(16.00 hodin)
(pokračuje Richterová)
Jak už jsem zmínila, rodinná centra, případně podpora možnosti terapií, ať už manželských, nebo vztahových, nebo také výchovné poradenství, to je jedna věc. Ještě lepší je samozřejmě prevence čili smysluplné vztahy pomáhající v partnerství a rodičovství ještě předtím, než jsou nějaké závažné problémy, ale taky ta státem garantovaná možnost důstojného rozchodu skrze smysluplné upravení souvisejících postupů. Chci zdůraznit, že to má pozitivní dopad na děti a také na budoucí pocit odpovědnosti vůči dětem. Pozitivní efekty, kdy se klade důraz na spolupráci a na vzájemnou dohodu, jsou obrovské.
Cílem rodinné politiky má být jednak, aby si mladé rodiny mohly co nejsnáze plánovat budoucnost, aby každý věděl, jak si může plánovat rodinný a pracovní život dlouhodobě, aby ho nečekaly změny z jednoho volebního období do druhého. Nikdo ve svém životě se neřídí podle toho, která vláda zrovna vládne, a stejně tak by si rodiny měly být jisté, že když přijde nějaká obtížná životní situace, systém bude dostatečně přehledný, že se v něm neztratí. To je třeba dneska obrovský problém někdy i pro pečující.
Samozřejmě že klíčová má být svoboda volby. Jsou různé přístupy k životu, jsme všichni různí, ale stejně tak je důležité si uvědomit, že svoboda volby je spojena s tím, jestli ta volba je prakticky umožněna. To je právě dostupnost různých druhů služeb i v regionech anebo dostupnost míst pro děti, a to i třeba ve velkých městech. Jsou dvě témata, která se velmi liší, co se týče dostupnosti, ale mít svobodu volby na papíře nic neřeší. To je ta pointa.
Ještě jedna věc je samozřejmě cílem, a to, aby si každý mohl vybrat, jakým způsobem chce slaďovat práci a péči, aby si nikdo nemusel vybírat mezi rodinou a kariérou, ale aby možnost zvolit si takové namíchání obojího, anebo jenom jedno, byla pro každého opravdu otevřená, a to i skrze flexibilnější možnosti pro zapojení zaměstnanců z řad rodičů a pečujících pro podnikající, stejně tak skrze opravdu přehledné daňové úpravy.
Chci ještě zdůraznit, že vedle pravidelné valorizace rodičovského příspěvku, kterou jsme už navrhli, a vedle zvýšeného měsíčního limitu, který jsme prosadili, jsme také prokázali na online kalkulačce, jak přehledné by to pro rodiče bylo, kdyby byl snadný výpočet, na co má kdo nárok, a kde by se to vědělo do budoucna - podle inflace, podle růstu cen. Stejně tak musí být pro obce, zdůrazňuji pro obce, pro starosty a starostky, předvídatelné financování sociální práce a sociálních služeb.
Ještě jedna věc. Přehlednost je něco, na co si stěžují všichni, zaměstnavatelé i zaměstnanci. Stát by měl mít web, online portál, kde je všechno opravdu čitelně a srozumitelně najednou. My jsme takový portál udělali aspoň na webu www.socialnisystem.cz. Není tam toho tolik, co by tam mělo být, právě co se týče zaměstnanců a zaměstnavatelů, ale je tam alespoň kompletní informační přehled o českém sociálním systému z hlediska možností dávek a dalších podpor. Ať se může každý informovat, ať je to jasně a přehledně černé na bílém na webu www.socialnisystem.cz, naklikatelné podle životní situace.
Ještě závěrem, kolik to bude stát, když budeme dělat kvalitní rodinnou politiku. To chci zdůraznit. Kvalitní rodinná politika se prostě státu vyplatí, a nejenom dlouhodobě ve vyšším počtu dětí, v tom, že nebudeme čelit tak hluboké demografické krizi, jaké čelíme, ale také tím, že naplníme potenciál naší země a že děti, které budou moci opravdu naplnit své možnosti, přinesou naší zemi bohatství a naplnění, které si myslím, že máme šanci mít.
