(15.10 hodin)
(pokračuje Alena Schillerová)
Rizika prohlubují také strukturální změny, k nimž v automobilovém průmyslu dojde kvůli postupnému zpřísňování emisních norem. Přechod na alternativní druhy pohonu si však vyžádá enormní investice do vývoje technologií, strojů a zařízení či do infrastruktury. Lze také čekat dopad na zaměstnanost nebo dodavatelsko-odběratelské vztahy. Tato ekonomická realita předurčuje parametry vládou navrženého zákona o státním rozpočtu. Jeho schválení v předložené podobě je tím, na co bych chtěla ještě jednou a výrazně apelovat. V této souvislosti nyní nemohu nepřipomenout některé jeho klíčové a národohospodářsky klíčové atributy.
Nejprve tedy k příjmové straně. Daňové příjmy státního rozpočtu na rok 2022 jsou rozpočtovány ve výši 701,6 miliardy korun a rostou o 65,7 miliardy korun. Příjmy z pojistného na sociální zabezpečení jsou rozpočtovány ve výši 591,4 miliardy korun a při srovnání s rozpočtem roku 2021 dochází k růstu o 29,3 miliardy korun. Příjmy z rozpočtu Evropské unie a finančních mechanismů včetně účetních operací Programu rozvoje venkova jsou rozpočtovány v celkové výši 193,1 miliardy korun, tedy v porovnání s rokem 2021 jsou o 60,9 miliardy korun vyšší, což souvisí zejména se zahrnutím příjmů z Národního plánu obnovy.
Výdajová strana návrhu. Pardon. (Ministryně se napila vody.) V sociální oblasti je zahrnuto zvýšení průměrného starobního důchodu od 1. ledna 2022 o 805 korun, to je o 5,2 %. Průměrný starobní důchod by měl po navýšení činit 16 280 korun. Celkové výdaje na důchody se tak meziročně zvyšují o 20,6 miliardy korun na úroveň 556,2 miliardy korun. Platba státu do veřejného zdravotního pojištění ze státního rozpočtu za osoby, za které je plátcem stát, se meziročně zvyšuje o 9,3 miliardy korun na celkovou částku 138,9 miliardy korun. Vyměřovací základ bude zvýšen z 13 088 korun na 14 570 korun za kalendářní měsíc, což představuje zvýšení měsíční platby za osobu o 200 korun z částky 1 767 korun na 1 967 korun.
Kapitálové výdaje jsou pro rok 2022 rozpočtovány ve výši 218,7 miliardy korun, což představuje 11,3 % výdajů státního rozpočtu a ve srovnání s rokem 2021 dochází k nárůstu o 31,2 miliardy korun.
Výdaje kapitoly Ministerstvo obrany jsou navrženy pro rok 2022 ve výši 93,5 miliardy korun, což je meziroční nárůst o 8,1 miliardy korun po zohlednění navýšení o 10 miliard korun v roce 2021. Podíl výdajů této kapitoly na HDP činí 1,45 %. V meziročním srovnání je zachována rostoucí trajektorie výdajů na obranu. Výdaje jsou zejména směřovány na modernizaci Armády ČR a rozvoj obranných schopností.
Výdaje na platy a ostatní platby za provedenou práci jsou rozpočtovány v objemu 252,4 miliardy korun. Proti schválenému rozpočtu 2021 dochází k jejich zvýšení - a nyní prosím, ať mě všichni poslouchají, i kteří nás poslouchají dálkově, protože se mě na to často ptají - zvýšení o 13,3 miliardy korun. Ke zvýšení dochází zejména proto, že vláda rozhodla o plošném navýšení objemu prostředků na platy, a to konkrétně o 1 400 korun měsíčně na rozpočtem krytá místa napříč všemi kategoriemi zaměstnanců v regulaci vlády, to je vojáci, příslušníci Policie ČR, hasiči a ostatní státní zaměstnanci, vyjma oblasti pedagogických pracovníků v regionálním školství, kde dochází k navýšení objemu prostředků na platy o 3,5 %. Čili jinými slovy, musela by příští vláda toto nařízení vlády do konce roku zrušit, aby ti lidé ty peníze nedostali.
Výdaje na podporu vzdělávání patří mezi vládní priority. Pro rok 2022 jsou rozpočtovány celkové výdaje kapitoly Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ve výši 254,7 miliardy korun. Proti rozpočtu na rok 2021 se jedná o nárůst o 15,1 miliardy korun, to je o 6,28 %. Jmenovitě je v rozpočtu kapitoly MŠMT zahrnuto mimo jiné účelové zvýšení zejména v regionálním školství o prostředky ve výši 4,8 miliardy korun na zabezpečení růstu platů pedagogických pracovníků o 3,5 % a o 1,7 miliardy korun na růst platů nepedagogických pracovníků - všech těch, co pomáhají ve školách - kuchařek, uklízeček, školníků; pokrytí výdajů na nárůst počtu dětí, žáků a studentů a na zvýšení kvality výuky umožněním dalšího dělení hodin celkem o 3,5 miliardy korun; posílení dotací pro soukromé a církevní školství na celkový objem pro rok 2022 ve výši 12,8 miliardy korun, to je nárůst o 2,8 miliardy korun; navýšení výdajů pro vysoké školy o 1,2 miliardy korun na celkový objem pro rok 2022 ve výši 29,6 miliardy korun. Ve státním rozpočtu jsou na rok 2022 z národních zdrojů na oblast podpory výzkumu, vývoje a inovací zahrnuty výdaje 39,3 miliardy korun, což proti roku 2021 představuje zvýšení výdajů o 1,8 miliardy.
Všechny tyto položky budeme sledovat - sledovat, jak dopadnou v tom návrhu, který předloží budoucí pětikoalice.
Vážené kolegyně, vážení kolegové, řekli jsme si nyní o parametrech návrhu zákona o státním rozpočtu, a to jak na příjmové, tak na výdajové straně. Domnívám se ale, že neméně důležité je podrobně se podívat na to, co naopak znamená režim rozpočtového provizoria. A dovolte mi tedy několik vět na téma důsledky rozpočtového provizoria.
Rozpočtové provizorium znamená výjimečný stav ve státním rozpočtu, který by měl trvat co nejkratší dobu. Primárním cílem je pokrýt veškeré mandatorní výdaje a dostát existujícím smluvním a jiným závazkům. Maximálně smí ministr financí stanovit pro všechny kapitoly na jeden měsíc jednu dvanáctinu celkových výdajů schváleného rozpočtu na předchozí rok. Tato výše je nepřekročitelná, obsahuje veškeré kapitolami realizované výdaje a není samozřejmě bez omezení.
Časový prostor pro přepracování návrhu zákona o státním rozpočtu. Jednací řád stanovuje termín pro vrácení přepracovaného návrhu zákona o státním rozpočtu maximálně na 30 dnů. Z tohoto lze odvodit soulad se základní tezí pro rozpočtové provizorium. Je to výjimečný stav ve státním rozpočtu a měl by trvat co nejkratší dobu. Uvedený časový limit 30 dnů neposkytuje prostor pro žádné zásadní změny, neboť legislativní rámec je v tomto časovém horizontu v podstatě nezměnitelný. ***
