V každém případně se proces zásadní změny řízení celé naší společnosti přijetím pandemického zákona a případným přijetím jeho novely ukázal, a tedy odkryl, když každý, kdo má oči a uši, může tento proces vidět a slyšet. A já věřím, že jej včas spatří nikoliv pouhé desítky tisíc, ale miliony občanů České republiky, ale především pevně věřím, že tento proces v pozadí pandemického zákona včas spatříme my, my všichni přítomní zde v Poslanecké sněmovně.

Ráda bych připomněla, že klíčový orgán naší státní exekutivy v době pandemie, tedy Ministerstvo zdravotnictví, již vydal desítky protiprávních a protiústavních pandemických opatření, a to i opatření s naprosto zásadními celospolečenskými důsledky. Pandemickým zákonem a jeho novelou vy všichni, kteří pro její přijetí budete hlasovat, vyšlete vzkaz celé široké veřejnosti, vzkaz, že jste se rozhodli neplnit to, co od vás celá veřejnost legitimně očekává, a předáváte moc takřka v neomezené podobě někomu jinému. Žádám vás, abychom se rozhodně vyhnuli tomuto odsouzeníhodnému vzkazu pro všechny občany této země. Zabraňme v této chvíli jakémukoliv přenosu nepřiměřené moci a vlády nad základními lidskými právy a svobodami na orgány výkonné moci státu, na jejich úředníky a skryté pány a poradce za nimi. Zabraňme dalšímu prodloužení platnosti tohoto špatného pandemického zákona jako celku. Jsem přesvědčena, že tento zákon, v podstatě protiústavní, by se měl zrušit.

Novela v případě schválení dá současné vládě do rukou legální nástroj k nastolení covidové diktatury. Především má novela pandemického zákona o mimořádných opatřeních při epidemii onemocnění covid-19 dát vládě nástroj používat tento zákon neomezenou dobu. Teoreticky by tedy vláda mohla naši zem z preventivních důvodů uzavřít do lockdownových restrikcí třeba na několik let. Vláda dokonce v novele navrhuje, aby možnost vydávat různá proticovidová opatření platila i pro ministra obrany a ministra vnitra. Tato novela dává pravomoc ministrovi zdravotnictví přímo zasahovat do života lidí, do vzdělání, do práce i do soukromí. Pod rouškou ochrany jejich zdraví bude moct jeden člověk omezit základní lidská práva a svobody zaručené ústavou, a to i bez relevantního důvodu. Novela také umožňuje, aby Ministerstvo zdravotnictví mohlo omezovat podnikání, provoz základních i středních škol, bude moci kdykoli zavírat venkovní sportoviště, koupaliště, bude moct omezovat a rušit soukromé akce, a to aniž by musela vyhlašovat jakýkoliv nouzový stav.

Tuto novelu nám vláda předkládá k projednání a schválení ve stavu legislativní nouze, a to přesto, jak už tady bylo mnohokrát zmíněno, že obsahuje mnoho nedostatků a nesrovnalostí, jako je například, jak jsem zmiňovala včera, možnost oznamování karantény či izolace pouze SMS zprávou. Obávám se, že toto vzhledem k ověřování pravosti zprávy z neznámého čísla povede pouze k zahlcení systému a faktickému prodloužení tohoto oznamovacího procesu, a obávám se též, že není možné technicky zajistit, aby to nebylo hromadně zneužito a nevedlo k chaosu. A i to je jedna z otázek, které je nutné dořešit, než je možné přistoupit k diskusi a projednávání takového zákona. Měli bychom se soustředit spíše na včasnou a efektivní léčbu nemocných a ostatní nechat žít.

Místo zdravého rozumu je vláda v zajetí nadnárodních korporací, které mají na této záležitosti nejen ideologický zájem spočívající v omezování svobod a občanských práv, ale rovněž také zájem ekonomický. A jak vidíme na novele pandemického zákona, často jdou tyto věci ruku v ruce. Je to vidět například na testech, které jsou z velké části hrazeny státem. Můžeme snad říct, že se vláda chová, ať už minulá, či současná, jako řádný hospodář? To jistě ne. Právě naopak. Vyhazuje peníze za miliony testů, jejichž efekt je přinejmenším sporný, místo toho, abychom peníze dávali přímo do českého zdravotnictví, na léky, léčbu, vybavení a platy personálu. Porušuje se zde ústava a Listina základních práv a svobod i řada zákonů. Stav pandemické pohotovosti na rozdíl od nouzového stavu, který musí revidovat pro jeho výjimečnost každý měsíc Sněmovna, nyní dává bianko šek ministrovi zdravotnictví s mírnou nadsázkou k čemukoliv, co ho napadne.

