(1.00 hodin)
(pokračuje Radek Koten)
Ještě tady mám tedy čl. 2 Účinnost. My jsme se tady prali s jednou věcí, totiž vzhledem k té situaci, která tady panovala v minulém volebním období a možná bude panovat i v tomto volebním období v ještě daleko větší míře, protože to opoziční okénko, které bylo minule, trvalo velmi krátce, než bylo vetováno, ty naše body, tak my tady máme účinnost 1. července 2022. Tak uvidíme, zda se podaří jaksi ten bod prosadit a odsouhlasit tady na tuto schůzi, anebo jestli budeme muset zase přepisovat a dávat nový sněmovní tisk, abychom stihli alespoň 31. prosinec 2022. S ohledem na délku legislativního procesu a vzhledem ke stručnému rozsahu úpravy by měl mít, tedy pokud by to fungovalo, tak jak bychom si představovali, tak by měl mít každý, tedy i Senát, dostatečný prostor, aby se s ní seznámil, protože my jsme to podávali už v listopadu, ale vůbec jsme netušili, že státní rozpočet se bude projednávat ještě koncem března.
Takže věřím tomu, že neziskové organizace, které nyní jedou v nějakém zvláštním režimu, protože právě v tom rozpočtovém provizoriu to nevypadá úplně dobře, a také i naše bezpečnostní složky potřebují peníze na projekty, které momentálně jsou v realizaci, ale není možné jaksi tu platbu provádět v celku, ale po jednotlivých měsících, takže i pro ně to je poměrně těžká záležitost a uvidíme, zda se podaří projednat tedy alespoň ten rozpočet v březnu, aby naši občané měli už nějaký výhled, jak s penězi mohou hospodařit. Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců SPD.)
Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Já také děkuji, pane poslanče. Poprosila bych vás, jestli byste se pak ještě zastavil za mnou, abych s vámi zkontrolovala všechny navržené body, a v tuto chvíli k programu dnešní schůze je přihlášen pan poslanec Jan Hrnčíř. Takže poprosím, zda by přišel k řečnickému pultu, a ještě jednou poprosím pana poslance Radka Kotena, zda by mohl během vystoupení pana Hrnčíře přijít sem za mnou. Děkuju mnohokrát. Pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Jan Hrnčíř: Děkuji za slovo, paní předsedající. Vážené kolegyně a kolegové, já bych si dovolil předložit na pořad schůze návrh poslanců Jana Hrnčíře, Tomia Okamury, Radima Fialy a dalších na vydání zákona, který se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. Jedná se o sněmovní tisk číslo 4. Tento náš návrh zákona, respektive novela zákona o dani z příjmu řeší ten problém, který tady je, protože každý rok odchází stovky miliard do zahraničí právě zahraničním vlastníkům tuzemských firem, kteří mají tady výjimku a nemusí platit srážkovou daň z dividend, a to my se snažíme odstranit.
V České republice dochází k nadměrnému odlivu zisků do zahraničí, kdy jednou z forem je výplata dividend, jejichž prostřednictvím každoročně odtékají stovky miliard korun. Odliv zisků místo ochoty zahraničních vlastníků je reinvestovat v České republice je jedním z hlavních důvodů stagnace hrubého domácího produktu. Platná právní úprava neumožňuje efektivně nastavit nástroje, které zabraňují odlivu zisků z České republiky do zahraničí. Navrhovaná úprava zdaní výplatu podstatného objemu dividend do zahraničí, neboť aplikuje srážkou ve výši 15 % na výplatu zisků neboli dividend zahraničním vlastníkům, kteří spadají do kategorie takzvané mateřské společnosti, české obchodní společnosti nebo korporace, tj. mají po dobu nejméně 12 měsíců nepřetržitě podíl alespoň 10 % v tuzemské korporaci.
Drancování naší země jede stále dál na plné obrátky a v posledních deseti letech dokonce odliv kapitálu dramaticky převyšuje příliv zahraničních investic, jejichž objem v současnosti nejen nepokrývá odliv, ale dokonce dnes oproti dlouhodobému průměru klesá. Jen prostřednictvím kapitálových výnosů je každoročně z naší země vyvedena neuvěřitelná suma více než 300 miliard korun. K významně masovému odlivu peněz dochází z vodárenských a energetických společností. Právě na něm nejzřetelněji vidět, kam nás dostal hanebný a často korupcí doprovázený výprodej strategických odvětví a přírodních zdrojů do zahraničních rukou realizovaný prakticky všemi porevoluční vládami.
