(20.30 hodin)
(pokračuje Radovan Vích)
Svaz měst a obcí se k tomuto tématu dne 23. března 2020 v článku Stav legislativní nouze - co to vlastně znamená? vyjádřil následovně: Stav legislativní nouze má za cíl za mimořádných okolností urychlit projednávání vládních návrhů zákonů ve zkráceném jednání. Je možné jej využít pouze tehdy, pokud je třeba zabránit nevratným nebo obtížně napravitelným škodám na základních zájmech společnosti nebo zabránit reálným značným škodám na majetku státu. Prostě a jednoduše tehdy, když hrozí nebezpečí či nebezpečí v už jsme a je třeba urychleně jednat bez zbytečných průtahů.
My jsme ale v přesně opačné situaci. Sám pandemický zákon ve znění předloženém vládou pětikoalice představuje reálné ohrožení občanských práv a nevratné a obtížně napravitelné škody na základních zájmech a právech společnosti. Proto je naprostý nesmysl podle mého názoru pokračovat v projednávání takto zásadní právní normy, a to navíc ve stavu legislativní nouze. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane poslanče, a nyní vystoupí řádně přihlášená paní poslankyně Vladimíra Lesenská. Prosím, paní poslankyně, vašich pět minut.
Poslankyně Vladimíra Lesenská: Vážený pane předsedající, vážení zástupci vlády, vážené kolegyně, kolegové, stav legislativní nouze, ve kterém bychom měli projednávat novelu takzvaného pandemického zákona, to je sněmovní tisk číslo 127, byl v tomto sále skloňován již v předcházejících vystoupeních a mnohokrát i vysvětlován. Ale i tak zopakuji, že stav legislativní nouze lze vyhlásit jen za mimořádných okolností, kdy jsou zásadním způsobem ohrožena základní práva a svobody občanů nebo bezpečnost státu nebo kdy státu hrozí značné hospodářské škody. Taková mimořádná situace však nenastala. V uplynulých dnech a týdnech nedošlo k žádné živelní katastrofě či jiné mimořádné události, která by podobným způsobem narušila chod státu. Vládní kolegové asi budou oponovat, že přece jsme uprostřed pandemie. Ano, jsme uprostřed pandemie, nemocnost je vysoká a bohužel umírají naši blízcí, kamarádi, přátelé či kolegové. Tady bych chtěla vyjádřit svoji účast všem, kteří někoho blízkého díky této epidemii ztratili.
Nicméně je to stát, vláda, která v rámci svého návrhu připravuje velmi razantní omezení práv a svobod občanů a navrhuje omezení podnikání. Pokud vláda tvrdí, že se při projednávání zákonů dostala do časové tísně, protože platnost stávající zákonné normy končí 28. 2., způsobila si ji výhradně sama, a to tím, že zákony předložila příliš pozdě. Navíc pan místopředseda vlády a ministr zdravotnictví pan Vlastimil Válek se nedávno nechal veřejně slyšet, že vláda přece zruší veškerá opatření týkající se covid-19 k 1. 4. letošního roku. Doufám, že to neřekl jako apríl a nedělal si z nás všech srandu. Nebo si snad někde ponechal otevřená zadní vrátka, a proto honem honem tlačí silou v rámci legislativní nouze tuto novelu? Navíc novelu bez jakéhokoli časového omezení.
V některých státech Evropské unie již nyní dochází k rozvolňování a rušení opatření. Pokud opravdu vládní poslanci umožní projednávání tohoto zákona v rámci legislativní nouze, proč sami vládní poslanci předkládají pozměňovací návrhy, kterými tento návrh mění? Jak je to možné? Vždyť tady máme nové ministerstvo pro legislativu. Proč tedy nemůže být návrh projednán ve zcela standardním legislativním procesu?
Společenská situace vzniklá v důsledku epidemie nemoci covid-19 na jaře loňského roku si vyžadovala mimořádné reakce veřejné moci včetně mimořádně rychlých reakcí legislativních. Již tehdy však názorová platforma Rozumné právo upozornila, že i ve stavu legislativní nouze je nezbytné, aby členové Parlamentu i veřejnost měli na seznámení s návrhy zákonů alespoň minimální čas.
