(10.40 hodin)
(pokračuje Jan Jakob)
Také si myslím, jak říkala paní předsedkyně Schillerová, že část měla být na výborech. Byla, ale je potřeba asi tu diskusi tady dovést a mnohé si ujasnit. Já myslím, tak jak jsem ji poslouchal, že se to poměrně podařilo, že ty obavy tady byly vysvětleny, byť u některých vystoupení si nejsem úplně jist, zda to vysvětlení bylo všemi pochopeno nebo přijato. Já myslím, že ty obavy jsou vyvráceny, vysvětleny. Prosím, když se nás ptají, a je jedno, z které části politického spektra, tak i díky téhle diskusi my můžeme a jsme schopni fundovaně odpovídat, jak to fakticky je. Tak to prosím takto čiňme.
Já jsem trošičku vychladl po předřečnících, nadzvedlo mě jedno vystoupení, kvůli kterému jsem se primárně přihlásil. Já se omlouvám, ale mně neskutečně vadí, když se do diskuse, diskuse ve veřejném prostoru a zejména pak do diskuse na veřejných sítích, promítají formulace typu: tak to je dobrý, ale taky mysleme na ty naše lidi. Já se omlouvám, ale já to považuju za absolutně nebezpečné. Vždyť my všichni tady myslíme na naše lidi, všechna ta opatření, která vláda, my a všichni od obcí a krajů dělají, tak dělají ve prospěch našich lidí. Pokud my nepomůžeme uprchlíkům z války, uprchlíkům z Ukrajiny, tak budeme ohroženi sami a naopak si budeme tady zadělávat na další problémy. Prosím, varuji před touto rétorikou, která je velmi jednoduše zneužitelná, notabene už to na těch sítích vidíme.
Zároveň bych chtěl moc poděkovat, poděkovat panu ministrovi, vládě, za to nasazení. My jsme spolu třeba i v neděli komunikovali. Moc za to děkuju. Je vidět, jak ten systém funguje. Samozřejmě je tu krizová záležitost ve válce, takže všechno má své pro a proti. Ale je vidět v porovnání s okolím, že ten náš systém funguje dobře. Má to samozřejmě potom vliv na to, jaký to bude mít dopad na naši společnost jako celek. A to je ku prospěchu naší společnosti jako takové.
Chtěl bych poděkovat také každému jedinému, a jsou jich tisíce, desetitisíce, každému jednotlivému dobrovolníkovi, který pomáhá. Já to vidím také z úrovně starosty, jak ti lidé ve dne v noci se snaží a každý svým dílem přispívá, před každým z nich smekám. A děkuji samozřejmě Ukrajincům, Ukrajině, protože bojují za naši svobodu a ve prospěch našich lidí. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Projev vyvolal faktickou poznámku. Hlásí se s ní paní poslankyně Helena Válková. Vaše dvě minuty.
Poslankyně Helena Válková: Děkuji. Mám jenom dvě minuty. Já si myslím, že právě proto, že jde všechno v tak rychlém řízení a máme tak málo času, a to víme, že máme málo času, tak proto se tady odehrává diskuse, která by se za jiných okolností mohla odehrát na výborech. My jsme vůbec tuhle problematiku neřešili na ústavně-právním výboru. A i ty další normy, které budeme projednávat, některé z nich dávají taková zmocnění, taková oprávnění exekutivě - a teď to nemyslím vůbec kriticky, pane ministře a i jiní ministři a vládo - víme dobře z pandemické krize, že je musíte mít. Na druhé straně to vždycky musíme i posuzovat tou optikou zásahu do základních lidských práv, ale optikou našeho ústavního pořádku. Neměl to ústavně-právní výbor, neměla to stálá komise pro ústavu, z logických důvodů, takže část té diskuse se odehrává tady. Já na tom nevidím nic špatného.
