(12.50 hodin)
(pokračuje Volný)

Takový úžasný je to obchod s chudobou. Obchod s chudobou je mýtus, pokud se netýká romské komunity nebo pokud se netýká nějakého člověka, který má ekonomické vazby - a to říkám naprosto vážně - na zaměstnance a zaměstnankyně v převážné většině případů úřadů práce, kteří s ním spolupracují a posílají mu peníze nejenom za ten nájem, ale i ostatní sociální dávky. Protože potom ten člověk samozřejmě má pod kontrolou ty nájemníky a vyplatí jim jenom ten rozdíl toho, co mu způsobili za škodu, nebo toho, co mu dluží.

Teď se dostaneme k těm penězům. On už mi to Marian téměř všechno ukradl, až na jednu specialitku. Takže já zopakuji, jak a proč se tihle vyloučení lidé, pokud jim ty proromské neziskovky pomáhají, dostávají k penězům. Za prvé je to falešné opatrovnictví. Takže v těch domech, kde já bydlím, babičky a dědečkové jsou napsaní prostě jako opatrovníci. Je to přesně spočítané, jak to vychází, kolik dětí musí mít u sebe prarodiče, kolik dětí u sebe musí mít rodiče, aby to vycházelo co nejlépe. S tímhle jim tabulkami pomáhá právě Romea a spol., aby to vyšlo co nejlíp.

Druhá věc, že každý rok musíte mít nové dítě. Co rok, to dítě. Ano, funguje to tak prostě. Měli jsme tam maminku, která měla osm dětí, dneska jich má patnáct, protože mateřská nebo ta platba, kterou dostáváte, když nechodíte do práce, je prvních pár měsíců vyšší než zbytek a vy, když chcete dosáhnout na ty vyšší peníze, tak si musíte udělat dítě. Běžná praktika.

Falešné otcovství. O tom mluvil tady Marian. Taky výmysl Romea. Prostě napište jako otce někoho, kdo umřel minulý týden, před měsícem, před dvěma, a dítě má automaticky nárok na sirotčí důchod.

Potom tady máme ty postižené děti. Tady to já nemůžu dokázat, nicméně jsem si prakticky jistý, že to je tichá dohoda mezi státem a touto komunitou, která je nepsaná, která je nevyřčená a o které se jenom ví, že existuje, protože v každé té rodině, která je třeba desetičlenná - já se pak dostanu k tomu, kde bydlí jenom dva, tři, lidi a proč jich tam ve své podstatě bydlí patnáct, když napsaní jsou jenom dva - tak oni tam mají jedno nebo dvě děti, na které jim stát přizná tyhle peníze. A to, co lidé nevědí, je to, že tyhle peníze se nepočítají do životního minima. Takže vy, když máte doma dvě děti, které mají nárok na to ošetřovné - promiňte, jestli nepoužívám správný výraz - tak tyhle peníze jsou jako na ošetřování toho postiženého dítěte a nepočítají se to příjmu té rodiny. Je to logické, je to správné. Pokud se o toho člověka staráte, tak to tak má být. No ale pochopitelně tohle je masově zneužíváno.

A ti rodiče učí ty svoje děti, jak mají vypadat u toho testování, jak mají být hloupé, jak ze sebe mají dělat postižené, protože ty peníze dostanou. Romea jim to vysvětlí, že je dostanou jenom, když to dítě bude mít takový a takový stupeň postižení, který se projevuje tak a tak, oni se to naučí. No a potom tam jdou a existuje ta tichá dohoda. Takže těch 70 000, 80 000 je naprosto běžných.

Jak říkám, mám pořadník, kde teď kdybych ty domy vyprázdnil, tak je okamžitě nahradím dalšími lidmi, kteří jsou mi schopni fyzickými dokumenty, rozhodnutími úřadu práce a dalších orgánů doložit, že mají příjem 70 000, 80 000 měsíčně. Prostě ho mají, ať si říká kdokoliv, co chce. Ale na tohle všechno mají nárok i příslušníci většinové společnosti, akorát ti nejsou za peníze daňových poplatníků školeni Romea, jak co nejvíc tomu státu pustit žilou.

No a ten poslední bonbonek, který mě vždycky dojme - zatím mě to dojalo tedy jenom jednou - je to, že co pět let máte nárok u postiženého člena domácnosti na auto. Mně bylo řečeno pět let a 200 000, možná se to upravilo. A já vám řeknu, jak ten obchod v romské komunitě probíhá. Najde se romský koordinátor placený státem, najde se prodejce autobazaru, příjemce dávky, automobil za 40 000 má cenu 200 000, každý dostane přesně svůj podíl.