Ústavní soud například zmínil, že nelze mimořádný instrument, jako je legislativní nouze, použít k omezení zákonodárné procedury parlamentní většinou, kdykoli opozice vysloví nesouhlasný postoj s návrhem zákona a využije všech svých možností k zabránění nebo oddálení jeho přijetí. Nebo se snad vládní koalice obává ostré kritiky novely pandemického zákona i možných pozměňujících návrhů, které by mohly ve výborech Poslanecké sněmovny otestovat její soudržnost? Pro žádost a vyhlášení stavu legislativní nouze podle mého názoru vláda nemá žádný oprávněný zákonný důvod a je to názor celého SPD.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, paní poslankyně. V současné době neeviduji nikoho, kdo by byl přihlášen do rozpravy. Omlouvám se, neviděl jsem vás. Prosím, paní poslankyně, vašich druhých pět minut. Prosím, máte slovo. (V sále je velmi hlučno.)
Poslankyně Lucie Šafránková: Děkuji vám, pane předsedající. Vážené kolegyně, kolegové, konkretizace základních lidských práv a svobod se často překrývá s problematikou jejich omezení. Pro zásah do základní práv platí určitá obecná pravidla. Listina základních práv a svobod obsahuje řadu ustanovení výslovně umožňujících omezení základních práv a svobod. Podmínkou však je, že se tak stane toliko na základě zákona a v jeho mezích a jen při zachování základních práv a svobod. A stav legislativní nouze a omezení parlamentní rozpravy časovými limity je omezením politických práv svého druhu.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Omlouvám se, ale kolegyně a kolegové, požádám vás o ztišení. Prosím, pokračujte. (Takřka bez odezvy.)
Poslankyně Lucie Šafránková: Děkuji. Omezení základních práv je možné podle čl. 4 odst. 2 Listiny základních práv a svobod jen zákonem a za podmínek stanovených Listinou. V tomto případě již nestačí pouhé zmocnění v zákoně pro nižšího normotvůrce, což je například vláda, nýbrž omezení musí být uvedeno přímo v zákoně a ten musí splňovat podmínky stanovené Listinou.
Klíčovým pro omezení základních práv a svobod v České republice je také pravidlo zachování podstaty základního práva podle čl. 4 odst. 4 Listiny. Při používání ustanovení o mezích základních práv a svobod musí být šetřeno jejich podstaty a smyslu. Taková omezení nesmějí být zneužívána k jiným účelům, než pro které byla stanovena.
Pane předsedající, já vás poprosím.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Kolegyně a kolegové, jestliže máte potřebu diskutovat, tak vás poprosím, jděte do předsálí, ať je dobře rozumět, co říká paní poslankyně Šafránková. Prosím, pokračujte.
Poslankyně Lucie Šafránková: Děkuji. Z výše uvedeného je zřejmé, že veškerá omezení základních práv a svobod musí být přiměřená a musí je omezovat jen v nezbytně nutné míře, což je jeden z hlavních principů právního státu.
Co se týče ústavněprávních předpokladů a podmínek takzvaného stavu legislativní nouze, zkráceného legislativního procesu, který svým rozhodnutím stanovila pro projednávání novely pandemického zákona předsedkyně Sněmovny paní Pekarová Adamová, obecně projednání návrhu zákona nebo jeho změny ve zkráceném jednání ve stavu legislativní nouze představuje zákonem stanovenou výjimku z řádné zákonodárné procedury, jejíž důvodnost je založena nikoli na momentální podobě sněmovní politické většiny, nýbrž na závažnosti situace, na kterou je podle názoru vlády třeba bezprostředně reagovat přijetím příslušného zákona.
Ustanovení § 99 odst. 1 jednacího řádu Sněmovny vymezením důvodů pro vyhlášení stavu legislativní nouze stanovilo mimo jiné intenzitu závažnosti těchto důvodů. Tento stav je tak podmíněn existencí mimořádné okolnosti a intenzitou jejího možného negativního důsledku na jednu z obecně vymezených chráněných hodnot práv a svobod občanů, bezpečnost státu nebo ochrana majetku. To už v případě onemocnění covid-19 v současné fázi neplatí. Za mimořádnou okolnost i ve smyslu nálezu Ústavního soudu je totiž možno považovat jen takovou okolnost, která se zjevně vymyká běžnému průběhu politických procesů vnitřních a vnějších, anebo může jít o okolnost, jakou představují přírodní katastrofy. Samotnou důvodnost vyhlášení stavu legislativní nouze je pak nezbytné posuzovat také s ohledem na dobu rozhodování a také na rozsah informací, jež byly v této době k dispozici. ***
