(5.10 hodin)
(pokračuje Zdeněk Kettner)

Já si dokážu představit, že to uvolněné místo bychom spíš měli věnovat opravdu základům - co musí dítě umět ze základní školy bez ohledu na to, jaké máme století, jaké jsou technologie. Musí se naučit pořádně počítat z hlavy bez toho, že by muselo používat jakoukoliv elektroniku, kde může dojít proud. Musí se naučit psát, musí se naučit číst s porozuměním, a to je ten základ. Takže... obzvlášť v té matematice pokulháváme, tak ten uvolněný prostor využijme smysluplně, ale ne nějakou environmentální výchovou, podporou Green Dealu a tak dále.

Aprobovanost není problém jen v tomto směru. Je teď informatika - učila se v 5. ročníku, nyní se bude učit od 4. ročníku. Když jsem učil děti v 5. třídě, tak jsou to ještě takoví šmudlíci, kdy celé pololetí měli problém pochopit, jak se správně zapíná a vypíná počítač a jaký je rozdíl mezi monitorem a počítačem jako takovým. A teď je to posunuté na 4. třídu. Já mám dceru ve 4. třídě, vím, jaké to je trdlo, a já si nedokážu představit, že my to takhle posuneme dopředu a že by z toho ty děti něco měly. Za další - součástí výuky v tom 4. ročníku má být programování, binární kód. Proboha, vždyť s tím mají problémy i žáci druhého stupně, jak to má pochopit čtvrťák? Nehledě na to, že aby ta výuka měla nějakou kvalitu, zase musí být aprobovaný učitel, který tomu rozumí. Na škole, kde jsem učil, nebyl jediný aprobovaný informatik. Proč? Protože po absolvování toho studia si okamžitě založí IT firmu a vydělává úplně jiné peníze. Takže zase, my stavíme - myšlenka dobrá - ale my to stavíme od střechy. Vždycky se má začít od základů.

Předposlední bod, u kterého bych se chtěl zastavit: "Promění se výuka dějin 20. století s důrazem na nedemokratické režimy a společenský extremismus." Prosím vás, 20. století v dějepise se přece musí učit jako komplexní dějinné období. Dějepis, dějiny, to je nějaký souvislý, navzájem propojený sled událostí. A my budeme vypíchávat, komu se to zrovna bude něco líbit, nelíbit, tak vypíchneme jenom něco? Vždyť to potom při té výuce nebude dávat smysl. A obzvlášť mě zarazilo - společenský extremismus jako dějinné téma. To bylo jaké období? Od kdy do kdy? Společenský extremismus? Nebo to byl nějaký stát nebo něco? Extremismus obecně, špatné chování - to se učí úplně v jiných předmětech. Kdo bude určovat, co je ten společenský extremismus? V dnešní době, kdy cenzura nabírá na síle, za extremismus je považován i jenom odlišný názor, jenom, že někdo se nebojí říct svůj názor, tak už je dokonce i za to odsouzený. Tak kdo o tom bude rozhodovat?

Já jsem tady slyšel, že tady máme v plánu nějaký systémový boj s dezinformacemi. On už tady byl nějaký systém, který systémově bojoval s dezinformacemi, a chtěl budovat světlé zítřky. Taky to myslel ten systém dobře, taky to přece chtěl dělat pro své občany. Výsledkem byl samizdat. Opravdu tam chceme takovýmto způsobem sklouznout? Já jsem zažil období, kdy ve škole mi bylo něco řečeno, přišel jsem domů, tam jsem se pochlubil, tatínek mi řekl: Hele, víš, ony se mají věci trošičku jinak, takhle, takhle, takhle, ale prosím tě, hlavně to neříkej ve škole, ať nemáš průšvih. Takže do tohohle období se zase chceme vracet? Já tedy rozhodně ne. A jen tak pro informaci, bylo určité historické období v lidských dějinách, kdy za dezinformaci bylo pokládáno to, že země je kulatá, a lidi byli za to upalováni. Samozřejmě pro vysvětlení, aby zase někdo nenapsal, že tady já vytahuji nějakou dezinformaci, že je v plánu upalování lidí, byl to samozřejmě příměr. Ale jen tak, abyste pochopili, co tím myslím.

