Podle studie proměny městských zastupitelstev v evropské perspektivě podporuje zavedení přímé volby starostů, ale i hejtmanů přibližně 75 % dotazovaných zastupitelů v České republice. V anketě pořádané Ministerstvem vnitra mezi starosty jednotlivých obcí se pro přímou volbu vyslovilo 65 % starostů, kteří odpověděli.

Zavedením přímé volby starostů se třikrát zabývala vláda Petra Nečase. Byly připraveny tyto výše již zmíněné materiály, analýza zavedení přímé volby starostů z 19. 11. 2010, analýza slučitelnosti návrhu legislativních změn nezbytných pro přímou volbu starostů v malých obcích ve volbách v roce 2014 s ústavním pořádkem České republiky z 6. 4. 2011 a konečně mezinárodní srovnávací analýza přímé volby starostů a věcný záměr ústavního zákona, kterým se mění ústavní zákon č. 1 z roku 1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů, z 2. 11. 2011. Vláda nakonec přípravu přímé volby starostů svým usnesením číslo 221 z 27. března 2013 zrušila.

Výsledky těchto prací si ale osvojil poslanecký klub TOP 09 a Starostové, který předložil sněmovní tisky VI/10, 64/0 a VI/10, 65/0, přičemž s druhým vyslovila vláda nesouhlas. Ačkoliv analýzy se přímo netýkaly krajského zřízení a přímé volby hejtmanů, z pohledu analogie i na tuto oblast dopadají a například ze srovnání vypracovaného Parlamentním institutem je zjevné, že přímá volba hejtmanů nebo jim na roveň postaveným osobám v územní samosprávě je s úspěchem uplatňována v již zmíněném Slovensku, ale i v Chorvatsku, některých spolkových zemích Německa, Itálii, Rumunsku, Řecku a Slovinsku.

Přímá volba starostů, jakož i hejtmanů je naprosto standardním způsobem volby v mnoha evropských státech. Tento druh volby je znám ze států, jako je Itálie, Portugalsko, Řecko, Kypr, Slovinsko, Slovensko, Polsko, Rumunsko, Bulharsko, Ukrajina, Makedonie nebo Albánie a v případě hejtmanů i v již výše zmíněných státech Evropské unie. Přímá volba se aplikuje například i ve Velké Británii, kde o způsobu volby rozhodují občané v referendu. Dále v Německu a Rakousku se užívá přímá volba v celé řadě spolkových zemí. V Norsku a Maďarsku je přímá volba v obcích do 10 000 obyvatel.

Pro Českou republiku jsou velmi důležité poznatky, které byly získány po zavedení přímé volby na Slovensku. V některých parametrech by mohl být slovenský model inspirativní i pro Českou republiku, neboť se dotýká jak starostů, tak i hejtmanů. Za jednoznačné pozitivum ze slovenské zkušenosti lze označit, že funkce starosty je individuálním postem a stojí v tomto smyslu pod výraznější kontrolou občanů, kteří ho mohou z funkce odvolat. Z praxe rovněž vyplývá jednodušší a pružnější správa obce. Obdobně lze hodnotit i funkci předsedy samosprávného kraje a právě poslední volby do samosprávných krajů na Slovensku ukázaly, že přímá volba je i efektivní širokou občanskou pojistkou proti negativním celospolečenským jevům, jakým je příklad Banskobystrického kraje a zvolení Mariana Kotleby z Lidové strany Naše Slovensko. Rovněž v Polsku se konstatují nezpochybnitelná pozitiva v přímé volbě starostů. Tím je především vyšší míra zapojení občanů do správy obce a jejich vyšší zájem o místní záležitosti. Předpokládané postavení starosty s sebou nese i nároky na osobnost starostů. Každý kandidát na starostu jde do voleb se svým politickým programem, který naplňuje po zvolení pod kontrolou občanů obce. Po dosud získaných zkušenostech je zavedení přímé volby starostů hodnoceno jak občany, tak polským ministerstvem vnitra pozitivně.

Potřeba změny ústavy pro zavedení přímé volby starostů a hejtmanů je dána hlavně tím, že na základě současného znění ústavy má zastupitelstvo obce či kraje oprávnění rozhodovat o jakékoli věci spadající do samostatné působnosti dané obce nebo kraje. Přímá volba starosty a hejtmana ovšem má skutečný smysl pouze za situace, že do kompetencí starosty a hejtmana budou dány některé rozhodovací pravomoci a oni tak budou moci vykonávat mandát a správu věcí veřejných, které mají při rozhodování o otázkách v rámci obce či kraje zásadní důležitost. Ústava by proto měla tuto možnost připouštět a uvozovat tak obligatorní právní úpravu příslušnými zákony.

