Mohli bychom se bavit, jaká byla startovací pozice před půl rokem, před tři čtvrtě rokem, jak jsme na tom byli po půl roce, jak na tom byli v Dánsku a u nás. Ale myslím, že to je irelevantní. A nikdy bych si netroufl tvrdit, jak bych postupoval, kdybych byl ministrem před dvěma lety a tak dál. To by bylo hloupé, tady toto zlehčovat. Faktem je, že jsem ministr zdravotnictví měsíc, no, ono už je to o něco déle než měsíc, já mám pocit, že už jsem ministr zdravotnictví pět let, ale technicky za ten měsíc jsme dali skoro milion třetích dávek, to znamená, ten počet je veliký.

Samozřejmě je možnost nařídit povinné očkování. Ale řekněme si, co se děje v zemích, kde povinné očkování je nařízeno. Ty země jsou v podstatě dvě, respektive dvě a půl. V Rakousku je povinné očkování. Čísla jim brutálně rostou. Jsou daleko horší než u nás a rostou velmi rychle. To je první věc. Neříkám, že to souvisí s povinným očkováním. Ale aby to povinné očkování mohli realizovat, musejí dávat poměrně tvrdé pokuty. A dokonce teď začíná debata, že je budou strhávat z mezd. Já nevím, jestli je tady nějaká strana, která by toto byla ochotna prosazovat. V Německu je ta situace velmi podobná. Rozumím tomu, že povinné očkování u dětí funguje. Tam to nařídila WHO. WHO jasně definovala, proč je to vhodné. A to bychom mohli odborně velmi dlouho diskutovat nejen na tomto fóru. U dospělých je situace jiná. Je velmi komplikovaná.

A ano, rád bych, abychom všichni spolupracovali na tom, abychom přesvědčili občany, ať se nechají očkovat. Tím, že překonáme omikron, nejsme za vodou. Certifikáty dál platí po celém světě. Na podzim může být další vlna. Ale to, co bychom měli změnit, abychom z řešení krizových stavů udělali systémové řešení velmi závažného, nebezpečného, smrtelného onemocnění, o kterém už víme, že se pohybuje ve vlnách, že ty vlny kopírují vlny chřipky, víme, jaká je prevence, víme, co můžeme použít jako zábranu závažnému průběhu, a teď musíme tu informaci dál nějakým způsobem rozšiřovat. Navíc si myslím, že vzhledem k tomu, že firmy pracují na selektivní vakcíně na omikron, a ta vakcína tady bude za pár možná měsíců, tak ta další dávka by možná byla výhodnější omikronem. To znamená, těch faktorů je celá řada. Novavax je vynikající vakcína, kde zatím firma tvrdí, že by to mělo být dvoudávkové schéma. Těch proměnných faktorů je celá řada.

A já bych chtěl podat informaci, že se snažím toto diskutovat v rámci našeho budoucího předsednictví v rámci Evropské unie s kolegy z Francie a ze Švédska. Rád bych sjednotil ten přístup, protože budeme muset diskutovat vůbec v Evropě, co dál s certifikáty. A můj postoj je opravdu daleko více odborný než politický. Já si myslím, že je potřeba se začít chovat daleko více k tomuto onemocnění jako k vážné nemoci, a ne jako k politiku.

Druhá věc s těmi zastupitelstvy, za to velmi děkuji a budeme muset na to pamatovat, pokud ctěná Poslanecká sněmovna schválí tento zákon. Pokud tu novelu schválí Senát, tak bude mít pravděpodobně dočasnou platnost. A já jsem tady řekl, do června chci předložit zákon, který se bude týkat všech epidemií, pandemií, bude součástí novelizace, na které pracovalo už předchozí ministerstvo, ale neposunulo to tak daleko z různých objektivních důvodů, jak by se mohlo posunout. A tam na toto budu muset pamatovat.

A teď to zlehčení, proto jsem si vzal přednostní právo, protože to bych do dvou minut nedal. Mě napadla, když jsem tak seděl, já jsem taky byl zastupitel, byl jsem zastupitel v Líšni. Líšeň je obrovské město, u kterého je Brno. Zdravím do Líšně. (Smích několika poslanců.) Myslím, že u Prahy je taky nějaké takové obrovské město, u kterého je Praha. Je to tak? (Souhlasná reakce ze sálu.) Velmi správně. Me sme me u nás v Líšni. Už to nikdy takhle líšeňsky tady neřeknu. A z nějakého nepochopitelného důvodu online zastupitelstva byla v Líšni. Ale my jsme měli online vědecké rady. Kdyby tady byl honorabilis, prostřednictvím paní předsedající, pan poslanec Vondrák, tak by potvrdil, že i vědecké rady univerzit byly online. A kupodivu jsme hlasovali o poměrně závažných věcech, o rozpočtech, o docenturách, o profesurách. A tento problém nenastal. My jsme naopak měli lepší účast, protože ti, co byli z dálky, se takhle připojili online a neměli problém s účastí.

