Určitě nepodpoříme případný servilní přístup k legislativní smršti, která se k nám řítí v rámci Zeleného údělu a balíčku Fit for 55. Znovu říkám, že jenom připomínám, že všechny stávající i budoucí evropské fondy, domácí fondy zaplatí jen výrazně menší část astronomických nákladů, které budou vzhledem k pozici České republiky s přechodem na nízkoemisní, nebo dokonce bezemisní ekonomiku spojeny. A sama Evropská komise potvrzuje, že pro Českou republiku bude taková transformace daleko dražší, násobně dražší než třeba pro naše západní sousedy.

Takže v dílčích věcech může vláda počítat s naší podporou, ale celkově, a to vás asi nepřekvapí a asi vás to podle toho, co říkal pan ministr Jurečka, ani nezklame, a vlastně o to ani nestojíte, nepodpořím programové prohlášení vlády pro jeho celkovou vágnost, nedostatek konkrétních cílů a některé nepřijatelné ambice. Děkuji vám v tomto brzkém ránu za pozornost. (Potlesk z řad poslanců ANO.)

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkujeme. Další přihlášená je paní poslankyně Šafránková. Paní poslankyně, prosím, máte slovo. Připraví se pan poslanec Novák.

Poslankyně Lucie Šafránková: Děkuji vám za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi se také vyjádřit v tuto noční hodinu k programovému prohlášení nové vlády v oblasti sociální a rodinné politiky z pohledu SPD.

Celkově se bohužel jedná o materiál plný teoretických proklamací bez konkrétního obsahu. Jde o soubor obecných frází, ve kterém chybí náznak faktické podoby řešení a realizace vytčených cílů. Dále jde o program na první pohled nesmírně nákladný, ve kterém současně zcela absentuje popis toho, kde chce vláda na své záměry získat zdroje financování. To považujeme za nezodpovědné a například v důchodové oblasti už za čistý hazard s budoucností. Za znepokojující pokládáme i jednoznačné tendence směřující k privatizaci některých částí sociálního systému a snahy učinit z některých sociálních služeb v podstatě předmět podnikání.

Je rovněž nanejvýš alarmující, že se vláda v této části programového prohlášení konkrétně nevyjadřuje ke směrnici work-life balance, kterou nám Evropská unie nařizuje aplikovat do našeho právního řádu už v letošním roce a která by dramaticky zhoršila náš nastavený systém mateřské a rodičovské dovolené, peněžité pomoci v mateřství a rodičovského příspěvku. SPD tuto směrnici jednoznačně odmítá i za cenu střetu s Bruselem. Prioritní je pro nás zájem České republiky a jejích občanů.

Vysloveně nepřijatelný je pak pro nás vládní záměr zjednodušit podmínky pro příliv pracovní síly, což je v překladu podpora masivní pracovní migrace se všemi jejími negativními následky, například v podobě snižování ceny práce a mezd českých zaměstnanců anebo ve formě bezpečnostních problémů v lokalitách, kde se zahraniční pracovníci koncentrují. To je cesta, po které se vydat nesmíme, naopak mzdový dumping a veškeré negativní jevy spojené s hromadnou pracovní migrací a takzvaným agenturním zaměstnáváním musíme minimalizovat.

Základním pilířem sociální a rodinné politiky musí být logicky zásadní, výrazná, systémová a dlouhodobá podpora rodin včetně podpory porodnosti. Odhodlání provést takové kroky v programu vlády postrádáme. V SPD za ně považujeme opravdu citelné zvýšení daňových zvýhodnění na děti, daňových bonusů a dalších daňových slev pro pracující rodiny a manžele, které v praxi budou znamenat to, že pracující rodiny s dětmi nebudou platit téměř žádné daně z příjmu, respektive že rodiny s nižšími příjmy budou mít zápornou daň, budou dostávat daňové vratky. Příslušné zákony už jsme předložili v minulém i v tomto volebním období.

Dalším takovým systémovým krokem je zavedení státních půjček pro pracující rodiny s dětmi za výhodných podmínek se snižováním splácené částky vždy po narození dalšího dítěte v rodině a poskytnutí příspěvku na splácení hypotéky rodinám v době, kdy jeden z rodičů pečuje o dítě v rámci rodičovské dovolené. Pracujícím rodičům chceme zvýšit porodné na první a druhé dítě a poskytnout jim porodné i u třetího a každého dalšího narozeného dítěte a pro pracující matky dětí předškolního věku navrhujeme zavést zkrácený pracovní týden v délce třiceti hodin za plnou mzdu, kdy rozdíl v mzdových nákladech by zaměstnavatelům doplácel stát. Toto jsou konkrétní návrhy SPD naproti bezobsažným tezím vládního programového prohlášení. Ze všech těchto důvodů také požadujeme zakotvit do Ústavy České republiky definici institutu manželství a rodičovství jako vztahu muže a ženy a institut rodiny jako společenství, které tvoří rodiče, muž, žena a děti a které si zaslouží speciální ochranu a podporu ze strany státu.

