(12.30 hodin)
(pokračuje Aulická Jírovcová)
Ale když máte děti, které jsou doma týrané, zneužívané - to nejsou jenom zdravé děti, že maminka se rozhodne v porodnici, že je nechce. To nejsou jenom děti, které můžete umístit okamžitě do dlouhodobé péče. To je práce s těmi rodinami a velmi často se bohužel stává u nás v kraji, že už se nevrací do původní rodiny tak, jako třeba to mají jinde. Kojenecké ústavy dneska poskytují takovou péči, o které se vám nezdá, ale to je problém toho, že vy se tam nejdete ani podívat. (Předsedající: Čas.)
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Omluvy: ministr životního prostředí Richard Brabec se omlouvá do konce jednacího dne od 12.30 z pracovních důvodů, pan poslanec Ondřej Benešík z pracovních důvodů dnes od 12.15 do 13 hodin.
Na řadě je faktická poznámka, pan poslanec Lubomír Volný. Prosím, máte slovo.
Poslanec Lubomír Volný: Děkuji. Protože tady zaznívají z řad budoucích akcionářů trhu s dětmi lživé urážky a poznámky vůči mně osobně i Volnému bloku, tak to zopakuji. Každé jednotlivé dítě a každý poctivý pěstoun si zaslouží maximální možnou podporu státu, která mnohdy naštěstí, nebo bohužel, znamená, že se mu do toho my nebudeme plést. Obzvláště to platí v úplných rodinách, protože čím více se jim do toho pleteme, tím je to horší v těch rodinách a platí to i o těchto dětech.
Chci říct příběh, kdy ANO chtělo prodat ázerbájdžánskému podnikateli v Moravskoslezském kraji jeden z dětských domovů. Proto se udělal audit a zjistilo se, že ten dětský domov se nemůže prodat, protože ve své podstatě máme málo míst. No, ale výsledkem toho auditu bylo zjištění přesně toho, co říká tady paní kolegyně Aulická. Ty děti v těch dětských domovech žijí v takovém luxusu, jakého dneska nedosáhnou skoro žádní pěstounští rodiče, protože ty peníze tam investovány poctivě byly, ty peníze tam jsou. Žijí v nádherných zrekonstruovaných zámečcích, které tady ANO chtělo prodat. Mají tam velké skupiny, to znamená, že když jich je osm, devět, tak jsou pohromadě. Žijí prakticky v bytech. Ti nejstarší sourozenci se učí pečovat o ty nejmladší. Je jim tam daleko, daleko lépe než v nějaké pěstounské rodině, která by si tuto skupinu dětí vzala jenom za peníze, protože oni si je mohli osvojit a pracovat s nimi už dnes, ale ty děti bez peněz nikdo nechce.
Tak je to opravdu složité povolání, to je těžké povolání. Mně se v současné době o mé nemovitosti stará hluboce věřící člověk, který vychoval pět svých dětí a pět romských dětí. Mám to z první ruky, ty informace. Je to těžký, těžká, těžká práce. A vy z toho chcete udělat byznys s dětmi. Nedělejme to. Pomáhejme dětem, pomáhejme pěstounům, nedělejme z toho Barnevernet.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Nyní je na řadě v obecné rozpravě s přednostním právem pan ministr Adam Vojtěch, připraví se s přednostním právem pan předseda Jakub Michálek. Prosím, pane ministře, máte slovo.
Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch Děkuji za slovo, pane předsedající. Budu velmi stručný. Vyslechl jsem tu debatu, ovšem musím souhlasit s tím, co tady bylo řečeno některými kolegy. Toto je trošku brečení nad rozlitým mlékem, respektive teď se bavíme o úplně jiném zákonu, než je zákon o sociálně-právní ochraně dětí, jehož novela už byla přijata i Senátem, a bereme to jako fakt.
Naopak si myslím, že tím spíše je nutné přijmout právě tuto právní úpravu ve znění mého pozměňovacího návrhu, protože tato právní úprava zajišťuje, že děti, které skutečně mají zdravotní indikaci, mají závažnou chronickou nemoc nebo trpí jiným zdravotním postižením, budou mít místo, kde se o ně postarají, že vzniknou komplexní centra. Ta samozřejmě umožní také co největší setrvání dítěte v domácím prostředí. To spektrum služeb je v poskytování ambulantní domácí péče a právě i té zdravotně odlehčovací péče, té respitní, která nově bude hrazena z veřejného zdravotního pojištění.
