(2.50 hodin)
(pokračuje Vladimír Zlínský)
Občané, kteří na toto téma byli dotázáni, se pozitivně vyjadřovali například ke zvýšení bezpečnosti. Na křižovatkách, kde často docházelo k dopravním nehodám, se provoz po instalaci kamer s rozpoznáváním obličejů zlepšil. V domech, kde byl nainstalován stejný systém, se snížila kriminalita. Průkaznost všech anket a veřejných průzkumů je však silně narušena právě dotyčným systémem kontroly. Jedním z forem špatné chování je i kritika systému.
Dopady systému. Čínský kreditový systém má velký potenciál rozdělit společnost do dvou kategorií - tak to známe u nás velmi dobře - a ještě více rozevřít nůžky mezi bohatou - u nás mezi očkovanou - a chudou - u nás neočkovanou - vrstvou společnosti. A jistě by se našlo jiných x důvodů, proč se naše společnost rozděluje.
Zatímco bohatí se budou moci ze svých přestupků vykoupit ať už zaplacením administrativního poplatku, nebo dobrým chováním ve formě přispívání na charitu, chudí občané si toto nebudou moci dovolit. Mohou se tak propadnout do takzvané negativní spirály, kdy na základě neschopnosti splácet budou označeni jako nedůvěryhodní. Nedostanou se na dobrou školu či nedostanou dobře zaplacenou práci a jejich skóre se bude nadále propadat. Mimoto je nesporné, že ukládání takového množství dat ohledně každodenního života občanů je snadno zneužitelné. Nejenže dosud nebylo vyřešeno, jak budou data zabezpečována, uchovávána a jak budou navzájem sdílena mezi různými institucemi, ale zároveň není jasné, k čemu všemu je bude stát využívat. - To bude u nás úplně podobné.
Centralizovaná komunistická vláda v čele s prezidentem Si Ťin-pchingem - v tomto v našich reáliích česká vláda v čele s ministrem zdravotnictví - tak dostane do rukou nástroj kontroly věrnosti občanů, zamaskovaný do systému lepšího vymáhání dodržování pravidel a řádného života čínských občanů - zamaskovaný v našich reáliích do systému předcházení pandemie. - Zásahy do svobody pohybu a svobody vyjadřování tak budou omlouvány budováním lepší a efektivnější čínské společnosti založené na neomylném chování a kázni. - V našem případě bude proti pandemii covid-19.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuju pěkně. To byl pan poslanec Zlínský. Přečtu omluvy. Do konce jednacího dne se z rodinných důvodů omlouvá paní místopředsedkyně Mračková Vildumetzová. A na 2. 2. 2022 se z důvodu nemoci omlouvá Eva Fialová. Tak to byly omluvy.
A další přihlášenou poslankyní k pořadu schůze je paní poslankyně Marie Pošárová (správně Pošarová). Paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Marie Pošarová: Děkuji za slovo. Kdyžtak jenom jestli můžu poprosit Pošarová, s krátkým a, ano?
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Pošarová. Pardon, omlouvám se.
Poslankyně Marie Pošarová: Ne, v pořádku. Děkuju. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, chtěla bych se vyjádřit ještě jednou k redistribuční platbě, co se týče v zemědělském sektoru. Minule mi tento bod byl zavržen, tak to zkusím podruhé. Hlavně bych se chtěla věnovat, co se týče SAPSu, tedy platby na hektary, na plochy. Ty činily 131 eur za hektar. Tato platba bude rozdělena za prvé na takzvanou BISS 71 eur za hektar, kterou dostanou všichni na veškeré hektary, a za druhé takzvaný CRISS 152,5 eura, který dostanou rovněž všichni, ale jen na prvních 150 hektarů, na zbytek nic. To je důsledek rozhodnutí týkajícího se redistribuční platby, která byla dosud 10 %. To se odebíralo velkým v sousedním Německu, kde si určili hranici 12 %. Komora navrhovala navýšení na 15 %, ale koalice 30 %. Nedovedu si jinak vysvětlit, jak přišli, že za Českou republiku navrhli 23 %, nejvíc z celé Evropské unie. I Litva, která má malé plochy na zemědělství, má 20 %.
Co se týče - nevím, jestli někdo zkoumal a domýšlel všechny důsledky tohoto rozhodnutí. Především jde o zaškrcení činnosti větších farem, těch, které vyrábějí zhruba 80 % českých potravin, a to zejména v technologicky náročných oborech. Nevyrobíme - dovezeme? Ten druhý, neméně podstatný výsledek bude dozajista nejen změna cen půdy, ale i změna výše pachtovného. V tomto případě jde o jednoznačnou podporu vlastníků na půdě nepracujících, neproduktivních zemědělců. Příklad: Mám 30 hektarů a pobírám pacht 3 500 korun za hektar, to znamená 105 000 korun ročně. Stanu se tedy rolníkem. Jedním papírem na Státní zemědělský intervenční fond, a mám 225 000 korun. A pokud budu mít syna nebo dceru do 40 let a jsem šikovný, tak bych mohl ze státu vytlouci i dvakrát tolik. Takže nevyrobíme české potraviny. Ale komu to vadí?
Dále bych chtěla směřovat k současnému stavu českého zemědělství. Já jsem obdržela od Svazu zemědělců takovou tabulku, je to přímo z Ministerstva zemědělství, a tam, kdyby náhodou někdo chtěl třeba předložit, pan kolega Jurečka to asi bude znát, takže strukturu stavu hospodářských zvířat dle právních forem podniků. To znamená, že právnické osoby versus fyzické osoby neprodukují zhruba, nebo produkují, co se týče dojnic, zhruba 10 %. Co se týče prasat a drůbeže, tak to není ani desetina. Takže jako je naivní si myslet, že menší zemědělci budou produkovat a budou dovážet asi do různých zpracovatelských podniků dobytek.
Co se týče struktury zaměstnanosti v zemědělství České republiky dle právních forem podniků, tak bych chtěla jenom zdůraznit, že podniky fyzických osob zaměstnávají zhruba 25 200 osob. Co se týče podniků právnických osob, zaměstnávají kolem 73 až 74 tisíc osob.
Samozřejmě tady neustále zaznívá, jak máme podporovat menší obce. Já to řeknu takhle. Pokud zlikvidujete zemědělce, zemědělské firmy, tak ty vesnice opravdu budou za chvilku mrtvé. Stačí se podívat v Plzeňském kraji na Tachovsku, kde dokud fungovaly zemědělské podniky, tak obce vzkvétaly, byly tam hospody, byl tam obchod. Od doby, co to zaniklo, obce chátrají, jsou tam polorozpadlé domy, stodoly, prostě není tam život.
Co se týče současného stavu českého zemědělství, chtěla bych tady porovnat údaje z roku 2020 s rokem 1990, a to co se týče živočišné výroby. Musím říct, že skot v roce 1990 tvořil 3 506 000 kusů. V roce 2020 jsme v částce 1 404 000 kusů. Co se týče dojnic, rok 1990 - 1 236 000, nyní rok 2020 pouze 357 014. Co se týče mléka v litrech, tak to v roce 1990 činilo 4 802 milionů a v roce 2020 3 083 milionů. Co se týče hovězího masa v tunách živé hmoty, v roce 1990 509 000, v roce 2020 pouhých 164 900. ***
