(17.00 hodin)
(pokračuje Vojtěch)
A znovu říkám - říkal jsem to několikrát - není v tuto chvíli mým záměrem dělat nějaká zpřísnění opatření, ale zároveň ani jejich polevování. Chtěl bych je držet na této úrovni, v jaké jsou. Počkejme si, jak se povede proočkovat populaci v České republice, byť si o tom můžeme myslet, kdo chce, co chce. Ale Velká Británie se dostala do této situace, kdy si to může dovolit právě díky proočkovanosti. A uvidíme, jak se ten virus bude chovat zejména v období po létě. Pokud se ta situace bude nadále zklidňovat a nebude eskalovat, nebudou růst počty hospitalizací, pak já budu ten poslední, kdo bude říkat, mějme tady nějaká restriktivní opatření. A myslím si, že pak si budeme moci skutečně dovolit ta opatření rozvolnit. Ale předtím bych před tím varoval.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Je zájem položit doplňující dotaz? (Ano.) Prosím.
Poslanec Pavel Jelínek: Děkuji za odpovědi. Data zrovna ohledně varianty delta z Británie hovoří o podstatně nižší hospitalizaci a o podstatně nižší smrtnosti, což jsou určitě zajímavá data. Nicméně Británie vykazuje vysoké číslo proočkovanosti, to je pravda. V poslední době nicméně u nás docházejí lidé ochotní k naočkování a ani nákladné reklamní kampaně k očkování lidi moc nepřitahují.
Stále si ministerstvo myslí, že bylo dobrým rozhodnutím ukončit vývoj naší vlastní vakcíny? Národní vakcína by měla určitě daleko větší míru důvěry od obyvatelstva a vláda by nemusela takhle náročně přemlouvat obyvatele k očkování. Takže se zeptám, co ministerstvo plánuje v této oblasti, abychom tento pandemický stav mohli ukončit a dostali se třeba na ten stav proočkovanosti jako Británie? Děkuji.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pan ministr odpoví. Prosím, máte slovo.
Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch Děkuji za doplňující dotazy. Česká vakcína - samozřejmě, ten projekt nějakým způsobem běží. My ho teď posuzujeme, jak s ním dál naložit. Na druhou stranu není ani ve fázi klinických studií, takže asi nelze očekávat, že bychom se na ni v tuto chvíli mohli spoléhat, byť by třeba ta vakcína dopadla dobře, protože zkrátka není ani ve fázi klinického testování, což nějaká čas trvá.
Vycházíme z vakcín, které máme. Ty vakcíny jsou registrovány, ač na to můžete mít jiný názor, nebo někteří kolegové zde ve Sněmovně, tak ty vakcíny jsou registrovány a tím je prokázaná jejich účinnost a bezpečnost. Myslím si, že tady není důvod se obávat toho, aby se lidé nechali těmito vakcínami naočkovat. To, že mají nějaké nežádoucí účinky? Každá vakcína má nějaké nežádoucí účinky. Téměř každý lék má nějaké nežádoucí účinky. Když se podíváte na příbalový leták jakéhokoli léku, tak uvidíte, že tam zkrátka ty nežádoucí účinky jsou uvedeny, takže takto je to i u těch vakcín. Ale znovu je třeba vždy porovnat přínos a riziko.
Jak říkám, znovu opakuji, pokud jde o proočkovanost a výhled opatření a jejich rozvolnění, pokud dojdeme k tomu cíli, který má nejenom Česká republika, ale i další země, k 70% proočkovanosti, plné proočkovanosti, to znamená dvěma dávkami v rámci populace, kdy skutečně budeme kolektivně chránit, plus samozřejmě část lidí, kteří prodělali to onemocnění, tak samozřejmě je také po jistou dobu, aspoň těch 180 dní, chráněna, tak v takovém případě si budeme moci dovolit rozvolnit. V tuto chvíli, pokud virus stále cirkuluje ve společnosti, a vidíme to teď zase na tom aktuálním nárůstu zejména u mladších generací, tak si myslím, že musíme být ještě velmi obezřetní. A nejsme u toho cíle 70% proočkovanosti. (Předsedající: Čas.) Budeme doufejme v září.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Další s interpelací vystoupí pan poslanec Jan Skopeček, a to s interpelací na paní ministryni financí Alenu Schillerovou. Prosím, máte slovo.