Machinacím s výnosy zahraničních korporací napomáhá i náš daňový systém, po celá dlouhá léta pokřivovaný právě všemožnými výjimkami, který umožňuje zdaňovat většinu výnosů dceřiných firem v tuzemsku u jejich matek v zahraničí. Třeba japonský koncern Asahi v letech 2016 až 2019 vyvedl z Plzeňského Prazdroje do zahraničí astronomických 11 miliard korun, nebo německý obchodní řetězec Lidl každý rok v Čechách a na Moravě vydělá a odvede do zahraničí až 5 miliard korun čistého zisku. V důsledku výjimky pro zahraniční vlastníky firem tito neplatí 15 % srážkovou daň, kterou musejí platit tuzemští vlastníci. Tuto výjimku, která konkurenčně nesmírně znevýhodňuje vlastníky české, prosadila ČSSD v minulosti.
Mezi podniky, které vyvádějí zisk, ať již po, či častěji před zdaněním, patří mnohé české obří firmy, jako třeba Seznam cz. Seznam vyplatil své mateřské společnosti Helifreak Limited, vlastněné jejím zakladatelem Ivo Lukačovičem, dividendu 567 milionů korun. Peníze odešly na Kypr, přičemž pokud by její majitel, jehož média mají tak velký zájem o slušnost české politiky, zdanil v České republice, získala by hned 85 milionů korun navíc do veřejných rozpočtů. Ale takováto daňová optimalizace je zatím, bohužel, naprosto legální.
Neustále vytváříme daňové výhody pro ryze zahraniční firmy, které nás ovšem ve chvíli, kdy jim tyto výhody skončí, okamžitě opustí. Kromě toho má řada původně českých firem sídlo v jiných státech Evropské unie, kde platí zpravidla nižší daně ze zisku. A ano, mluvíme o státech Evropské unie, nikoliv o kdysi vyhlášených daňových rájích, jako bývaly třeba Bahamy, na kterých se dodnes skrývá před trestním stíháním s miliardami vytunelovanými během kuponové privatizace takzvaných Harvardských fondů Viktor Kožený.
Velmi výmluvný je pohled na vlastnickou strukturu největších, v uvozovkách, českých pivovarů. Pivovary Staropramen, akciová společnost, tedy piva Staropramen, Braník, Ostravar a další, vlastní kanadská pivovarnická skupina Molson Coors se sídlem v Ontariu. Starobrno, Královský pivovar Krušovice a Velké Březno s pivy jako Krušovice, Zlatopramen, Starobrno, Březňák a další vlastní společnost Heineken Česká republika, a. s., jejímž jediným akcionářem je nizozemská společnost Heineken International se sídlem v Amsterdamu. Pivovary Černá Hora, Protivín, Uherský Brod, Jihlava, Klášter, Vysoký Chlumec a Rychtář spadají pod pivovary Lobkowicz Group, a. s., jež jsou ve většinovém vlastnictví čínských firem jako Lapasan, respektive investiční skupiny CEFC. Z největších českých pivovarů tak zůstává jediným českým a zároveň státním Budějovický Budvar.
To znamená, v této zemi nám už nepatří ani tradiční české pivovary. I zisky, které generují nejenom pivovary, ale i další podniky, končí v zahraničí a Česká republika neparticipuje právě na těchto ziscích tím, že ti zahraniční vlastníci ty daně tady v takové míře jako tuzemští vlastníci nemusí platit. Já bych chtěl, abychom tohle napravili. Proto navrhuji tento bod. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Také děkuji, pane poslanče. Označila jsem si navržení bodu. A další, kdo je přihlášen k návrhu na změnu schváleného pořadu, je Jaroslav Foldyna. Než přijde k řečnickému pultu, přečtu omluvy. Omlouvá se pan poslanec Petr Sadovský od 22 hodin do konce jednacího dne ze zdravotních důvodů, dále zde mám omluvu pana poslance Tomáše Kohoutka, a to na den 2. 2. po celý den ze zdravotních důvodů. Dále je tady omluvenka pana doktora Jaroslava Dvořáka z celého dnešního jednacího dne, tedy z 2. února od půlnoci do konce jednacího dne ze zdravotních důvodů. A pak je tady ještě omluva místopředsedy vlády, pana ministra Ivana Bartoše, omluva z pokračující schůze dne 2. 2. do konce jednacího dne.
Takže to byly ještě omluvy a v tuto chvíli poprosím pana poslance Jaroslava Foldynu. Pane poslanče, máte slovo.***