Prohlášení se také prakticky vůbec nevěnuje problematice takzvaných nepřizpůsobivých, což je zneužívání sociálních dávek osobami dlouhodobě se vyhýbajícími práci a podvádějícími naše úřady a náš stát. Za SPD jsem v této oblasti v minulém volebním období předložila komplexní návrh zákona na návrat spravedlnosti a řádu do této oblasti. Tento návrh zablokovala součást nové vládní koalice - Pirátská strana. Uvidíme, jak se k návrhu, který jsme již předložili znovu, postaví nová vláda jako celek. Postaví se na stranu slušných a pracujících občanů? Myslím, že ne.

Prohlášení se prakticky vůbec vážně nezabývá řešením tíživé situace našich zdravotně postižených spoluobčanů. Chybí zde jasné vyjádření k systematice nastavení invalidních důchodů, kde hnutí SPD prosazuje jejich razantní zvýšení, zejména co se týče invalidity třetího stupně u občanů, kteří si ze zdravotních důvodů svůj příjem nemohou zvyšovat prací. I oni musí mít právo důstojně žít, například tak, že budou mít nárok na invalidní důchod ve výši minimální mzdy, což SPD také prosazuje.

S touto problematikou úzce souvisí i nutnost provést zásadní reformu systému lékařské posudkové služby, která například umožní provést kontrolu a revizi rozhodnutí o posouzení invalidity u všech občanů, kteří se jimi cítí být poškozeni a které objektivně poškodila reforma systému invalidních důchodů účinná od roku 2010. Doslova akutně nutné je pak zvýšení příspěvku na péči pro zdravotně postižené občany závislé na péči jiných osob v domácím prostředí v prvním a druhém stupni závislosti, kdy jim současná výše těchto příspěvků naprosto nestačí na důstojný život a pořízení základních asistenčních služeb. I tento návrh zákona jsme za SPD již podali. Stejně tak nám v prohlášení chybí alespoň náznak návrhu scénáře nápravy situace v oblasti náhradní rodinné péče, tedy pěstounství, a vůbec péče o osamělé, opuštěné a ohrožené děti. Poslední novela zákona o sociálně-právní ochraně dětí její neuspokojivý stav nevyřešila, spíše naopak. Nepromyšleným zrušením kojeneckých ústavů ohrozila budoucí péči o opuštěné děti do tří let věku a zhoršení situace nízkopříjmových a seniorních dlouhodobých pěstounů. To musíme napravit.

V prohlášení absolutně chybí jakákoliv zmínka vztahu sociálního systému k našim živnostníkům, což považujeme za neodpustitelné zejména v souvislosti s likvidačními dopady vládních omezujících opatření v posledních dvou letech na tuto skupinu občanů. Stát musí dát živnostníkům možnost dosáhnout na důstojné starobní důchody kombinací různých nástrojů. Covidová krize rovněž ukázala nutnost zavedení plošného nemocenského pojištění pro živnostníky bez zvyšování povinných odvodů, které musí zahrnovat kromě práva na takzvanou nemocenskou i právo na vyplácení ošetřovného v případě péče o nemocné dítě. I tyto návrhy jsou součástí programu SPD.

Na konec si nechávám otázku důchodového systému. Asi se všichni shodneme na tom, že jeho rychlá reforma je nezbytná, nebo se stane neudržitelným a současná střední a mladá generace se po dosažení důchodového věku ocitne v situaci neudržitelné příjmové chudoby. Ještě než se o této reformě začneme reálně bavit, ovšem musíme urychleně zvýšit starobní důchody nízkopříjmovým seniorům na úroveň minimální mzdy. Je to nezbytný systémový krok a příslušný návrh zákona z pera SPD už je opět zde ve Sněmovně. Naprostým základem jakékoliv důchodové reformy musí být již zmíněné nastavení podmínek maximální podpory porodnosti v pracujících rodinách, které v dlouhodobém horizontu zajistí dostatečný počet plátců sociálního pojištění, ze kterého budeme budoucí důstojné důchody financovat. Pak jsou zde samozřejmě i důležité přechodové nástroje, například maximální podpora těch osob, které dobrovolně pracují i v důchodovém věku a drží důchodový systém nad vodou. Těm musíme jednak budoucí důchody razantně, ne kosmeticky, zvýšit a také jim musíme odpustit daň z příjmu. Samozřejmě odmítáme zvyšování věku odchodu do starobního důchodu ze současných 65 let. ***