Pan Vlastimil Válek, dnešní ministr zdravotnictví, v únoru 2021 v pořadu Prostor X - opět cituji: "Nouzový stav nefunguje. Utahování šroubů je cesta bolševika." Následně v tomto svém názoru setrval i v listopadu 2021, kdy od něho zaznělo: "Nouzový stav je zoufalé řešení lidí, kteří nezvládli situaci." No, já jsem si to nemyslel ani tehdy a nemyslím si to ani nyní. Krizové stavy a jejich vyhlašování - a to si myslím - je naopak potřeba odpolitizovat a tam, kde jsou potřeba, je potřeba je využívat.

Nyní konkrétně k tomuto vyhlášenému nouzovému stavu. Důkladně jsem si přečetl jak usnesení vlády číslo 147 ze dne 2. března 2022, kterým byl vyhlášen nouzový stav, tak i sněmovní dokument číslo 628, který nyní projednáváme a v němž vláda žádá o vyslovení souhlasu s prodloužením nouzového stavu v souvislosti s migrační vlnou velkého rozsahu na území České republiky. Dle mého názoru jsou oba dokumenty až příliš obecné a navrhovaná opatření nejsou dostatečně zdůvodněna. Je to argument, který - tehdy ještě v jiné pozici, protože jsem poprvé ve Sněmovně - jsem tady slýchal od vlády, té minulé, rovněž při prodlužování krizových stavů. Ale já si myslím, že je ho potřeba říci i dneska.

V této souvislosti bych měl bych na pana ministra vnitra několik dotazů.

Například z jakého důvodu je mezi možnými omezeními i omezení uvedené v § 5 písm. f) zákona číslo 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů, to jest omezení práva na stávku? Odůvodnění zrovna tohoto omezení by mne velmi zajímalo. Já tedy si nedokážu představit situaci, kdy bychom to potřebovali a využívali. Já vím, že to není, to právo, omezeno, že to je jenom možnost. Ale proč ta možnost tam zrovna v těch opatřeních je, tedy opravdu nevím.

Dále bych rád věděl - a teď to myslím zcela otevřeně, protože to nevím - proč vláda České republiky řešila ve svém usnesení číslo 207 ze dne 16. března 2022, o vyčlenění volných ubytovacích kapacit v krajích, uložení této povinnosti podle § 4 odst. 1 písm. a) zákona číslo 240/2000 Sb. a nevyužila formu přijetí krizových opatření podle § 5, případně 6, zákona číslo 240/2000 Sb., tak jak to dělá ve všech ostatních případech. Proč to jedno tam je pojato trošku jinak? Má to nějaký speciální důvod? Já to nevím.

Poslední poznámka se týká té slíbené strategie. Byl bych opravdu hrozně rád, kdybychom tady co nejdříve měli strategii po resortech, strategii střednědobou, ale i dlouhodobou, abychom věděli, co budeme dělat dál. Já vím, že těch prvních 30 dnů, já to znám z praxe, je vždycky trošku chaos. Tak to prostě je. Když je to situace, do které jsme se nikdy nedostali, je zcela logické, že v prvních dnech je jakási míra chaosu. Ale potom je potřeba nastavit strategii, abychom věděli, kam budeme v té střednědobé i dlouhodobé vizi směřovat.

Chci hovořit o délce prodloužení tohoto nouzového stavu. Dal jsem si tu práci a znovu jsem si přečetl a naposlouchal stenoprotokoly z minulých schůzí Poslanecké sněmovny a rád vám připomenu alespoň některá vystoupení při prodlužování minulého nouzového stavu. Cituji z jednání Poslanecké sněmovny ze 43. schůze 7. dubna 2020.

Pan ministr vnitra Vít Rakušan tehdy řekl: My se ptáme, zda ten nouzový stav je skutečně takovou institucí, která musí být prodlužována donekonečna. Ano, my jako Starostové a nezávislí říkáme: do 30. dubna jsme schopni tento kompromisní návrh, ke kterému jsme došli, podpořit. Ale zároveň říkáme: my jsme ochotni se tady scházet co deset dnů, co čtrnáct dnů a vždy si poslechnout názor vlády, jak se situace posunula, jak se posouvají čísla, jak se vláda a odborníci dívají na to, že bude nutné udržet tento stav v běhu po další týdny, doufejme, že ne měsíce. Ty informace potřebujeme a potřebujeme vidět, že se tady rozhoduje podle jasných kritérií. Nakonec mi dovolte říci, že nouzový stav - pořád cituji - jako zvláštní režim bychom neměli prodlužovat na dobu delší než nějakých 14 dnů, v tomto případě 18 dnů. Měli bychom stále zvažovat, kde končí ta rozhodná doba pro to, abychom mohli používat zákony, které jsou běžné pro chod státu, jako je zákon o ochraně veřejného zdraví, podle kterého se stejně většina těch opatření zaváděných koná. Nouzový stav je stavem výjimečným a já prosím vládu, aby v tomto kontextu i uvažovala.

