(12.30 hodin)
Poslanec Robert Králíček: Paní místopředsedkyně, prostřednictvím pana předsedajícího, vy tu hodnotíte čtyři roky práce na eGovernmentu digitalizaci na základě jedné vaší zkušenosti nebo zkušenosti pana Michálka, a ještě potom nepřesně. Tak prosím, buď se budeme bavit férově a nebudu pana Michálka posílat k lékaři, prostřednictvím pana Skopečka nebo napřímo, já nevím, anebo vy budete dávat i zavádějící informace, a pak tahle debata nikdy neskončí. Vždyť se udělala spousta nových aplikací, spousta infrastrukturní práce, spousta legislativní práce. Jestli chcete, tak se můžu přihlásit do diskuse a můžu vám je tady dvacet minut vyjmenovávat nebo čtyřicet nebo další hodinu, až pak mně zase budete říkat, že obstruuji zákon. Tak buď tu diskusi budeme vést nějak korektně, anebo ji prodloužíme. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Také děkuji. A teď už přichází na řadu paní poslankyně Pošarová. Nacházíme se v obecné rozpravě. Zatím je poslední přihlášenou.
Poslankyně Marie Pošarová: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, sněmovní tisk 202 je vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 222/2016 Sb., o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv a o tvorbě právních předpisů vyhlašovaných ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv, zákon o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 277/2019 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv, ve znění pozdějších předpisů.
Tyto zákony řeší nedostatky současného stavu v oblasti tvorby a vyhlašování práva a mají účinnost od 1. ledna 2023. Tento návrh zákona primárně přináší posun účinnosti těchto dvou zákonů na 1. ledna 2024. Motivací tohoto posunutí je dokončení části elektronického legislativního procesu eLegislativa. Realizace eLegislativy byla v roce 2021 negativně ovlivněna řadou vnějších faktorů, hlavně limitovanými kapacitami partnerských institucí a pracností zbývajících částí integračních prací. Zároveň je třeba ještě v rámci realizace projektu eSbírka a eLegislativa tyto rozšířit o změnové požadavky či doplňující funkcionality, které byly identifikovány v průběhu analytických jednání s partnery projektu. Jejich cílem je řešení eLegislativy dále doplnit tak, aby byl v maximální míře usnadněn přechod od aktuální podoby legislativní práce k práci v prostředí elektronického legislativního procesu, a je také potřeba, aby eLegislativa vstoupila do ověřovacího provozu a do fáze školení uživatelů.
Další změnou je úprava koncepce přechodu z aktuální podoby legislativního procesu na elektronický legislativní proces za využití eSbírky a eLegislativy, a to úprava v procesu digitalizace aktů publikovaných v oficiálních úřednických sbírkách před 4. dubnem 1945 a drobná upřesnění textu zákona č. 222/2016 Sb. V tomto případě rozumím i návrhu, aby Poslanecká sněmovna vyslovila souhlas návrhem zákona již v prvním čtení podle § 90 odst. 2 zákona č. 90/1995 Sb., jednací řád Poslanecké sněmovny, ač bych jako důvod spíš viděla jistotu změny harmonogramu prací pro partnerské instituce než časovou naléhavost. Děkuji za slovo.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Přihlásila se do obecné rozpravy ještě paní zpravodajka. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Zuzana Ožanová: Děkuji, vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, tisk číslo 202 se jeví bezproblémovým, obdobně jako tisk 201. S paragrafovým zněním opět souhlasím, ovšem dovolím si, tak jak u předchozího tisku, upozornit na porušení jednacího řádu Poslanecké sněmovny, a to konkrétně ustanovení § 86 odst. 3. Tentokrát ho nebudu celý citovat, jenom z něj vyjmu: Součástí návrhu zákona je důvodová zpráva, která obsahuje finanční dosah navrhované úpravy, zejména nároky na státní rozpočet.
