(17.00 hodin)
(pokračuje Zbyněk Stanjura)
Je to věc, které se věnujeme. Vím, že proběhl podvýbor, kde bych řekl, že bylo víc hostů než poslanců. To nijak nekritizuji, vím, že ty podvýbory nejsou nijak početné, ale vím, že tam byly všechny zainteresované instituce, podaly svůj pohled na věc, a myslím, že se to všichni snaží řešit. Že to někdy není dobrá zpráva nebo úplně optimistická, to je pravda, ale já jsem na začátku popsal ten mezinárodní kontext. A taky by se měli ti advokáti omluvit svým klientům, pokud zvolili tak rizikovou banku v tomto mezinárodním kontextu. To tak prostě je. A stát tu není od toho, aby všechno za všechny řešil. To fakt není možné. Takže myslím si, že postupujeme v rámci možností, že jednáme. Jednají i ti, kteří mají, profesionálové, a budou se těm konkrétním případům věnovat. Vytváříme taky tlak na Sberbank, aby dali podrobnější informace, protože všechny ještě nedali. Říkám, zatím se začalo vyplácet 25 % případů. Jestli mám dobré číslo, týká se to 2 781 klientů. To není malé číslo, řádově to jsou stamiliony. Takže pokud to podělíme, v průměru by to mělo stačit. Ale určitě budou případy, kdy by ten dům, byt, pozemek měl vyšší hodnotu než těch 5 milionů korun, to je realita. A nemůžu, i kdybych chtěl, říct, že všichni dostanou rychle své peníze. To prostě není možné. Nicméně aspoň těch 100 000 euro se uvolnit dá, pokud advokáti splnili své povinnosti a označili, že to nejsou jejich peníze, i když jsou na jejich účtech. Tolik k otázce advokátních a notářských úschov. Myslím si, že orgány, které to mají na starosti, postupují tak, jak postupovat mají.
K tomu, co říkal pan místopředseda Havlíček, bohužel nemá dobrá data a dělá tady takové velké závěry. Já mám před sebou graf Eurostatu - budete věřit, že to není česká vláda, která to dělá - který porovnává inflaci za měsíc únor v letošním roce. Ano, máte pravdu, třetí nejvyšší. Nad námi jsou dvě země, které euro mají, takže to nemá vliv na euro. Podle evropské statistiky je to 10 % až 11,1, ale to není důležité. Jenom říkám, že u ostatních zemí není imputované nájemné. Ale u každé té země Eurostat uvádí základní rozdělení na čtyři základní oblasti, které tu inflaci tvoří: energie - jeden balík; potraviny, alkohol, tabák - druhý balík; ostatní zboží - třetí balík; služby - čtvrtý balík. U České republiky energie tvoří asi 3 % celkové inflace. Tak pan Havlíček je chytřejší než Eurostat. To mě nepřekvapuje, že on si to myslí, já to úplně nesdílím. Říkám, že to jsou data, která jsou Eurostatu, nejsou to data české vlády. Klidně kdokoli z poslanců či poslankyň chce protestovat, tak ať si to s Eurostatem vyřídí a dá svoji metodiku. Stejný vliv podle této metodiky má ostatní zboží, to je zhruba kolem 3 %. A kolem 2 % v jejich metodice tvoří jednak potraviny, alkohol, tabák a jednak služby.
Pan poslanec Havlíček tady říkal, a není důvod mu nevěřit, že ceny energií nejvíc ohrožují zhruba 20 % domácností. Já nevím, jestli pro poslance hnutí ANO je etalonem pravdy Miroslav Kalousek. Pokud ano, tak došlo k významné změně v posledních měsících - asi tím, že už tady Miroslav Kalousek nesedí. Ale já teď nechci polemizovat, jestli je to 18, 20 nebo 22. My si to uvědomujeme. Ale současně jedním dechem navrhuje plošná opatření. Jinými slovy, podle mého přesvědčení soustředit se na ty, které to ohrožuje nejvíce, je správná cesta. Taky jim pak můžeme pomoct více, než kdybychom to dali plošně pro všechny. Je to pohled na věc. Obě cesty jsou legitimní, to já nijak nezpochybňuji. Jenom si myslím, že koncentrovat pomoc na ty, kteří ji potřebují nejvíc, je prostě lepší cesta.
K cenám PHM a daním. Bezesporu vznikla zhruba před čtrnácti dny panika na burze, která se pak přenášela i do jednotlivých členských států Evropské unie. Mám tady data, ale jsou z 8. března - porovnání všech států. Myslím, že dneska nemá cenu argumentovat daty z 8. března. Vývoj od té doby byl poměrně dynamický, naštěstí tím správným směrem.
