(Jednání zahájeno ve 14.00 hodin.)
Předseda PSP Radek Vondráček: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, zahajuji další jednací den 111. schůze a všechny vás zde vítám.
Já jsem vás teď odhlásil, prosím, přihlaste se svými kartami, případně mi sdělte, kdo hlasuje s kartou náhradní. Já v tuto chvíli vím, že s náhradní kartou číslo 11 hlasuje pan poslanec Birke.
Sděluji, že o omluvení své neúčasti na jednání požádali tito poslanci: Lukáš Bartoň - zdravotní důvody, Jaroslav Foldyna - zdravotní důvody, Alena Gajdůšková - pracovní důvody, Tomáš Hanzel - pracovní důvody, Stanislav Juránek - zdravotní důvody, Pavel Juříček - zdravotní důvody, Lenka Kozlová - zdravotní důvody, Jana Levová - pracovní důvody, Daniel Pawlas - zdravotní důvody, Zdeněk Podal - osobní důvody, Antonín Staněk - osobní důvody.
Z členů vlády se omlouvají: Marie Benešová - pracovní důvody, Jakub Kulhánek - pracovní důvody, Lubomír Metnar - zahraniční cesta, Alena Schillerová - zahraniční cesta, Miroslav Toman - pracovní důvody.
Omluvu pan poslanec Juříček ruší, jak vidíte, je přítomen.
Nyní bych vás chtěl informovat o návrzích, na kterých se shodlo dnešní grémium. Dnešní den bychom zahájili bodem 515, což je sněmovní dokument 8730, návrh usnesení Poslanecké sněmovny, kterým se stanoví podrobnější pravidla jednání Poslanecké sněmovny v jednacím sále J205, ve Sněmovní ulici číslo 1, Praha 1.
Za druhé pevně zařadit na zítra, to jest středu 14. 4., jako první bod odpoledního jednání ve 14.30 bod 35, což je tisk 1230, vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, druhé čtení, to znamená před již pevně zařazené body 10, 11, 30, 33 a 292. (V sále je silný hluk.)
Nyní k pořadu schůze. Pan předseda Faltýnek s přednostním právem.
Já už vás všechny poprosím o klid v sále, prosím, zaujměte svá místa a vyslechněte si pečlivě návrhy, které zde padnou, o kterých budete hlasovat.
Pane předsedo, máte slovo.
Poslanec Jaroslav Faltýnek: Děkuji za slovo. Hezké odpoledne, dámy a pánové, kolegyně, kolegové, pane předsedo. Jak už jsem avizoval na grémiu, kde bohužel se to nestalo gremiálním návrhem, tak mi dovolte, abych jménem našeho poslaneckého klubu navrhl následující změny pořadu, a to zařadit pevně bod číslo 7, sněmovní tisk 1008, stavební zákon, bod číslo 8, tisk 1009, stavební zákon související, a bod číslo 9, sněmovní tisk 1091, pobyt cizinců, na začátek bloku zákonů vrácených a zamítnutých Senátem, tak abychom je projednávali dnes, v úterý 13. 7., jako první body našeho jednacího dne.
A druhý návrh nebo prosba, aby sněmovní tisk 1165, poslanecký návrh novely školského zákona, byl zařazen jako první bod v bloku prvních čtení, bez času, jenom jako první bod v bloku prvních čtení. Děkuji.
Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji. Jenom pro upřesnění. Blok těch senátních by následoval po krátkém technickém na zasedací pořádek.
Pan předseda Chvojka s přednostním právem.
Poslanec Jan Chvojka: Hezké odpoledne, kolegyně, kolegové. Děkuji za slovo, pane předsedo. Mám trošičku jiný návrh s tím, že mám obavy, že kdybychom začali stavebním zákonem, nestihneme to, co je také potřeba projednat, a to, co by mohlo být relativně krátké, pokud jsem dobře poslouchal ostatní kolegy z ostatních klubů, tak tomu věřím.
