(9.30 hodin)
Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji. Otevírám rozpravu. Pan zpravodaj má zájem o vystoupení v rozpravě? Není tomu tak. Do rozpravy je přihlášený pan poslanec Polanský, připraví se paní poslankyně Matušovská. Ruší? Pan poslanec Polanský ruší svoji přihlášku do rozpravy. Paní poslankyně Matušovská. (V sále je velký hluk a velmi špatná slyšitelnost.)
Poslankyně Květa Matušovská: Děkuji, pane předsedo. Vážení kolegové, vážené kolegyně, já jsem přivítala rozhodnutí Ministerstva dopravy, že nebude podporovat konzervaci drah, protože si myslím, že bychom tady byli hodně dlouho. Určitě můžu mluvit i za kolegy napříč politickým spektrem. Nedá mi to však, abych nezmínila další problematiku, která se týká dalších pozměňovacích návrhů, které mají stále vaši podporu, pane ministře, a chápu, že to tak musí být, samozřejmě i z důvodu uklidnění veřejnosti.
Pokud se jedná o sankční systém pro strojvedoucí, zdá se mi trošičku diskriminační, protože bych tu ráda zmínila, že strojvedoucí není jediným prvkem na železnici. Chtělo by to celkovou změnu systému. Sice jsme vyřešili délku směny, pomohli jsme tím dopravcům, ale nikdo neřeší odpočinek jako takový, pane ministře, kvalitu těch odpočinkových míst. A byla bych ráda, kdybyste se někdy šel podívat, kde všude musí naši strojvedoucí odpočívat a trávit volný čas. Také vzdělávání strojvedoucích má každý dopravce jinak, to znamená, má jiný časový fond, což si myslím, že je další z chyb. Dále by pomohla lepší komunikace se správcem dopravní infrastruktury, lepší čitelnost předpisů, změny ve zpracování tabulek traťových poměrů. Prostě by se podle mého mělo více zapracovat na celkových změnách bezpečnosti železniční dopravy. Děkuji.
Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji. Jako další je přihlášena paní poslankyně Kovářová.
Poslankyně Věra Kovářová: Vážené kolegyně, vážení kolegové, již v rámci druhého čtení jsem vás ve stručnosti seznámila s největšími úskalími vládního návrhu zákona, z nichž asi nejzávažnější je, že není respektována směrnice Evropské unie o bezpečnosti železnic, že ani to základní, co tato směrnice požaduje v otázkách bezpečnosti, nebylo do vládního návrhu zákona implementováno. Velmi dobře si pamatuji na nevěřícnou reakci pana vicepremiéra a ministra dopravy Havlíčka, že to není možné a nemůže to být pravda.
Dovolím si tedy uvést dva konkrétní příklady. Příklad první. Článek 17 směrnice o bezpečnosti železnic nazvaný Dohled v odstavci 6 uvádí: "Zjistí-li vnitrostátní bezpečnostní orgán, u nás Drážní úřad, během dohledu závažné bezpečnostní riziko, může kdykoliv uplatnit dočasná bezpečnostní opatření včetně okamžitého omezení nebo pozastavení dotčených činností." A dále v dalších větách daného odstavce uvádí: "Rozhodnutí vnitrostátního bezpečnostního orgánu týkající se dočasných bezpečnostních opatření podléhá vnitrostátnímu soudnímu přezkumu. V takovém případě se dočasná bezpečnostní opatření uplatňují až do provedení soudního přezkumu."
A reakce Ministerstva dopravy? Zjednodušeně vyjádřeno - celé odstavce textu, proč návrh nepodpořit, jako například, předestřená úprava není jednoznačná a srozumitelná, používá nejasných pojmů jako dohled nad bezpečností či dočasné bezpečnostní opatření, nebo navrhovaná úprava nezohledňuje stávající právní stav, kdy zamýšlí vtělit do zákona o dráhách úpravu, která není nezbytná. A dále požadavek, aby se dočasná bezpečnostní opatření uplatnila až do provedení soudního přezkumu, považuje předkladatel za nedůvodný a nesmyslný. A co z toho jednoznačně vyplývá? Ministerstvo dopravy odmítá návrh jako nedůvodný a nesmyslný, přitom je to explicitně uvedeno ve směrnici Evropské unie. Dle Ministerstva dopravy má tedy Drážní úřad mít omezené pravomoci, které jsou zásadní pro bezpečnost na dráhách.
