(10.00 hodin)
(pokračuje Olga Richterová)
A můžeme postoupit k dalšímu bodu. Další bod je číslo
7.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 326/2004 Sb.,
o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů,
ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 151/ - prvé čtení
A já poprosím, aby tento návrh uvedl pan ministr zemědělství Zdeněk Nekula a aby se u pultíku zpravodajů usadil pan zpravodaj Lukáš Vlček. (Hluk v sále.) Prosím, pane ministře, ujměte se slova, a ještě poprosím o klid v sále, při opouštění (sálu) lze opouštět tiše. Prosím.
Ministr zemědělství ČR Zdeněk Nekula: Dobrý den. Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte mi, abych uvedl vládní návrh novely zákona č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči. Cílem předkládaného návrhu zákona je především zavedení povinnosti označovat přípravky na ochranu rostlin pro profesionální uživatele jedinečnými identifikátory ve formě takzvaných dvourozměrných čárových kódů a zasílat údaje o pohybech těchto přípravků do úložiště dat spravovaného Ministerstvem zemědělství, a to za účelem zabránění falšování těchto přípravků, dále elektronizovat záznamy o použití přípravků a pomocných prostředků po vzoru připravované evidence použití hnojiv, dále v reakci na kalamitní přemnožení hraboše polního upravit procesní a odborné postupy Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského při kalamitních stavech škodlivých organismů - v této souvislosti se zejména revidují definice a postupy při stanovení populační hustoty škodlivých organismů - a dále provést dílčí změny v oblasti nakládání s přípravky s cílem zjednodušení a zpřehlednění právní úpravy, například v oblasti odborné způsobilosti pro nakládání s přípravky.
S ohledem na uvedené a skutečnost, že se jedná pouze o technickou novelu zákona, dovoluji si tímto v souladu s § 91 odst. 2 jednacího řádu Poslanecké sněmovny současně požádat o možnost zkráceného projednání ve výborech na 30 dnů. Děkuji za vaši pozornost.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji, pane ministře. Ještě upozorním, že to pak musí zaznít i v rozpravě.
A nyní poprosím o úvodní slovo pana zpravodaje pro prvé čtení, pana poslance Lukáše Vlčka. Prosím, můžete se ujmout slova.
Poslanec Lukáš Vlček: Paní místopředsedkyně, děkuji za slovo. Vážení členové vlády, vážené kolegyně a kolegové poslanci, já si dovolím krátce doplnit pana ministra zemědělství. Předkládaná novela zavádí označování přípravků na ochranu rostlin pro takzvaně profesionální uživatele prostřednictvím jedinečných identifikátorů a povinné vedení evidence o uvádění přípravků pro tyto uživatele na trh v elektronické podobě.
Mezi přínosy lze uvést posun k digitalizaci nebo lepší dohledatelnost a ověřitelnost informací jak pro spotřebitele, tak pro účely dohledu a kontroly bezpečnosti. Dále novela upravuje procesní a odborné postupy v případech vzniku kalamitního stavu způsobeného přemnožením škodlivého organismu, rostlin, především již zmíněného hraboše polního. V neposlední řadě cílí tento předkládaný materiál na úpravu elektronizace záznamů o použitých přípravcích a pomocných prostředcích na ochranu rostlin a jejich předávání ve stanoveném formátu za určité období obdobně, jak je to navrženo v rámci úprav používání hnojiv.
Takto má předkladatelská, zpravodajská zpráva. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji, pane zpravodaji. A tímto tedy otevírám obecnou rozpravu, do které je řada přihlášených. Jako první vystoupí paní poslankyně Monika Oborná a poté se připraví pan poslanec Oldřich Černý. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Monika Oborná: Děkuji za slovo. Vážená paní předsedající, vážení členové vlády, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi, abych se i já vyjádřila k tisku 151, a to k novele zákona o rostlinolékařské péči, protože jak již tady zaznělo, jednou z oblastí, kterou novela zákona o rostlinolékařské péči upravuje, je ochrana rostlin proti škodlivým organismům, a také právě tento návrh zákona zde navazuje na zkušenosti z poslední doby, zejména kalamitního přemnožení hraboše polního.
