(20.20 hodin)
(pokračuje Jan Hrnčíř)
Právo hlasovat v referendu má každý občan České republiky, který nejpozději v den konání referenda dosáhl zletilosti. Rozhodnutí v referendu je přijato, pokud se pro něj vysloví nadpoloviční většina hlasujících, jestliže se zároveň referenda zúčastnilo alespoň 20 % občanů České republiky oprávněných v referendu hlasovat.
Já bych ještě doplnil ten úvod i jakýmsi pojednáním nebo úvahou nad přímou demokracií, protože často slýcháme, že pro přímou demokracii nejsme dostatečně zralí. A já na to říkám, že pokud tohle je pravda, máme nejvyšší čas tady přímou demokracii zavést a národ k ní přivést. Pokud budeme žít ve stranické oligarchii, která bude monopolně za občany rozhodovat, nikdy občany k odpovědnosti za vlastní zemi nevychováme.
Prezident Beneš říkal: pro demokracii musí být národ vyspělý a morálně silný. Jistěže je lépe, když mají lidé morální a etické hodnoty, ale pokud je nemají, pak musíme mít opět silný systém, který umí reflektovat, korigovat naše morální nedostatky. Jestliže vím, že do Parlamentu se dostávají gauneři, pak musím mít možnost jejich konání kontrolovat a ovlivňovat, a ne že jim dáme bianko šek na roky vládnutí bez jakýchkoliv možností oprav.
V přímé demokracii žili naši slovanští i germánští předkové. V přímé demokracii žijí indiánské kmeny u Amazonky a další desetitisíce Indiánů v Mexiku. Když to dokážou oni, tak to přece dokážeme i my. V přímé demokracii žijí po staletí Švýcaři. Přímou demokracii zavedli také pařížští komunardi v Paříži v 19. století. Nikdo se nepozastavoval nad tím, zda jsou občané, příslušníci rodu, občiny či kmene zralí. Úvaha byla a je vedena jinak: Jsme si rovni v právech i povinnostech? Ano. A co je zásadní? Jestliže nejsme zralí, pak je lépe žít v nějaké diktatuře nebo imitaci demokracie? Proč? Má někdo pocit, že reprezentanti zvolení nezralými voliči budou zralejší, odpovědnější a morálnější?
Během více než dvacet let jsme si vládu elit bez odpovědnosti již vyzkoušeli. Má snad někdo odvahu tvrdit, že elity se chovají moudřeji než občané, morálněji, slušněji, poctivěji? Naopak, mnozí z nich trumfli i největší gangstery. Loupež státního majetku z časů privatizace už v dějinách zřejmě nikdo nepřekoná. Země přišla nejen o miliardové majetky, ale připravila občany o veškeré iluze o svých elitách. Ze slova politik se stalo sprosté slovo a synonymum pro zloděje a korupčníka.
Prosím vás všechny, kolegyně a kolegové, pojďme konečně posunout zákon o referendu ve schvalovacím procesu. Můžeme ho použít jako nosič, můžeme k němu přijímat pozměňovací návrhy, ale pokud jej zamítnete, tak se k němu dlouhou dobu opět nedostaneme a myslím, že si to Česká republika a její občané zaslouží, abychom tady zákon o referendu alespoň v tomto volebním období schválili. Děkuji.
Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Já také děkuji a prosím, abyste zaujal místo u stolku zpravodaje a navrhovatele.
A nyní jenom upozorním paní poslankyni Urbanovou, že je přihlášena s faktickou, nicméně to bude omyl, protože ještě nejsme v rozpravě.
A vzhledem k tomu, že zpravodaj pro prvé čtení, pan poslanec Milan Feranec je omluven, tak bychom měli odhlasovat změnu zpravodajky, kterou by se stala paní poslankyně Válková.
Jenom přivolám tedy kolegy a kolegyně z předsálí a opakuji, že hlasujeme o změně zpravodaje. (Hluk v sále.)
Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro, aby zpravodajem pro prvé čtení byla paní poslankyně Helena Válková? Kdo je proti?
Konstatuji, v hlasování číslo 72 je přihlášeno 141 přítomných, pro 85, proti žádný. Takže návrh na změnu zpravodaje byl přijat.