Předkladatelé úmyslně navrhují konkrétní rozdělení pravomocí mezi jednotlivé orgány obce a kraje. Cílem tohoto zákona je najít konsenzus nad nejzákladnějším a nejobecnějším parametrem, a to je volba starosty a hejtmana přímo občany. Jednotlivé parametry přímé volby a rozdělení kompetencí mezi orgány obce a kraje nechť jsou otázkou dalších diskusí, jejichž hlavním smyslem by měla být snaha o nalezení konsenzu a brzké zavedení přímé volby starostů a hejtmanů. Do ústavy se dále zcela jasně uvádí možnost, že starosta obce a hejtman kraje jsou voleni přímo. Jedinou ze systému české ústavy zcela logickou podmínkou, která je dále zmíněna, je to, že starosta či hejtman, kteří jsou voleni přímo, jsou voleni tajným hlasováním na základě všeobecného a rovného volebního práva. Ostatní parametry chtějí předkladatelé svěřit především široké veřejné diskusi, jejímž cílem má být nalezení shody nad jednotlivými parametry prováděcího zákona.

Cílem předložené novely ústavy je zavedení přímé volby starostů a hejtmanů a tím dosažení pozitivních vlivů, které tato změna přináší oproti dnešnímu způsobu nepřímé volby. Primárně se očekává větší odpovědnost přímo volených starostů a hejtmanů ke spravovanému majetku, k obci, k jejich vystupování na veřejnosti a díky zvýšenému zájmu jejich voličů i vyšší míra transparentnosti po celou dobu jejich volebního období. Každý takový starosta a hejtman bude mít přímou politickou odpovědnost za klíčové otázky v rámci správy obce či kraje. Volič bude lépe vybaven ke kontrole jím vybraného starosty nebo hejtmana, protože si bude ověřovat správnost své volby. Jejich zvolení v dalším období nebude odvislé od názorů členů zastupitelstva obce či kraje, ale jen od názoru voličů, jejichž podíl na správě věcí veřejných bude i takto reálně a nezpochybnitelně vyjádřen.

Přímo volený starosta nebo hejtman mají také ke své práci mnohem silnější mandát, což posiluje jejich autoritu a umožňuje jim lépe prosazovat program vytyčený před voliči. S tím volebním programem půjde do voleb a půjde pak velice lehce kontrolovat, jak ho během svého mandátu naplňoval. Přímo volený starosta nebo hejtman by také měl disponovat vyšším rozsahem pravomocí, které by převzali od dnešních pravomocí zastupitelstev nebo rady. V obci anebo v kraji by tak nepanovala kolektivní neodpovědnost členů zastupitelstev, ale naopak osobní odpovědnost starosty nebo hejtmana. Ve výsledku budou občané mnohem více zapojeni ve správě obce či kraje. Odstranily by se rovněž případy, kdy je starostou nebo hejtmanem zvolen někdo, kdo nemá podporu občanů ve svěřeném území a je na své místo dosazen na základě politické domluvy v zastupitelstvu.

Největší riziko přímé volby starostů a hejtmanů by vyplývalo z nevhodného rozdělení pravomocí mezi starostou či hejtmanem a příslušné zastupitelstvo či radu, a to v případě, že by se navzájem blokovali, takže by vznikly patové situace. Proto je nutné v rámci prováděcího zákona kompetence přesně specifikovat, aby se tento problém minimalizoval. Kromě toho, že přímá volba starosty a hejtmana jednoznačně posílí jejich mandát a autoritu, ale současně dojde i k zavedení přímo odpovědnosti občanů za výkon funkce starosty či hejtmana a s tím souvisejícímu většímu zapojení lidí do rozhodovacích procesů v obcích, městech a krajích. Liší se dozajista důvěryhodnost politiky, neboť navrhovaná přímá volba starostů obcí, primátorů statutárních měst a hejtmanů krajů posílí důvěru občanů v politiku a nebudou se moci opakovat excesy, které není možné dále akceptovat, že občané v demokratických volbách projeví svobodnou vůli a jimi většinově zvolený zastupitel skončí v opozici.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Pane poslanče, já si nejsem jist, zda to, co čtete, zde už jednou nezaznělo. Tak jenom pro pořádek, zkontrolujte si listy, jestli nečtete podruhé to stejné.

Poslanec Radek Rozvoral: Nečtu, určitě, to určitě nečtu. Můžu pokračovat? (Předsedající: Ano, pokračujte.) Děkuji. Navrhovaná přímá volba starostů a hejtmanů učiní politiku přístupnější a srozumitelnější pro občana, zvýší se transparentnost a těsnější vazba mezi občany a přímo voleným politikem, což bude mít určitě vliv na zvýšení zájmu lidí o politiku a zároveň početnější účast ve volbách. ***