A víte, jak stát vyplácí ty peníze? Myslíte si, že ty peníze jdou na účet toho autobazaru? Ne, pro ty peníze si můj nájemník zašel takhle s poukázkou na poštu. Dovedete si představit, jak muselo být té paní na poště, která mu každý měsíc vyplácí těch 70 000, 80 000? Že on si tam přijde s tím bonusem? Nemá řidičák, ani jeden z jeho rodiny nemá řidičák, falešně mu nějaký kamarád zase za pětistovku podepíše, že ho budou vozit, a oni si takhle rozkradou 200 000. A stát to nemůže nevědět. Jak to, že to není navázáno na nákup nového automobilu za tyhle peníze s tím, že ty peníze jdou přímo dealerovi nového automobilu?

Tyhle věci jsou všechny udělány tak, aby tato komunita nepřizpůsobivých si na ty peníze sáhla. Stát chce, aby utráceli peníze za nájem, aby utráceli peníze, které mají na elektriku, aby utráceli peníze, které mají na jejich děti. A proč? Protože - to vás možná překvapí - ono je to strašně laciné řešení. To je nejlacinější řešení ze všech možných řešení.

Když jsem byl ještě na krajském úřadu, tak tam jedna velice šikovná kolegyně - neříkám to rád, ale myslím, že je z TOP 09 - si nechala vypracovat - ale říkám to rád, protože byla fakt šikovná, omlouvám se, že neznám její jméno - nechala vypracovat audit dětských domovů, protože hnutí ANO tam chtělo jeden dětský domov zprivatizovat nějakému albánskému nebo uzbeckému podnikateli. Byl to domov pro děti, do kterého se nainvestovalo nějakých 100 milionů korun. Měl být prostě prodán nějaký zámeček.

Tak ta paní kolegyně si v rámci vnitrostranického boje nechala vypracovat ten audit, skvěle zpracovaný. No a z toho auditu vyšlo najevo, že nejlacinější - nejlacinější! - umístěnka do dětského domova v Moravskoslezském kraji stojí nějakých 70 000 měsíčně a ta nejdražší přes 100 000. A že když jim tam přišli dvakrát nebo třikrát za sebou - oni tomu říkají vícečlenná skupina, to znamená, že vy dneska nemáte rozdělovat ty rodiny, což je správné, to chápu - ale třem rodinám pozatýkali rodiče za nějakou jinou činnost a přišlo devět, osm a sedm dětí do těch dětských domovů. A teď si to vynásobte průměrnou cenou 90 000, takže to jedno dítě vyjde skoro na milion. A vy jich máte - kdo mi to pomůže spočítat - devět a osm, 17 + 7 = 24. Takže to jsou prostě krásné dva miliony měsíčně za těchto 24 dětí, plus vy musíte pochopitelně živit jejich rodiče, kteří jsou ve vězení za nějakou jinou trestnou činnost, a tam to stojí - to nevím, to by řekl možná ministr vnitra - to už stojí nějakých skoro 40 000 měsíčně, ten vězeň.

Takže proto tady existuje tahle tichá dohoda mezi státem a touhle skupinou, protože to je nejlacinější řešení, které ten systém postavený na strachu obvinění z rasismu je schopen vyprodukovat. Je to jediný systém, který, postaven na strachu z obvinění z xenofobie, můžete nastavit. Ten systém je platit, platit, platit a držet hubu. Tak to je. A dokud nenajdeme, nebo nenajdete, odvahu nazývat věci pravými jmény a řešit to padni komu padni bez ohledu na to, jestli ten člověk má, nebo nemá privilegovanou barvu kůže, která rozhodně v České republice není bílá, tak ten problém tady nikdo ve Sněmovně nevyřeší. Zase jej posunete o kousek dál tím, že těm lidem dáte víc peněz, protože jako reakce na tento zákon, který my z Volného bloku podpoříme, protože tam prostě nějaká ta represe být musí - ale ten zákon, máte pravdu, nic nevyřeší. A má pravdu bohužel i tady kolega - nevím, který to říkal - že ti lidé si ty peníze nakradou. To je jejich řešení, oni si je prostě nakradou. Vy jim něco seberete, oni o něco víc ukradnou. Takže tohle taky není řešení.

Ale stejně ho podpoříme, protože na druhou stranu, když budou páchat jinou majetkovou trestnou činnost, tak půjdou do vězení a je to správně, že budou ve vězení za těch 40 000 měsíčně, protože to je jediné správné řešení do budoucna než to, aby seděli doma za 15 000. To je prostě ve finále tím, že převychováte a změníte tu kulturu, to je jediné řešení, ale není krátkodobé a nepřinese rychlé politické body. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP