Ale pojďme hovořit o budoucích plánech vaší vlády. První věc, která mě v programovém prohlášení vlády i koaliční smlouvy upoutala, je revize vztahů k Rusku a Číně. Já si myslím, že je tu dnes skvělá příležitost, abyste nám vlastně vysvětlili, co tím myslíte. A chci se bavit velmi věcně. Pominu skutečnost, že pokud my bychom v minulém volebním období po kauze Vrbětice například řekli, že chceme revidovat vztahy s Ruskem, tak byste byl vy první, kdo nás bude napadat, že chceme ty vztahy oteplit, že budeme ustupovat Hradu, že jsme servilní vůči Kremlu a podobně. Proto bych rád věděl, co to vlastně znamená. Vy jste v otázkách Václava Moravce, jestli jsem to správně pochopil, řekl něco s významem, že by se ty vztahy měly oteplit, a dokonce jste říkal, že by mohlo proběhnout vzájemné setkání ministrů zahraničních věcí buďto v Praze, nebo v Moskvě. Opravdu si myslíte, že k tomuto může dojít - že se vracím k tomu vašemu kritériu - že jste tak silná politická osobnost, že se dokážete sejít s panem Lavrovem? Opravdu? Čeho chcete dosáhnout? Já bych chtěl znát nějaký fahrplan v revizi těch plánů. Chcete dosáhnout toho, že nás vyškrtnou z toho směšného seznamu, na kterém nás Rusko vede po tom, co jsme se urputně snažili vyřídit situaci s Vrběticemi? Já bych chtěl vědět, co se stane. Přiznejme si, že naše vztahy s Moskvou jsou na bodu mrazu, a já to říkám s klidným svědomím, protože my jako Česká republika jsme nic neudělali a k tomu, že jsme na tom seznamu, jsme vlastně nijak nepřispěli.

Pak tu máme Čínu. Tady jsem spíše zvědavý, co ta revize znamená, a hlavně bych byl zvědavý na to, jaký postoj tedy k Číně vůbec máte a v jakém stavu dnes naše vztahy s Čínou jsou. Nejsem žádný advokát čínského komunistického režimu, to určitě ne. Myslím si, že většina z nás je si tady vědoma, co se děje s Ujgury, jak je potlačovaná občanská společnost v Hongkongu. Samozřejmě také víme, že si Čína brousí zuby na Tchaj-wan. To víme. Ale také se podívejme na Litvu, jak si vyšlápla na Čínskou lidovou republiku, a ve svém zápase s Čínskou lidovou republikou zůstala v Evropské unii téměř osamocena. Takže nedělejme si nepřátele tam, kde to není třeba, a přistupujme k naší zahraniční politice pragmaticky.

Teď se dostanu k té zakleté Visegrádské čtyřce. Už to tady bylo několikrát dnes zmíněno a já bych chtěl znát, jaký bude ten postoj. V programovém prohlášení máte napsáno, že spolupráce s V4 bude součástí našich vazeb na všech úrovních, a také ale mluvit jednotným hlasem. To jste chtěli změnit, to máte v programovém prohlášení, že naše vláda v zahraniční politice bude mluvit jednotným hlasem. No, ale ministr pro evropské záležitosti Bek říká, že V4 se vlastně přeceňuje a že ho velmi překvapila teze o spolupráce s V4 na všech úrovních. Prý si o tom promluví s panem premiérem. V tuhle chvíli by mě tedy zajímalo, co vám na to pan premiér řekl. To bych opravdu chtěl vědět. V podobném duchu mluvila v minulém volebním období v jednom rozhovoru se mnou i paní ministryně Langšádlová, která se klaněla k tomu, že V4 je pro nás vlastně spíše toxická. No a nový politický náměstek pana ministra zahraničních věcí šel ještě dál. Ten v rozhovoru s novináři doslova řekl o špíně Orbánova režimu. Je toto opravdu diplomatické vyjádření, které by měl říkat vrcholný představitel české diplomacie? Já si to nemyslím.

No a co teprve - i když to není samozřejmě představitelka vlády, ale je to představitelka Sněmovny - co teprve výroky paní předsedkyně Adamové Pekarové? Tak to je úplně jako zlato. Vy chcete spolupracovat s V4 a všichni, které jsem vás teď jmenoval, jste v první řadě udělali to, že jste je urazili. Výborné! Nevypadá to tak, že mluvíte jedním hlasem. My si můžeme o Orbánovi myslet, co chceme, ale říkat o něm a psát na sítích, že de facto podpořil střílení do lidí, je absurdní. Paní Adamová Pekarová by si měla promyslet to, že nereprezentuje svoji stranu TOP 09, ale reprezentuje Sněmovnu, a říct takovéto prohlášení k premiérovi, který byl demokraticky zvolen - a zase se nám to může líbit, nebo ne - je prostě za velkou hranou. Toto stejné by mohla říct o Charlesi Michelovi, který je předsedou Evropské rady, protože ten ve stejném duchu s prezidentem Kazachstánu mluvil a řekl mu témě to stejné. Taky tedy de facto podpořil střílení do lidí? Já si myslím, že ne.

Já si dovolím vládě, a zejména některým ministrům připomenout tu krásu spolupráce v té V4. My spolupracujeme na tématech, která nás spojují, na kterých máme shodu, jako například byly migrační kvóty. Chci upozornit, že bychom například těžko zastavení migračních kvót Bruselu bez našich partnerů ve V4 dosáhli. No, ale těm partnerům teď posíláme nelichotivé vzkazy přes média. Opět říkám, to je výborné!

V programovém prohlášení mimochodem nová vláda jasně deklaruje, že budeme prosazovat přístup k migraci bez povinných kvót. Ano, to je správný přístup a my ho samozřejmě schvalujeme. Bude to důležité, protože máme na stole nový migrační pakt. Je to směs několika legislativ a bude velmi důležité, abychom prosadili to, co tam chceme, a to, co vy říkáte v programovém prohlášení. Ale pokud my budeme naštvávat naše nejbližší partnery, bez kterých se neobejdeme, tak nevím, kdo se za nás postaví. Migrace tady bude, protože víme, co se děje v Afghánistánu, populační růst v Africe, takže s tím se musíme vypořádat do budoucna a je důležité najít v tom své partnery.

Další věc spojená s V4. Ministr Bek se chce stavět na stranu EU ve sporech, které vedou státy V4 s Evropskou komisí. My ale nejsme zodpovědní za problémy, které mají členské státy s komisí. My ty spory nemůžeme přece pískat, my nemůžeme určovat, na jakou stranu se budeme stavět. My přece nemůžeme říkat komisi, že se stavíme na jejich stranu v tom a v tom případě a v těch ostatních ne. Nesnažme se prostě spory hodnotit sami.

Jen tak pro informaci, v roce 2020 zahájila Evropská komise 903 řízení. Některá skončila dále u Soudního dvora Evropské unie, a já se tedy ptám: to si jako Česká republika sedneme a všech těch 903 řízení projedeme a budeme říkat: A tu se stavíme na stranu Evropské komise a tu se stavíme na stranu toho státu? Vždyť je to přece absurdní. Máme na to mechanismy, ty nechme, ať fungují. Co třeba spor Evropské komise s Portugalskem, Lucemburskem a Belgií, když nezavedli opatření proti praktikám vyhýbání se daňovým povinnostem, které přímo ovlivňují fungování vnitřního trhu a které taky zmiňujete? Ten vnitřní trh zmiňujete, jak je velmi důležitý, ve vašem programovém prohlášení vlády. Evropská unie má mechanismy, komise má svoje pravomoci, Evropský soudní dvůr Evropské unie má své pravomoci. Tak nebuďme arbitrem, nepřísluší nám to. Nemůžeme být arbitrem evropského práva, natož pak práva vnitrostátního v Polsku, Maďarsku, Španělsku, Nizozemsku, Belgii, v jakémkoliv jiném státě.

Teď se malinko zastavím u pojmu, který máte ve svém programovém prohlášení, a to je havlovská diplomacie. Já bych chtěl více vysvětlit, co za tím pojmem je. To neříkám, že by mě ten pojem nějakým způsobem urážel, to určitě ne, ale rád bych to věděl. Pokud se jedná o akcentaci lidských práv, větší akcentaci, než byla doposud, která byla samozřejmě s prezidentem Havlem spojena, tak bych chtěl ale vědět, co bude ta změna. V čem ta havlovská diplomacie bude změněna oproti vládám, které tu byly před námi, jak se to tam bude promítat? Nebo to mám chápat, že to je návrat naší diplomacie do devadesátých let? No, svět je dneska úplně jiný než v těch letech. Svět se změnil, světový řád je jiný. Tak co to tedy znamená? Pokud to máme chápat, že rozšíříme například rozvojovou transformační spolupráci, já jsem s tím v pohodě. Ale chtěl bych vědět, co to tedy znamená, co si pod tím představit. Ale jak říkám, ten pojem vůbec neodsuzuji nijakým způsobem, ten pojem havlovská diplomacie. Nemám s tím žádný problém, ale v programovém prohlášení není napsáno, co to vlastně je.

Teď bych si rád vyjasnil ještě jednu věc, ta je podle mě velmi zásadní a tou je euro, naše - ne naše, zatím ne, doufám, že ani nebude - společná evropská měna. Ministr Jurečka několikrát hovořil o tom, že vláda chce plnit maastrichtská kritéria - v pořádku - a mluvil i o ERM II. K tomu se také v tom vašem programu hlásíte, protože chcete umožnit vést firmám účetnictví a daňovou evidenci v eurech. Na druhé straně ale nad tímto někteří vládní představitelé kroutí hlavou. Říkají, že nebude, že ne, a podobně. A teď bych chtěl vědět - a hlavně občané by měli vědět - jak to tedy bude, zda Česká republika bude pod vaším vedením směřovat do eurozóny, nebo ne. Bylo by to vůči občanům a nám fér vědět, co to bude. Já totiž nemám problém s plněním maastrichtských kritérií. Maastrichtská kritéria ukazují, že finance jsou v pořádku, že to funguje a je to samozřejmě ukázka zdravých financí. Je to samozřejmě v pořádku, s tím problém určitě nemám. ***