(11.30 hodin)
(pokračuje Jan Bartošek)
Přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna souhlasí s pokračováním jednání o sněmovním tisku 179 tak, aby s ním mohl být vysloven souhlas již v prvém čtení."
Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?
Je to hlasování s pořadovým číslem 52, přihlášeno je 143 poslankyň a poslanců, pro návrh 142, proti nikdo. S návrhem byl vysloven souhlas.
Z toho důvodu zahajuji podrobnou rozpravu a táži se, kdo se hlásí do podrobné rozpravy? Nikoho nevidím. Jestliže se nikdo nehlásí, končím podrobnou rozpravu.
A táži se, zda pan ministr nebo pan zpravodaj chce mít závěrečné slovo? Není tomu tak.
V tom případě přikročíme k hlasování o návrhu usnesení a já zde i v tomto případě poprosím zpravodaje pana poslance Vladimíra Balaše, aby přednesl návrh usnesení Poslanecké sněmovny. Prosím, máte slovo.
Poslanec Vladimír Balaš: Děkuji, pane předsedající, dámy a pánové. Návrh usnesení je následující: "Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky dává souhlas s výpovědí dohody o zřízení Mezinárodní investiční banky, dále jen dohoda MIB, podle čl. 18 odst. 1 dohody MIB, a to s výpovědní lhůtou v délce šesti měsíců ode dne doručení výpovědi Radě guvernérů Mezinárodní investiční banky. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji za přednes usnesení.
Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro návrh usnesení? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?
Je to hlasování s pořadovým číslem 53, přihlášeno je 145 poslankyň a poslanců, pro návrh 145, proti nikdo. Konstatuji, že s návrhem usnesení byl vysloven souhlas.
A končím projednávání tohoto bodu.
Přečtu dvě omluvy, které dorazily, a to je dnes od 14.30 a od 18 hodin se omlouvá z pracovních důvodů pan poslanec Igor Hendrych a dále dnes mezi 14.30 a 18. hodinou z pracovních důvodů se omlouvá pan poslanec Pavel Svoboda.
A já otevírám další bod číslo jednání číslo
63.
Vládní návrh, kterým se předkládá Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky
k vyslovení předchozího souhlasu návrh nařízení Rady, kterým se mění nařízení
Rady (ES) č. 168/2007 o zřízení Agentury Evropské unie pro základní práva
/sněmovní tisk 98-E/ - prvé čtení
Projednávání tohoto bodu jsme přerušili dne 2. března na 9. schůzi Poslanecké sněmovny po úvodním slově ministra pro evropské záležitosti Mikuláše Beka.
Za předsedu vlády Petra Fialu vystoupí ministr pro evropské záležitosti, pan ministr Mikuláš Bek, a poprosím, aby krátce tento bod uvedl.
Ministr pro evropské záležitosti ČR Mikuláš Bek: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, páni poslanci, dovolte mi, abych velmi stručně rezumoval obsah svého úvodního slova z doby před několika týdny. Předkládaná žádost se týká návrhu nařízení Rady, které upravuje z velké části technicky fungování Agentury Evropské unie pro základní práva. Tohoto předchozího souhlasu je třeba v souladu s jednacím řádem Sněmovny, neboť tento návrh je přijímán na základě takzvané klauzule flexibility. Změny upravují fungování Agentury tak, aby odpovídalo dnešnímu stavu evropské legislativy, a mají přispět k celkovému zefektivnění fungování této Agentury.
Návrh je výsledkem dlouhého vyjednávání a je kompromisem představ Evropské komise, Rady i Evropského parlamentu a také některé členské státy dlouho projevovaly zdrženlivost, která byla posléze překonána právě tímto kompromisem. Proto si vás dovoluji požádat, abyste společně se Senátem, který již svůj souhlas udělil, se připojili k tomuto konsenzu a udělili svůj předběžný souhlas. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji, pane ministře, a připomínám, že vláda předložila návrh na vyslovení předchozího souhlasu Sněmovny podle § 109i jednacího řádu Poslanecké sněmovny, předsedkyně Poslanecké sněmovny přikázala svým rozhodnutím číslo 8 ze dne 16. prosince 2021 tento návrh k projednání výboru pro evropské záležitosti a stanovila mu k tomu lhůtu do 20. ledna 2022. Výbor návrh projednal, přijal usnesení, které vám bylo doručeno jako sněmovní tisk 87-E/1.
