To vše je zneužitelné vůči lidem, protože zákony a všechny právní kroky na jejich základě mají být především srozumitelné, jasné a určité. Řada lidí tak ztrácí víru v náš právní stát a vlastně někdy i nevědomě se dopouští porušování zákona. Lidem musí být každý krok zasahující do omezování jejich základních práv řádně vysvětlen a vždy musí být v souladu s ústavním pořádkem, především ústavním zákonem č. 1/1993 Sb., Ústava ČR, ve znění pozdějších předpisů, a dále pak usnesení č. 2/1993 Sb., o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako součásti ústavního pořádku České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Nesmí tak být v tomto ohledu zjištěn žádný rozpor.

Vymezením nově upravovaných mimořádných opatření nesmí dojít k razantnímu plošnému omezení základních lidských práv a svobod ve smyslu úplného zákazu provozování nebo výkonu vybraných činností, k čemuž by však s ohledem na judikaturu správních soudů mělo obecně docházet zejména v době nouzového stavu vyhlášeného postupem podle ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky. Všechny orgány státní správy oprávněné podle pandemického zákona postupovat, přičemž nově jde též o Ministerstvo obrany a Ministerstvo vnitra, tak mohou při aplikaci všech nově upravených mimořádných opatření přistoupit pouze k omezení dané činnosti nebo ke stanovení podmínek pro její provozování či výkon.

Pro nepřijetí navrhované novelizace zákona č. 94/2021 Sb., zákon o mimořádných opatřeních při epidemii onemocnění covid-19 a o změně některých souvisejících zákonů, takzvaného pandemického zákona, natožpak v legislativní nouzi, nás též vyzývá celá řada občanů, mezi které patří přední odborníci působící ve zdravotnictví, právníci, učitelé, státní zaměstnanci a příslušníci bezpečnostních sborů.

Nyní si dovolím citovat ze zaslaného dopisu od Ing. Hany Michalicové, která nás vyzývá ke zrušení pandemického zákona. Cituji: Žádná nemoc nemá mít svou zvláštní normu. Na území republiky se může objevit řada jiných nemocí, které budou nakažlivé, a bude hrozit, že onemocní větší skupina občanů. V minulosti to byla typicky chřipka, kdy v jednom roce bylo nemocných milion lidí. Proto mají být upraveny podmínky, za kterých lze vyhlásit stav epidemie, a to jak v některém regionu, tak celorepublikově. Tyto stavy mají vyhlašovat orgány hygieny, ne politici, a hygiena je má jasně odůvodňovat a stanovat omezení pro občany, nebo v závažnějších případech to může řešit nouzový stav, který je následně revidován Sněmovnou, před kterou je nutné jeho trvání opět odůvodnit, tedy má existovat jasná obecná právní úprava, která bude využívána u všech nemocí, které by se u nás vyskytly. Speciální podmínky pro jednu diagnózu, která byla v tomto směru vyčleněna zcela mimo hygienu, zcela mimo zákonodárné sbory, byla ponechána zcela bez revize a odůvodnění v čase, je absolutně nestandardní, nepochopitelný postup, v právním řádu nevídaný, a je neskutečně zneužitelný - což se děje. Lidově řečeno, pandemický zákon slouží k tomu, aby si jeden ministr, politik, a jeho prostřednictvím vládnoucí politické koalice mohly trvale a zcela nekontrolovaně dělat, co chce, kdy chce a jak chce, a to bez ohledu na to, zda situace v zemi tomu ještě vůbec odpovídá, protože stav pandemické pohotovosti je zaveden jako trvalý.

Tedy situace, které se dotýkají i diagnózy covid-19, by měly být konečně obecně upraveny v zákoně o ochraně veřejného zdraví a na základě tohoto zákona by měla být vydávána příslušná, jasně odůvodněná rozhodnutí, protože k jinému postupu nikdy nebyl a dodnes není důvod.

Zcela neúčinná je právní obrana našich občanů. Soudní obrana proti nezákonnostem páchaným podle pandemického zákona je neúčinná. Na soud se sice můžete obrátit, ale pro ubíhající čas je vám to houby platné. Možnost právní obrany je tak totiž nastavena . Než Nejvyšší správní soud rozhodne, je jeho rozhodnutí, jakkoli správné, zcela k ničemu, protože opatření dávno neplatí a je vydáno nové a často opět nezákonné. Často jsme tedy byli svědky povinnosti řídit se nezákonným opatřením, na které navazovalo další nezákonné opatření, a možnost se tomu bránit tu teoretická byla, ale v praxi naprosto selhávala. Tedy jako by nebyla. Nelze tolerovat, aby proti jakémukoli zásahu státu nebylo možné se právně bránit. Konec citátu.

