(23.50 hodin)
Poslankyně Karla Maříková: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já budu mluvit ke svému předřečníkovi panu poslanci Svobodovi. Já si vás velmi vážím jako lékaře i jako člověka, ale diskuse patří k demokracii. Vy, váš demoblok, se demokracií zaštiťujete. Pokud ji chcete z politiky odstranit, pak už to není demokracie, ale totalita! (Potlesk poslanců SPD.)
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, paní poslankyně, a vaše faktická vyvolala další faktickou. Pan poslanec Bohuslav Svoboda. Vaše dvě minuty, pane poslanče.
Poslanec Bohuslav Svoboda: Ono to skoro je jako mluvit k hluchým. Já vůbec nic nezpochybňuji, jenom konstatuji to, že neslyším nic, co by přinášelo řešení, protože slyším jenom kritiku. Samozřejmě je to součást nutné diskuse, ale má-li Sněmovna nějak fungovat, tak kromě té kritiky musí přinášet řešení, a to je to, po čem já volám. Nic jiného mě nezajímá. (Potlesk poslanců ODS.)
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Vyčerpali jsme všechny faktické poznámky a nyní je přihlášen s přednostním právem pan poslanec Patrik Nacher, prosím, a připraví se pan poslanec Julius Špičák. Máte slovo.
Poslanec Patrik Nacher: Dámy a pánové, pěknou půlnoc. Dovolím si opět se na to podívat z několika úhlů pohledu. Pokusím se být systematický a položím opět panu ministrovi, který jsem myslel, že bude sedět tady jako předkladatel - on sedí daleko, já jsem vždycky zvyklý, že tady sedí zpravodaj a předkladatel - tak já se ho budu ptát takhle na dálku. Předpokládám, že mi nějakým způsobem odpoví.
Podívejte se, co nejenom ten pandemický zákon, ale vlastně atmosféra kolem pandemie, co všechno se děje, jak to rozděluje společnost. Vidíme venku šibenice, tady jsme se vůči tomu vymezili všichni. Chtěl bych jenom připomenout, že ty šibenice jsou tam poslední dva tři roky, a mě trochu mrzí, že předtím bylo takové cudné mlčení. Dokonce jsem zaznamenal od někoho věty typu: Kdo seje vítr, sklízí bouři. To tak je. A vy uznejte sami, že když teď se objevily ty šibenice a byly namířeny směrem na vládu, všichni jsme tady jednoznačně řekli, že to odsuzujeme, stejně jako zveřejňování adres. Ale zase připomenu, ty demonstrace byly před bydlištěm, co si vzpomínám, Andreje Babiše, Adama Vojtěcha, Jana Hamáčka předtím. To není nic nového, bohužel. Bohužel to tak je.
Stejně tak tady připomenu, já jsem si tady napsal poznámky. Jestli si vzpomenete, když tady byly demonstrace při nějakém bodu proti předchozí vládě, proti Babišovi, byl tady vybídnut z opozice, aby šel mezi demonstranty. Pak tam vyletěla flaška, on se vrátil zpátky a tady vystoupil nejmenovaný poslanec s tím, že to je srabáctví se zase vrátit do Sněmovny. Takže vylétne flaška z davu a je srabáctví se vrátit. Já tady připomenu, protože to v tom kontextu prostě je, že v kampani možná od stejných lidí na nás házeli vajíčka, napadli naši manažerku, ničili nám knížky, vypustili skákací hrad, což vyvolalo hroznou legraci, přičemž tam byly děti a mohlo to být nebezpečné. Tak já jenom říkám, že ta atmosféra tady taková je. Neříkám, že to - ale kolega tady říká - že jste to hájili na sociálních sítích, ale to tak jednoznačné nebylo. Já se omlouvám. To je ta atmosféra. A právě proto si myslím, že i to projednávání má být dvojnásob citlivé, protože to prostě vyvolává tyhle vášně, a ono je to vyvolávalo i předtím, nejenom teď, to není novinka. Teď si toho možná víc všímáte, kolegové, a předtím jste si třeba toho tolik nevšímali, protože to nesměřovalo proti vám. A já bych byl rád, abyste v tomhle byli objektivní a měli jsme sílu ty věci, které jdou za čáru, odsoudit vždycky, ať už jsme v roli koalice, nebo v roli opozice.
