(18.20 hodin)
(pokračuje Nina Nováková)
Vážení občané, dokázali jste to. Dokázali jste to, že došlo k pozměňovací návrhům, které změnily novelu pandemického zákona v tom smyslu, jak jste si to přáli. Vy jste nechtěli, aby se dávala velká pravomoc do rukou Ministerstva obrany, Ministerstva vnitra. To tam není. Nechtěli jste, aby vám někdo posílal esemesky. Nechtěli jste, aby nespecifikovaná osoba vám dávala informace o karanténě. To tam není. Chtěli jste nějakou pojistku, když se domníváte, že ten pandemický zákon je uplatňován nepřiměřeně, že rychle dosáhnete svého, protože si budete mít komu stěžovat. To se podařilo a já jsem ráda, že z těchto důvodů mohu pro pandemický zákon zvednout ruku. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Také děkuji, paní poslankyně. A nyní je přihlášena do rozpravy paní poslankyně Vladimíra Lesenská, má jednu přihlášku, tedy váš limit bude pět minut. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Vladimíra Lesenská: Děkuji, paní předsedající, a zároveň vám ještě jednou děkuji za záchranu mé přihlášky, kterou jsem podala špatně. (Předsedající: Děkuji.)
Vážená paní předsedající, vážená vládo, vážené kolegyně, kolegové, k novele pandemického zákona již zazněla řada argumentů, řada jiných argumentů nepochybně ještě zazní, nemluvě o tom obrovském počtu dopisů a e-mailů, které, předpokládám, jsem neobdržela jenom já, ale i vy ostatní. Zmíním proto jenom několik argumentů - na rozdíl od mé předchůdkyně - proti, a navíc tyto argumenty pokládám za celkem zásadní.
Tím prvním je, že navržená novela pandemického zákona je bezpochyby pokusem o omezení práv a svobod občanů České republiky a v širším slova smyslu v podstatě jde proti Listině základních práv a svobod. Ostatně problematická už je samotná snaha o schválení zákona ve stavu legislativní nouze, ale to jsme tady již řešili. Z navržené novely také nevyplývá, že by pracovala s novou variantu covidu, kterou je omikron, ačkoliv v důvodové zprávě je tato varianta covidu uvedena, tak navrhovaná omezení jsou založena na mutacích, které se šířily a měly dopady na lidské zdraví daleko závažnější než právě zmiňovaný omikron. Demonstrují to ostatně čísla. Zatímco za posledních 20 dnů přibývá okolo 20 000 případů denně, tak vidíme, že počet hospitalizací se od počátku prosince paradoxně snižuje. Ještě více utahovat šrouby, respektive omezovat svobody lidí přidáním nových paragrafů, tak ve světle těchto čísel mně úplně smysl nedává. To, že omikron nepatří mezi závažné mutace, je neoddiskutovatelný fakt. Koneckonců o tom hovoří i vědecká komunita, která se domnívá, že tato varianta se nakonec stane v podstatě endemickou, tedy bude přítomná a v následujících letech jen tak nevymizí. Musíme se s ní zkrátka naučit žít.
Jít cestou nové právní úpravy, která otevírá prostor pro další potenciální restrikce, jen podněcuje oprávněné obavy občanů. Novela budí strach nejen v zaměstnancích, ale i v živnostnících a zaměstnavatelích. Zákon měl platit bez časového omezení, v podstatě nestanovené časové období v původním návrhu novely umožňovala, ale to, pokud jsem zaznamenala, vyřešil pozměňovací návrh, který tady a na výboru byl načten zatím v obecné rozpravě.
Co je vůbec zarážející, je fakt, že nově budou moci vydávat mimořádná opatření i ministerstva vnitra a obrany. To opět zaznělo v původním návrhu novely zákona. Opět to bylo upraveno rychle podaným pozměňovacím návrhem vládních poslanců. Tento fakt jsem tady kritizovala už ve včerejší debatě o projednávání zákona v legislativní nouzi.
Takže já bych tady mohla jmenovat další argumenty proti, ale nebudu zdržovat a jenom se obrátím na vás všechny, abyste opravdu uvážili, jestli v tomto stavu a tímto způsobem je takhle závažnou novelu zákona opravdu nutné projednávat. Já děkuju všem občanům, kteří nás podporovali, za jejich podporu a doufám, že při projednávání tohoto zákona zvítězí rozum. Uvidíme. Děkuju.