Ve srovnání k problematice dohledu bych mohla dále pokračovat. Ministerstvo dopravy tvrdí, že dohled požadovaný směrnicí EU je totéž, co výkon státního dozoru, přitom zcela opomíjí, že státní dozor je ve spojení se zákonem o kontrole svázán jen s nedostatky v rozporu s právními předpisy, to je, že uložit opatření k nápravě ve lhůtě lze v případě, zjistí-li se porušení konkrétního ustanovení právního předpisu. Nicméně závažné bezpečnostní riziko, jak o něm hovoří směrnice EU, vůbec nemusí být v rozporu s právními předpisy. Například druhý článek 20 směrnice o bezpečnosti železnic v odstavci 1 uvádí: "Cílem vyšetřování je podle možností zvýšit bezpečnost železnic a předcházet nehodám. Do novely zákona o dráhách účinné od 1. 4. 2017 vydávala drážní inspekce bezpečnostní doporučení jak k předcházení vzniku mimořádných událostí, tak ke zvýšení bezpečnosti." (Hluk v sále neutichá.)
Zvýšit bezpečnost a předcházet mimořádným událostem jsou dvě rozdílné věci, stačí si prostudovat několik závěrečných zpráv drážní inspekce šetřených do roku 2017. Ne všechna vydaná bezpečnostní doporučení slouží k předcházení mimořádným událostem, ale zajišťují jen v uvozovkách zvýšení bezpečnosti. Patrně si všichni pamatujeme střetnutí vlaku Pendolino s kamionem na přejezdu ve Studénce v roce 2015. Závěrečná zpráva má několik bezpečnostních doporučení, aby se nehody neopakovaly. Jsou tam ale i bezpečnostní doporučení zaměřená na únikový prostor ze stanoviště strojvedoucího, to znamená bezpečnostní doporučení nezabrání vzniku události jako takové, ale právě v nebezpečí může zachránit život strojvedoucímu, a o to právě jde. Reakce Ministerstva dopravy k uvedenému je následující: doplnění slov "nebo za účelem zvýšení bezpečnosti" do ustanovení, podle něhož závěrečná zpráva obsahuje rovněž bezpečnostní doporučení, je-li to s ohledem na předcházení mimořádným událostem vhodné, nepovažuje předkladatel za akceptovatelné.
Musím přiznat, že z posledně citovaného vyjádření Ministerstva dopravy skutečně mrazí, a kladu si logické otázky, zda někdo s tímto negativistickým přístupem může vůbec zodpovědně vytvářet legislativu, která ovlivňuje drážní bezpečnost, zda takové osoby vlastně rozumí drážní bezpečnosti a problematice bezpečnostního šetření. Nevím, zda úředníci, kteří vytvářeli a odpovídali na naše návrhy, odmítají naprosto legitimní právní úpravy jen proto, že jsou to návrhy opoziční, nebo z neznalosti věci.
Kolegyně a kolegové, dnes jsme ve stavu, jako by na silnicích neexistovala dopravní policie. Dle Ministerstva dopravy údajně ta zlá Evropská komise nechce, aby drážní inspekce mohla vykonávat prevenci prostřednictvím státního dozoru. Toto oprávnění měla do novely zákona o dráhách dát v roce 2017. Proč tedy ale té samé Evropské komisi nevadí, že Ústav pro odborné zjišťování příčin leteckých nehod může státní dozor vykonávat? Obě instituce jsou totiž dle evropského práva národním inspekčním neboli vyšetřovacím orgánem. Dle Ministerstva dopravy tedy Evropská komise souhlasí, aby inspekční orgán státní dozor v letecké dopravě prováděl, ale ta samá Evropská komise nesouhlasí, aby se tak dělo na dráhách. Tak tomu se mi skutečně nechce věřit.
Vážené kolegyně, vážení kolegové, všechny naše pozměňovací návrhy jsou řádně odůvodněny a apeluji na vás, abyste pozměňovací návrhy, které jsem předkládala a týkají se bezpečnosti železnic, podpořili, protože v poslední době se ukazuje, že drážní doprava a zejména její bezpečnost je pro Českou republiku klíčová. Děkuji. ***