Takže pokud bychom nepřijali tuto právní úpravu, tak pouze tím zrušením kojeneckých ústavů nebude žádná návazná péče. Proto říkám, je nutné přijmout tuto právní úpravu, aby existovala návazná péče pro děti se zdravotním postižením, protože ten zákon o sociálně-právní ochraně dětí už byl přijat. S tím už nic neuděláme, ten je hotový. A když nepřijmeme tento zákon, tak nebude existovat návazná péče pro děti se zdravotními indikacemi, a to si myslím, že je špatně. Takže prosím o jeho podporu.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Faktickou poznámkou bude reagovat nejprve pan poslanec Lubomír Volný, poté paní poslankyně Aulická Jírovcová. Máte slovo.
Poslanec Lubomír Volný: Děkuji. To, co tady zaznělo právě z úst pana ministra, je další důkaz o tom, jak se postupuje salámovou metodou. Nepodezírám pana ministra zdravotnictví z toho, že je hloupý, nebo dokonce tupý, nebo snad idiot. On musel už při tom minulém jednání vědět, co bude následovat. A když přijmete nějaký zákon, tak k němu musíte získat poté i nějaké zdroje, a on je nezískal. Nevěděl o tom, byl hloupý? Nikoliv.
Pan ministr zdravotnictví je jako typický proškolenec Aspen institutu, akorát ví, jak se postupuje salámovou metodou tak, aby veřejnost polykala co největší kus té návnady a toho navijáku a nechala se odvést tam, kam on potřebuje. Prostě něco se tady schválilo, my jsme byli hloupí, nevěděli jsme, že jinak to nepůjde, proto jsme to tehdy neřekli a říkáme to až teď. Tomu nevěří vůbec nikdo.
Vy chcete prostě díky těm výjimkám obchod jenom se zdravými dětmi. Tak to je. Nemocným dětem se vlastně v jejich životě nezmění vůbec nic. Vy tímhle otevíráte dveře k obchodu se zdravými dětmi. Pootevřeli jste si je minule, máte tam půl prstíčku a teď tam chcete strčit jeden další prstíček. A jestli se to veřejnost nedozví, tak bohužel veřejnost dá hlasy lidem, kteří jim v budoucnosti budou krást děti, to je, jako se kradou dneska nejenom v Norsku, oni se kradou ve Švédsku, ve Finsku, v Německu, v Anglii, ve Francii, po celé takzvané západní Evropě.
Jediný důvod, proč vy to nevíte, je ten, že ve všech těch státech platí jedno základní pravidlo. V okamžiku, kdy si stěžujete na soudce a soudkyně, podobné třeba Urválkovi, tak v tom případě vám ten Urválek dá doživotní zákaz stýkání s vlastním dítětem. Vy to dítě už nikdy v životě neuvidíte. Pokud je to vaše dítě malé, tak se nikdy v životě nedozví, kdo je jeho skutečným rodičem.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pana poslankyně Hana Aulická Jírovcová, faktická poznámka. Poté pan poslanec David Kasal. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Hana Aulická Jírovcová: Děkuji, pane předsedající. Já už jsem nechtěla vystupovat, ale pan ministr si bohužel prostě naběhl. Já bych jenom konstatovala, že vůbec nechápu zároveň jeho odvahu tady říci, že když se tento zákon nepřijme, není ta navazující služba. Že se nestydíte, všichni.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan poslanec David Kasal, poté pan poslanec Lubomír Volný. Prosím, máte slovo.
Poslanec David Kasal: Děkuji za slovo. Já bych se chtěl zeptat pana ministra, eventuálně pana předkladatele, když tady opakovaně slyším centra komplexní péče, co si mám pod tím představit. Je to to, že ta zařízení, která teď existují, budou jim změněny názvy? Nebo budou postavené úplně nové komplexní týmy odborníků? Jenom chci říct, že ošetřování jakýchkoliv dětí v současné době, kdy jste - tak jak jsem to slyšel - tak by tam měli být psychologové, měli by tam být psychiatři, měli by tam být dětští neurologové. Ti odborníci nejsou. Jak je za čtyři roky seženete?
Když vezmu, že jsem minulý týden potřeboval akutní ošetření dívky, která měla psychiatrické problémy, tak jsem dostal termín 22. 10. Tak mě by zajímalo, jak ta centra budou zajištěna odborníky, kdo to bude zajišťovat, protože ti současní mají své pacienty.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan poslanec Lubomír Volný, faktická poznámka. Prosím, máte slovo.
Poslanec Lubomír Volný: Děkuji. Já si teď dovolím možná něco, co se nebude tomu adresátovi mojí poznámky líbit. Nicméně bych chtěl, prostřednictvím pana předsedajícího, poděkovat panu kolegovi Kasalovi za dokonalou otázku. Je mi to líto, budete teď spojován s Volným blokem. Co se dá dělat, protože já s vámi názorově souzním. A ono to tak je. ***