Soudní obrana proti nezákonnostem páchaným podle pandemického zákona je neúčinná, jak jsme byli v minulosti svědkem. Na soud se sice občané mohou obrátit, ale pro ubíhající čas to není nic platné. Možnost právní obrany je tak totiž nastavena. Než Nejvyšší správní soud rozhodne, je jeho rozhodnutí, jakkoli správné, zcela k ničemu. Často jsme tedy v minulosti byli svědky povinnosti řídit se nezákonnými opatřeními, na která navazovala další nezákonná opatření, a možnost tomuto se bránit tu teoreticky byla, ale v praxi naprosto selhávala, tedy jako by nebyla.

Vláda by měla proto zapomenout na snahu novelizovat tuto totalitní normu a směřující absolutní nekontrolovanou moc do rukou jednoho politika vládnoucí koalice, a to bez možnosti efektivní právní obrany občanů proti jejímu zneužití a bez jakékoli revize, a měla by připustit jen jeden kvalitní zákon o ochraně veřejného zdraví. Tedy aby zde byla právní úprava obecná pro všechny diagnózy stejně nebo obdobně, aby byla jasně daná kompetence orgánům hygieny jako odborným autoritám státní správy. Sněmovna by tedy měla pandemický zákon zrušit jako celek. Prodloužení platnosti pandemického zákona je tak pouze snahou udržet poslušnost stále častěji se bouřících občanů, kteří se nechtějí smířit s omezováním svobody a občanských práv. Právě tomuto cíli slouží strach udržovaný na první pohled nesmyslnými nařízeními. Pokud bude vláda na návrhu trvat a prosadí ho bez veřejné diskuse proti vůli občanů silou, může s největší pravděpodobností počítat s jejich tvrdým odporem. Případné následky tak padají plně na vrub současné vlády. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji, paní poslankyně. Další omluvu si dovolím přečíst, 2. 2. mezi 17.45 a půlnocí, respektive do konce jednacího dne, se ze zdravotních důvodů omlouvá pan poslanec Jan Volný. My budeme pokračovat v obecné rozpravě. Dalším přihlášeným je pan poslanec Oldřich Černý, vidím také dvě přihlášky, čili pustím mu desetiminutový limit. Pane poslanče, máte slovo.

Poslanec Oldřich Černý: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážená vládo, vážené poslankyně, vážení poslanci, vážení občané České republiky, já si dovolím navázat na svoji minulou řeč a dovolím si vrátit se k těm e-mailům, které nám posílají občané. Těch e-mailů jsou skutečně tisíce, jsou to e-maily zoufalých občanů, kteří nechtějí v naší zemi diktaturu. A já těmto občanům děkuji, že nás podporují. My podporujeme je a bijeme se za ně. A my na rozdíl od jiných parlamentních stran dodržujeme předvolební sliby. Znovu opakuji, ty tisíce lidí, co napsaly, že se nejedná o voliče SPD, jedná se o voliče stran a hnutí celého politického spektra.

Já tady v tuto chvíli vlastně bojuji, a moji kolegové z SPD také, i za vaše voliče, za občany, kteří volili vládní koalici, ale kteří toho v mnoha případech už litují, když vidí, jak naši zemi ženete o pár desítek let nazpátek. Vždyť chcete zavádět novou diktaturu a omezování lidských práv a svobod, to je to, proti čemu jsme v roce 1989 bojovali! Vy to chcete zavádět znovu, když zavádíte stejné praktiky. To je ta změna, kterou jste slibovali? Před volbami byly plné ulice vašich hesel o změně, všude byla změna. My ale nechceme tu změnu, která nás hodí několik desítek let nazpátek. To opravdu nechceme. A ty tisíce a tisíce zoufalých občanů, kteří nám píšou, to také nechtějí.

Dovolím si teď citovat úryvky z těch e-mailů, které chodí, které mě zaujaly:

Dobrý den. Tímto chci rezolutně vyslovit svůj nesouhlas s protiústavním pandemickým zákonem, který bude předložen ke schválení. Proti jakémukoli zásahu do našich základních lidských práv budu bojovat. Za mě, za moje děti, za svobodný život a naši svobodnou zem, kterou již dva roky naše vlády ženou do dluhů a soustavně ničí. Všichni ti, co sedí na výšinách, nemají představu o tom, co tahle covidová hra má za destruktivní následky na životech lidí. Už toho všeho bylo dost, proto vás tímto žádám, abyste zastavili veškerá opatření a umožnili nám opět normální život. ***