Tak si řekněme, jaké jsou teoretické možnosti a zda je správné je využít, nebo ne. Myslím, že jsme poctivě debatovali na vládě i ve vládní koalici všechny možnosti, které zákon umožňuje. První - zastropování ceny. Podle mě nejhorší varianta, ale je možná. Znám jenom jeden stát, který to udělal, a mají tam problém se zásobováním. A už to neplatí například pro zahraniční turisty, pro zahraniční vozidla, a taky například na čtyři dny zcela zastavili kamionovou dopravu, respektive ano, dali zákaz kamionové dopravy v minulém týdnu na čtyři dny, čímž bezesporu snížili tlak na čerpání. Ovšem musíme v tom okamžiku říct, že v okamžiku, kdy zastropujete, rozdíl mezi tržní a zastropovanou cenou hradíte ze státního rozpočtu. Tak se to aspoň děje v té zemi, která je nám opozicí dávána jako za vzor. Jinými slovy, stejně to zaplatí daňoví poplatníci, jenom to není tolik vidět. A velmi často potom z peněz daňových poplatníků toho státu, v tomto případě českého státu, například z DPH, které platí naši senioři každý den, když něco kupují, bychom taky dorovnávali cenu, kterou by tankovali zahraniční občané - a jsme tranzitní země - taky zahraniční kamiony. Je to řešení netržní, drahé, dlouhodobě neudržitelné, proto jsme ho odmítli. Ale existuje.
Druhá možnost je snížit daně - buď dočasně, nebo trvale. Dočasné snížení daní je podle mě protimluv. Taky tady někdo sliboval, že sníží daně (ze závislostní činnosti?) na dva roky a pak to naštěstí nedodržel. My jsme k nim nebyli, takže nebudu kritizovat, že se to nestalo. Kritizuji ten slib, co zazněl. Ale je velmi jednoduché dočasně snížit daně a velmi složité rozhodnout, ve kterém okamžiku to vrátím zpátky, když budu mluvit, že to je dočasné. V okamžiku, kdy to vláda dočasně vrátí, nebo Sněmovna, znamená to skokový nárůst té ceny. Je to úplně obvyklé. Takže u DPH je to zase plošné opatření. Nejdřív by z toho těžila zase ta movitější část populace, takže tohle jsme odmítli, že to vlastně nemá smysl. A můžete věřit, nemusíte mi věřit, na ECOFINu se na tom shodli všichni ministři financí - i ti, jejichž země, která dočasně DPH snížila, buď tam nebyli, nebo se té debaty nezúčastnili, ale ti, kteří vystupovali, před tím varovali. A varovali před tou soutěží mezi členskými státy. Myslím, že to je logické rozhodnutí lidí, kteří žijí blízko hranic. Je to jedno, mezi kterými členskými státy, že prostě jedou tam, kde ty daně jsou dočasně snížené.
Co je legitimní, je debata o snížení spotřební daně, která je harmonizovaná, a jsou určeny minimální hodnoty. Všichni to známe. U nafty je to koruna padesát, u benzinu tři koruny sedmdesát. Spotřební daně jsme v loňském roce vybrali asi 82 miliard, z toho bylo 57 miliard nafty a zbytek za benzin. Takže přestože je vyšší spotřební daň u benzinu, z hlediska objemu spotřeby je rozhodující nafta.
Sami si musíme odpovědět na otázku, když Sněmovna a Senát od 1. ledna 2020 snížily spotřební daň na naftu o 1 korunu, zda jsme tedy viděli tu korunu dvacet jedna, protože k tomu je i DPH, na těch totemech snížení. Poctivá odpověď je, že neviděli. V žádném případě se to plně nepromítlo, částečně bezesporu ano. I v tomto případě by platilo, že by se to nepromítlo úplně, ale částečně. A můžeme jenom spekulovat, kolik by to bylo. Byla by to zase ta koruna padesát.
Silniční daň nikdo nechtěl zrušit. No, tak vládní většina ji zrušit chce. A důvod není ten, že by to... Nejsme tak pitomí, abychom si mysleli, že to má nějaký vliv na cenu pohonných hmot. Nevím, jak to vůbec mohlo někoho napadnout, že někdo z nás by takhle mohl argumentovat. Ale necháme zhruba 3,8 miliardy, to je správný výpočet, 5 miliard by bylo, kdybychom úplně zrušili silniční daň, a to nemůžeme, protože nad 12 tun je harmonizovaná, tudíž povinná. To jsou peníze, které zejména malým dopravcům, malým podnikatelům zůstanou a mohou je sami použít, jak nejlépe oni uznají za vhodné - jestli na mzdy, jestli na jiné náklady, na současnou kompenzaci zvýšené ceny pohonných hmot nebo zvýšené ceny energií. To už je na nich. ***