Táži se pana zpravodaje Jaroslava Bžocha, zda chce ještě před otevřením rozpravy vystoupit? (Poslanec není přítomen.) Požádám vás, kolegyně, kolegové, o chvíli strpení. Po upřesnění si myslím, že budeme moci pokračovat, protože pan poslanec Jaroslav Bžoch zastupoval tehdy omluveného poslance Ondřeje Benešíka, a z toho důvodu požádám pana poslance Ondřeje Benešíka, zda chce vystoupit ještě před otevřením obecné rozpravy? Není tomu tak.
V tom případě otevírám rozpravu a táži se, kdo se do ní hlásí? Eviduji v tento moment tři přihlášky a jako první vystoupí paní poslankyně Helena Válková a připraví se paní poslankyně Marie Pošarová. Prosím, paní poslankyně, a poprosím pana poslance Benešíka, aby si sedl ke stolku zpravodaje. Prosím.
Poslankyně Helena Válková: Děkuji, pane místopředsedo. Pan ministr už zde znovu zopakoval i ty mechanismy, které se zdají být na první pohled, a ony vlastně jsou i trošku složitější, nebo nejsou tak úplně standardní, a já mám pocit, že se ta záležitost táhne právě proto, že v České republice ne že bychom tomu nevěnovali dostatek pozornosti. Já ještě v pozici zmocněnkyně vlády pro lidská práva jsem se velmi snažila, abychom dostali do Sněmovny k projednání tento tisk. Nepodařilo se a velmi vítám, že se to tedy teď podařilo.
Agentura EU pro základní práva má sídlo ve Vídni, i z tohoto hlediska je to relativně geograficky blízko a myslím si, že zkušeností, které můžeme čerpat, je mnoho a že určitě obzvlášť v současné době, když čelíme velké vlně uprchlíků z Ukrajiny, je namístě využít i ty poznatky, které v mezidobí Agentura shromáždila. Já ji vnímám jako našeho velmi důležitého partnera, který umí zvýšit znalosti o lidských právech způsobem, který je pro naše spoluobčany velmi dobře srozumitelný. Jde tady hlavně o prezentaci posilování informovanosti a zlepšení vnímání základních lidských práv v České republice jako něčeho konkrétního, co potřebujeme a co se nám, aniž bychom si to uvědomovali, v krizových situacích promítá i v našem vlastním jednání, chování, projevech, a právě v tomto ohledu si myslím, že ta zhruba patnáctiletá zkušenost, kterou Agentura má, a která provádí většinu celoevropských výzkumů, přináší různá srovnání mezi jednotlivými státy, analýzy, to, co my asi těžko na to budeme mít finanční prostředky a personální zdroje. Dostává se často i k takovým důvěrnějším informacím, které nám ukazují, jak jednotlivé státy EU na tom jsou, aniž by docházelo třeba ke zjevné kritice, ale ona je tam taková nepřímá, protože když vidíme, kolik pozornosti se v některém státě - a nebudu jmenovat - věnuje této problematice a kolik v jiném, tak se nesmíme potom divit i těm výsledkům veřejného výzkumu.
Já vám takový příklad. Jeden z průlomových výzkumů byl výzkum výskytu domácího sexuálního násilí. To je třeba otázka, kterou se teď zabývá náš podvýbor pro problematiku sexuálního domácího násilí ústavně-právního výboru, který šel napříč celým politickým spektrem v roce 2014 a ukázal - myslím politickým spektrem v Evropě, čili jsou to objektivizované, reprezentativní výsledky - a tam jsme dopadli ne úplně nejlépe. V Česku zažilo 32 %, jedna třetina žen, nějaké násilí, byť tedy nemuselo dosáhnout násilí, které by bylo relevantní z hlediska trestního práva. Čili zažily násilí buď doma, nebo někde mimo domov, v tom případě sexuální. ***