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Také děkujeme, paní poslankyně. Nyní je přihlášena paní poslankyně Karla Maříková, má dvě přihlášky, tudíž poběží doba deseti minut. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Karla Maříková: Děkuji za slovo, paní předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, my jsme sem dnes byli pozváni na tuto mimořádnou schůzi, abychom schválili, nikoliv řádně projednali nástroj, který prý vláda bude potřebovat k podzimní covidové vlně. Pokud se nepozastavíte v němému úžasu nad tím, že je teprve únor a zákon by mohl být řádně projednán v běžném legislativním procesu, jelikož to, že není využití stavu legislativní nouze namístě, potvrdil sám pan premiér, když se vyjádřil, že doufá, že pandemický zákon už nebudou potřebovat, tedy stav legislativní nouze tu slovy samotného premiéra evidentně není.
Jsme svědky mohutných protestů po celé Evropě, v Kanadě, v Austrálii, USA a stejně tak i u nás v České republice proti covidovým nelogickým opatřením, která zavádějí vlády jako přes kopírák a která nejsou v mnoha ohledech účinná v boji proti koronaviru, ale více jsou účinné v boji proti lidem. Jde o donucovací prostředky k poslušnosti, pokoře, kde jsou lidem odebírána postupně jejich práva a osobní svoboda pod zástěrkou ochrany zdraví. Že nejde o ochranu zdraví, ale poslušnost, je evidentní, protože očkovaný člověk, co může šířit nákazu, je všude vpouštěn bez testování, i když u něj může probíhat infekce, ale zdravý neočkovaný, který neposlechl a nenechal se očkovat v zájmu ochrany svého zdraví nebo ze strachu, z obav před experimentální vakcínou, je šikanován, omezován na svých právech a svobodě. Nebo vám přijde zcela normální, že zdravý - například - dělník, který venku v zimě mrzne, staví nám či opravuje silnice nebo stojí někde na lešení a opravuje domy, nemůže o polední pauze do restaurace na teplou polévku, aby se trochu prohřál, jen proto, že si nechce nechat aplikovat něco, co je dobrovolné a co nebrání vzniku nemoci a šíření infekce, jen proto, že ministr zdravotnictví zřejmě potřebuje udat co nejvíce vakcín, jelikož jeho předchůdci jich nakoupili zřejmě tolik, že neví nyní, co s nimi? Mně tohle ve svobodné demokratické zemi úplně normální nepřijde.
Nejvyšší správní soud sice dnes toto opatření zrušil, jelikož očkování je dobrovolné a to, co je dobrovolné, nelze vynucovat a nelze kvůli tomu lidi určitě segregovat. Lidé, kteří se nechtějí očkovat, jsou dehonestováni a uráženi. Vlády a média tyto lidi záměrně hanlivě nazývají antivaxery i přesto, že tito lidé mají všechna řádná očkování, ale mají jiný názor a jiný pohled na tyto nevyzkoušené vakcíny, které máme podmínečně schválené. Nikdy se v minulosti nestalo, aby byla na trh vpuštěna vakcína, která by neprošla řádnou studií, aby se vědělo o jejích dlouhodobých dopadech a řádně se zhodnotily jak benefity, ale tak také ta rizika. Nikdy by si to v minulosti nikdo nedovolil.
Nikdo určitě nepopírá existenci viru. Nelze také popřít, že existuje účinná léčba, pokud je včasná, ale také nikomu nelze odebrat právo rozhodovat se o svém zdraví a léčbě, obzvláště pokud neexistuje žádná vakcína bránící jak vzniku, tak šíření onemocnění. Pokud bychom žili v demokratické společnosti, vedla by se o různých názorech diskuse, respektoval by se i jiný pohled a názor druhé strany, ale to se tak neděje.
Ty strany naší vládnoucí pětikoalice, která se nejvíce zaštiťuje demokracií, nemají s demokracií zřejmě asi nic společného. Pro ně je totiž jen ten jeden názor, a to ten jejich správný. A je to vidět právě i při projednávání tohoto pandemického zákona, který je protlačování silou, nevede se k němu řádná diskuse a nebude schválen v řádném legislativním procesu.
Vakcinace se stala modlou vlád, které se zavázaly farmaceutickým firmám, které bohatnou stejně jako výrobci a distributoři testů. Na své si přišly také nemocnice, kterým se ještě před covidovou vlnou schválily nadstandardní úřady za covidová lůžka. Do celého molochu bylo zainteresováno co nejvíce skupin, aby pro peníze byly ochotny papouškovat jeden názor a zastrašovat národ koronahysterií, která tady už trvá dva roky. Zájmové skupiny bohatnou, stát a národ chudne. ***
