(18.40 hodin)
Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Děkuji, paní předsedkyně. Já se teď hlásím ještě k protinávrhu v bodě 1 doprovodného usnesení pana kolegy Maška. Dopředu avizuji, že body 2 a 3 doprovodného usnesení pana kolegy jsme osvojili, nemáme s nimi žádný problém a budou mít naši podporu.
V bodě číslo 1 dávám protinávrh: Poslanecká sněmovna žádá vládu České republiky o předložení strategického dokumentu zvládání uprchlické vlny do 14. 4. 2022, což znamená do Velikonoc. Já vám vysvětlím, proč. Ten strategický dokument jako takový skutečně vzniká. Já jeho první část předložím teď výboru pro bezpečnost, kde jsem vázán usnesením, a tak skutečně učiním ve čtvrtek, je to usnesení výboru pro bezpečnost a já na výboru pro bezpečnost skutečně v té míře, jak jsem přislíbil, přednesu náš plán za prvé pro oblast vnitra, nástřelově i pro ostatní oblasti. To se týká oblasti bezpečnosti, týká se to usnesení, které bylo dáno bezpečnostním výborem. Teď to bude a má být usnesení celé Poslanecké sněmovny. My pracujeme v rámci strategické vládní skupiny na komplexním dokumentu, který pro některé oblasti už je téměř před dokončením, a jeho kompletaci a předání v takové formě, aby mohl být projednán Poslaneckou sněmovnou, žádáme do Velikonoc. Je to zcela jednoduché, ale ta strategie jako taková samozřejmě vzniká od počátku, není to nic, na čem by vláda nepracovala a teď na to potřebovala nějakých 14 dní. Pokud se ale má jednat nikoli o plytký referát, ale o skutečný strategický dokument, tak vláda žádá Poslaneckou sněmovnu o závazné stanovení termínu na 14. 4. Děkuji.
Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Taktéž děkuji. Ještě eviduji přihlášeného pana předsedu Michálka. Prosím, pane předsedo, máte slovo.
Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo. Vzhledem k tomu, že ten návrh pana místopředsedy vlády Rakušana se týká strategických kroků, čili vlastně mířících do budoucna, já si myslím, že bychom měli dostat jako Poslanecká sněmovna i tu informaci o tom, jaké kroky byly provedeny v rámci toho nouzového stavu a právě v rámci toho třeba třicetidenního intervalu, tak jsem chtěl navrhnout ještě jedno doprovodné usnesení, které by znělo: Poslanecká sněmovna žádá vládu, aby Poslanecké sněmovně poskytla zprávu o opatřeních učiněných s využitím nouzového stavu do 30 dnů od schválení tohoto usnesení. Čili pokud bude mít kdokoliv jakékoliv obavy k tomu, že by docházelo zejména k extenzivnímu využití toho nouzového stavu, tak se bude moci seznámit s těmi opatřeními, která tam jsou. Je to vlastně podobný režim, jako jsme měli za pandemie, kdy jsme dostávali zprávy čtvrtletní. Děkuji.
Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Také děkuji a taktéž vás poprosím, pane předsedo, abyste tento svůj návrh předal i panu zpravodaji. Nyní neeviduji již nikoho přihlášeného do rozpravy a vzhledem k tomu, že skutečně žádný další přihlášený není, tak rozpravu končím. Nyní tedy poprosím o závěrečná slova, pokud je zájem. Takže nejdříve pan ministr. Nebo pan zpravodaj? Ano, budete mít zájem oba, ale nejdříve bude hovořit pan ministr, dobře. Prosím, pane ministře, máte slovo.
Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Děkuji. My jsme si udělovali s panem zpravodajem přednost a já jsem mu dal chvilku na to, aby mohl po dlouhých dvanácti hodinách opustit sál.
Dámy a pánové, kolegyně, kolegové, vážení ministři, paní předsedkyně Poslanecké sněmovny, já bych vám chtěl poděkovat za dlouhou debatu, která se ve většině příspěvků vedla ve velmi věcné rovině, věcném tónu, za což bych chtěl samozřejmě poděkovat. Myslím si, že jsme si v těch dopoledních hodinách odbyli pár politických výkřiků a potom jsme zvládli debatovat o nouzovém stavu jako takovém. Za co bych chtěl všem poděkovat, je to, že vnímáme vážnost situace. Chtěl bych poděkovat za to, že vnímáte, že situace, kterou teď zažíváme, je bezprecedentní, a drtivá většina z vás byla schopna vnímat i to, že odpovídá současná situace tomu, že Česká republika vyžaduje pro řádné zvládání této krize nouzový stav. Jsem velmi rád, že tuhle elementární shodu máme.