Co se týče podpory preventivní, ať už těch poradenských, nebo komunitních služeb, tam chci upozornit: to jsou výdaje v řádech desítek milionů korun. Ale ty výdaje více, než kompenzuje - a teď možná budete překvapeni - zvýšená efektivita trhu práce a produktivity zaměstnanců. Dovolím si jeden konkrétní příklad. I americká armáda se uchýlila k tomu, poskytovat svým vojákům, svým zaměstnancům, párové terapie nebo poradenství, protože zjistili, že pak jsou méně nemocní nebo prostě celkově déle vydrží v práci. Prevence - a to i takováto vztahová a párová - se zkrátka opravdu vyplácí.
Co chci závěrem zdůraznit? Že nechci žádné rodině říkat, jak má vypadat, ale že ji chci podpořit v různých životních rozhodnutích tak, aby byla skutečně dobrovolná a svobodná a současně aby skutečně bylo možné uskutečňovat co nejkvalitnější, co nejspokojenější rodinný život a co nejspokojenější vztahy. Myslím, že takhle se pozná spokojená společnost, když tam lidé mohou naplňovat i tuhle stránku svého života, nejenom tu pracovní. Přijde mi důležité na to nezapomínat.
Proto, že u nás je vysoká rozvodovost a že u nás školství není orientované na důležité dovednosti pro život, jako je třeba práce na vztazích, zdůrazňuji, že nám chybí povědomí o možnosti krizím předcházet nebo s krizemi pracovat a že nám stejně tak chybí i úplně obyčejné věci, o kterých všichni víme, jako jsou místa ve školkách. Ne všude, někde jich je dost, ale celkově, v rámci celé země, jsou zejména větší města, kde ta místa chybí, a kdyby bylo ve školkách míst více, tak by do nich chodily i děti dvouleté, ale protože nejsou, tak jsou tak klíčové dětské skupiny, ale o tom už jsem mluvila.
Ještě závěrem zdůrazním, že řada těch věcí, co jsem zmiňovala, je inspirována kraji a obcemi, kde něco konkrétního u nás funguje, ale taky studiemi, výzkumy, co se kde ve světě osvědčilo. Rodinná politika nemusí být pokus-omyl. Rodinná politika vůbec nemusí být "zkusíme a uvidíme", ale může stavět na osvědčených základech. Mluvila jsem o prevenci u nejmenších dětí, kde jeden investovaný dolar vydá za devět v budoucnu. Mluvím o tom, že prostě rodinná politika nesmí končit na hranicích Ministerstva práce a sociálních věcí, ale musí se týkat posuzování naprosté většiny legislativy, která prochází touto Sněmovnou, a musíme si uvědomit, že jestli nekecáme, když říkáme, že rodina je základ státu, tak musíme z pohledu rodin a dopadů na ně posuzovat pokud možno veškerou legislativu.
Děkuji vám za pozornost a doufám, že rodinná politika v budoucnu dostane takovou pozornost, jakou si zaslouží, a že svoboda volby, o které se často mluví, bude skutečně moci být uskutečňována, aby prostě nezůstala jenom v proklamacích. Děkuji. (Skandovaný potlesk poslanců stran vládní koalice.)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: To byla poslední přihlášená do rozpravy. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, já jsem na to neupozornil na začátku projevu paní Richterové, teď na to upozorňuji. Diskuse se vede v prvním čtení, ve druhém čtení, ve třetím, a potom, když tady máme zákon vrácený Senátem. Upozorňuji, že pokud se to nebude týkat rozdílu mezi sněmovním a senátním tiskem, budu odebírat slovo. (Potlesk z řad poslanců vládní koalice.) ***