Poslanec Jan Skopeček: Dobré odpoledne, dámy a pánové. Děkuji za slovo. Vážená paní ministryně, chtěl bych se vás zeptat na návrh státního rozpočtu na příští rok, respektive na jednu jeho dílčí část. Pro příští rok navrhujete deficit ve výši 390 miliard korun. Navzdory koronakrizi je to samozřejmě neuvěřitelný zásah do rozpočtu. Jde již o třetí takový deficit za sebou. Navíc takové sekyry větší než 300 miliard korun plánujete do roku 2024. Je to něco neuvěřitelného a je to samozřejmě pád do dluhové pasti.
O to větší údiv ale vzbuzuje to, že se nedostává peněz na klíčová odvětví, která budou tvořit naši dlouhodobou prosperitu. Mluvím konkrétně o výdajích na vědu a výzkum, které se podle návrhu Ministerstva financí podle návrhu rozpočtu na příští rok mají snížit. Přitom podle střednědobého výhledu mělo jít na tuto oblast 38 miliard korun, což byl růst alespoň o půl miliardy oproti letošnímu roku, jakkoli zástupci vědeckých institucí a organizací mluvili o tom, že je nezbytná částka blížící se 40 miliardám korun. Ovšem Ministerstvo financí nakonec snížilo v návrhu rozpočtu tuto položku na 36,1 miliardy korun, což je o více než jednu miliardu korun méně než letos. Samozřejmě ten návrh jakkoli nezohledňuje inflaci, která samozřejmě reálný obnos peněz na vědu a výzkum dále snižuje.
Podle mého názoru tímto snížením rozpočtu dojde k oslabení možností výzkumu, k útlumu investic do vědy a v budoucnu to podle mého názoru zabrzdí to, o co se určitě všichni snažíme, a sice aby naše ekonomika byla postavena na inovacích, na vyšším technologickém základě. (Předsedající: Čas.) Ten váš návrh na snížení peněz je o to více nepochopitelný, že jiné položky, jako například výdaje na státní úředníky, rostou v návrhu na příští rok.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Prosím, paní ministryně, máte slovo.
Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuji za slovo. Vážený pane poslanče, chtěla bych říct, ano, vláda schválila předběžný návrh příjmů a výdajů rozpočtových kapitol na léta 2022 až 2024. Návrh celkového objemu výdajů na podporu výzkumu, vývoje a inovací včetně výdajů krytých příjmů ze zahraničních zdrojů aktuálně pro rok 2022 činí i s penězi EU 47,99 miliardy oproti schválenému rozpočtu roku 2021, který byl ve výši 47, 71 miliardy, takže došlo k posílení. Ta kapitola byla posílena i v loňském roce o 280 milionů. Takže máte pravdu v jedné věci, že je tam menší podíl ze státního rozpočtu, ale je tam navýšeno z prostředků z nástroje na podporu a oživení v rámci Národního plánu obnovy, kde byla zároveň navýšena část podpory z těchto zdrojů.
Nicméně já předpokládám, ne předpokládám, ale vím, že se teď na přelomu července, srpna bude aktualizovat makroekonomická predikce a začne vyjednávání o rozpočtu, který bude poslán vládou po jejím schválení do Poslanecké sněmovny, a já počítám s navýšením, protože to je jedna z priorit. Tak jsme se dohodli i s mým vládním kolegou vicepremiérem Karlem Havlíčkem na posílení této části kapitoly o částku, která bude minimálně jednu miliardu, možná i něco více.
Jenom trošku ještě obecně. Letos je schválený schodek 500 miliard, příští rok 390, to je rozdíl 110 miliard. To není málo, když to máte v rozpočtu najít. A ti úředníci, kterými se neustále zaklínáte, a věřte, že tam žádné desítky miliard nenaškrtáte, to jsou učitelé. Už jsem vám ten graf ukazovala několikrát. Klidně vám ho pošlu znova. Jsou to učitelé, jsou to policisté, hasiči, vojáci. Úředníci naopak, obecní úředníci klesají pro rok 2022. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Pan poslanec má zájem položit doplňující dotaz. Prosím, máte slovo.
Poslanec Jan Skopeček: Děkuji za slovo. Paní ministryně vždycky použije čísla, která se jí hodí. Teď srovnávala návrh loňského rozpočtu ve výši 500 miliard, ale zapomněla říct, že ten deficit byl nafouklý, že skončil v daleko menší míře a že ona navrhuje ještě větší schodek rozpočtu, než jak skončilo hospodaření v době velké covidové krize. Takže vy naopak zhoršujete hospodaření nebo navrhujete zhoršit hospodaření na příští rok. Pouze jenom tady čarujete s čísly. ***