Teď jedno takové optimistické okénko. Já jsem si dneska psal se známou z Kanady. Musím říct, že proti tomu, co se děje tam, tak my jsme tady ostrov svobody. To je potřeba tady na mikrofon jasně říct, protože to, co se děje v Kanadě a co se děje u nás, se absolutně nedává srovnávat - kde se přemýšlí o zablokování platebních karet těm, kteří demonstrují, kde jsou ze státních služeb vyhozeni lidi, kteří se nenechají očkovat, a potom nedostanou příspěvek na zaměstnanost nebo nějakou sociální dávku. To je neuvěřitelné. Ostatní zaměstnanci se tam sbírají na takového člověka, který se odmítl očkovat, byl vyhozen a nemá právo na dávky. Tak to jsem chtěl říct takové optimistické okénko, abychom tady zase nebyli takoví masochisté. A vy víte, že já se to vždycky snažím dát do nějakého kontextu.
Čtvrtá poznámka - procedura. Ono to všechno navazuje na sebe právě proto, o čem jsem tady mluvil, že to je velmi citlivé, že to rozděluje společnost, že to zvyšuje agresi, tak podle mě ta procedura musí být neprůstřelná bez jakýchkoliv pochybností. Bez jakýchkoliv pochybností! A to se tady bohužel podle mého názoru nestalo, protože na začátku schůze se skutečně podle mě, a nejsem právník, mělo nechat extra hlasovat podle § 99 odst. 4 o tom, že stav legislativní nouze i nadále trvá, jak se tam doslova píše, a vy víte, že jsme na každé schůzi v předchozím období o tom hlasovali, že to i nadále trvá. A pak by nebyly zmatky, jestli se může po sedmé hodině hlasovat, nebo se nemůže hlasovat. Stále tam není jasné, a já jsem o tom mluvil v předchozím bodě, jestli je možné podat procedurální návrh písemně podle jednacího řádu. Já jsem to tam nenašel, myslím si, že to možné není. Ale to jsou přesně - a budou o tom různé právní výklady - ale to jsou přesně ty věci, které by podle mě tady u tohoto obzvlášť neměly být právě proto, že to je tak senzitivní, z tohoto důvodu, protože jsme v legislativní nouzi, protože to může omezit svobodu občanů v momentě, kdy se ten proces spustí. Takže ta procedura za mě, a proto my jsme se snažili vyjednávat včera opakovaně: pojďme udělat restart, pojďme to udělat znovu, pojďme to udělat tak, abychom nezabrzdili projednávání rozpočtu, který se dal na pevný čas jako extra schůze v pátek. Nikdo nemůže ani pípnout, že by se v tomhle někdo tady snažil obstruovat, že by ve vztahu k tomu, že by to zdržel a přetáhl to i přes státní rozpočet.
Pátá poznámka. Když se vrátíme k tomu, jak ten pandemický zákon vznikl, to je totiž důležité pro ten kontext. Ono to opravdu vzniklo - přece vy si na to vzpomínáte, co jste tady byli, ti noví ne - jako kompromis kvůli neprodloužení nouzového stavu, protože tady jsme se dostali do slepé uličky. Vláda chtěla prodloužit nouzový stav, opozice nechtěla. Vláda byla menšinová, neměla hlasy, ale hejtmani to chtěli také. A teď z toho vznikl - a pamatujete si, tady byla jednání, jak to udělat, senátoři měli zase úplně jiný názor. A pak z tohoto vznikl pandemický zákon jako svého druhu řekněme zjemněný nouzový stav s ročním konceptem, s tím ale, když se podíváte, tak v zásadě neexistuje rozdíl mezi krizovým a mimořádným opatřením. To znamená, že se počítalo s tím, že to skončí, a v momentě, kdy je všeobecná shoda na tom, že se situace zlepšuje a uvolňuje, tak nedává potom logiku ani smysl využít ten samý mechanismus, který tady byl použit před rokem, kdy se s očkováním začínalo. To si vzpomínáte. Začínalo se, když byly plné nemocnice. A já jsem vám tady ta čísla říkal. Předtím tam bylo 7 100 pacientů, nyní 2 000, když jsme to projednávali poprvé, teď 3 700, předtím 1 500 na jipce, teď 181 a teď je to přes 200. Počet pozitivních byl loni 14 500. Když jsme to tady projednávali, tak jsem si napsal 57 233, a teď, ze včerejška, jak se to táhne, 23 000. Mám pocit, že dneska je to jiné číslo, už jsem to tam nestačil zaktualizovat, protože se to tady táhne už přes třicet hodin. Mám pocit, že jsem na Seznamu viděl 33 000. To znamená, i ten počet pozitivních klesá. ***
