Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

 

Předcházející část projednávání bodu pořadu schůze

 

(pokračuje Tomio Okamura)

35.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb.,
o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 1230/ - druhé čtení

Projednávání tohoto bodu jsme přerušili v obecné rozpravě v pátek 9. července 2021 na 111. schůzi Poslanecké sněmovny. Připomínám, že jsme návrh v prvém čtení přikázali k projednání výboru pro sociální politiku jako výboru garančnímu. Usnesení výbor nepředložil. Prosím, aby místa u stolku zpravodajů zaujali na navrhovatele ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová a zpravodajka garančního výboru, což je výbor pro sociální politiku, poslankyně Lenka Dražilová.

Nyní tedy budeme pokračovat v přerušené rozpravě. Slovo má pan poslanec Jan Chvojka. Pan poslanec Jan Chvojka není přítomen? (Ze sálu: Není.) Není přítomen, takže přihláška propadá a nyní má slovo paní poslankyně Pavla Golasowská. Připraví se pan poslanec Vít Kaňkovský. Prosím o klid v jednacím sále, aby se paní poslankyně mohla vyjádřit. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Pavla Golasowská: Děkuji za slovo, pane předsedající. Krásné odpoledne, kolegyně, kolegové. Dovolte mi, abych vám představila několik pozměňovacích návrhů k navrhovanému zákonu o důchodovém pojištění. Pozměňovací návrhy, které tady předkládám, KDU-ČSL předkládala už před třemi lety, nicméně MPSV je tenkrát odmítlo s tím, že jsou ty pozměňovací návrhy dílčí a že připraví komplexní návrh zákona. To se bohužel do dnešního dne nestalo a zvlášť zranitelné nebo ohrožené osoby, jako jsou invalidé, ovdovělí, maminky, které vychovaly děti, tak stále čekají na finanční ocenění.

První návrh se týká právě odměny maminkám, které vychovaly děti. Jak říkám, my jsme tohle navrhovali už před třemi lety s tím, že ten návrh byl smeten ze stolu. Pak jsme o něm hovořili vždycky na komisi pro spravedlivé důchody. To, že ten náš návrh ČSSD pak převzala, je jistě chvályhodné, nicméně musím podotknout, že je to opravdu náš návrh a ty ženy pořád na to ocenění čekají. Musím podotknout, že je to nejen finanční ocenění, ale je to ocenění i společenské, kdy vlastně ty ženy mají dneska už asi o 3 000 nižší důchod než muži, a to proto, protože byly doma s dětmi, utekla jim kariéra a už třeba nenastoupily do původní práce, anebo nastoupily do práce s nižším finančním oceněním. Takže tady navrhujeme pětistovku maminkám za vychované dítě. Jsou tady ale podmínky, jestliže žena osobně pečuje nebo pečovala o dítě ve věku do dosažení zletilosti alespoň po dobu 10 let. Pokud se však žena ujala výchovy dítěte po dosažení osmého roku jeho věku, je podmínka výchovy dítěte splněna, jestliže žena osobně pečuje nebo pečovala o dítě ve věku do dosažení zletilosti aspoň po dobu pěti let.

Musím ještě podotknout, že pokud bychom schválili tento pozměňovací návrh, tak tím, že se navýší to finanční ocenění těmto ženám, nebudou muset třeba žádat o dávky státní sociální podpory, jako jsou příspěvky na bydlení nebo na živobytí a podobně, což si myslím, že je pro ně určitě ponižující a že si finanční ocenění za práci a také za výchovu budoucích daňových poplatníků určitě zaslouží. Takže to je můj první pozměňovací návrh.