Na téže schůzi paní Pekarová Adamcová (Adamová), dnes místopředsedkyně (předsedkyně) Poslanecké sněmovny - cituji: My jsme ochotni ve chvíli, kdy bude zodpovězeno na tyto dotazy, podpořit prodloužení nouzového stavu o nezbytně dlouhou dobu, za kterou rozhodně nepovažujeme jeden měsíc, ale bez problémů jsme schopni podpořit, pokud bude zodpovězeno, prodloužení o 14 dnů, nebo do 30. dubna. Ale myslím si, že v tuto chvíli dávat delší čas není nutné. My jsme ochotni se kdykoliv znovu sejít a rozhodovat o tom znovu. Mimochodem máme řádnou schůzi svolanou, takže na ni je bez problému možné takovýto bod zařadit a není nutné v tuto chvíli prodlužovat až o 30 dní. Je ale nutné zodpovědět na celou řadu otázek.

Vít Kaňkovský - cituji: My jsme připraveni se kdykoli k otázce prodloužení nouzového stavu vrátit, ale jsme přesvědčeni, že je potřeba vnímat také rizika, která jsou s trváním nouzového stavu spojena. My jsme podpořili užití institutu nouzového stavu od 12. května a podporujeme naprostou většinu preventivních opatření, která vláda zavedla. V tomto nemáme žádnou výraznější kritiku. Ale nevidím v tuto chvíli důvod, a nevidí to ani moji kolegové, abychom tady... máme za 14 dnů možnost se opět potkat, se na základě nových dat k záležitosti nouzového stavu nevrátili, a bude-li to nutné, klub KDU-ČSL je připraven znovu o tom jednat a případně podpořit další prodloužení. Ale není v tuto chvíli za nás důvod to udělat už teď, v tuto chvíli, protože každý den prodloužení nouzového stavu je výrazným zásahem do demokraticky fungující společnosti. Takže ještě jednou opakuji, klub KDU-ČSL chce spolupracovat s vládou a spolupracuje s vládou při řešení koronavirové krize a jsme připraveni tak činit i nadále. Nicméně si myslíme, že je mnohem lepší prodlužovat nouzový stav postupně, bude-li to situace vyžadovat, než dneska schválit nějaký bianko šek, který si rozhodně nemyslím, že by vláda nějakým způsobem zneužila, ale každý den nouzového stavu, který nenastane, je pro Českou republiku výhrou. - Konec citací.

Samozřejmě bych mohl pokračovat. Nechci zdržovat jednání Sněmovny. I já si myslím, že vzhledem k tomu, že neznáme, jak se bude válečný konflikt na Ukrajině a s tím související migrační krize a návrat Ukrajinců na Ukrajinu vyvíjet, není důvod dávat vládě delší bianko šek. A já budu velkorysejší než vy. Já si myslím, že ta vhodná doba je právě maximálně jeden měsíc. Proto se domnívám, že doba prodloužení vyhlášení nouzového stavu by neměla přesáhnout 30 dnů, a potom samozřejmě nic nebrání tomu se znovu sejít, opatření posoudit a případně opět prodloužit nouzový stav. Já doufám a pevně věřím, že za tak krátkou dobu několika měsíců se všichni tito, kteří se takovýmto způsobem vyjadřovali ve Sněmovně a dnes tu sedí, že jejich názory se natolik nezměnily, aby hovořili zcela opačně. Proto je prosím, aby v těch svých konzistentních názorech setrvali.

Já musím říct, že jsem v Poslanecké sněmovně nový. Ano, představoval jsem si možná práci v Poslanecké sněmovně trošku jinak. Byl jsem trošku zaskočený atmosférou, která tady panovala a panuje, a proto jsem velmi citlivě vnímal i to, když se celá Poslanecká sněmovna dokázala na svém jednání shodnout alespoň o stavu, který je na Ukrajině, o invazi Ruské federace na Ukrajinu, o tom, že se má - a já mám rád Ukrajince, mám tam řadu přátel - že se musí Ukrajincům pomáhat. A byl bych hrozně rád, kdybychom i v této otázce dnes našli shodu minimálně mezi tedy koalicí a hnutím ANO, a bylo mi tak umožněno hlasovat pro prodloužení nouzového stavu o 30 dnů.

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Nyní je přihlášen pan poslanec Hubert Lang, připraví se pan poslanec Jiří Mašek. Prosím máte slovo.

Poslanec Hubert Lang: Vážená paní místopředsedkyně Poslanecké sněmovny, vážení členové vlády - vidím pouze místopředsedu vlády pana ministra Rakušana. Jsem rád, protože se budeme dotýkat oblasti bezpečnosti.

Vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych se chtěl dnes vyjádřit k předmětu věci, kterou dnes projednáváme, a to je žádost o vyslovení souhlasu s prodloužením nouzového stavu v souvislosti s migrační vlnou velkého rozsahu na území České republiky. Já jsem si prostudoval to usnesení vlády, které nám je předkládáno, abychom buď souhlasili s prodloužením nouzového stavu, nebo ne. Přestože spousta věcí již tady bylo řečeno, tak samozřejmě, protože na mě došlo až řádově ve dvě hodiny odpoledne a už jsem byl nastartován v blocích asi tři hodiny, tak přesto některé věci možná zde opět zopakuji. ***