My jsme se tomuto tématu poměrně docela aktivně věnovali již v minulém volebním období, se členy zemědělského výboru jsme tehdy navštívili zemědělce přímo v terénu, kde jsme viděli zpustošená pole, zpustošenou úrodu a zoufalství zemědělců, kterým právě hraboš polní přičinil velké problémy, takže já se domnívám, že tohle téma by tady nemělo zapadnout, a dovolte mi proto, abych v této souvislosti připomněla jakousi genezi k této problematice.
Jedná se o problém, který naše zemědělce trápí několik posledních let. V létě roku 2019 došlo zejména na jižní Moravě k takovému přemnožení hrabošů, že zemědělci museli přistoupit k dřívější sklizni obilí. Na některých místech hraboši sežrali až polovinu úrody, mluvilo se tehdy o nejhorší situaci za posledních padesát let. Výsledky monitoringu výskytu hraboše, který každoročně spolu s několika dalšími desítkami škodlivých organismů provádí inspektoři Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského, vykazovaly vysoce populační hustoty v řadě okresů České republiky již od počátku roku 2019.
V evidenci Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu bylo tehdy 48 okresů s katastry, kde populace hraboše od počátku roku pětkrát nebo vícekrát překročila takzvaný práh škodlivosti tohoto škůdce, což je situace, která je považována za kalamitní přemnožení. Přesto ještě v červenci roku 2019 tehdejší mluvčí rezortu zemědělství doporučoval jako řešení kvalitní orbu, zajištění příznivých podmínek pro přirozené nepřátele hrabošů nebo vysazování stromů, keřů a umísťování sedátek pro dravce.
Ke změně přístupu došlo počátkem srpna roku 2019, kdy ústav s ohledem na zcela mimořádný stav v ochraně rostlin na značném území České republiky vydal v souladu s legislativou EU a se zákonem č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči, dvě nařízení o výjimečném použití přípravku Stutox-II. Tento přípravek mohl být výjimečně použit ve vyšší dávce při aplikaci pouze do nor hraboše po celém území České republiky a ve vyšší dávce při aplikaci rozhozem pouze v okresech České republiky, kde byl výskyt hraboše hodnocen právě jako kalamitní. V souvislosti s povolením plošné aplikace tohoto přípravku Ministerstvo životního prostředí vzápětí upozornilo, že povolení vydaná ze strany ústavu podle zákona o rostlinolékařské péči nijak nenahrazují nezbytná povolení či jiné správní akty, které musí zemědělci při aplikaci Stutoxu dodržovat. Podle Ministerstva životního prostředí plošná aplikace jedů na zemědělské půdě výrazně ohrožuje různé druhy živočichů, a to zejména ptáků, a je tak v rozporu se zákonem o ochraně přírody a krajiny. V případě použití jedů a tak i možného významného ovlivnění evropsky významných lokalit nebo ptačích oblastí je podle stanoviska Ministerstva životního prostředí nutné požádat o stanovisko příslušný orgán ochrany přírody, zda je nutné aplikaci biocidů v konkrétním území podrobit hodnocení autorizované osoby. Ministerstvo životního prostředí tehdy též aktivizovalo Českou inspekci životního prostředí, která porušení zákona měla důsledně šetřit a následně případně postihovat.
Stejná nebo velmi obdobná situace se opakovala i v roce 2020. Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský v září 2020 po dohodě s Ministerstvem zemědělství opět vydal nařízení o mimořádném použití jedů na hraboše. Povolena byla tehdy zvýšená dávka do nor na konkrétních pozemcích, kde byl dosažen nebo překročen pětinásobek prahu škodlivosti, aplikace rozhozem, ale opět pouze na základě rozhodnutí ústavu, a nikoli na základě hodnocení autorizované osoby a příslušného orgánu ochrany přírody. ***