Druhý pozměňovací návrh se týká zmírnění podmínek pro získání vdovského nebo vdoveckého důchodu v tom smyslu, že se snižuje nutná doba pojištění manžela, od které by byl vdově nebo vdovci jinak přiznán důchod, o jeden rok. Je to kvůli striktnímu vymezení podmínek pro získání nároku na vdovské nebo vdovecké důchody, protože často dochází k tomu, že vdovy nebo vdovci nezískají vdovský nebo vdovecký důchod kvůli několika pouhým chybějícím měsícům, které by jejich manželovi zbývaly do splnění podmínek pro přiznání starobního důchodu. Tím se nezřídka po smrti manžela dostávají do svízelné finanční situace, aniž by měli nárok na pomoc od státu. Tyto situace jsou pak často předmětem rozhodování ministra práce a sociálních věcí o odstranění tvrdosti zákona, nicméně toto řešení se jeví jako nesystémové a nežádoucí z hlediska právní jistoty. Proto tento pozměňovací návrh.

Další, třetí pozměňovací návrh se týká souběhu invalidního a vdovského důchodu a znamená to, že v případě souběhu dvou sociálních událostí, to je invalidity a ztráty manžela/manželky se navrhuje přiznat jak invalidní, tak vdovský nebo vdovecký důchod, a to v plné výši, protože kumulace obou náročných životních situací velmi znesnadňuje, či dokonce znemožňuje, aby se o sebe dotčené osoby dokázaly postarat bez výrazného sociálního přispění státu.

Můj čtvrtý pozměňovací návrh se týká prodloužení doby, po kterou vdova nebo vdovec nemusí prokazovat splnění podmínek pro další přiznání nároku na vdovský nebo vdovecký důchod. Tento pozměňovací návrh tak reaguje na sociální situaci vdov nebo vdovců, kteří jsou, jak už jsem to říkala, opomíjenou nebo také zranitelnou skupinou a kterým stát neposkytuje dostatečnou podporu zejména v situaci, kdy přišli o životního partnera, manžela či manželku. Víme, že ovdovělí kromě starostí s pohřbem a s náklady na něj, které jsou dnes nemalé, řeší také otázky pozůstalosti, jako je dědické řízení, odblokování finančních karet pozůstalého, vyřešení splátek hypotéky či úvěru, hrazení nájmu bytu a další situace, které souvisí s odchodem zemřelého. Dosud měli manželé dva příjmy, nyní musí pozůstalý vyjít s příjmem jedním. Pokud se pozůstalý nestará o nezaopatřené děti nebo nepečuje o osobu blízkou či nedosáhl určitého věku, pobírá důchod pouze jeden rok, což je často velmi krátká doba na to, aby bez velké finanční újmy vyřešil výše zmíněné náročné finanční situace. Často se přitom jedná o ženy, které pracovaly a ještě pracují, vychovaly děti, které jsou už dospělé, a zesnulý také pracoval třeba 25 i více let a přispíval na pojištění.

A můj poslední, pátý pozměňovací návrh se týká zvýšení procentní výměry z 50 na 60 %, a to u starobního nebo invalidního důchodu. Já bych vás chtěla moc požádat potom ve třetím čtení o podporu těchto pozměňovacích návrhů, protože jak říkám, tyto zranitelné skupiny osob v naší společnosti, ať už to jsou maminky, které vychovaly děti, anebo invalidé anebo ovdovělí, určitě čekají na podporu ze strany státu, a jak říkám, MPSV dodneška žádný komplexní návrh nepředstavilo, a víme vzhledem k tomu, že se blíží konec volebního období, tak žádná důchodová reforma nás už nečeká.

Tak vás prosím a žádám, tak jak jsem vás prosila v roce 2018, před třemi lety, abyste podpořili tyto pozměňovací návrhy, které jsme tady na půdě Poslanecké sněmovny načítali a které jste nepodpořili, tak vás prosím ve jménu těch lidí, kteří na to čekají. Děkuji za podporu.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní vystoupí pan poslanec Vít Kaňkovský, který není přítomen, takže přihláška propadá, a teď vystoupí paní poslankyně Alena Gajdůšková, ta také není přítomna. Takže nyní vystoupí pan poslanec Tomáš Martínek a připraví se pan poslanec Marek Výborný.