Já bych tedy poprosil po tom krátkém hlasování zasedacího pořádku to, abychom jako bod číslo 1 dnes, to znamená první vratku ze Senátu, měli tu státní sociální podporu, to znamená tisk 1116, a potom jako bod číslo 2 těch vratek bod 1091 - je to ta vratka o pobytu cizinců. Děkuji.
Předseda PSP Radek Vondráček: S přednostním právem pan předseda Michálek.
Poslanec Jakub Michálek: Vážený pane předsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, navrhuji dvě změny programu jednání.
Za prvé navrhuji, abychom před ty body, o kterých mluvil pan předseda Faltýnek, zařadili vratku zákona o pedagogických pracovnících, která se věnuje dlouhodobému zvyšování platů učitelů. Myslím si, že přilákat desetitisíce kvalitních učitelů do českého školství je naprosto zásadní úkol pro budoucnost této země, a proto bychom měli tento zákon urychleně projednat a schválit, a ne ho odkládat.
Za druhé navrhuji, abychom na program této schůze zařadili, a to na pevný čas, na 18 hodin dnes, návrh na zřízení vyšetřovací komise Poslanecké sněmovny k řešení pandemie koronaviru COVID-19 v České republice. Je to z toho důvodu, že pokud komise nebude zřízena včas, tak se nestihne ani obsadit, zvolit její předseda a nemůže začít fungovat. Takže pokud jde někomu o to, aby zabránil vyšetřování toho, co se tady nepovedlo, aby zabránil tomu, abychom se z toho poučili, tak tento návrh nepodporujte. Naopak pokud vám jde o to, abychom se poučili z toho, co se nepovedlo, připravili se na podzim a neopakovali znovu ty chyby, ke kterým tady došlo, tak vás prosíme o podporu tohoto návrhu.
Zásadní pro zřízení té vyšetřovací komise je, že přes jasné vědecké důkazy a opakovaná varování nechala vláda virus řádit tak, že zabil zbytečně přibližně 20 000 lidí, a to v důsledku úmyslného rozvolňování před krajskými volbami a před Vánocemi. Pokud se podíváme na počet úmrtí na 1 milion lidí populace, tak v České republice jsme na 2 800 lidech, zatímco oproti Rakousku a dalším slušně řízeným zemím, tam ta čísla jsou 1 100 na milion obyvatel obětí, Řecko 1 200, a oproti dobře řízeným zemím, jako je třeba Dánsko či Norsko, tam se jedná o 400, respektive 100 lidí na milion obyvatel. Takže vidíme, že počet obětí v České republice byl dramaticky vyšší, a pokud to přepočteme na autonehody, tak stejný počet lidí, kteří by zemřeli na autonehody, by musel umírat 35 let. Takže tolik o významu toho problému, o kterém se tady bavíme.
Všichni víme, že středoškoláci chodili do školy jen přibližně měsíc, a bude to mít dopad nejenom na jejich rodiče, ale bude to mít i dopad na jejich výdělek a také na jejich sociální zabezpečení, protože jim klesne základna pro výpočet sociálního zabezpečení. Takže kvůli špatně nastaveným opatřením děti musely sedět doma, ztratily rok sociálních kontaktů, ale také je vláda svými opatřeními nechala zchudnout, a nechala tím zchudnout celou společnost.
Řada těch opatření byla nejenom hloupá, ale řada byla i protizákonná. Víc než 30 opatření bylo zrušeno jako nezákonných Nejvyšším správním soudem. Nikdo za to nezodpovídá, za tu škodu, za ty miliardy, které museli zaplatit podnikatelé ze svého, ačkoli by za nezákonná rozhodnutí státu někdo zodpovídat měl a mělo by to být identifikováno, kdo na Ministerstvu zdravotnictví dopustil, aby se přes vyjádření právníků předkládala a vydávala nezákonná opatření, která byla následně soudem zrušena. ***
