(11.20 hodin)
(pokračuje Luzar)
Jediné k tomu apeluji a prosím vás, nerušte tyto kojenecké ústavy jenom proto, že jsou zastaralé nebo že všude v Evropě to mají jinak. Máme tady přece desítky příkladů, a nebudu hovořit o hospodářství, energetice a dalších věcech, kdy celá Evropa jde někde a my už tady teď zjišťujeme, že se nevyplatí jenom panáčkovat a dělat totéž, co ta Evropa, protože ta Evropa nejde správným směrem. A když se podíváme, jak funguje právě přístup ke kojeneckým ústavům a ta předškolní výchova a obecně v České republice jako tradiční, tak máme být na co hrdí. A celá Evropa nám ten systém závidí. Že šli jinou cestou, neznamená, že se k nim musíme připojit. A to je přece o to. Jestliže pozměňovací návrhy míří k tomu, aby se zrušily kojenecké ústavy, tak s tím zásadně nemůžeme souhlasit! Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Nyní budou následovat faktické poznámky. Zatím jsou tři. Nejprve pan poslanec Marek Výborný, připraví se pan poslanec Jan Čižinský. Prosím, máte slovo.
Poslanec Marek Výborný: Děkuji, pane místopředsedo. Vaším prostřednictvím k panu kolegovi Luzarovi. Pane kolego, je to tak, že ústav nikdy není a nebude rodinou. Sebelépe pečující pracovnice, zdravotní sestra nikdy nebude tou láskyplnou náručí té maminky. Prostě tak to je a můžeme se tady o tom bavit zleva, zprava, seshora, zezdola. Prostě toto nikdo nemůže změnit.
Vy jste tady hovořil o tom, že nemáme podléhat nějakému mailovému tlaku a podobně. Já jsem se o těch věcech opakovaně bavil třeba se svým bratrem, který byl léta letoucí ředitelem dětského domova. Hovořil jsem o tom stejně tak i s pracovnicí OSPODu. Hovořil jsem o tom s lidmi, kteří se dlouhodobě věnují tady opakovaně zmiňovanému Pardubickému kraji, kde transformace právě těchto ústavů proběhla, řekl bych, vzorově pro ostatní kraje. Skutečně my teď stojíme před tím, zda půjdeme tou cestou, která je standardní a která jde hlavně ve prospěch toho dítěte. Z té vaší řeči toto úplně vypadává. Tady nejde o to zachování nezachování ústavů. Tady jde o to, abychom zajistili co nejlepší péči pro to dítě samotné, které se nezaviněně dostalo do nějaké svízelné situace. Prosím pěkně, toto mějme na paměti. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Poslanec Jan Čižinský. Připraví se poslankyně Jaroslava Puntová. Prosím, máte slovo.
Poslanec Jan Čižinský: Děkuji. Poslouchal jsem poslance Luzara velmi pečlivě, ale nenašel jsem tam argumenty pro zachování kojeneckých ústavů. Zastavil bych se u toho příkladu, který on tady líčil, to znamená, pěstounská rodina po dvou letech vrací dítě rodině biologické. Samozřejmě je to pro všechny z nás nepředstavitelně obtížná situace, ale přesně tento příklad hovoří pro zrušení kojeneckých ústavů, protože dva roky to dítě bylo vychováváno ve vztahu s pěstouny. To by se v ústavu nestalo. A pro koho to bylo nejlepší? No pro to dítě.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Poslankyně Jaroslava Puntová, faktická poznámka. Připraví se poslanec Leo Luzar. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Jaroslava Puntová: Ještě jednou dobrý den všem. Prosím vás, vzpomínáte si, jak jsme tady řešili, jestli budeme mít jesle, nebo dětské skupiny? Jesle, které se dávno zrušily jako nepotřebné, tak v současné době se ukazuje, že je vlastně potřebujeme. Potřebujeme jak jesle, tak dětské skupiny. Proto si myslím, že i ten kojenecký ústav potřebujeme právě jako tu jistotu pro všechny ty děti, které nebudou mít to štěstí, aby našly nějaké přechodné pěstouny. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Poslanec Leo Luzar s faktickou poznámkou. Prosím, máte slovo.
Poslanec Leo Luzar: Děkuji za slovo. Vaším prostřednictvím ke kolegovi Čižinskému. Vyzval mě. Ano, ten problém, který jsem tady hovořil - a nechci ho zevšeobecňovat, opravdu ne, je to jednotlivost - končí u soudu. Ti pěstouni odmítají dítě vydat, protože přece ta matka se dva roky... A teď oni hledají důkazy proti té matce, obracejí se na soud, aby zabránil tomu, že se to má vydat. Jak to budete řešit v těch vašich návrzích, které máte? Tam to není řešeno. Tam se automaticky předpokládá, že pěstouni prostě to dítě sbalí, dají kufříček a ahoj. Ne, oni bojují o to dítě, které mají ve své pěstounské péči, protože si na něj zvykli. Je jejich, zamilovali se ti rodiče do toho dítěte. Zkuste té zamilované rodině pěstounů, kteří konečně našli svého potomka, protože třeba vlastního nemohli mít... Nezabráníte tomu. A ty případy jsou opravdu tragické. To jsem ale nechtěl říkat, ale vyzval jste mě vůči argumentu.
