Pokud se nám podaří rychle dát dohromady diskusi nad věcným návrhem novely, bude to znamenat, že v reálně stejných časech, jaké by to bylo v předchozím scénáři, dojdeme k úpravám, které jsou pro Českou republiku důležité. To má být společný cíl. A pokud tady znějí slova o tom, že i opozice je připravena k tomu přispět, tak to jen vítám a uvidíme, jestli se v tomto směru slova potkají s následnými činy.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji, pane ministře. Eviduji dvě přednostní práva. Nejprve paní zpravodajka Dostálová, potom paní ministryně Hubáčková. Prosím, máte slovo.

Poslankyně Klára Dostálová: Děkuji za slovo. Jenom opravdu velmi rychlá reakce na slova pana ministra Bartoše. Naprosto souhlasím, včera bylo pozdě. Ano, všichni to máme ve svých programech. O to více absurdní je, že stavební zákon odkládáme o rok. To znamená, že bychom skutečně měli asi všichni zařadit dvojku, jak se říká, a skutečně se snažit těm lidem, těm stavebníkům přinést co nejdříve kvalitní stavební zákon.

Mluvili jste tady o zákonu o sociálním bydlení, dostupném bydlení a tak dále, že hnutí ANO mělo Ministerstvo pro místní rozvoj osm let. Zákon o sociálním bydlení - tam byl opravdu ostrý nesouhlas obcí, proto ministerstvo přišlo s dotačním programem, aby se to skutečně realizovalo rychle. Ale musíme si říct, že byty musí stavět obce. Stát dává nástroje, a to nástroje nemalé, například stoprocentní dotace. Tak nevím, kolik víc ještě by se chtělo na to, aby se byty začaly stavět.

Ale musím tady souhlasit i s tím, co říkal pan ministr Kupka. Ano, my jsme na Ministerstvu pro místní rozvoj šli cestou novely - pětadvacátá novela a cesta do pekel. A to je potřeba si prostě přiznat, protože byť to bylo zase myšleno, a vždycky to je dlážděno dobrými úmysly, tak to byla pořád jenom novela. Ta novela sloučila územní a stavební řízení, ale hledal se někdo, kdo ten záměr do území zasadí. A naprosto souhlasím, že velmi nevhodně se zvolila cesta orgánů územního plánování, protože se paradoxně tou novelou vyrobilo další razítko navíc. A to přesně byl impulz pro to, že jsme řekli: Žádnou další novelu, musí se přijít v podstatě úplně na zelenou louku a opravdu připravit reformu stavebního práva a s tím související desítky stavebních předpisů nebo složkových zákonů, které samozřejmě řídí to stavební právo jako takové.

A co se týká ještě pana ministra Bartoše, jsem hrozně ráda za ta slova, která tady říká, že skoro všechno kromě institucionálního modelu převezme ze stavebního zákona. Já si to opravdu nechám vytesat do kamene, co jste dneska řekl, protože to, že je už v éteru ta věcná novela - a všichni víme, že to je tedy několik kroků zpátky - tak bych byla moc ráda, abychom skutečně komunikovali. Vy víte moc dobře, že do Poslanecké sněmovny přišlo několik dopisů od odborných profesních svazů, které si stěžují na to, že s nimi nikdo nekomunikuje. Máme to všichni v poště.

Tak tady znovu říkám, opozice je připravena konstruktivně spolupracovat. Pokud samozřejmě budou zachovány nejstěžejnější prvky nového stavebního zákona i v té věcné novele, tak určitě budeme spolupracovat. Výsledků voleb jsme si vědomi, to znamená, budeme hledat cestu i přes obce, ale zároveň budeme chtít zajistit to, aby úředník byl zastupitelný, aby se daly vymáhat lhůty, aby byla opatření proti nečinnosti úřadů, aby pokud možno jednali ti úředníci nad jednou projektovou dokumentací, a ne že si to budou zase posílat. Třeba to jednotné environmentální stanovisko - to na mě jdou úplně mdloby, protože úřad, který to bude vydávat, zase bude čekat na dílčí povolení od těch ostatních. To prostě určitě není cesta správným směrem. Děkuju.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní paní ministryně Hubáčková s přednostním právem. Prosím, máte slovo.

Ministryně životního prostředí ČR Anna Hubáčková: Děkuji. Přeji hezký den. K důvodům, které tady už zazněly, zdůrazním velmi krátce jenom možná dva, proč tedy předkládáme to odložení, protože stávající novela zavádí vlastně s reformou stavební správy i změnu veřejné správy jako takové. A já bych chtěla zdůraznit, že vlastně první instanci ve stavebním řízení dáváme na krajská města na krajské úrovni. To znamená, naprosto to vzdalujeme občanovi, byť mu říkáme, že bude mít nějaké územní pracoviště a že na územním pracovišti se doptá, ale současně s tím zanikají také různé orgány, hlavně ochrany životního prostředí, které se slučují na úrovni krajské do krajského. Já to považuji i za trochu rezignaci na veřejné zájmy a na zájmy ochrany samospráv a na jejich rozvoj. Děkuji.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, paní ministryně. Nyní s faktickou poznámkou pan ministr Ivan Bartoš. Vaše dvě minuty, prosím.

Místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj ČR Ivan Bartoš: Strašně nejsem rád, když se na plénu čte nějaký třeba individuální e-mail od někoho nebo když se používají argumenty "všichni říkají". Kdybych byl konkrétní, tak mě bombardují v esemeskách právníci, kteří se podíleli na přípravě té první novely, té, kterou nakonec přinesl pan Kolovratník, kde vlastně celá debata, která byla vedena s těmi partnery, nakonec spadla pod stůl, protože se Ministerstvo pro místní rozvoj, respektive paní Dostálová skrze návrh pana Kolovratníka, vrátila k tomu prvnímu modulu: Bude Nejvyšší stavební úřad, změníme soustavu stavebních úřadů a čau. Debata, která se dva roky vedla mezi věcným návrhem a tím, co potom přišlo do Sněmovny, což byl jakýsi hybrid, stejně skončila původním věcným návrhem, takže to stálo čas a energii spoustu lidí, partnerů z regionu, z měst a obcí ČR, aby vlastně z tohohle jednání nic nevzešlo.

Kdo dál mi píše? Dál mi samozřejmě píšou zástupci developerů, ať už sdružovaní v nějaké asociaci, opět lidé, pro které ta norma, která byla představena, rekodifikace stavebního práva, skutečně znamenala asi jednodušší průchod systémem. Tak bych na druhou stranu mohl zase citovat architekty, památkáře, prostě lidi, kteří řeší urbanistický rozvoj města, a taky tím vlastně operovat, že většina lidí, která píše mně, říká, že nesmí vzniknout Nejvyšší stavební úřad, že to je špatně, že došlo k oslabení ochrany veřejného zájmu a že se máme soustředit na územněplánovací dokumentaci a na roli třeba samospráv a statutárů, což jsme slíbili, že budeme.

Ostatně jsme navázali tam, kde to předtím spadlo v debatě o územním plánování. Bavíme se jak s velkými obcemi, tak se statutáry, tak i s malými obcemi, jak posílit územněplánovací část stavebního řízení, jak posílit regulační plány. (Předsedající: Čas.) Ale prosím, nepoužívejme "všichni vědí" a "odborníci píší", protože každý se opíráme o jinou skupinu, která v danou chvíli také chce uplatnit svůj zájem.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Čas, pane ministře. Děkuju. Nyní s faktickou poznámkou paní zpravodajka. Vaše dvě minuty, prosím.

Poslankyně Klára Dostálová: Děkuju moc. Budu velmi stručná. Jenom vaším prostřednictvím, pane místopředsedo, k paní ministryni Hubáčkové. To je absolutní nepochopení, je potřeba si ty zákony fakt přečíst. Prostě jsme chtěli jednotnou soustavu státní stavební správy se sídlem v krajských městech a s územními pracovišti všude tam, kde stavební úřad je. Jakou výhodu má územní pracoviště oproti samostatnému stavebnímu úřadu? No takovou, že pokud úředník na územním pracovišti onemocní, může ho zastoupit jakýkoliv jiný úředník. Když vám dneska v malé obci, která má jednohlavý stavební úřad, paní onemocní, co se stane? Vyvěsí se cedule "Pro nemoc zavřeno". Tak to je ten zásadní rozdíl.

Ale já jsem, pane ministře, prostřednictvím pana předsedajícího, neřekla, že píšou mně, ale že píšou nám všem poslancům a že to všichni máme v poště - tu stížnost, že nekomunikujete.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. V současné době nemám žádnou přihlášku s přednostním právem ani žádnou faktickou poznámku, a přistoupíme tedy k řádně přihlášeným do obecné rozpravy. Jako první vystoupí pan poslanec Martin Kolovratník a připraví se paní poslankyně Berenika Peštová. Prosím, pane poslanče.

Poslanec Martin Kolovratník: Dobrý den, dobré dopoledne. Nevím, my asi mluvíme každý jiným jazykem o stejných věcech, ale jiným jazykem. Já jsem tedy byl optimista a začínám být pesimista, že, pane ministře, přes pana předsedajícího, tu řeč prostě nenajdeme, že se neshodneme.

Vy jste teď říkal: Nemám rád, když se citují e-maily, když se citují nějaké korespondence. Mně zase píšou jiní lidé, ale to, co vy jste zmínil jako ilustrační příklad, mě hrozně zaujalo - architekti, zástupci pražského IPRu, velkých měst, ti píšou a komunikují i s námi a komunikovali i před rokem, takže vy jste tady ilustračně zmínil věc, kterou my chceme řešit taky. A ano, čtyři městské artikuly, posílení samospráv v roli územního plánování. Vždyť to přece byly pozměňovací návrhy, které jsme tu měli připraveny, které, vzpomeňte si na tu dlouhou proceduru loni v květnu, jsme tady zkoušeli prosadit, prohlasovat. ***