou dobu jim umožnit, aby tady mohli pomáhat českému zdravotnictví, nepřišli o svou kvalifikaci, a eventuálně ti, kteří za standardních podmínek budou chtít pracovat v České republice, aby v České republice mohli pracovat. A zase je to něco, co pak bude mít dlouhodobou výhodu pro české občany, protože se zvýší počet zdravotníků v systému, ale za standardních podmínek, nesmí dojít ke zhoršení kvality péče a nesmí to být samozřejmě ti, kteří by neměli příslušné nostrifikace a tak dále. Detaily vám mohu říct.

Vzdělávání uprchlíků, kurzy v češtině, případně aprobace zajišťuje Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví. S paní ředitelkou v tomto směru pravidelně komunikuji, včera jsme měli schůzku, kdy jsme se potkali na předávání v rámci výročí Florence Nightingale vrchním sestrám, a debatovali jsme také o tom, co ještě se dál dá vymyslet a jak se to obecně dá využít ke zlepšení systému kurzů pro cizince, kteří mají zájem pracovat v České republice. MŠMT s MZ ČR zajistilo financování těch kurzů a detailní informace jsou na stránkách Doškolováku, respektive na ua.ipvz.cz. My tyto věci komunikujeme na Facebooku, na Twitteru, mohl bych vám říct odkazy na ty webové stránky, ale ty snadno dohledáte.

Co nás čeká a co plánujeme dál? Aktuální témata, která teď řešíme: jedná se s pojišťovnami na téma úhrada výkonů na UA POINTech, protože nechci, aby nemocnice, které zřizují UA POINTy, na to doplácely. Jednáme s nemocnicemi, jak budou tyto výkony honorovány a hrazeny tak, aby byla pojišťovna v pořádku, v pohodě tedy, a UA POINTy dobře fungovaly. Je potřeba velmi poděkovat zdravotníkům, kteří tam pracují.

Stanovujeme kritéria pro včasné rozhodnutí u zajištění převozu pacientů z UA POINTů do jiných zemí Evropské unie. Jedná se především o vzácná onemocnění, centrové onemocnění, některé drahé léky, ČR zajistila adekvátní péči občanům ČR. My přesně víme, jaké jsou volné kapacity, ty volné kapacity k tomuto využijeme. Já bych chtěl zase jmenovitě poděkovat dětskému onkologickému oddělení Fakultní nemocnice Motol a dětskému onkologickému oddělení Fakultní nemocnice Brno. Já bych mohl říci jména obou kolegů, ale to už bych možná přeháněl. Nicméně tyto nemocnice zajistily péči ne na úkor českých dětí, ale zajistily péči asi o 20 onkologických, hematoonkologických dětí z Ukrajiny.

Podílíme se na systému přerozdělování. My víme, kde jsou naše možné rezervy, víme, kde máme špičková pracoviště, kde jsme schopni pomoci. Tak jako vždycky Česká republika pomáhala. Vzpomeňte si na toho anglického chlapce, který byl léčen gama nožem u nás v Protonovém centru.

Debatujeme o financování aktivit spojených s přílivem uprchlíků do České republiky jednak s rezorty Ministerstva práce a sociálních věcí a Ministerstva financí, ale samozřejmě debatujeme i s Evropskou unií, jasně vyčíslujeme náklady a očekáváme, že toto bude hrazeno. Jedná se o financování kurzů a stáží, ošetřování nákladů na ošetření neregistrovaných uprchlíků, což je stejný problém jako všichni ti, kteří jsou v České republice a neplatí pojištění - a taková skupina lidí existuje. Tady to řešení hledáme systémově, doufám, že se povede jakási novela, která to vyřeší i pro ostatní nepojištěné. Financujeme dotační programy z projektu Krize Ukrajina, ten projekt je velmi pečlivě rozebrán.

Přivážení pacientů z UA POINTů jinými cestami než přes EWRS, což je ten systém centralizovaný, se samozřejmě dít může, ale je to opět pod kontrolou ministerstva. Já bych řekl typický příklad, to jsou dialyzovaní, kde v žádném případě nesmí dojít k tomu, že by byla nedostupná dialýza pro české pacienty. A my musíme tyto redistribuovat po České republice. Ale je potřeba zase, protože toto se jedná o akutní záležitosti, tu dialýzu nenabízet. Máme systém teď perfektně zmapovaný, víme, kde je prostor, vyšetření a léčba je plně hrazena pojišťovnou. A tam, kde ten prostor není, zase v rámci systému EWRS odesíláme pacienty z Ukrajiny do jiných zemí. Já bych chtěl vyzdvihnout spolupráci s profesorem Štěrbou, mým kolegou a troufnu si říct kamarádem, který se těmto tématům věnuje. My jsme se spolu bavili o tom, jak obecně řešit některé ty problémy orphanů a centrových léků u dětských onkologických pacientů. On sem pozval předsedu evropské dětské onkologické společnosti, já se s nimi setkám v rámci brněnských onkologických dnů a budeme řešit zase ve světle ukrajinské krize situaci systematicky i do budoucna, nejenom aby byla výhodou pro Ukrajince, tedy abychom mohli řešit ukrajinské děti se vzácnými onemocněními, ale abychom pak ten systém využili na zlepšení péče centrové a orphanové pro dětské pacienty. Jardo, děkuju. ***