(12.10 hodin)
(pokračuje Josef Kott)
V podmínkách České republiky tedy bohužel ve vztahu k obchodním řetězcům ochrana přestane existovat a novela zákona o významné tržní síle tak umožní uplatňovat nekalé obchodní praktiky ze strany obchodních řetězců vůči dodavatelům, jejichž roční obrat přesáhne zmiňovaných 350 milionů eur.
Na rozdíl od slovenského zákona o neprimeraných podmienkach v obchode s potravinami, podle kterého se dostane ochrana proti nekalým obchodním praktikám všem subjektům, paradoxně tedy stejný subjekt dodávající zemědělské produkty nebo potravinářské výrobky do obchodního řetězce v ČR chráněn nebude a na Slovensku ano. Pokud by se mělo stát to, že tento zákon bude na sílu protlačen a nebude vůle přijmout pozměňovací návrhy tak, abychom skutečně byli schopni ochránit všechny v rámci dodavatelsko-odběratelských vztahů v rámci obchodu s potravinami a zemědělskými výrobky, domnívám se, že je zapotřebí otevřít zákon o cenách, abychom skutečně se nedostali do situace, kdy zlikvidujeme určité články ve vertikále výrobců potravin, protože není možné, aby se v rámci výrobního cyklu, respektive potom prodeje, dostávaly některé subjekty do podnákladových, respektive podnákupních cen.
A takováto situace bohužel v České republice panuje, takže se domnívám, že je zapotřebí skutečně tržní prostředí tady narovnat tak, abychom si v podstatě nezničili to, co jsme tady dlouhou dobu budovali. Vzhledem k tomu, že potravinová bezpečnost a soběstačnost je téma, které rezonuje nejen v České republice, ale v rámci celé Evropské unie, bych chtěl požádat o to, abychom skutečně k tomuto zákonu přistoupili zodpovědně a abychom se nenechali unést myšlenkou, že v podstatě na to doplatí jenom podniky z holdingu, ale věřte mi, že na to samozřejmě doplatí podniky, které dodávají napřímo do těch obchodních řetězců, a skutečně to nejsou jenom velké podniky.
Takže omlouvám se, že jsem vás zdržel. Děkuji paní předsedkyni, že mi vždy se snažila vytvořit důstojné podmínky, a děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji, pane poslanče. Jednak vám přeji hezké poledne, vystřídali jsme se v řízení schůze.
Načtu další dvě došlé omluvy. Omlouvá se paní poslankyně Klára Kocmanová, a to dnes od 13 do 14 hodin z pracovních důvodů, a omlouvá se paní místopředsedkyně Kovářová dnes mezi 12.15 a 13. hodinou z pracovních důvodů.
A my se vrátíme do obecné rozpravy, přihlášen je pan poslanec Tureček, připraví se pan poslanec Pražák. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Karel Tureček: Děkuji za slovo, pane předsedající. Kolegyně a kolegové, já bych chtěl navázat na diskusi, kterou jsme tady vedli o problematice zákona o významné tržní síle 6. dubna, a chtěl bych navázat na své dotazy, protože jsme celkem s kolegy zpochybňovali efektivitu navržené novely v oblasti cenové regulace, v oblasti kontroly marží obchodních řetězců, zejména u základních potravin, a dosud jsme nedostali jednoznačně odpověď od předkladatele a nějakou garanci.
Takže já bych si rád v téhle chvíli zopakoval několik dotazů, které jsem měl na osobu pana ministra jako hlavního předkladatele tohoto zákona, a sice - už to nebudu opakovat, abych nezdržoval, nicméně ve svém vystoupení jsem řekl několik kritických poznámek k samotnému návrhu zákona o významné tržní síle a i svoje přesvědčení, že přijetím této novely zákona dojde ke zhoršení postavení v řadě společností působících v zemědělském a potravinovém řetězci. To je náš postoj, naše stanovisko, a já při této příležitosti jsem požádal pana ministra, jestli by mohl garantovat nám poslancům jednoznačně na mikrofon, že jsou to obavy zbytečné, jinými slovy že přijetím novely zákona o významné tržní síle nedojde k zhoršení postavení řady společností působících v zemědělském a potravinovém řetězci. Takže to je můj první dotaz, moje prosba o odpověď, o určitou garanci, žádost na předkladatele, Ministerstvo zemědělství a samotného pana ministra Nekulu.
Druhý dotaz byl trochu komplikovanější, nicméně samozřejmě já jsem argumentoval celkem, že oblast potravin, cen potravin, se stává i velkým sociálním tématem v celé Evropě, že prakticky je třeba se zamýšlet nad nějakou koncepcí u základních potravin, sociální únosností cen základních potravin pro obyvatele. Samozřejmě, říkal jsem, že samozřejmě jsem si vědom, že celá oblast zákona o významné tržní síle spadá pod režim společné zemědělské politiky, to znamená, jakákoliv tahle změna musí být odsouhlasena a diskutována aspoň na úrovni prakticky Evropské unie, Rady ministrů zemědělství a rybolovu, abych byl přesný.
Takže druhý můj dotaz byl na pana ministra, jestli - pokud se ujme, jako že se zřejmě ujme od 1. července funkce předsedy Rady ministrů v zemědělství Evropské unie - bude Česká republika a on i z pozice předsedy Rady ministrů v zemědělství iniciovat novelizace příslušné směrnice Evropské komise právě v oblasti významné tržní síly na půdě Evropské unie s tím, aby se více podchytila problematika cenové regulace - a podotýkám, základních potravin v celé Evropské unii - a samozřejmě kontrola, efektivní kontrola obchodních marží velkých obchodních řetězců. To si myslím, že je v nastávající situaci velmi důležité.
Na druhé straně je třeba říct, že to není všelék na řekl bych lacinější potraviny, na zastavení růstu cen potravin v Evropské unii, protože problém z hlediska růstu, prudkého růstu cen potravin je komplikovanější, je to jedno z opatření, dalších opatření samozřejmě, k zamezení růstu cen potravin v České republice. V Evropské unii je třeba hledat v tom kompletním komplexu, a sice nejprve u prvovýrobců, snížit jim samozřejmě náklady na vstupy, které prakticky se zemědělcům a potravinářům zvýšily o 100 až 300 % - v této souvislosti podotýkám, ceny energie, plynu, pohonných hmot o 50 % a nakonec i ceny hnojiv, které vyrostly o 300 %. A třeba Polsko tyto ceny hnojiv regulovalo nebo zemědělcům ulevilo tak, že poskytlo dotaci ve výši 316 eur na jeden hektar, čímž samozřejmě snížilo tlak na růst cen základních potravin. ***
