(9.20 hodin)
(pokračuje Vladimír Zlínský)
Právě tento koncept teritoriální obrany reflektuje tyto požadavky a je tak dostatečně atraktivní, aby ke službě v této složce Armády ČR přivedl dostatečný počet dobrovolníků, a zároveň je schopný poskytnout dostatečnou kvalitu těchto zájemců pro dané úkoly. Koncept teritoriální obrany výrazně může pomoci při relativně nízkých nákladech řešit aktuální bezpečnostní rizika, a navíc má další přínosné efekty jak pro Armádu České republiky, tak i pro společnost. Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji, pane poslanče.
A nyní nejprve seznámím Sněmovnu s došlými omluvami a pak tady je jedno přednostní právo. Takže omlouvají se pan ministr spravedlnosti Pavel Blažek od devíti do konce jednacího dne z pracovních důvodů, poté za včerejšek od 22, 23 hodin do konce jednacího dne ještě omlouvám paní ministryni životního prostředí, dále paní poslankyně Zdenka Němečková Crkvenjaš posílá omluvu ve dnech 16. až 18. 2. a nakonec pan poslanec Jan Volný posílá do konce jednacího dne omluvu z důvodu nemoci. To by byly zatím došlé omluvy
A poprosím tedy s přednostním právem pan poslanec Marek Benda. Prosím, máte slovo.
Poslanec Marek Benda: Krásné dopoledne, dámy a pánové. Já bych si dovolil přednést dva návrhy, prvně návrh nového bodu této schůze, a to abychom do bodu Zprávy, návrhy a další body zařadili bod Usnesení Poslanecké sněmovny podle § 1 odst. 2 jednacího řádu, kterým se upravují vnitřní poměry Poslanecké sněmovny. Nenavrhuji zatím pevnou dobu, ale mám pocit, že po tom, co se tady odehrává posledních osmnáct hodin, budeme možná muset nějakým způsobem zareagovat.
Druhý návrh, který bych dal, je návrh procedurální a dávám ho jménem poslaneckých klubů vládní koalice, a to, abychom dnes jednali a hlasovali i po 19., 21. a 24. hodině, protože pokládám situaci, kdy za osmnáct čistých hodin našeho jednání jsme se nedostali k návrhu programu, stále jednáme mimo program, za úplně absurdní, za ukázku toho, jak se zejména část opozice snaží za každou cenu zdestruovat práci Poslanecké sněmovny, a myslím, že není možné na toto přistoupit, a budeme muset holt tady trávit i noci, abychom tento nekonečný maraton vydrželi. Děkuji za pozornost. (Potlesk v lavicích koalice.)
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji, já gonguji. Zazněl procedurální návrh, tedy chviličku vyčkáme, až se poslanci a poslankyně vrátí do sálu.
Ano, všechny odhlásím, prosím, přihlaste se všichni vašimi registračními kartami.
Aby bylo zcela jasné, o čem hlasujeme - přistoupíme k hlasování o tom, že budeme hlasovat po 19., 21. i 24. hodině. Ještě chviličku počkám, než se ustálí počty... Tak počty už se ustálily.
A já tedy zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?
V hlasování číslo 7 bylo ze 158 přítomných poslanců pro 98, proti návrhu 59 a já konstatuji, že tento návrh byl schválen.
Děkuji a nyní tedy můžeme pokračovat řádně přihlášenými. Dále je přihlášená paní poslankyně Vladimíra Lesenská k pořadu schůze. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Vladimíra Lesenská: Dobrý den, vážené kolegyně, kolegové, vážená paní předsedající, zástupci vlády, já... (V sále je značný hluk.)
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Ještě poprosím o klid, paní poslankyně. Jistě kolegyně a kolegové pochopí a přenesou diskuse do předsálí. Velmi děkuji, že necháte kolegiálně klid v sále paní kolegyni. Prosím.
Poslankyně Vladimíra Lesenská: Děkuji a vaším prostřednictvím bych chtěla poděkovat předsedovi poslaneckého klubu ODS za připomenutí, že tady mají opravdu většinu. My to víme. Nicméně navrhuji zařadit na jednání schůze Sněmovny tisk číslo 10, je to Návrh poslanců Tomia Okamury, Radima Fialy, Jana Hrnčíře a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 120/2001 Sb., o soudcích, exekutorech a exekuční činnosti, takzvaný exekuční řád, a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Jedná se o návrh zákona, který zavádí krajskou místní příslušnost exekutora a posiluje tak jeho nestrannost a nezávislost na povinném. Reálná úprava exekučního řízení v České republice neumožňuje praktické uplatnění nestrannosti soudního exekutora jako orgánu veřejné moci. Současná úprava vytváří nerovný vztah mezi oprávněným-věřitelem a povinným-dlužníkem.
Dovolte mi podrobné zdůvodnění mého návrhu. Chtěla bych zhodnotit platný právní stav. Základní zásady činnosti exekutora jsou uvedeny v § 2 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti, takzvaný exekuční řád. V § 2 tohoto zákona je řečeno v odst. 1: "Exekutor vykonává exekuční činnost nezávisle, při výkonu exekuční činnosti je vázaný jen Ústavou České republiky, zákony, jinými právními předpisy a rozhodnutími soudu vydanými v řízení o výkonu rozhodnutí o exekučním řízení." V odst. 2: "Exekutor je povinen vykonávat svědomitě své povolání a při jeho výkonu a v občanském životě se zdržet všeho, co by mohlo narušit důstojnost exekutorského povolání nebo ohrozit důvěru v nezávislý, nestranný a spravedlivý výkon exekuční činnosti." Požadavky na činnost exekutora jsou tedy definovány podobně jako požadavky na činnost soudce. Úkony exekutora dle ustanovení § 28 věty druhé považují za úkony exekučního soudu. Toto ustanovení zakládá postavení soudního exekutora jako orgánu veřejné moci, což je podmíněno jeho nestranností. Reálná úprava exekučního řízení v České republice však podle názorů všech předkladatelů neumožňuje praktické uplatnění těchto zásad. V § 28 exekučního řádu je stanoveno, že exekuci vede ten exekutor, kterého v exekučním návrhu označí oprávněný a který je zapsán v rejstříku zahájených exekucí. Vzniká tak stav, kdy exekutor má být nezávislý a nestranný, avšak fakticky je vybírán jednou stranou sporu, na které je, jak bude podrobně popsáno dále, ekonomicky závislý.
Osoba vykonávající pravomoci orgánu veřejné moci, ať už jde o soudce, úředníka či třeba i lesní stráž, musí vystupovat vždy nestranně. V řízeních vedených před orgány veřejné moci je krajně neobvyklé, aby si jeden z účastníků řízení samostatně, bez ohledu na vůli protistrany, vybíral konkrétní úřední osobu, která řízení povede a bude rozhodovat. Je například nemyslitelné, aby si žalobce u soudu jednostranně určil soudce. Z tohoto pohledu je postavení soudních exekutorů abnormální, a jak se postupně rozšiřuje okruh otázek, o kterých exekutor rozhoduje, také stále méně udržitelné. Tento nerovný vztah mezi oprávněným, tedy věřitelem, a povinným, tedy dlužníkem, byl již napaden skupinou senátorů u ústavního soudu. ***