 

Poslanec Tomáš Martínek: Děkuji. Vážené dámy, vážení pánové, byl bych rád, aby valorizační mechanismus byl férový a abychom do něj nemuseli každý rok zasahovat, například v rámci předvolebního boje. Rád bych, aby doopravdy došlo k tomu, že bude mechanismus sám o sobě spravedlivý, zákonná valorizace bude dostatečná a bude důstojná vůči všem seniorům. Já bych chtěl bohužel říci, že se zde vytváří nesystémová věc, které bychom chtěli nebo měli nějakým způsobem předcházet, stejně jako se to stalo v tomto roce. V prosinci pokud někdo odešel do předčasného důchodu, tak měl po valorizaci na nový rok vyšší důchod než jeho vrstevník, který odešel do důchodu i o několik měsíců později. Já si myslím, že to je křivda, která by se neměla v důchodovém systému dít. Mělo by dojít k nápravě a valorizační mechanismus by tohleto všechno měl respektovat.

I proto předkládám pozměňovací návrh, který se snaží alespoň částečně kompenzovat křivdu těm osobám, které chtějí i nadále přispívat společnosti, chtějí být aktivní, chtějí nadále se částečně zapojit do pracovního procesu, a to zvýšením koeficientu při práci v důchodu nebo přesluhování. Současné nastavení důchodového systému počítá s pevně stanoveným věkem odchodu do důchodu, který postupně směřuje k důchodovému věku 65 let pro ročníky od roku 1971. Stejně jako musí existovat možnost předčasného důchodu, zejména pro pracující ve fyzicky náročném odvětví, musí existovat i možnost pro lidi, kteří chtějí plně či částečně pokračovat v pracovním životě. Domníváme se, že stávající bonifikace těchto lidí je nedostatečná. V některých případech je návratnost odvodů pracujících důchodců i dlouhých 75 let v důchodu. Proto navrhujeme alespoň symbolicky zvýšit procenta výpočtového základu pro pracující důchodce takto: u pracujících, majících nárok na starobní důchod a nepobírajících důchod, z 1,5 % na 1,6 % výpočtového základu, u pracujících pobírajících polovinu starobního důchodu z 1,5 % na 1,6 výpočtového základu, u pracujících pobírajících celou částku starobního důchodu z 0,4 na 0,6 % výpočtového základu.

Cílem návrhu je pozitivně motivovat aktivní občany, kteří chtějí a jsou schopni pracovat i po dosažení důchodového věku. Tito lidé by pak měli být adekvátně bonifikováni. Vyšší motivace zvýší počet dobrovolně pracujících či přesluhujících seniorů, což se může dlouhodobě pozitivně projevit ve výši příjmů státu. To by bylo následně výhodné nejen pro pracující seniory, ale i dlouhodobě pro příjmy státního rozpočtu, pokud by více seniorů pracovalo i v důchodovém věku. Celý tento návrh by nebyl nijak výrazně nákladný, nákladnost celého návrhu je v řádech desítek milionů korun ročně. Myslím si, že to jsou přijatelné náklady k tomu, abychom ukázali, že myslíme i na ty lidi, kteří se rozhodnou přispívat společnosti, a budeme se snažit napravit křivdu, která se děje i tím, že je valorizace nastavena špatně, a při přelomu roku nastává doopravdy křivda pro několik desítek tisíc seniorů, kteří nastoupí až několik měsíců potom.

Dále bych chtěl říci, že předkládám ještě druhý pozměňovací návrh. Jedná se o návrh, kdy chceme prodloužit možnost uplatnění vyloučené doby pro rodiče pečující o dítě do sedmi let věku. Možnost vyloučení období péče o dítě do věku sedmi let bude mít jeden z rodičů. Rodič tak bude mít možnost pracovat na částečný úvazek po delší dobu a pečovat o dítě, aniž by to negativně ovlivnilo výši důchodu při výpočtu procentní výměry. V současnosti se příjmy rodičů pečujících o dítě po jeho čtvrtém roku života započítávají do jejich průměrného celoživotního příjmu, což se pak negativně projeví ve výši důchodu pečujících. Návrh není diskriminační, vyloučenou dobu budou moci uplatnit muži i ženy. Podmínkou však zůstává, že vyloučenou dobu může uplatnit pouze jeden z rodičů. Rozpočtové dopady návrhu budou v prvních letech omezené, protože možnost delší vyloučené doby při péči o dítě se bude týkat pouze nově přiznaných důchodů. V materiálu Komise pro spravedlivé důchody jsou výdaje spojené s tímto opatřením odhadnuty v řádu maximálně stovek milionů korun ročně v prvních letech od zavedení. Postupně je odhadován trend zvyšování těchto výdajů a plné rozpočtové dopady lze dle tohoto materiálu očekávat za zhruba 30 let.

