(10.10 hodin)
(pokračuje Miloš Zeman)
V čem je problém? Za každou daňovou výjimkou stojí lobbistická, někdy až mafiánská skupina, která si jednou, někdy kdysi dávno, tuto výjimku vyvzdorovala, a jestli znáte teorii o zděděných zájmech, vested interests, tak brání své zděděné zájmy a nepovolí a nepovolí.
Takovým případem, a teď vládu částečně pochválím, byly dotace na obnovitelné zdroje, které odstartovaly takzvaný solární tunel. Chválím vládu za to, že zde výdaje snižuje o 8 miliard, a kritizuji vládu za to, že je nesnižuje o celých 27 miliard, což byl původní návrh rozpočtu pro Ministerstvo průmyslu a obchodu. Plně uznávám argument, že k něčemu takovému je nutná změna zákona, protože kdysi dávno ona mafiánská skupina solárních baronů prosadila - v dobré víře poslanců - tyto zákony o podpoře solární energie. Tím učinila ze solární energie, která byla tenkrát v plenkách, jeden z nejvýnosnějších byznysů v naší historii, a dokud tento zákon nenajdeme odvahu změnit, pak budeme ne tedy 27, ale 19 miliard korun každý rok naprosto zbytečně vydávat.
Když jsem mluvil s panem ministrem Stanjurou, mluvili jsme o nutnosti sundat daňové výjimky. Ale vážený pane ministře, já to zatím v návrhu rozpočtu moc nevidím, a to mě informoval pan premiér Fiala, že zrušení daňových výjimek připravujete. Čili chápu, že to vyžaduje politickou odvahu. My jsme se například bavili, že nikdy nepřijde ke zrušení sleva na poplatníka, že? Protože to je sice příjem do státního rozpočtu ve výši přesahující desítky miliard korun (Z pléna: Padesát.), přesně tak, ale na druhé straně každá vláda má své voliče a vox populi, vox dei, takže sleva na poplatníka nejen že nebude bohužel zrušena, ale vy jste ji dokonce ještě zvýšili.
Nu ale chtěl bych upozornit, že daňových výjimek je - víte kolik? 172. Opakuji ještě jednou: sto sedmdesát dva. Kdybych chtěl následovat Tomia Okamuru, tak bych zde v průběhu šestihodinového projevu (smích v plénu) přednesl komentář k 172 výjimkám, ale protože vás nechci trápit, uvedu pouze jednoduchý příklad takové úplně malé daňové výjimky, to je sleva na nevýdělečného člena domácnosti ve výši 7 miliard korun. Ale 7 miliard korun není zase tak úplně málo, a když se miliarda k miliardě vine, tak se dílo podaří a opět splatíme dluhy, o kterých celou dobu mluvím. Takže moje kritika, zdůrazňuji ještě jednou, přátelská kritika, je založena na tom, že se bojíte zrušit daňové výjimky, protože se bojíte svých voličů.
Nu a něco podobného je další případ a to je daň z příjmů fyzických osob. V poslední zprávě Mezinárodního měnového fondu je kritika snížení této daně ve výši 90 miliard korun. Opakuji, 90 miliard korun. A víte, kolegyně a kolegové, co je na tom bizarní? Toto snížení daně rukou společnou a nerozdílnou prosadily dvě jinak válčící strany, to je hnutí ANO a Občanská demokratická strana. Obě dvě tyto strany připravily státní rozpočet o 90 miliard korun příjmů. Na druhé straně, a to je na tom to bizarní, se chtěly zalíbit svým voličům, ale protože to navrhly obě, tak žádná z nich si nemohla připsat jako faktor volebního úspěchu toto snížení. Čili je to čistá ztráta a nulový zisk. (Smích.)
Navrhuji vám tedy, abychom se k tomu vrátili. Já jsem tehdy prosadil, a Alena Schillerová to může potvrdit, protože u toho byla a Andrej Babiš taky, že tento zákon bude platit pouze dva roky. A je to tak obsaženo v důvodové zprávě. Jestliže i Mezinárodní měnový fond kritizuje toto snížení, prosím, aby ti, kteří jsou nakloněni spíše se s úctou sklonit před zahraniční kritikou a ignorují kritiku domácí, vzali toto v úvahu.
A moje domácí kritika je velmi jednoduchá. Obě dvě zmíněné politické strany tehdy prohlašovaly, že občanům, tedy zaměstnancům zůstane více peněz v peněženkách. Nuže dobrá. Dovedeno ad absurdum, kdybychom zrušili všechny daně, tak občanům zůstane v peněženkách ještě víc. S tím drobným důsledkem, že si budou muset platit zdravotní služby, že budou muset platit školné, nebo jejich děti, jinými slovy, že se to překlopí do veřejného sektoru, kde nebudou rozpočtové peníze na tyto výdaje. A to je důvod, proč tento rozpočet pokládám za proinflační a nikoli protiinflační. Zvýšení peněz v peněženkách znamená zvýšení množství peněz v oběhu. A množství peněz v oběhu, ti, kdo trochu znají ekonomickou teorii, vede k inflaci, tedy k pohybu cenové hladiny.
Mimochodem vím, že si všichni uvědomujeme, že jsme zchudli o 10 %, že o 10 % se znehodnotily naše úspory, že o 10 % se snížila reálná mzda, samozřejmě se započítáním nominálního zvýšení, a i když sdílím názor, že desetiprocentní inflace je spíše lednovým fenoménem, a to z toho důvodu, že v lednu dochází k přeceňování a přeceňování znamená v ptydepe jazyku obchodníků vždy zvýšení cen, tak přesto lze reálně očekávat inflaci ve výši 5 až 6 % v průběhu celého tohoto roku. Ano, budete mí více peněz v peněženkách, ale vír inflace vám tyto peníze z peněženek okamžitě vysaje. ***