A teď to zlehčení. Já se všem za to omlouvám. Otázka je, jestli bychom neměli začít debatovat o tom, jaký je rozdíl mezi vědeckou radou a zastupitelstvem, že ve vědecké radě ten model funguje a v zastupitelstvu ne. To by možná nebylo nezajímavé zkusit zjistit, v čem se to liší. A moc se za to omlouvám. Ale dva dny... Já jsem musel říct něco, co mě trošku uvolní. Omlouvám se velice.

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane ministře, za vaše vystoupení. Vaše vystoupení vyvolalo faktickou poznámku paní místopředsedkyně Jany Mračkové Vildumetzové. Prosím, paní místopředsedkyně, máte slovo.

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji za slovo k faktické poznámce. Rozdíl mezi vědeckou radou a zastupitelstvem je takový, že podle mého názoru zastupitelstvo má opozici a koalici. Nevím, jestli vědecká rada? Nebyla jsem nikdy členkou vědecké rady. Ale role opozice a koalice je jasná v tom zastupitelstvu. A určitě si k tomu sedneme. Nečekala jsem, že mi na toto budete, pane ministře, odpovídat. Ale moc si toho vážím, že jste se i do tohoto pustil.

Ale spíš, jak jste hovořil o těch třetích dávkách a o tom očkování, mně by stačilo, kdybyste mi řekl tři kroky, které děláte na podporu proočkovanosti. Děkuju.

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, paní místopředsedkyně. Nyní se ještě s faktickou poznámkou hlásí pan ministr. Nebo s přednostním právem? (S přednostním právem.) Můžu dát panu ministrovi slovo, pane poslanče? (Ne.) Tak prosím. Nejprve se přihlásil pan poslanec Václav Král a poté je na řadě s faktickou pan ministr Válek.

Poslanec Václav Král: Děkuji, paní předsedající. Myslím si, že pan ministr odpoví společně i na tu moji poznámku. Na základě toho, co jste teď tady řekl, tak myslím, že by bylo dobré i vzhledem ke zklidnění té situace a i vzhledem k tomu, že pan premiér po zrušení vyhlášky o povinnému očkování avizoval, že naše vláda a tato Sněmovna doufám nechce polarizovat společnost, aby tady jasně zaznělo, když už to nemůže být v tom pandemickém zákoně ani v pozměňovacím návrhu, který jsem se snažil nějakým způsobem zformulovat to, že prostě vláda a případně Sněmovna nebude tlačit na jakoukoli formu povinného očkování a že tam bude zachovaný ten princip dobrovolnosti. Tak pokud byste to teď tady v rámci diskuse deklaroval, tak myslím, že by se všichni významně uklidnili, a i já bych mohl podpořit tento zákon. Děkuji.

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. A nyní s faktickou poznámkou vystoupí pan ministr Válek. Prosím.

Místopředseda vlády a ministr zdravotnictví ČR Vlastimil Válek: To je to nejmenší. Já nevidím nejmenší důvod, proč by vláda měla tlačit na povinné očkování, protože ty země, které to udělaly, tak měly velmi komplikovanou situaci provázenou řadou dalších konsekvencí. Já se obecně domnívám, že se bude muset Evropská unie domluvit, jak dál s očkováním proti covidu. Ale toto není téma, které bychom teď tady měli řešit.

A odpovím. První jsou cílené zvací esemesky, které dostává současně ten, který by měl dostat třetí dávku, a jeho ošetřující doktor cestou pojišťoven. A tady je potřeba extrémně poděkovat panu senátoru Krausovi, panu kolegovi Krausovi. Posíláme cílený dopis jak tomu lékaři, tak tomu pacientovi. A teď novou akci, co chystáme s pracovní skupinou, ve které je i paní, aniž to tuší, ale teď jí to řeknu, místopředsedkyně Senátu, vaším prostřednictvím, paní poslankyně, kdy máme link na starosty a dokážeme těm starostům posílat informaci. Tak teď chceme ještě informovat starosty o tom, kde jsou jejich nejbližší například možní lékaři, jakou mají možnost, abychom takhle zlepšili dostupnost. A chceme to využít i k cílenému informování o očkování, kde bude očkovací centrum, kam můžou jít, jaké jsou dostupné vakcíny. Takže i tuto cestu teď volíme. To je první krok. A to jsou ty tři odpovědi.

Dál v tomto budeme pokračovat. Dál v tom budeme pokračovat ve chvíli, kdy skončí ta vlna omikron, protože si musíme uvědomit, že my samozřejmě plánujeme co největší svobodu v rámci republiky, která ještě bude dostatečná k tomu, aby se chránili občané. Já nikdy nic jinšího nebudu navrhovat. Ale v okolních zemích, tak jak jsem to četl, platí poměrně přísná pravidla. A já bych byl velmi nerad, aby se stalo, že někdo nebude moct kvůli tomu, že nebude mít neplatný certifikát, jet například na dovolenou do Chorvatska. Proto i na toto chystáme jasný plán a strategii. ***