No a poslední prioritou je podpora gymnázií a všeobecného vzdělávání. Na jednu stranu říkáme, že čím dál větší počet dětí, která odcházejí na gymnázium, má velmi negativní vliv na kvalitu výuky na klasické základní škole. Jak si tedy podporu na gymnáziích mám představit? Už teď tam jsou kvalitní kantoři, ale množství dětí se nám navyšuje, a my vidíme, že to je špatně pro klasickou základní školu, ale zároveň je chceme podporovat jako rozšiřování? A rozšiřovat a zaměřovat se na všeobecné vzdělávání v době, kdy továrny marně hledají kvalifikované dělníky? Kdy obyčejný občan začíná mít obrovské problémy sehnat kvalitního řemeslníka, který mu udělá obklady? To přece je taky špatný směr. Bude sice hezké, že budeme mít maturanty v kancelářích, kteří budou mít úžasné myšlenky, ale jaksi už nebudou lidi, kteří jim tam zavedou internet, kteří jim tam zavedou elektriku, kteří zajistí to, aby jim do umyvadla tekla teplá a studená voda. Takže za mě taky špatný směr.

Toto samozřejmě není jediný důvod, těch důvodů je víc, ale těch důvodů, proč rozhodně nevyslovím podporu vládě, tak ty všechny ostatní důvody už řekli mí předřečníci. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkujeme a nyní je faktická poznámka pana poslance Marka Výborného. Prosím, máte slovo, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Marek Výborný: Děkuji za slovo. Vážená paní místopředsedkyně, pane premiére, vládo, kolegyně, kolegové, jenom velmi stručně k panu kolegovi, vaším prostřednictvím. Z inkluze čili společného vzdělávání se tady vytvořil jakýsi mýtus a strašák. Je potřeba říci ty věci přesně tak, jak jsou, nakonec i v programovém prohlášení vlády. Naším cílem je skutečně bojovat s jedním velkým nešvarem české vzdělávací soustavy, a to jsou nerovnosti, které bohužel v našem systému, a to i regionálně, jsou, a právě to správně pojaté a parametricky správně pojaté společné vzdělávání je jednou z těch cest. Čili my tam říkáme, že zachováme společné vzdělávání, ale podrobíme jej pečlivé revizi, aby opravdu odráželo potřeby žáka i možnosti škol. A poslední poznámka: když se bavíme o společném vzdělávání, tak je to i o podpoře dětí nadaných a práce s talentem. Myslím, že to je velmi klíčová záležitost, na kterou nesmíme zapomínat.

Děkuji a omlouvám se. Teď už půjdu vzbudit děti, aby mohly jít do školy.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Ještě byla faktická poznámka pana Jana Berkiho. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Jan Berki: Dobré ráno, paní předsedající, kolegyně, kolegové, jen pár poznámek. Předpokládám, že kolega, když je dlouholetý učitel, tak se díval do RVP, tudíž některé ty věty, které tu vyslovil, tak ani nevím, jak mohl vyslovit. Co se týká informatiky, binární kód tedy v RVP rozhodně není, to za prvé. Za druhé, programování je na prvním stupni, to je pravda, ale pokud se podíváte na Západ, tak samozřejmě zjistíte, že i tam je. A co se týká přípravy učitelů, tak už dneska zmiňované NPI, respektive pod jeho vedením a pod pedagogickými fakultami, vznikly materiály, které právě učitelům mají s tou implementací pomoct. To asi tolik. (Potlesk části poslanců.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: A nyní s přednostním právem pan předseda Fiala. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Radim Fiala: Děkuji za slovo. Já jenom velmi krátce k té inkluzi. V tom se, pane poslanče Výborný, prostřednictvím předsedající, právě lišíme. Vy říkáte, že je to správně, že inkluze je dobrá, my říkáme, že je to špatně a že pro studenty by bylo lepší, kdybychom se vrátili ke speciálnímu školství, tak jak to bylo dřív, protože Česká republika měla jedno z nejlepších speciálních školství na světě. A my považujeme inkluzi za neomarxistický nesmysl, se kterým nemůžeme souhlasit. (Potlesk části poslanců.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkujeme. Toto vyvolalo další faktickou poznámku pana poslance Jana Berkiho. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Jan Berki: Omlouvám se, druhou ještě poznámku, a to byla k těm znalostem. V programovém prohlášení je odklon od biflování, jinými slovy, hovoří se o poměru toho, co se má žák učit nazpaměť. Ale hlavně, samozřejmě kolego víte, prostřednictvím paní předsedající, že znalostí to nekončí, že tam máme potom taky dovednost, schopnost aplikovat tu věc v praktickém životě a že tam taky máme ještě postojovou složku kompetencí. (Potlesk části poslanců.) ***




Přihlásit/registrovat se do ISP