(13.10 hodin)
(pokračuje Ivan Bartoš)
Nebo když řekne politik: tady by bylo fajn mít rodinné domy, a ony tam pak vznikají. Samozřejmě kreativita napadnutí na podjatost může být různá, různé úrovně, různě oprávněná, ale pokud bych vyšel ze statistik, tak mi tam vychází, že skutečně to jsou dvě nuly za desetinnou čárkou a pak nějaká drobná procenta z celkového počtu úkonů.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. S faktickou je přihlášena paní zpravodajka Dostálová.
Poslankyně Klára Dostálová: Děkuji. Samozřejmě, systémová podjatost je taky jedno z témat, které bychom tady mohli řešit velmi dlouho. Ale já bych chtěla navázat na poslední slova, co říkal pan ministr Bartoš, vaším prostřednictvím, protože to je přesně ono. Vy jste vlastně řekl tu velkou absurditu, která je, že stavební právo je součástí smíšeného modelu. Přece politik zvolený v obci je od toho, aby říkal, že tam chce novou základní školu, že tam chce průmyslovou zónu a tak dále. A pak je absurdní, že kdokoliv to napadne, uspěje se systémovou podjatostí, protože samozřejmě on si ty projekty může ovlivnit.
Jenom ještě k tomu, co říkal pan ministr. My jsme přesně tohle, pane ministře Šalomoune, řešili s Nejvyšším správním soudem. Dokonce jsme to v těch původních návrzích měli, aby to všechno spadalo pod Ministerstvo pro místní rozvoj, a oni nás upozornili na to, že bychom tu systémovou podjatost posunuli o level výš, proto nám doporučili, aby to byl ústřední orgán státní správy, aby nebyl podřízen žádnému z ministerstev jako takových. Děkuju.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a s faktickou je dále přihlášena paní poslankyně Peštová, poté pan ministr Bartoš. Máte slovo.
Poslankyně Berenika Peštová: Systémová podjatost nám teď kvete, začíná to správné období. Já nevím, asi potřebovala nějakou dobu, ale v každém případě, než jsem přišla sem do Poslanecké sněmovny, se začínala víc a víc rozvíjet. A jakmile je něco napadané systémovou podjatostí, samozřejmě to neřeší daný úřad, to řeší vyšší úřad, který musí zohlednit, jestli tam dochází k té systémové podjatosti, nebo nedochází, a pak to pokračuje dál. A to je přesně to, co tady řekla přede mnou předřečnice Králka Dostálová (Reakce poslankyně Dostálové od stolku zpravodajů.), Klárka, já se omlouvám. Prostě obec se snaží něco udělat a potom se do té systémové podjatosti může dostat čímkoliv.
Aspoň třeba já, když si vezmu z osobní praxe, kterou jsem měla, my jsme třeba řešili systémové podjatosti krajů, ale úplně nesmyslné systémové podjatosti. Třeba na těch krajích byli žadatelé, kteří si o něco žádali, a byli napadáni z toho, že s tím krajem uzavřeli memorandum o tom, že se budou chovat ekologicky a že třeba vysadí deset tisíc stromů. A za to už byli napadaní, že kraj je systémově podjatý, protože nemůže v této věci rozhodovat, protože podepsal memorandum se žadatelem, a přitom ten žadatel se snažil pouze ozelenit daný kraj. Takže to jsou ty systémové podjatosti, které tam budou. A to, když si vezmu, že kraj má taky vlastně smíšený model, rozjel se nám tady takový nešvar, a ono se to postupně dostává nejenom z těch krajů, ale dostává se nám to na obce. Obec si bude chtít udělat novou silnici nebo nový chodník a bude napadána za systémovou podjatost tím, že třeba daný subjekt, který vysoutěžil a bude provádět tu rekonstrukci nebo výstavbu něčeho nového, anebo daroval tomu městu něco, třeba nějaké základní škole (Předsedající: Paní poslankyně, čas.), kde oni jsou zřizovatelé, je vlastně napadán za to, že je podjatý.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. S faktickou je přihlášen pan ministr Bartoš.
Místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj ČR Ivan Bartoš: A proto děkuji za tento krásný mostík. Opět jsem to už pořešil s paní předsedkyní výboru. A proto se musíme soustředit na tu část územněplánovací dokumentace a na regulační plány, kdy se budoucnost toho území zafixuje. My na tom pracujeme na ministerstvu. Celá ta skupina, která nějak - asi že byly volby a pak se chvilku čekalo, než bude vláda - nebyla akční, už zase akční je, už jsme měli první setkání s odpůrci té zásadní změny i s příznivci. A pokud bude existovat dobrá územněplánovací dokumentace, budou existovat - vzor Olomouc - stovky regulačních plánů s patřičným detailem - výška, užití, šířka - významně odpadnou tyhlety spory, protože fakticky, když pak jdete do toho území zadávat stavební řízení, je víceméně jasné, co tam bude, jak to má vypadat, a veškeré debaty na politické úrovni, i dotčených orgánů, jsou v procesu schvalování územněplánovací dokumentace, což je třeba i regulační plán, což samozřejmě není, i když se na to tak občas nahlíží, územní studie, která tam je. Já když si řeknu: Podívejte se, jak by to vypadalo, když tady bude park - tak studie s parkem, podívejte se, jak by to vypadalo, když tady budou domečky - tak tam je studie s domečky, často se na ni nahlíží jako na nějaký právní akt, který je závazný. Ona občas vyvolá diskusi už samotná tato studie, která samozřejmě není součástí územněplánovací dokumentace, a jako taková je prostě podkladový materiál pro nějaké politické rozhodnutí, třeba na budoucí změnu územního plánu či vytvoření regulačního plánu v procesu, kde to má být. Děkuji.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. S faktickou se již nikdo nehlásí, takže prosím dalšího, kdo je přihlášen do rozpravy, a to je pan poslanec Kolovratník. Jenom připomínám, že ve 13.30 budu muset diskusi přerušit, bod přerušit, protože máme pevně zařazené volební body. Pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Martin Kolovratník: Děkuju za slovo. Snad to do těch 13.30 stihnu.
Já jsem tu debatu vnímal, pečlivě jsem ji poslouchal. Jsem rád, že v řadě momentů, a to oceňuji, oceňoval jsem to i ve druhém a prvním čtení, na nás pan ministr reaguje hned v rozpravě. Za to děkuju.
Ale víte, je to takové déjà vu. Vracím se v myšlenkách znovu k loňskému roku, když jsme tady projednávali dnes platný návrh novely stavebního zákona. Když jsem tady slyšel vášnivé debaty o systémové podjatosti a nepodjatosti, znovu si musím vzpomenout na ty začátky, a vlastně ani ne na loňský rok, ale opravdu někdy minus čtyři, pět let na roky 2016, 2017, a teď to vlastně řekla kolegyně Peštová, když celá ta filozofie vznikala a hledalo se, jakým způsobem se systémové podjatosti vyhnout. Tehdy u toho byla vážená jména jako ekonom profesor Michal Mejstřík, byl u toho pan docent Stanislav Kadečka. Myslím si, že je hrozně velká škoda, že tito pánové už teď sledují naše půtky seshora, že už bohužel nejsou mezi námi, protože by nám možná pomohli. Pomohli by nám odborně, a nechci to zlehčovat, myslím to s pokorou a v dobrém, možná v loňských debatách a pomohli by nám sblížit naše stanoviska i teď v současném projednávání.
Ale znovu, a teď to možná bude příliš velké zjednodušení, příliš laické směrem k panu ministrovi, reakce na něj, přece obyčejným lidem, žadatelům, stavebníkům, je fakt úplně jedno, jak organizačně je ten či onen úředník, který rozhoduje, zařazen. Vždycky jsme dávali a dáváme to velmi jednoduché přirovnání ke katastrálním úřadům, k Finanční správě. Ta funguje v celé republice, má svá pracoviště. Možná s tou Finanční správou - ne možná, stoprocentně - se přece lidé setkávají mnohem častěji než se stavebním úřadem. Běžný člověk asi staví jednou, maximálně dvakrát, jak se říká, ne za deset let, ale za život, řada z nás je s finančákem v kontaktu i několikrát do roka. Asi nikdo tady nezpochybní argument, že Finanční správa funguje dobře. Je vstřícná, dá se s ní komunikovat, je už také digitalizovaná a tak dál a tak dál. Ale o tom mluvit nechci. Je to zkrátka jen ohlédnutí a jistá reakce na tady tu debatu.
Co mě ale zaujalo, byť možná předbíhám do další debaty, a proto to řeknu velmi stručně, jsou opravdu animozity a nálady nebo odpor krajů i obcí proti nově představené novele stavebního zákona, nebo té věcné, kdy mi pan ministr mohl oponovat, že zatím o ní nemluvíme, mluvíme o té odkládací, ale ono je to přece provázané. A je to provázané proto, že my říkáme: Prosím, neodkládejte ten zákon, nechte ho běžet a pojďme to platné znění v nějaké společné shodě, dohodě znovelizovat. A když nad tím bude shoda, když na tom začneme pracovat, nejen třeba nad stavebním zákonem, ale třeba nad tím liniovým 416 z roku 2009, který se nám tady v minulé Sněmovně povedl, tak za půl roku intenzivní práce jsme schopni to dát dohromady. A myslím, že už to od Kláry Dostálové zaznělo. Jako autor toho komplexního návrhu to potvrdím. ***