(12.20 hodin)
(pokračuje Ferjenčík)
Ale nemůžeme přece hodit do jednoho pytle všechny ostatní, nemůžeme házet do jednoho pytle invalidní důchodce, matky samoživitelky, seniory. Tenhle návrh hází do jednoho pytle několik skupin lidí a na spoustu lidí, kteří si nezaslouží, aby to na ně negativně dopadlo, to negativně dopadne, protože bydlet přece ve špatném bydlení není žádný zločin, jak vy tady říkáte.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Nyní s faktickou poznámkou paní poslankyně Richterová, poté se chce přihlásit pan předseda Fiala, tak mu dám klidně poté slovo s přednostním právem. Prosím, paní poslankyně, vaše dvě minuty. (Předseda zmiňuje, že paní poslankyně byla přihlášena dříve.)
Poslankyně Olga Richterová: Já jsem ráda, že pan kolegy Foldyna poslouchal ten příběh, protože je to zcela reálný příběh, a chci zdůraznit, že to jsou právě ty změny, co zavádí nyní SPD, předkládaný návrh. Právě to, že za bydlení v ne úplně kvalitním bytě, například v bytě s plísní, budou ohroženy všechny rodiny, které v nich žijí a jsou na hranici a za hranicí chudoby, mají děti a zvládají se o děti starat právě díky státní podpoře. Chci zdůraznit, že všechny konkrétní věci, které ten zákon zavádí, jsou na půl roku. Odebrání úplně všeho na půl roku je něco, co tady nikdy nebylo. Já jsem při předchozích projednáních říkala, že tři měsíce vyřazení, které se dějí už dnes, se dají nějak - velice těžce, ale ještě nějak - překlepat, u toho jídla s pomocí potravinových bank - asi nikdo by se nechtěl tři měsíce stravovat z potravinové banky. Ale nikdo nezvládne šest měsíců, které navrhujete vy, a ta samoživitelka Magda, která je reálná osoba s reálným čtyřletým synem, bude vaším návrhem ohrožena jen proto, že nesehnala jiný byt než byt bohužel s plísní. A tohle je ta realita, tohle je ta realita, že rodiny s dětmi, které jsou chudé, mají strašně těžké sehnat si bydlení. A vy tady zavíráte oči před tím, že namísto zacílení přímo na práceschopné lidi, kteří nepracují, šmahem berete úplně všechny. A to se mi prostě nelíbí, a proto budu upozorňovat, které konkrétní paragrafy zasahují proti lidem s malými dětmi, proti lidem zadluženým a tak dále.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Ano, pan poslanec Foldyna jako první.
Než mu dám slovo, seznámím Sněmovnu s omluvenkou. Pan poslanec Grospič se nám omlouvá ze 114., případně i 113. schůze Poslanecké sněmovny od 12.30 do konce jednání z důvodu přijetí u chargé d’affaires Syrské arabské republiky na meziparlamentní skupinu přátel. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Jaroslav Foldyna: Děkuji za slovo. Podívejte se, budu mluvit konkrétně. Ano, pronajímám byty, rekonstruované, a pronajímal jsem jedné samoživitelce byt do 4 000 korun, rekonstruovaný, 1 + 1 v Křešicích, můžete se tam jít podívat, byla tam již agentura. Rekonstruovaný byt. Když mi dlužila 54 000, tak jsem jí dal výpověď. Dodneška mi nic nezaplatila, já na ni ani neuplatňuji žádný..., protože bych nic nezískal. Kde nic není, ani smrt nebere. A dávám si hrozný pozor, abych pronajal byt někomu, kdo se takhle chová! Až se ty lidi začnou chovat jako lidi, a ne jako dobytek v řadě věcí, že vám vybydlí byt nebo se věnují místo výchově svých dětí drogám, tak svět bude lepší, a jestliže jim budeme tímto způsobem něčím hrozit a budou mít nějaké sankce, tak se třeba začnou chovat. Pakliže to nebudeme dělat, je to špatné pro celou komunitu těch lidí, pro jejich děti a pro ten výsledek.