V čem už se ale neshodneme, je pohled, a teď se nebavím o té právní rovině, kterou tady rozebírali právníci, kterým já nejsem, nicméně o té věcné rovině, zda dva měsíce nouzového stavu jsou moc, nebo málo, zda tady existuje nějaký rozdíl mezi nouzovým stavem covidovým a tímto. Já si troufám říci, že existuje, a výrazný. Protože ta covidová situace, tak jak jsme ji zažívali, byla to nemoc, měla nějakou svou křivku a ta se skutečně měnila v řádu týdnů. Za jeden měsíc byla situace epidemie úplně jiná a rozdílná, než byla před měsícem. V případě migrační vlny tohoto rozsahu, kdy stále ještě pokračuje válka, kdy stále ještě přicházejí nové migrační proudy směrem do Evropy, nelze predikovat, že bychom za dva měsíce potřebovali, nebo během těch dvou měsíců potřebovali výrazně jiná krizová opatření, než potřebujeme nyní. My samozřejmě všichni doufáme a přejeme si, aby ten válečný konflikt jako takový skončil, ale chceme vytvořit na dobu do konce května, což je kompromisní návrh, původní návrh, který se objevil na vládě, byl tři měsíce, slyšeli jsme návrh opozice na 30 dnů, a přišli jsme s kompromisním návrhem do konce května, tedy na 58 dní, a troufáme si říci, že je rozdílný tento návrh nouzového stavu především i v tom, že reálně, což jsme se všichni přesvědčili, nezasahoval v této chvíli do života lidí v České republice, neomezoval jejich práva, a pokud bychom my tomu nedávali mediální pozornost, tak občané České republiky by si určitě všimli toho, že je tady obrovská migrační vlna, ale málokterý z občanů České republiky by si na kvalitě svého života všiml toho, že v České republice v té době je vyhlášen nouzový stav.
Měli jsme tady několik konkrétních dotazů. Měli jsme dotazy na strategie, to bylo zodpovězeno před chvílí, strategický dokument velmi pilně vzniká, a nevzniká jenom meziresortním strategickým týmem, vzniká i za pomoci externích spolupracovníků, kteří například pomáhají v současné době polské vládě, pomáhali v několika předešlých migračních krizích v Evropě. Troufám si říct, že česká vláda dostala skutečné odborníky, kteří mají externí náhled na ty nejstrategičtější věci, které Českou republiku čekají. Je to adaptace školského vzdělávacího systému, adaptace zdravotního systému, adaptace sociální péče a zároveň motivace lidí, kteří přišli do České republiky, k jejich vlastní ekonomické aktivitě, k tomu, aby se nespoléhali pouze na nějakou záchrannou síť našeho sociálního systému, který, jak bylo mnohokrát řečeno, je stejně i v podobě té dávky, která je jim přiznána, omezen na pouze na šest měsíců.
Zároveň říkáme od začátku, a vyjadřuji se ještě jednou ke všem námitkám, které tady padly, že občanům přicházejícím z Ukrajiny je poskytována dočasná ochrana, evropský instrument, který tady platí na jeden rok, do 31. 3. příštího roku, není to žádná náhrada za nějaké dlouhodobé pobytové vízum, naopak, tento instrument je zcela jasně omezen a je zcela jasně vázán na probíhající válku, která je proti Ukrajině ruským agresorem v současné době vedena.
Zároveň bych chtěl odpovědět ještě několika kolegům. Ptal se mě pan kolega Ryba na usnesení, které bylo přímo pro hejtmany, využit byl osvědčený postup, kterým se, obdobným postupem, vyčleňovaly ubytovací kapacity v době covidu. Tento postup ponechává flexibilitu rozhodování o konkrétním zamíření do místní úrovně, to znamená na úroveň hejtmanů a ORP, a zajišťuje to, že postup bude respektovat vůli samospráv. Stejně to finálně budou samosprávy, které budou reálně implementovat všechna ta nařízení, která z vládní úrovně přicházejí. Oni se budou věnovat adaptaci příchozích na život v České republice, pro ně byl vytvořen dotační titul ministerstva vnitra 300 milionů korun, který se právě zabývá adaptací příchozích na život v České republice. Mimochodem, jsou z něj placeny i zde opozicí zmiňované jazykové kurzy, a to ve velkém rozsahu na komunální úrovni, protože vnímáme, že právě znalost jazyka je vstupenkou i do profesí řekněme vyšší kvality, pokud tomu odpovídá vzdělání příchozích, tak samozřejmě i do českých škol. ***
