(6.00 hodin)
(pokračuje Radek Koten)
To si tady musíme říct, a dokonce to uznala tedy i Evropská unie tím, že to tedy zase znovu povolila, včetně tedy plynu, že alespoň dočasně to bude podle nich ekologické, a my bychom se tady tedy měli bavit, jestli jsme schopni vůbec v nějakých časových intervalech nebo nějakém časovém horizontu tady postavit nebo dostavět například elektrárnu Dukovany, protože jsou tady mezi námi i pamětníci, kteří si pamatují, jak dlouho trvala výstavba Dukovan na zelené louce. A já nevím, jestli to některé z vás překvapí, ale v tehdejší době a s tehdejší technikou ta výstavba po spuštění Dukovan trvala, světe div se, sedm let. Sedm let! Bylo to postaveno dřív, tato jaderná elektrárna, nebo za kratší časový úsek, než byla zrekonstruována dálnice D1. O tom by tady tedy mohl hovořit i, a musím tady pochválit pana Havlíčka, protože za jeho působení na Ministerstvu dopravy se to výrazně zrychlilo. To bych tady rád vypíchl.
Takže pokud bychom tedy měli začít stavět nebo dostavovat elektrárnu v Dukovanech, tak ty odhady jsou 10-15 let, ale to se povedlo o tři roky až o osm let dříve, vlastně ten časový horizont výstavby za toho režimu, který tedy podle asi většiny z nás to dělal špatně. Takže já si myslím, že bychom zde měli skutečně zabrat a na mou interpelaci z minulého týdne, z minulého čtvrtku mi tady pan premiér tehdy odpověděl, že řešením současné situace je postavit další elektrárnu. Tak já bych v tomto bodu skutečně velice rád rozebral tu situaci a velice rád bych byl, kdyby mi tedy pan premiér vysvětlil, zda tady máme málo elektrické energie či nikoliv. Ten problém samozřejmě spočívá v tom, že my 53 % energie v současné době vyvážíme, nicméně ukončením činnosti Dukovan, protože už jaksi mají za svým časovým zenitem a tu svou životnost, která byla plánována ještě za minulého režimu, už o mnoho překročila, takže tu budeme muset pravděpodobně vypnout za několik let, možná za 10, za 8, za 10, za 12. To ví určitě pan bývalý ministr Havlíček. Ale já bych byl rád, kdyby to viděla i tato vláda, že tedy ty zdroje nám nevydrží fungovat donekonečna a že tedy tu situaci musíme skutečně promptně řešit, a to i v tom, že právě naši občané musí mít možnost koupit si lacinou energii, protože my tady ustupujeme od uhelných elektráren, tepelných elektráren, tam tedy ta výroba jedné kilowatty energie vychází zhruba okolo 15-21 haléřů podle toho, která to je elektrárna, jak daleko tedy dováží palivo, to uhlí, a u těch jaderných elektráren, konkrétně například Dukovany, které tedy už jsou nějakým způsobem odepsány, tak ta výroba energie z jádra vychází na nějakých 37 haléřů z kilowatthodiny.
