(12.30 hodin)
(pokračuje Karel Havlíček)
Nyní se tedy budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Nejprve rozhodneme o přikázání garančnímu výboru. Předsedkyně Poslanecké sněmovny svým rozhodnutím navrhla přikázat předložený návrh k projednání výboru pro vědu, vzdělávání, kulturu, mládež a tělovýchovu jako výboru garančnímu. Navrhuje někdo přikázání jinému výboru než garančnímu? Nevidím. Přistoupíme tedy k hlasování.
Ještě jednou zopakuji: Kdo souhlasí s tím, aby předložený návrh byl přikázán k projednání výboru pro vědu, vzdělávání, kulturu, mládež a tělovýchovu jakožto garančnímu výboru?
Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?
Hlasování číslo 34, přihlášeno 156, pro bylo 153, proti nikdo. Výsledek: přijato.
Předsedkyně Poslanecké sněmovny nenavrhla přikázat tento návrh dalšímu výboru. Má tedy někdo návrh na přikázání dalšímu výboru nebo výborům k projednání? Paní místopředsedkyně Sněmovny Mračková Vildumetzová.
Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji za slovo. Vidím pana předsedu Adamce a dovolila bych si navrhnout tento tisk ještě do hospodářského výboru. Děkuji.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Budeme tedy v tuto chvíli hlasovat o návrhu paní místopředsedkyně Poslanecké sněmovny, a to přikázání dalšímu výboru, a to hospodářskému výboru.
Takže víme všichni, o čem budeme hlasovat, hospodářskému výboru.
Zahajuji hlasování. Kdo je pro přikázání hospodářskému výboru? Kdo je proti?
Hlasování číslo 35, přihlášeno 157, pro 70, proti 71. Výsledek: zamítnuto.
Ještě se tedy ptám, jestli má někdo návrh k dalšímu přikázání výboru nebo výborům k projednání? Poslanec Vondráček.
Poslanec Radek Vondráček: Já pouze k hlasování. U hlasování číslo 33 jsem se zdržel, na sjetině mám nepřihlášen. Asi nějaká technická chyba. Nezpochybňuji hlasování. Děkuji.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkujeme, takže hlasování se nezpochybňuje.
Vzhledem k tomu, že již není žádný další návrh na přikázání dalším výborům nebo výboru k projednání, konstatuji, že nás čeká už pouze hlasování o návrhu na prodloužení lhůty o 20 dní, čili celkově je to na 80 dní. Tak víme všichni, o čem budeme hlasovat.
Zahajuji hlasování. Kdo je pro prodloužení lhůty o 20 dní na 80 dní? Kdo je proti? Děkuji.
Hlasování číslo 36, přihlášeno 159, pro 158, proti nikdo. Výsledek: přijato.
Děkuji všem a ukončuji tímto bod. Děkuji panu ministrovi a děkuji panu zpravodaji.
Dovolte, abych zahájil další bod, a to je
6.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích,
ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu
vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb.,
o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně
některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla),
ve znění zákona č. 307/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 76/ - prvé čtení
Z pověření vlády předložený návrh uvede ministr dopravy Martin Kupka. Pane ministře, ujměte se slova. A prosím, aby byl v sále větší klid, aby pan ministr měl klid na přednesení svého slova.
Ministr dopravy ČR Martin Kupka: Vážený pane předsedající, vážené paní kolegyně, vážení páni kolegové. Vláda předkládá k projednání návrh zákona, kterým se mění zákon o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, zákon o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a také zákon o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých dalších souvisejících zákonů.
Předložený návrh zákona je zaměřen téměř výlučně na implementaci předpisů Evropské unie do vnitrostátního právního řádu, a to směrnice o řízení bezpečnosti silniční infrastruktury včetně novely této směrnice, směrnice o interoperabilitě elektronických systémů pro výběr mýtného a usnadnění přeshraniční výměny informací týkajících se nezaplacených silničních poplatků v Unii a navazujících přímo použitelných předpisů.
Návrh zákona lze z hlediska jeho obsahu rozdělit do tří oblastí. První - řízení bezpečnosti vybraných pozemních komunikací při jejich projektování, výstavbě i provozování, druhá oblast - poskytování evropské služby elektronického mýtného a třetí oblast - poskytování informací o absenci úhrady časového poplatku či mýtného v přeshraničních situacích.
V oblasti řízení bezpečnosti pozemních komunikací dochází k rozšíření okruhu pozemních komunikací, na něž se jednotlivé nástroje bezpečnosti vztahují. Kromě pozemních komunikací zařazených do transevropské silniční sítě se budou nově vztahovat na všechny státem vlastněné pozemní komunikace, tedy dálnice a silnice první třídy, a rovněž na unijně spolufinancované úseky silnic druhé a třetí třídy, které vlastní kraje. Vedle auditu bezpečnosti pozemních komunikací bude nově prováděno i prvotní hodnocení záměru, a to na úplném počátku, ještě před jednotlivými postupy podle stavebního zákona.
Nově budou dále vlastníci pozemních komunikací, kterých se týká posouzení bezpečnosti, jednou za pět let provádět posouzení jednotlivých úseků těchto pozemních komunikací z hlediska rizika dopravních nehod a závažnosti jejich dopadu a hodnotit je jako úseky s vysokou, střední nebo nízkou úrovní bezpečnosti. Výsledky budou zasílat Ministerstvu dopravy, které pak zveřejní souhrnný přehled za celou republiku, a v návaznosti na příslušné hodnocení pak budou mít případně také povinnost přistoupit k realizaci nápravných opatření.
V oblasti poskytování evropské služby elektronického mýtného, to je ta druhá oblast, kterou novela zákona upravuje, dochází k dílčím změnám v povinnostech poskytovatele evropské služby elektronického mýtného. Například již nebude požadováno pokrytí všech členských států Evropské unie, které mají zavedeny systémy elektronického mýtného, ale pouze alespoň čtyř takových členských států. Dále se jednoznačně stanoví, že poskytovatel evropské služby elektronického mýtného není povinen hradit mýtné ve vztahu k vozidlům, jejichž elektronické zařízení je evidováno jako zablokované, či se výslovně zakotvuje jeho právo na odměnu od provozovatele systému elektronického mýtného.
Dále se zavádí povinnost provozovatele systému elektronického mýtného vést účetnictví a peněžní prostředky týkající se provozování systému elektronického mýtného odděleně od ostatních činností. Upřesňují se též technické požadavky kladené na prvky systému elektronického mýtného a postupy posouzení shody a posouzení vhodnosti pro použití těchto prvků. Návrh zákona také stanoví povinnost ministerstva dopravy zveřejňovat vybrané údaje týkající se provozování elektronického mýtného a poskytování evropské služby elektronického mýtného.
V oblasti poskytování informací o absenci úhrady časového poplatku či mýtného v přeshraničních situacích se navrhuje stanovit povinnost celního úřadu zaslat cizinci podezřelému z přestupku spočívajícího v užití zpoplatněné pozemní komunikace bez úhrady časového poplatku nebo mýtného spolu s oznámením o zahájení řízení nebo s příkazem informační formulář, který bude vyhotoven v úředním jazyce členského státu registrace vozidla.
Jedinou změnou, která nevychází z unijního práva, je zrušení povinnosti vybavit vozidlo elektronickým zařízením systému elektronického mýtného, tedy takzvanou OBU jednotkou, pokud je již z jeho registrační značky patrné, že se jedná o vozidlo osvobozené od zpoplatnění, to je pokud má vojenskou poznávací značku, registrační značku elektrického vozidla nebo zvláštní registrační značku historického vozidla. ***
