(12.20 hodin)
(pokračuje Bauer)
Podané pozměňovací návrhy se od schváleného konceptu neodklání, pouze ho precizují a upravují některé legislativní detaily, zavádějí jiný režim pro přestupky spočívající v tolerování a podpoře záškoláctví dětí a jiný pro přestupky proti veřejnému pořádku, majetku a občanskému soužití a doplňují některé technické záležitosti, například promlčecí doby.
Pokud se týče tolerování a podpory záškoláctví, návrh ponechává stávající režim obsažený v § 3 odst. 1 písm. e) zákona. Pro možnost strhávání pokut z dávek zavádí princip takzvaně "jednou a dost". Vychází se z toho, že neposílání dětí do školy je vůbec nejvážnější přestupek, kterého se má tento návrh týkat. Pro ostatní přestupky má naopak platit princip "třikrát a dost", jak jsme ho pracovně nazvali.
Druhý doprovodný pozměňovací návrh je spíše technického charakteru. Komplexní pozměňovací návrh výboru pro sociální politiku totiž na doporučení vlády rozšířil okruh přestupků, kterých se má navržená právní úprava týkat, o přestupek spočívající v porušení povinnosti stanovené obecně závaznou vyhláškou obce pro pořádání, průběh a ukončení veřejnosti přístupných sportovních, kulturních podniků včetně tanečních zábav a diskoték, stanovením závazných podmínek v rozsahu nezbytném k zajištění veřejného pořádku.
Takže tolik tyto dva pozměňovací návrhy, které jsou načteny v systému. Ještě předtím, než předpokládám, že se dostaneme k hlasování, si dovolím se krátce vyjádřit k některým výhradám, které tady zazněly jak v prvním nebo druhém čtení.
Za prvé není pravda, že jde o předvolební tahák. Návrh zákona jsme předkládali už na podzim roku 2018 a bylo to mimo jiné v reakci na několik návštěv ve vyloučených lokalitách, kde jsme se jako poslanci účastnili jednání a byli jsme místními lidmi a starosty požádáni o pomoc.
Za další, návrh nepřichází v žádném případě v nevhodnou dobu. Načasování finálního hlasování je náhodné, to asi všichni víte, ale nemohlo přijít v příznačnější dobu. V ekonomické krizi, kdy se přestává dostávat finančních prostředků na její řešení, je načase říct, že stát musí umět pomoci lidem, kteří se ocitnou v nouzi, ale nebude pomáhat lidem, kteří takovou pomoc zneužívají.
Za další, návrh rozhodně není namířen proti chudým lidem, naopak. Lidé, se kterými jsme se nejenom já, ale i vy ve vyloučených lokalitách potkávali, hovořili jsme s nimi, a kteří si zoufají kvůli trvale nepřijatelnému chování některých svých sousedů, jsou paradoxně často příjemci sociálních dávek a my se jim touto drobnou úpravou snažíme pomoci.
Za další, možnost strhnout při opakovaném páchání vážných přestupků pokutu z dávek není nepřiměřeným zásahem do života jejich příjemců. Za prvé je třeba vzít v úvahu, že k udělení peněžité pokuty nedojde z ničeho nic, ale obvykle tomu předchází poměrně dlouhý proces, v případě záškoláctví například konzultace s rodiči, sociální práce, domlouvání, přemlouvání, pokuta napomenutím, odvolání proti rozhodnutí a tak dále. Pokud ani v takovém případně nejsou dotyční lidé ochotni chovat se v souladu se zákonem, je takový zásah naopak podle našeho názoru namístě. Navíc my neobjevujeme Atlantidu. Už dnes zákon vylučuje příjemce ze systému dávek hmotné nouze pro mnohem méně závažnější chování, to jsem tady říkal - například aktivní si nehledání práce.
Za další bych se chtěl důrazně ohradit proti tomu, co tady možná i na půdě Sněmovny zaznělo, podle kterého budeme brát lidem peníze na jídlo, a to tady ještě nebylo. Prostě to jednoduše není pravda.
Za další, obce zcela jistě nebudou tento institut zneužívat. Sám to vím ze své starostenské praxe, protože to není v zájmu těchto obcí. Jen potřebují do rukou srozumitelný nástroj, jak chronické přestupkáře varovat, že jejich chování nezůstane bez odezvy. Vylučuji, že by docházelo k plošnému krácení dávek - to opatření bude namířeno výrazně na známé firmy, protože všichni ve svých městech a obcích víme, kdo se často chová nepřiměřeně a páchá závažné přestupky.