Čili tento zákon není špatným zákonem, jen narovnává nedokonalé věci, které se tady negativně promítají do celé společnosti. A co všichni ti ostatní nájemníci? A co všichni ti ostatní, co v tom městě slušně bydlí a slušně žijí? Proč oni by neměli slušně žít? Proč klesají ceny jejich bytů a nemovitostí, protože kolem nich se chovají tito lidé takto? Svět není růžový ani duhový, je velmi černobílý. Pojďte se podívat, znovu opakuji, přijeďte k nám do Děčína a pojďte se projít. Přijeďte po severočeských městech a přijďte se projít v té realitě! Vy si tady žijete jako v bavlnce v Praze, vůbec nevíte, o čem je řeč, jen tady vytváříte dojem humanistů! A co my? Co milion lidí v Ústeckém kraji, který v tom musí žít od rána do večera! Každý den? Paní poslankyně z Ústí vám to řekne! Já se tam nemusím jít vyspat na jeden den, já tam prostě žiju! Promiňte.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji, takže s faktickou poznámkou nyní pan předseda Fiala. Stahuje, v tom případě s faktickou poznámkou paní poslankyně Richterová, poté pan poslanec Ferjenčík.
Poslankyně Olga Richterová: Situaci v Ústeckém kraji myslím nejenom já považuji za jednu z největších výzev naší země. To je naprosto nepopiratelné. Akorát nechci, aby náklady pro celou společnost vzrostly, aby to, co vy bohužel navrhujete, znamenalo, že to ve finále bude pro všechny ještě mnohem dražší. Protože konkrétní zkušenosti, které jste popisoval vy, jsou z úplně jiného ranku. To je z ranku vymáhání a to je právě z toho ranku řešit, že když někdo je práceschopný a nějakým způsobem využívá ten systém. To je naprosto v pořádku, to řešme, ale já vám chci zdůraznit, že tak, jak je napsaný návrh od SPD, tak to hodí do ještě větších problémů. Například, a toto byl příklad podle mě dost typický, žena, která měla poměrně mladá, dvacet dva je přece jen ještě poměrně brzy, dítě. Partner odešel, zůstala na to sama, současně má dluhy a v téhle situaci, kdy nebyla schopna sehnat bydlení, je odkázána na to, jaké bydlení najde. A vy navrhujete návrh, který přesně takovouto skupinu, co vy nechcete, ale stejně je šmahem smete.
A to je to, co mi vadí, že házíte do jednoho pytle, a namísto vymáhání toho, co již dnes platí, a namísto snahy postihnout díry v systému, které jsou, tak namísto toho jste napsali velice široký návrh, který postihne mnoho skupin osob, ať už takovéto samoživitelky v těžkých situacích, anebo lidi s duševním onemocněním, a že jich jsou desítky tisíc. To není málo lidí. Potíž za mě je, že těchto mnoho desítek tisíc osob ohrozíte proto, že nevíte, co se situací ve vašem Ústeckém kraji, ale to není řešení.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Poprosím, abychom se případně oslovovali mým prostřednictvím, a nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Ferjenčík. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo, pane předsedající. Jen velmi stručně ke kolegovi Foldynovi. Ten váš příklad je sice rétoricky hezký, jenže se vlastně vůbec netýká tohoto zákona. Ten zákon dělá totiž něco úplně jiného. Ten zákon říká, ten, kdo bydlí ve špatném bytě, přijde o dávky a může jít někam na ubytovnu, protože ubytovny shodou okolností se do toho návrhu nedostaly, takže tady někdo nahrává nějakým jiným obchodníkům s chudobou. Tohle je jedna věc, a za druhé, ten zákon se netýká toho, když vám někdo neplatí nájem. Týká se toho, když člověk řádně platí nájem, ale ten byt je nekvalitní, a místo toho, aby se řešil pronajímatel, tak se řeší ten člověk, který horko těžko sehnal nějaké bydlení. Skutečně prosím, abychom debatovali o obsahu návrhu, který máme před sebou, a nepřebíjeli jsme se tady příběhy ze života, které uznávám, že samozřejmě jsou alarmující, nicméně se vůbec netýkají té materie. ***