A já tedy poprosím paní poslankyni Válkovou, aby přednesla zpravodajskou zprávu, a prosím kolegyně a kolegy o ztišení, abychom opravdu dobře mohli vyslechnout paní zpravodajku, která se ujala zpravodajování jako náhradní. Prosím.
Poslankyně Helena Válková: Děkuji, paní předsedkyně. Ono k tomu zpravodajování zatím toho tolik není. Poslanecký návrh byl předložen jako vůbec jeden z prvních, když se na to podíváme i číselně, 21. 10. byl rozeslán poslancům jako tisk 8, 10. listopadu 2021 velmi promptně, vláda se k němu vyjádřila již devatenáctého... ne, byl zaslán k vládě 19. listopadu a vláda 15. prosince zaslala své stanovisko. Stanovisko vlády bylo nesouhlasné, důvodů nesouhlasu bylo uvedeno více, já se k nim případně potom vyjádřím, ale jako zpravodajka jenom konstatuji, že k projednání jste vy jako předsedkyně Sněmovny doporučila 4. ledna, určila zpravodaje pana poslance Ferance a navrhla jste, aby byl logicky tento poslanecký návrh s ohledem na jeho obsah přikázán ústavně-právnímu výboru.
Další projednávání toho poslaneckého návrhu bylo možné prakticky až od Vánoc, což samozřejmě nebylo možné, protože to bylo 25. prosince, a ten tisk byl zařazen na pořad 9. schůze 15. února. Takže se teď dostáváme do stadia, kdy poprvé se k tomu sněmovnímu tisku dostáváme v rámci obecné i podrobné rozpravy. To je za mě zatím všechno.
Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Děkuji vám. Prosím taktéž, abyste zaujala, paní zpravodajko, místo u stolku zpravodajů. A nyní tedy otevírám obecnou rozpravu, do které se přihlásili pan poslanec Síla, paní poslankyně Lesenská, paní poslankyně Válková. Nyní tedy prosím pana poslance Sílu, aby se ujal slova.
Poslanec Jan Síla: Děkuji za slovo. Já bych se chtěl vyjádřit také k obecnému referendu a chtěl bych poznamenat, že pokud chceme hovořit o obecném referendu, musíme nejdříve definovat, co to je a proč to je zásadní podmínka autentické demokracie, jejíž definice je forma vlády, ve které se podřizuje menšina většině a je uznávána svoboda a rovnoprávnost občanů.
Současně vládnoucí liberální demokracie se holedbá zásadami: politický pluralismus, rovnost před zákonem, petiční právo, právo na spravedlivý proces, další občanská lidová práva a svobody a občanská společnost. Ve skutečnosti vychází z klasického liberalismu se třemi základními právy, která jsou dána bohem - právo na život, právo na svobodu, právo na ochranu soukromého majetku. Vylučuje však pozitivní práva jako například nejrůznější nároky na vzdělání, zdravotní péči a sociální péči.
Zastupitelská demokracie jako taková byla uvedena už ve starověku a již Aristoteles doporučoval systém s názvem politeia, kdy existovala menší skupina volených představitelů, kteří získávali mandáty ve svobodných volbách nebo losem, a byly tyto mandáty ale velmi krátké, maximálně jeden rok. Zastupitelská parlamentní demokracie, mytický pilíř demokratického politického systému západního světa hlavně v 21. století, dovoluje občanům hlasovat pouze o politických stranách, nikoliv o jejich programech. Po volbách si tyto politické strany mohou nadělat koalice a pak se vymlouvat, proč nemohly splnit, co slibovaly před volbami, protože koaliční partner nesouhlasil. Zastupitelská demokracie tímto mechanismem neguje vůli voliče. Hlavní funkcionální deficity zastupitelské demokracie jsou pasivita občanů, kteří zjistili, že nemá smysl vůbec chodit k volbám, protože nemohou nic ovlivnit, lobby zájmových skupin, nepotismus, protekce, ale naopak referendem, přímou volbou a odvoláním politiků lze tyto zásadní deficity v nepřímé demokracii řešit. A proto se zmíním o obecném referendu, proč se přikláníme k tomu, že bychom měli zařadit tento instrument přímé demokracie do našeho pořádku. ***