V neposlední řadě to není - a to už také mnohokrát zaznělo - zázračný zákon a namístě nejsou nějaká nerealistická očekávání, o kterých tady posledně mluvil třeba pan kolega poslanec Jan Čižinský. Naopak, jsem si vědom toho, že jde o malý a dílčí krok, a je možné, že praxe si v budoucnu vyžádá jeho úpravy. Dalším dílčím krokem může být třeba druhé projednávání novely zákona o pomoci v hmotné nouzi, ke které se pravděpodobně dneska nebo v pátek dostaneme. Dámy a pánové, děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji panu navrhovateli a otevírám rozpravu. Do rozpravy se s přednostním právem jako první hlásí paní ministryně Jana Maláčová. Prosím, paní ministryně, máte slovo.
Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová Děkuji, pane předsedající. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, záměr tohoto návrhu je zcela jasný, a ačkoliv mu lze do určité míry porozumět, musím za Ministerstvo práce a sociálních věcí konstatovat, že i ve znění komplexního pozměňovacího návrhu přetrvává u tohoto návrhu významné riziko protiústavnosti. Komplexní pozměňovací návrh, který byl s Ministerstvem práce a sociálních věcí konzultován, především zmírňuje dopad návrhu na práva nezaopatřených dětí tím, že jim zachovává částky životního minima.
V návrhu však podle našeho názoru nadále přetrvává riziko, že zasahuje do ústavou chráněných práv na zajištění základních životních potřeb, a to nejenom osob, které vybrané přestupky spáchaly, ale také zejména do práv na zajištění základních životních potřeb osob, které nic nespáchaly, ale jsou s pachatelem v jednom okruhu společně posuzovaných osob. Jsem tedy ráda, že do návrhu byla na základě impulzu ministerstva zapracována právě proto alespoň ochrana pro nezaopatřené děti. Postoj Ministerstva práce a sociálních věcí je tedy i nadále stejný vzhledem k uvedeným obavám o soulad s ústavním pořádkem.
Chtěla bych zdůraznit, že se osobně ztotožňuji s názorem, že sociální systém má být přísný, má fungovat jako trampolína. Když se dostanete do problémů, tak vám má pomoci, ale měl by vás vyhoupnout zpět do normálního života. Myslím si, že společným úsilím správný krok, jak tento velmi složitý problém vyřešit, byl návrh, který vzešel z ministerstva před více než dvěma lety, a to je těch 15 opatření boje s chudobou. Některá z nich se nám podařilo realizovat, některá bohužel vůbec. Není na nich shoda napříč politickým spektrem. Důležité za mě je, že to není o sociálních dávkách. Je to o celé řadě dalších kroků. Je to o ochraně veřejného zdraví, je to o trvalém pobytu, je to o dostupnosti bydlení, je to o bobtnajícím sociálním vyloučení, obchodu s chudobou a tak dále a tak dále.
Proto chci říci, že se ztotožňuji s tím, že dávky mají být přísné, mají pomáhat těm, kteří se ocitli v nouzi, ale je stále normální pracovat, chodit do školy, pečovat o své blízké, platit daně, dodržovat zákony. Ale tento návrh povede jenom k další eskalaci problémů, zejména ve vyloučených lokalitách, protože tuto velmi složitou problematiku není možné řešit odtrženě od celé reality.
Osobně si myslím, že pokud bychom měli vyjmenovat jedno opatření, které může problematiku vyloučených lokalit minimalizovat, tak je to sociální práce, intenzivní sociální práce. Proto jsem ráda, že se nám podaří využít finančních prostředků z evropských zdrojů v rámci programového období kohezní politiky na příští léta a skutečně sociální práci maximálně posílíme tak, aby se dlouhodobě, udržitelně ty problémy mohly rozplétat.
Protože moje obava je, že tento návrh povede akorát k tomu, že úředníci a úřednice na úřadu práce budou mít ještě těžší život, že eskalace problémů se obrátí proti nim a skutečnou obětí tohoto návrhu budou úředníci a úřednice na úřadech práce. A to, co se může dít v realitě, jsme si bohužel zažili v minulém týdnu, kdy naše bývalá kolegyně, která pouze dělala svou práci, dodržovala zákony, zaplatila svým vlastním životem. ***
