(10.50 hodin)
(pokračuje Jaroslav Faltýnek)
To jsme byli v 6. září 2017. V tento den nás Sněmovna poprvé vydala, po volbách v říjnu 2017 jsme znovu získali imunitu a policie znovu požádala o naše vydání, které se uskutečnilo 19. ledna 2018.
Co bylo potom dál? Světe div se, 30. 4., 30. dubna 2018 rozhodl státní zástupce v mém případě o zrušení usnesení o zahájení trestního stíhání, pro které jsem byl Sněmovnou dvakrát vydán. A víte proč? Protože zjistil, že toto rozhodnutí bylo neodůvodněné. Neodůvodněné! Sečteno, podtrženo, mé trestní stíhání, které ovlivnilo politickou situaci v této zemi, nemělo žádný trestněprávní důvod. Nemělo žádný trestněprávní důvod! Sloužilo jen k politickému boji. Nehovořím o tom, že obdobný názor státní zástupce zaujal ve stejném okamžiku i u tří dalších politicky nijak neangažovaných spoluobviněných. Nehovořím o tom, jakým mediálním peklem si tito lidé prošli. Zdůrazňuji, že od 30. dubna 2018 už nikdy nikdo účast nás čtyř v této kauze neřešil. Vyšetřování skončilo, zapomeňte.
Mohl bych v této časové rekapitulaci skončit, nicméně nebudu zastírat, že se o tuto kauzu zajímám dál, což asi všichni chápete, takže budu krátce pokračovat.
Z pohádky o jedenácti loupežnících jich zbylo sedm. Další téměř rok a půl nás média průběžně informovala o tom, jak trestní stíhání pana premiéra a jeho rodiny pokračuje. Občas se kauza mediálně teatrálně opepřila třeba únosem. A pak přišel další zlomový moment. 2. 9. 2019 oznámil státní zástupce, že zastavil trestní stíhání všech osob v kauze Čapí hnízdo, rozhodnutí ze dne 30. srpna 2019. Samozřejmě se tím okamžitě ocitl na nejen mediálním pranýři, neboť změnil názor, pan státní zástupce. Co na tom, že zásadní výhrady k práci policie uplatnil dozorující státní zástupce již 30. 4. 2018, tedy rok a půl předem, v rámci rozhodnutí o stížnostech proti usnesení o zahájení trestního stíhání, kde upozorňoval na nedostatek důkazů, upozorňuji, po více než dvou letech intenzivního trestního řízení, tím myslím od 5. ledna 2016, kdy byly zahájeny úkony trestního řízení a z něj vyplývající možnost zastavení trestního stíhání všech osob, tedy i Andreje Babiše.
To se bohužel nehodilo do mediálního krámu, takže se hysterické pohledy kamer upnuly směrem k nejvyššímu státnímu zástupci, všichni si to pamatujeme. Ten posléze splnil svou historickou úlohu a svým - nebojím se říct - politickým rozhodnutím opět vrátil trumfové eso politického boje na stůl a umožnil této pseudokauze přežít a ovlivnit další volby.
A tady si dovolím důrazně připomenout tehdejší výroky typ: Do voleb jsou téměř dva roky, policie má tedy dost času se s touto kauzou vypořádat, a tak dále a tak dále. A co bylo opět dál? Z pohádky o jedenácti či sedmi loupežnících máme epizodu o dvou lidech, kde samozřejmě nesmí chybět Andrej Babiš, protože to přece děláme kvůli němu. A nebudete tomu věřit, opět se to do voleb nestihlo. Naopak, před volbami se opět přiložilo do kotle, ano, únos je mediálně osvědčená věc, tedy zejména před volbami, protože po nich už se o něm nějak nemluví a mediální dramaturgové a producenti akce v podstatě zmizeli. A tak nám skutečně tato parodie ovlivnila další volby.
Tolik tedy časově přehledná sumarizace, vycházející z mé osobní zkušenosti s tímto případem. A jaký z ní učinit závěr? Rozhodujeme vlastně potřetí o vydání poslance Andreje Babiše. Jelikož v této kauze bylo původně stíháno jedenáct osob, z nich u čtyř bylo dne 30. 4. 2018 stíhání pravomocně zrušeno a u dalších pěti 30. 8. 2019 pravomocně zastaveno, zůstávají nám pouze dvě osoby. A já se nás tady všech ptám, jak je možné, že v žádosti o vydání, v dnešní žádosti o vydání, je znovu popisován příběh jedenácti osob, úplně stejně jako na začátku roku 2017? Vážené kolegyně, kolegové, není vám na tom něco divného? Není vám divné, že v podstatě znovu rozhodujete i o mně? I o mně, protože i když iniciálami J. F., tak jsem v tomto textu x-krát zmiňován, byť jsem téměř čtyři roky pravomocně očištěn a mé stíhání bylo dle slov státního zástupce neodůvodněné.
Já jsem ráno, když jsem to dostal na stůl do lavice, nevěřil vlastním očím, že znovu čtu ty nesmysly, které jsem tady četl před pěti lety: "A na základě toho pokynu a po dohodě s Babišem představenstvo společnosti ve složení Z. K., J. F., J. P. tento záměr projednalo, schválilo, bez veřejné nabídky a snahy o dosažení co nejvyšší prodejní ceny, s vědomím, že se jedná o účelový a fiktivní převod akcií za účelem zakrytí skutečné identity fakticky ovládající osoby." Já si připadám jak v blázinci, jak v blázinci. Takže já si z toho činím jediný závěr. V této kauze nikdy a u nikoho nešlo a nemohlo jít o trestnou činnost, což už orgány činné v trestním řízení samy přiznaly v devíti případech. Od začátku do dnešního dne nejde o kauzu kriminální, ale politickou. Politickou, na objednávku. A je to na nás, na vás, vážené kolegyně, kolegové.
Po svých osobních zkušenostech ruku pro vydání tentokrát nezvednu. Dvakrát jsem ji zvedl jak pro sebe, tak pro pana předsedu, ale tentokrát, nezlobte se, po tom, co jsem si podrobně přečetl tu žádost o vydání, ta je stejná jako v září 2017, nezlobte se, to fakt nemůžu. Děkuju za pozornost.
Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Načtu omluvu. Omlouvá se mezi 10.45 a 12.30 z pracovních důvodů paní poslankyně Renáta Zajíčková.
Další přihlášený do všeobecné rozpravy je pan poslanec Pavel Růžička. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Pavel Růžička: Vážená paní předsedkyně, vážené kolegyně, kolegové, stojí před vámi lump, šmelinář s nemovitostmi, ten, který kšeftoval s obecním majetkem a v roce 2017 byl vydáván touto Sněmovnou. Říkám to úplně přesně tak, jak to sem do Sněmovny od policie přišlo.
Pro ty kolegy, kteří zde ve Sněmovně jsou noví, tak bych si jim dovolil z vlastního příběhu odcitovat, jak jednoduše se dá objednat trestní stíhání. Je to velice jednoduché. Já vám to pak řeknu i v bodech, abyste se mohli poučit, kdybyste náhodou potřebovali sejmout nějakou politickou konkurenci. Je to opravdu jednoduché. Ale já bych začal úplně od začátku. ***