Naší povinností jakožto zvolených poslanců v rámci demokratické volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR je hájit zájmy našich občanů, kteří nám projevili svou důvěru, abychom na půdě Sněmovny tyto občany zastupovali. Rozhodně k našim voličům nepřistupujeme jako někteří jiní poslanci zvolení k výkonu funkce poslance Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. My si v hnutí SPD vážíme důvěry všech více než půl milionu voličů, kteří nás volili a mezi které patří i paní Ing. Hana Michalicová.

Vážené dámy a pánové, novelu takzvaného pandemického zákona odmítáme jako celek. Rozhodně nesouhlasíme ani s odůvodněním uveřejněným v důvodové zprávě o nezbytnosti navrhované právní úpravy, hájící jeho přijetí, kde se například uvádí - cituji: V souvislosti s výše uvedeným je tak nutné mít stále připraveny všechny dostupné mechanismy připravenosti a reakce k nastavení efektivních protiepidemických opatření v pr&xcaron;ípade&xcaron; výskytu nových rizikových variant, které budou pr&xcaron;edstavovat vážnou hrozbu pro ver&xcaron;ejné zdraví.

Důvodem rozšíření výčtu mimořádných opatření je tedy zajištění adekvátních mechanismů pro přijetí cílených a účinných protiepidemických opatření v rozsahu potřebném pro komplexní a efektivní řízení epidemie prostřednictvím omezujících, organizačních či režimových opatření, jejichž základním cílem je minimalizace rizika přenosu nákazy a dopadů na veřejné zdraví. Z podstaty věci se jedná o oblasti, kde dochází k vyšší kumulaci osob na jednom místě v jeden čas, což je obecně vzhledem k cestě přenosu viru SARS-CoV-2 považováno z epidemiologického pohledu za rizikové, zejména pokud se jedná o činnosti provozované ve vnitřních prostorách, kde je obecně míra rizika vyšší než v prostředí venkovním. Z výše uvedených důvodů musí být v těchto oblastech přijímána taková opatření, která dostatečně reflektují míru rizika odpovídající charakteru dané činnosti nebo oblasti lidského života a která orgánu ochrany veřejného zdraví umožňuje pandemický zákon. Konec citátu.

V SPD nesouhlasíme s tím, že Ministerstvo zdravotnictví, krajské hygienické stanice nebo Hygienická stanice hl. m. Prahy, Ministerstvo obrany nebo Ministerstvo vnitra může za účelem likvidace epidemie covid-19 nebo nebezpečí jejího opětovného vzniku nařídit mimořádné opatření, kterým přikáže určitou činnost přispívající k naplnění uvedeného účelu, nebo zakáže nebo omezí určité činnosti nebo služby, jejichž výkonem by mohlo být šíření onemocnění covid-19, anebo stanoví podmínky provádění takových činností nebo poskytování takových služeb. Ministerstvo může nařídit mimořádné opatření podle věty první s celostátní působností nebo s působností na území několika krajů. Krajská hygienická stanice může mimořádné opatření nařídit na území svého správního obvodu.

Mezi konkrétně stanovená mimořádná opatření jsou přímo zařazeny body, s kterými nesouhlasíme, ke kterým máme celou řadu výhrad. Uvedu některé vybrané.

Omezení veřejné dopravy nebo stanovení podmínek jejího provozování.

Omezení výkonu podnikatelské nebo jiné činnosti v provozovně, obchodním centru, na tržišti, tržnici nebo v jiném prostoru sloužícímu k podnikatelské nebo obdobné činnosti anebo stanovení podmínek pro jejich výkon včetně omezení provozní doby.

Omezení podnikatelské nebo obdobné činnosti, při jejímž výkonu přichází fyzická osoba do přímého osobního kontaktu s jinou fyzickou osobou, anebo stanovení podmínek pro výkon takové činnosti.

Omezení provozování sportoviště ve vnitřním prostoru stavby, venkovního sportoviště, přírodního nebo umělého koupaliště nebo sauny nebo stanovení podmínek pro jejich provoz.

Zákaz nebo omezení konání veřejných nebo soukromých akcí, při nichž dochází ke kumulaci osob, kumulaci fyzických osob na jednom místě, nebo stanovení podmínek jejich konání snižujících riziko přenosu onemocnění covid-19, včetně stanovení maximálního počtu fyzických osob, které se jich mohou účastnit. ***