Vláda České republiky žádá podle článku 2 odst. 2 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, Poslaneckou sněmovnu o vyslovení souhlasu s prodloužením doby, pro kterou byl na území České republiky vyhlášen usnesením ze dne 2. března 2022 č. 147 vyhlášeným ve Sbírce zákonů nouzový stav z důvodu nutnosti reagovat na migrační vlnu velkého rozsahu na území České republiky. Vláda nás žádá o prodloužení až do 31. května 2022. Jedná se o těch 58 dnů. Já se k tomu potom ještě dostanu, přestože už to tady mnohokrát bylo zmíněno ze strany našich kolegů.

Dále vznik a popis krizové situace. Dne 24. února 2022 se stala nějaká zcela bezprecedentní věc, kdy Ruská federace napadla vlastně svébytný stát Ukrajina, vznikl tam ten válečný konflikt, který s sebou přinesl všechny ty další věci, které zde projednáváme. Já myslím, že to tady zaznělo jak ze strany naší paní předsedkyně klubu, ze strany kolegů, už když jsme tady projednávali lex Ukrajina, už když jsme tady projednávali některá další opatření, o která nás vláda žádala. My jednoznačně nepodporujeme agresi Ruské federace. Jednoznačně jsme se postavili za Ukrajinu. Podporujeme vlastně všechny kroky vlády, podporujeme vlastně tu snahu pomoci ženám, dětem, jak často hovoří pan ministr vnitra, kteří přichází zejména z území Ukrajiny. Víme, že je to obrovské množství lidí. Je to opravdu bezprecedentní. Je to situace, kdy podle simkaret je cca 300 000 Ukrajinců na našem území. Z toho i na základě mých interpelací jsem získal odpovědi. Některé mě více uspokojily, některé méně minulý čtvrtek, když jsme interpelovali pana ministra vnitra. K tomu se také ještě dostanu.

Cirka 230 000 víz dočasné ochrany podle zákona č. 65/2022 Sb., který jsme tady schválili, neboli lex Ukrajina, již bylo zaregistrováno. Počty nám neustále stoupají, i když v poslední době ta vlna trošičku opadla, ale pořád přicházejí další a další běženci a zdaleka to překročilo všechny hodnoty, které byly pro případ migrační vlny velkého rozsahu pro zemi odpovídající velikosti České republiky kdekým stanoveny. Všechny plány vzaly za své, protože nikdo nepředpokládal, že v 21. století na území Evropy dojde k takovéto tragické situaci a bude to muset někdo řešit. Já jsem už tady také říkal, že vůbec současnému panu ministrovi vnitra situaci, do které se dostal na začátku svého funkčního období, nezávidím. A s mnoha věcmi i jako člen bezpečnostního výboru i s přijatými opatřeními souhlasím.

Vážnost celkové situace potvrzuje i ta skutečnost, že poprvé za dvacet let existence Rada Evropy (?) konstatovala, že nastává hromadný příliv vysídlených osob, a ve své podstatě se nějakým způsobem uvedla do chodu směrnice Rady 2001/55/ES. Na základě toho byl potom následně přijat lex Ukrajina.

Na interpelacích minulý týden jsem se ptal ministra vnitra na některé otázky, které mě zajímají a zajímají i naše voliče, týkající se oblasti vnitřní bezpečnosti, kdy jsem se ptal například na otázku propuštěných vězňů, kterým bylo přislíbeno, že na základě propuštění mohou bojovat na území Ukrajiny. Zda existují nějaké seznamy, které by případně Česká republika mohla obdržet a na registračních místech by byly k nahlédnutí. Na tu otázku jsem odpověď nedostal. Dostal jsem odpověď na otázku, kolik z celkového počtu příchozích a registrovaných cizinců nebo občanů Ukrajiny a případně cizinců s trvalým pobytem na území Ukrajiny je mužů. Na to jsem odpověď dostal. Je to k tomu datu odpovědi 24 118 registrovaných mužů. Tuším, že pan ministr říkal, že mu nedá svědomí, aby tyto muže poslal zpátky na Ukrajinu bojovat, přestože má Ukrajina brannou povinnost a ti muži by měli nějakým způsobem bojovat, že to jsou novináři, že to jsou zranění vojáci a podobně. No, že bych jich bylo 24 118, o tom úplně nejsem přesvědčen. Naše zkušenosti z registračních míst, jak je získáváme i od těch policistů, a vidíme to, já jsem z Plzeňského kraje, tak o víkendu jsem viděl některé ty novináře a ty zraněné vojáky, jak tam v plzeňských parcích pili vodku a vařili kotlíkové guláše. Takže ono to není tak úplně černobílé.

Vláda říká: Charakter současné krize, která byla vyvolána migrační vlnou velkého rozsahu, míří k zefektivnění činnosti orgánů vlády. Proto nás vlastně žádá o prodloužení nouzového stavu. Občanů České republiky se proto první krize opatřená vládou, to je těch prvních 30 dnů, jak si vláda vyhlásila, nijakým způsobem nedotkla. Dá se říci, že tady bych s tím neměl úplně problém se ztotožnit.