Bohužel po našem vstupu do Evropské unie se liberalizoval trh s energiemi povinně, tedy jedna firma, která vyráběla, prodávala, tak zároveň se musela rozdělit na tři divize. To znamená, když to řeknu na modelovém příkladu, a omluvte moji nepřesnost, kdy tedy jedna firma může být ČEZ výroba, ČEZ distribuce a ČEZ prodej, tedy koncovým zákazníkům, tak si vezměte tu bizarní situaci, a to bych tady velice rád projednal právě v tomto bodu, že tu energii vyrobíme, prodáme ji na burzu, pak si ji z té burzy zase koupíme, ale už několikanásobně dražší, a pak to prodáváme našim koncovým spotřebitelům a firmám. Pokud vám to připadá jako krávovina, tak skutečně nejste daleko od pravdy, protože - já bych samozřejmě chápal, pokud by náš výrobce prodal ten přebytek energie, ten přebytek, který vyrobíme, těch 53 %, tak kdybychom ho prodali na té burze, protože samozřejmě ČEZ by dostal velmi dobře zaplaceno nebo ta firma, která vyrobí a prodá, tak by dostala velice dobře zaplaceno a samozřejmě by potom mohla mít jednak peníze na svůj rozvoj, na stavbu dalších elektráren a podobně, nicméně českého spotřebitele a české firmy a český průmysl by to nestálo horentní, až likvidační ceny energií. Já jsem to tady panu premiérovi v té interpelaci, protože ta interpelace je poměrně krátká, ta je dvě minuty, tak jsem mu to tady nabízel, ale bohužel mezi námi nedošlo k pochopení a já teď jsem trošku, jak bych to řekl, jsem zklamán, že tady není pan premiér, protože myslím si, že tady to by pro něj bylo inspirativní a že bychom skutečně došli třeba k nějakému konsenzu a mohli bychom se pohnout tak, aby ti lidé, kteří dostávají každý měsíc pravidelně účtenky, takže by měli alespoň nějakou naději, že se s tím něco skutečně bude dělat, protože tato situace netěší opravdu nikoho z nás, a já si dovoluji tvrdit, že věřím tomu, že tato vláda by s tím něco chtěla udělat, ale tak se o tom pojďme skutečně bavit a nenavrhujme tady nějaké body o národního ptáka, pandemický zákon a nějaké korespondenční volby. No, k tomu se třeba ještě vrátíme nebo se tady sejdeme zase takhle ráno. Já si myslím, že bychom si to tady měli také vysvětlit.
Ale já se ještě vrátím k té dopravě v rámci zeleného údělu těch jednotlivých energetických komodit, ať již to jsou, a pak tedy vás konečně přestanu trápit, protože věřím tomu, že někteří z vás se tady u toho nudí, ale já si myslím, že nuda to úplně není, protože zajištění rozumných cen energií pro naše občany nemůže být nuda. To je naše povinnost, abychom to vyřešili. Vlastně nevím, jestli jste to zachytili, ale do Ostravy se dováží loděmi a vlaky, ale v té poslední části, protože se zjistilo, že ta vlaková doprava není úplně spolehlivá, že se to sem tam někde zašprcne, srazí, tak se dováží černé uhlí pro jaksi výrobu oceli ve Vítkovicích, tak se dováží australské uhlí, a to od protinožců z druhé strany světa. Evropský kontinent je tedy černým uhlím zásoben mimo jiné i z Austrálie, a to za pomoci těžké lodní dopravy a ta nakonec obvykle skončí v Rotterdamu a odtud je tedy buď vlaky to uhlí rozváženo po jednotlivých odběratelích nejenom v České republice, ale dokonce i v Evropské unii. Ale právě, že místo abychom jaksi lokálně třeba v té Ostravě nějaké uhlí vytěžili, tak jsme řekli, že to je nerentabilní, a my v rámci Green Dealu sem dovážíme z druhé strany světa těmi zaoceánskými neekologickými parníky to uhlí a dovážíme ho tedy z toho Rotterdamu do Děčína po Labi.
A já se tedy ještě v tomto bodu potom zeptám, pokud se nám ho podaří zařadit, tak jak je ta uvedená doprava a dlouhá přepravní cesta v souladu s tím dnešním zeleným údělem a zeleným viděním světa, protože mně to úplně v rámci nějakého selského rozumu, který tady měli naši předci, a většinou to, co někde vyrobili nebo vypěstovali, tak se snažili prodat do nějaké vzdálenosti, aby to buď tedy ušli, nebo dojeli na kole nebo na koni nebo na tom povoze, tak já si myslím, že ta dnešní globální společnost, jaká tady je, tak my tady v podstatě vozíme všechno z druhé strany světa a nejsme schopni si tady v podstatě vyrobit nic.
Takže myslím si, že bychom se tady nad tím měli zamyslet, a právě i ta doprava energetických produktů může prodražovat energie pro naše koncové uživatele a firmy. Takže myslím si, že bychom se měli tady všichni zamyslet a že by pro to i vládní nebo poslanci vládní koalice měli zvednout ruku tak, aby se ten bod podařilo zařadit.
Děkuji, paní předsedkyně, že jste udržela klid v sále, a budu se těšit. ***