Sdílím i obavu předřečníka pana poslance Jakoba v tom smyslu, že se na sociálních sítích některé výroky můžou vytrhnout z kontextu, mám s tím bohaté smutné zkušenosti sama, a dát do jiných souvislostí. Na druhé straně to je naše riziko a musíme umožnit, abychom i my opoziční poslanci mohli vyjádřit svůj názor, byť s určitým rizikem, že bude špatně pochopen a zjednodušen.
Já si myslím, že to vystihla velice dobře paní předsedkyně našeho poslaneckého klubu, když řekla: my podpoříme tuto legislativu, my si chceme jenom vyjasnit některé věci. A odpovídáme na otázky, které nám kladou, mně třeba hlavně senioři, obracejí se na mě opravdu ve stovkách e-mailů, a my jim to tady svými slovy znovu říkáme. Takže to je naše funkce, kterou podle mě kompenzujeme i trochu ten čas, který bychom jinak tomu věnovali při projednávání těch zákonů v příslušných pracovních orgánech Sněmovny. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Tímto se vracíme k přednostním právům. Je přihlášen pan předseda Radim Fiala. Ne? Stahujete. Tak pan ministr Vít Rakušan. Prosím.
Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Děkuju. Mně by tentokrát stačila asi ta faktická poznámka, ale pokusím se i takto vejít do těch dvou minut.
Já si cením té diskuse. Myslím si, že tahle diskuse tady musí být. A je to první možnost, kdy vlastně v Poslanecké sněmovně máme možnost k té vypuklé ukrajinské krizi nějak ty emoce, pocity i fakta, které jsme v sobě nashromáždili, vypustit ven. Takže to je zcela v pořádku a já jsem rozhodně neměl vůči nikomu z kolegů výhradu, že by neměl diskutovat. To ode mě nezaznělo. Já jsem připraven na jakkoli dlouhou diskusi. Myslím si, že je každopádně na místě.
Teď už jenom fakticky. Znovu konzultuji se svojí legislativou, kterou pochválila i paní kolegyně, paní profesorka Válková. A mám tady jasnou informaci, že nelze vypustit odkaz na směrnici, protože je přesně citován název rozhodnutí Rady Evropské unie. Prostě to nelze. Legislativně to nelze, dopustili bychom se chyby, museli bychom ji napravovat. Ten zákon půjde někam směrem do Senátu. Prosím, pojďme se skutečně dohodnout i věcně na tom, že § 3, který je ten meritorní, jasně definuje, že se jedná o občany Ukrajiny nebo o občany s trvalým pobytem na Ukrajině. Myslím si, že je to jasně definováno. Já to chápu, i sám jsem se v té diskusi posunul. Přiznávám, moje první reakce byla: pojďme se o tom během dopoledne bavit - což nyní činíme i veřejně před svědky. Ale věřil bych v tomto případě skutečně legislativcům, kteří tuto normu připravovali. Děkuji, paní kolegyně, prostřednictvím paní předsedající za pochopení.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Já také děkuji. Nyní je řádně přihlášen do rozpravy pan poslanec Jiří Mašek. Máte slovo.
Poslanec Jiří Mašek: Vážená paní předsedající, vážení ministři, kolegyně a kolegové, jsem rád, že téměř po dvou hodinách jsem se jako druhý přihlášený dostal ke slovu. Většina tady už byla řečena, takže jsem svůj projev odhodil a pokusím se o několik pokud možno souvislých poznámek.
Pomáhat chceme všichni, na tom je určitě shoda a netřeba si tady dělat ramena, kdo víc, pravé nebo levé spektrum, protože to jsme si tady řekli, a myslím si, že není třeba to k těmto typům projevů, jestli někdo snad chce méně pomáhat, abychom to nějak zneužívali, někdo méně či více.
Směrnice číslo 55 z roku 2001, evropská směrnice stará 21 let, nenalezla realizace dosud, a nenalezla, přestože velké migrační pohyby tady existovaly. Ale ta směrnice vlastně poskytuje dočasnou ochranu platnou po celé Evropské unii a mluví také o redislokaci uprchlíků anebo o kvótách. A vy víte, že v předchozích obdobích jsme to byli mimochodem i my, kteří s kvótami nesouhlasili. ***