Ale kousíček dál v materiálu na straně 3 už se hovoří: Vláda si plně uvědomuje, že krizová opatření nejsou standardním nástrojem řízení státní správy, ale nástrojem výjimečným a dočasným, současně ale jediným nástrojem, kterým lze reagovat na příslušné výzvy v řádu hodin. Opět s tím nemám problém.

Na straně 4 ve spodní části se hovoří: Krizová opatření dosud přijatá vládou byla využita pouze jako část těchto oprávnění. Nelze ovšem vyloučit, a to je zajímavá věta, že další vývoj situace vyvolá potřebu k některým z těchto opatření v omezené míře přistoupit. Současně mohou na základě tohoto výčtu vydávat svá krizová opatření i hejtmani. A jak už tady můj předřečník, pan kolega Ryba, zmínil, v rámci nouzového stavu a jeho prodloužení, kdy od nás vláda chce získat dalších 58 dnů jako bianko šek, je třeba, aby zaznělo, že může dojít - ono zatím nedošlo, ale vláda to ani v tomto materiálu nevyloučila - k omezení vlastnických a užívacích práv právnických a fyzických osob k majetku, k omezení svobod pohybu a pobytu ve vymezeném prostoru, omezení podnikatelské činnosti, omezení práva na stávku, jak již tady bylo zmíněno. Pak jsem si ještě poznamenal: přijmout opatření k ochraně státních hranic, pobytu cizinců nebo osob bez státní příslušnosti, případně nařídit nějaký zákaz vstupu, pobytu, pohybu osob ve vymezených místech nebo území.

Ono takových zásadnějších věcí, které jsou tam zmiňovány, je přibližně dvanáct. Takže v tom já už spatřuji určité nebezpečí, určitý bianko šek, který dáme vládě. Českých občanů se to zatím nedotklo, ale dotknout se to může.

Když se podíváme do odůvodnění prodloužení nouzového stavu, tak vláda v materiálu říká: I přesto, že po přijetí tří speciálních zákonů, to jsou ty sněmovní tisky 170, 172, 182 lex Ukrajina - jeden se týkal bezpečnosti, jeden se týkal zdravotního pojištění, jeden se týkal věcí školství -, se význam krizových opatření snížil, ale stále jde o opatření potřebná. Současně jde o jediný nástroj, kterým by bylo možno adekvátně reagovat dříve než v horizontu přibližně deseti dnů, kdy by mohl být ve stavu legislativní nouze přijat jiný potřebný zákon. Já tady mám poznamenáno, že vlastně v podstatě vláda říká, že existuje i jiná alternativa než nouzový stav, kdy ve stavu legislativní nouze bychom museli přistoupit k jednotlivým dílčím opatřením a vyhlašování nějakých zákonů, což chápu, že je pro vládu nekonformní, a proto je pro ně lepší, aby byl přijat a prodloužen nouzový stav.

Pokud by nedošlo k prodloužení nouzového stavu, říká dále vláda, přestaly by fungovat určité procesy spojené. A tady v podstatě je takové to zdůvodnění, proč tedy nouzový stav chceme prodloužit, ze strany vlády: Přestalo by nám fungovat nouzové ubytování pro uprchlíky prováděné přes krajská asistenční centra pomoci Ukrajině. Nebylo by možné operativně nakupovat prostředky pro zajištění základních životních potřeb uprchlíků a poskytnutí humanitární pomoci Ukrajině. Došlo by ke zpomalení celkového procesu, který je navázán na využívání prostředků z kapitoly Všeobecné pokladní správy, položky rezerva, na řešení krizových situací, jejich předcházení a odstraňování následků. A v neposlední řadě nelze pokračovat v rámci nouzového stavu i z hlediska využití státních hmotných rezerv pro řešení migrační krize.

Poslední strana hovoří: Nouzový stav umožňuje flexibilnější a rychlejší koordinaci činnosti vedoucí ke zvládnutí krizové situace. Je zde zejména koordinace všech forem pomoci osobám prchajícím před ruskou agresí na Ukrajině včetně jejich rychlého zapojení do plnohodnotného života na území České republiky. Tato koordinace je nezbytná, aby mohly být zajištěny nějaké základní a důstojné životní podmínky.

Se vším souhlasíme. Se vším, co tady bylo řečeno, v podstatě nemáme problém. Vláda České republiky vyhodnotila, že i nadále jsou naplněny podmínky pro vyhlášení nouzového stavu. Vzhledem k výše uvedenému a zejména s ohledem na potřeby zajištění ubytovacích kapacit žádá tedy Poslaneckou sněmovnu o prodloužení doby trvání nouzového stavu. A tady se vlastně dostávám k tomu, proč my jako hnutí ANO nechceme 58 dní, ale chceme jenom 30 dnů. ***