(11.40 hodin)
(pokračuje Helena Válková)
Výzkum se věnoval třeba tématům, jako je pocit bezpečí žen ve veřejném prostoru, ale také třeba kybernásilí. Víte, že film V síti vzbudil velkou pozornost veřejnosti. A to jsou přesně věci, na které můžeme navázat v době, kdy budeme potřebovat pro naše spoluobčany konkrétní příklady, aby třeba uvěřili tomu, že princip solidarity vlastně plní velmi dobře, když si někoho vezmou za symbolickou částku, kterou vláda schválila. A já to teď nemyslím kriticky, že to je symbolická částka. Prostě když někoho pustím do své domácnosti, tak to má obrovskou hodnotu, a to je ten princip solidarity. To je vlastně naplňování základních lidských práv, ke kterým jsme vázáni, a které vlastně řada občanů tím svým gestem třeba udělá, aniž by o tom přemýšlela a věděla.
Podobně jsem si od roku 2009 vybrala z výzkumů ty, které se věnují situaci různých menšinových skupin v Evropě. Ale nemusí to být třeba takové menšiny, kterým se my věnujeme relativně hodně, jako třeba romská menšina, která čeká na svého zmocněnce podle romské strategie do konce tohoto roku, ale právě to můžou být migranti nebo náboženské menšiny a další. A myslím si, že právě proto, že u nás takovéhle výzkumy neprobíhají, a já budu věřit, že je to jenom z důvodu nedostatku materiálních zdrojů, tak bychom tedy měli opravdu zvážit, jestli bychom se neměli do sítě agentur, které se zabývají základními lidskými právy, zapojit.
Podnětné jsou samozřejmě i bulletiny Agentury, které byly v minulých letech vydávány a zaměřeny zejména velmi aktuálně na pandemii covid-19, sledovaly situaci v jednotlivých zemích a oblastech, byť to byl velmi dynamický vývoj, a v tomto ohledu musím říci, že jsem velmi uvítala to, co jsme v rámci pandemické situace dělali, tak jsme se inspirovali, věděli jsme, že nezapomněli třeba ani na práva starších osob, které byly izolované ne v sociálních zařízeních, ale třeba doma. Takže Agentura nám dávala dobré podněty, natož pak kdybychom postupovali tím směrem a mechanismem, jaký tady navrhuje pan ministr.
Abych to shrnula, vnímám, že v posledních letech Agentura EU pro základní práva opravdu prodělala velký vývoj a přispěla k lepšímu vnímání základních lidských práv obyvateli EU. Tento vývoj, bohužel musím říci, i za necelé tři roky, co jsem byla zmocněnkyní, naši spoluobčané moc neprodělali v tom smyslu, že se nám zatím nepodařilo - a je to chyba politiků včetně mě samozřejmě - přiblížit ten jinak hezký filozofický a obecný význam na konkrétních praktických případech. Sice většina lidí vnímá lidská práva jako důležitá, dokonce řada z nich, třeba třetina z toho jednoho výzkumu nám vyšla v České republice, že si ale myslí, že některá lidská práva některé skupiny obyvatel v České republice nemohou, i když by chtěly, využívat, a že je tedy taková určitá sociální diskriminace. Čili v tomto se neodlišujeme, protože v Evropě zhruba tak až polovina - v některých zemích - Evropanů sice rovný přístup k základním právům vnímá, ale nemyslí si, že by oni sami k nim ten přístup měli. A druhá polovina o tom naopak pochybuje. V tomto směru, jak říkám, výsledky v České republice zhruba odpovídaly průměru.
Já tedy vnímám jednoznačně, a v tomto smyslu i naše hnutí ANO, Agenturu EU pro základní práva jako instituci vhodnou a potřebnou. Jsem ráda, že se na evropské úrovni podařilo dosáhnout, jak zde bylo už panem ministrem také řečeno, určité shody na předložených změnách, které právě paralyzovaly ten vývoj, kdy byla působnost Agentury sice rozšířena, ale způsobem, který neiritoval, a také byly zjednodušeny některé procesy jejího fungování, aniž by ty členské státy ztratily možnost činnost agentury ovlivňovat. Pokud tedy nyní Sněmovna udělí svůj souhlas, můžeme hned projednávat program činnost Agentury v orgánech Rady na příští rok 2023 s členskými státy.
Věřím tedy, že vláda se do této činnosti zapojí, že bude činnost Agentury nadále podporovat, spolupracovat s ní, stejně tak jako my, jako Sněmovna, jako Senát, a že také toto nám pomůže přiblížit ten pojem, který, jak jsem řekla už před chvílí, je vznešený, nicméně mnoho našich spoluobčanů si pod ním nedovede představit konkrétní jednání čili pojem základní lidská práva, když pominu samozřejmě právo na shromažďování a projev, ale mám na mysli sociální práva, tedy zejména tady v České republice, našim spoluobčanům. A proto se také přimlouvám za udělení souhlasu k navrhovanému tisku. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, paní poslankyně.
Od 11.15 ruší svou omluvenku z dnešního dne pan poslanec Róbert Teleky.
Nyní vystoupí řádně přihlášená paní poslankyně Marie Pošarová, připraví se pan poslanec Vladimír Zlínský. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Marie Pošarová: Děkuji za slovo. Vážené poslankyně, vážení poslanci, chtěla bych se vyjádřit k Agentuře pro základní práva. Agentura pro základní práva vznikla ještě před takzvanou Lisabonskou smlouvou, proto Evropská komise usiluje o novelizaci, která bude na tuto zásadní změnu v právu Evropské unie reagovat. Každopádně je třeba říci, že to je jedna z hlavních hlásných trub šíření propagandy LGBT v rámci Evropské unie, a je to stále stejný příběh.
Minulou vládou prošel materiál bez povšimnutí. Sněmovní výbor pro Evropskou unii navrhuje materiál schválit. Dnes ho jistě schválí Sněmovna. Ukazuje to na absolutní neschopnost členských států Unie alespoň elementárně je řídit. Aby byla schválena nová úprava, je potřeba při hlasování v Radě jednomyslnost. Můžeme bouchnout do stolu a požadovat zásadní změny, a že jich je třeba, jenže to by nesměl proces přijímání evropské legislativy fungovat dle současných pravidel. O existenci Agentury, která má zkratku FRA, agenturních poklescích, natož reálném vlivu této instituce z českých politických reprezentantů neví nikdo nic. Proto materiál bez problémů doputuje až na vládu, kde bez rozpravy většinou projde. Absolutní většina úředníků nehodlá hledat problémy tam, kde je nehledá jejich politická reprezentace. Tento materiál samozřejmě bez povšimnutí doputuje až do Poslanecké sněmovny a Senátu, kde si opět nikdo ničeho nevšimne. A i kdyby se poslanci a senátoři chtěli vzbouřit, mají obavy o reputaci České republiky, takže raději mlčí a vše odhlasují. Přece když je to z Evropské unie, nebude se odporovat, nikdo nechce být za potížistu. Byli bychom před našimi zahraničními kolegy a Evropskou komisí za hlupáky, o materiálu se přece již dlouhou dobu jedná. Po celou dobu se přece český zástupce ani neozval, a najednou to budou Češi blokovat? ***