Druhým argumentem je, kolik pěstounských rodin je v republice, kolik z nich je ochotno si vzít opravdu ty těžce postižené děti nebo postižené děti obecně do své výchovy, vůči množství dětí v republice. Statistiku, dejme si statistiku dohromady. A tady se jasně ukážou ta čísla. Prostě ten problém tady je, že jestli zruší kojenecké ústavy, tak tady bude problém, protože bude nedostatek pěstounů a budou přesvědčováni hlavně ekonomicky, aby si vzali více dětí. A budou se pro ně dělat podmínky, aby mohli mít více dětí. A skončí to tak, že místo ideální..., aby to bylo jedno dítě třeba v rodině, tak to bude pět šest dětí, když už ani ne snad příbuzných. A ekonomicky se to bude pouze motivovat. A bude se přidávat, aby se mohly vychovávat. A vzniknou tyto všechny problémy, a toto také není vyřešeno. Prostě tady se asi předpokládá, že ten přerod bude bezproblémový. Dá se tomu dva roky, tři roky čas. Tady si umyjeme ruce a za tři roky ať se to nějak řeší. A je to vyřešeno. No není. Kolik jsme tady přijímali zákonů, které se za dva, za tři roky otočily? To je ten problém.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Budeme pokračovat ve faktických poznámkách. V tuto chvíli jsou tři přihlášení, nejprve poslanec Ivo Pojezný, po něm poslanec Jan Čižinský. Prosím, máte slovo.
Poslanec Ivo Pojezný: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dámy a pánové, dovolte krátce reagovat na pana Gazdíka, který tady argumentoval tím, že ve Zlínském kraji zrušili kojenecké ústavy, a tak vyřešili celý problém. A vůbec tam nevadí. Ono je to totiž tak, pane kolego Gazdíku přes pana předsedajícího, že ty děti odeslali do kojeneckých ústavů Jihomoravského kraje. Teď jsem si to potvrzoval. Jsou tam do dneška. OSPOD má o ně zájem, takže postupně je možná bude odebírat. Takže tímto bych dál neargumentoval. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Poslanec Jan Čižinský s faktickou poznámkou, poté pan předseda Vlastimil Válek. Prosím, máte slovo.
Poslanec Jan Čižinský: Skutečně jenom velmi krátce. Pokud je tady zmiňována ekonomická motivace, tak samozřejmě ti zaměstnanci kojeneckých ústavů, kteří dělají to nejlepší, co mohou, tak jsou také ekonomicky motivováni. Prostě chodí do práce, za kterou jsou placeni. U pěstounů je to úplně v pořádku, že také dostanou za tu péči o ty děti nějakou odměnu.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan předseda Válek s faktickou poznámkou. Prosím, máte slovo.
Poslanec Vlastimil Válek: Děkuji, pane předsedo. Já na ekonomické motivaci nevidím nic negativního. Chtěl bych říct, určitě věřím, že to takhle nebylo myšleno, prostřednictvím pana předsedajícího, že to tak kolega Luzar nemyslel, ale prostě pokud se někdo stará o víc dětí, neznamená to, že se o ně stará špatně. Nemám rád příklady, ale tentokrát ho použiji. Můj kamarád, kolega ze skautu, Čert je jeho přezdívka, má takhle jedenáct dětí v pěstounské péči. Z nich část jsou Romové. A já jsem si stoprocentně jist, protože všechny ty děti vystudovaly učiliště, mají maturity, střední školy, někteří studovali na vysoké, chodili na lidovou školu, že takovou výchovu a takovou péči, kterou jim poskytl, tak to řada dětí v normálních rodinách ani nemá.
Proto si myslím, že by měl být soustavný tlak na to, aby tím, že se rodí dětí méně, tím, že řada žen nemůže mít děti, aby byl soustavný tlak na to, aby co nejrychleji byly ty děti umísťovány do rodin. A všichni bychom se o to měli starat. V žádném případě to neznamená, že se tím šmahem zlikvidují všechny ústavy a že ty děti, které opravdu, a mohou být takové případy, se z různých důvodů nedají umístit, protože se pro ně nenajdou náhradní rodiče, že děti zůstanou někde na ulici nebo na nádraží. Tak to prosím není, tak to prosím neříkejme. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. To byla poslední přihláška do rozpravy. Hlásí se ještě někdo do rozpravy? Nehlásí, tedy rozpravu končím. Zájem o závěrečná slova? Má pan ministr. Prosím, máte slovo. ***