V důvodové zprávě je uvedeno, že hospodářský a finanční dosah navrhované právní úpravy na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty a na podnikatelské prostředí České republiky je popsán v souvislosti s celkovým řešením v důvodové zprávě k zákonu o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv. Oproti předchozímu tisku 201 musím poctivě přiznat, je navíc uvedeno, že samotný časový posun dokončení projektu eSbírka a eLegislativa a existence ověřovacího provozu nezvyšuje podstatně realizační nebo provozní náklady systému. Náklady řešení se v přímé souvislosti s časovým posunem účinnosti zákona navyšují o oblast doplňování datové báze systému eSbírka o právní předpisy a jiné akty publikované po doby prodloužené doby realizace projektu a po dobu ověřovacího provozu. V této souvislosti lze očekávat náklady cca 15 milionů korun ročně.
V tomto případě se navrhovatel snažil o naplnění povinného obsahu důvodové zprávy, nicméně odkaz na nějaké jiné nespecifikované volební období Sněmovny není v pořádku. Jen připomínám, nespecifikovaný odkaz se týká předminulého volebního období Poslanecké sněmovny 2013-2017, a to tisku 646, v němž je uvedeno několik variant týkajících se financí. Odkaz navrhovatele na zastaralost prostředků pro tvorbu práva a také na nízkou transparentnost tvorby práva je v tomto případě díky tomu opravdu vhodný, avšak jedná se o lidskou chybu, nikoliv systémovou chybu. Připomenu opět, promiňte mi, že čtu veškeré důvodové zprávy, když jsem zpravodaj a chci vás objektivně o stavu předpisu informovat. Dovoluji si tajně doufat, že tento můj projev přiměje někoho číst důvodové zprávy s ohledem na posouzení, zda jsou v souladu s jednacím řádem Poslanecké sněmovny. Možná se zde nabízí možnost využití politických náměstků pro kontrolu důvodových zpráv.
Přes toto za mě dost neobvyklé pochybení si dovoluji být konstruktivní, a jak jsem se již vyjádřila při důvodové zprávě, podporuji vyslovení souhlasu s návrhem v prvém čtení a děkuji za zajímavou rozpravu všem zúčastněným a jsem ráda, že jsem se dozvěděla, že kolega Jakub Michálek je endemit.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Ptám se, jestli je ještě někdo přihlášen do obecné rozpravy nebo se chce přihlásit. Není tomu tak, obecnou rozpravu tedy končím. Teď je prostor pro závěrečná slova. Pan ministr.
Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Děkuji, pane místopředsedo. Už nebudu dlouho zdržovat, ale byl tady vysloven dotaz od pana předsedy Michálka, zda stihneme tentokrát termín 1. 1. 2024. Jak jsem cítil, tak je tady obrovitánská shoda a vůle mezi opozicí i vládní koalicí. Opozice tlačí digitalizaci, to je dobře, vládní koalice to má ve svém programovém prohlášení a poslanci to evidentně také tlačí, takže si myslím, že ten tlak na Ministerstvo vnitra bude takový, že mu samozřejmě nemůžeme žádným způsobem odolávat. Tedy každopádně ten termín 1. 1. 2024 splníme. Děkuji a také děkuji za zajímavou rozpravu.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji za závěrečné slovo panu ministrovi. Chápu, že paní zpravodajka mínila tím závěrečným slovem vystoupení na konci obecné rozpravy. Nyní rozhodneme podle § 90 odst. 5 o pokračování projednávání tohoto návrhu. Dovolte, abych přednesl návrh usnesení:
Poslanecká sněmovna souhlasí s pokračováním jednání o sněmovním tisku 202 tak, aby s ním mohl být vysloven souhlas již v prvém čtení. Ano, eviduji vaši žádost o odhlášení. Všechny vás odhlásím. Upozorňuji, že jsem i zagongoval, čili kolegové mají prostor vrátit se do sálu. Mezitím, než se ustálí počet poslanců v sále, tak ještě zopakuji to usnesení, o čem budeme hlasovat: Poslanecká sněmovna souhlasí s pokračováním jednání o sněmovním tisku 202 tak, aby s ním mohl být vysloven souhlas již v prvém čtení.
Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro takové usnesení, ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?
V hlasování číslo 56 bylo přihlášeno 131 poslanců, pro bylo 131, nikdo nebyl proti, ani se nezdržel a návrh byl přijat. ***