Na této úpravě důchodového systému, která podporuje částečné úvazky i snížení rozdílu ve výši důchodů u osob pečujících o děti a ostatní, panovala většinová shoda na Komisi pro spravedlivé důchody. S ohledem na to, že se nejedná o nákladnou změnu v příštích letech a že je to jasná změna, která podporuje to, že osoby pečující o budoucí daňové poplatníky nebudou při výpočtu jejich vyměřovacího základu penalizovány za to, že například pobíraly nižší mzdu v době, kdy se staraly o děti, tak si myslím, že to je pozměňovací návrh, který si zaslouží vaši pozornost i vaši podporu. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak nyní vystoupí pan poslanec Roman Onderka, protože pan poslanec Marek Výborný mě požádal, zdali by mohl vystoupit až jako poslední. Pan poslanec Roman Onderka zde není, takže nyní vystoupí pan poslanec Roman Sklenák a připraví se pan poslanec Jiří Mašek. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Roman Sklenák: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové. Dovolte, abych vám představil pozměňovací návrh, který do systému vložil ministr vnitra Jan Hamáček. Vzhledem k tomu, že zde dnes není, tak bych ho rád zastoupil.

Návrh reaguje na situaci, kdy průměrný důchod žen je dnes přibližně o 13 % nižší než průměrný důchod mužů, konkrétně v květnu tohoto roku to v absolutní částce činilo 2 207 korun. Tento rozdíl je samozřejmě způsoben především tím, že příjmy žen v ekonomicky aktivním věku byly nižší než mužů, a protože návaznost starobních důchodů na odvody je přímo úměrná, tak i ty důchody jsou nižší. Samozřejmě, důvody tohoto stavu jsou různé, nicméně jeden z těch nejzásadnějších je ten, že převážně ženy jsou ty, které pečují a starají se o své děti a jsou s nimi na rodičovské dovolené, a poté, kdy se vrátí do práce, tak jen těžko a dlouho dohánějí úroveň mezd a platů svých kolegyň, které o děti nepečovaly. A řekl bych nejen z jednání Komise pro spravedlivé důchody, ale i z jiných fór, kde tato problematika je diskutována, se zdá, že je napříč Sněmovnou vůle s tímto stavem něco udělat.

Tím také reaguji, prostřednictvím předsedajícího, na paní poslankyni Golasowskou, která říká, že to byli oni, kteří tento návrh předkládali již před třemi roky. Já bych tady v tomto případě zde asi nesoupeřil, kdo s čím přišel první a kdo druhý a kdo třetí. Skutečně ze všech diskusí je zřejmé, že si politici uvědomují tento stav a je vůle s tím něco dělat. Tady dlouhodobě byly návrhy třeba na daňové asignace dětí vůči rodičům a zakomponování fiktivního vyměřovacího základu například žen, které jsou na rodičovské dovolené, a tak dále. Ten problém, mám-li hovořit za sebe, návrhu KDU-ČSL byl skutečně upřímně v tom, jak to bylo napsáno, protože je také potřeba si uvědomit, kolika lidí se taková úprava týká a v jakém stavu jsou systémy České správy sociálního zabezpečení, které mnohdy neevidují údaje. Když si vezmeme, že musíme připustit, že výchovné se netýká jen žen, byť převážně půjde o ženy, ale jsou samozřejmě i muži, kteří pečovali o své děti, a bylo by diskriminující, pokud by jim to výchovné nebylo přiznáno, ale Česká správa sociálního zabezpečení vůbec neeviduje muže, kteří byli na rodičovské dovolené, nebo například vdovce, kteří pečovali o své děti. Je potřeba na to ty systémy připravit a je potřeba garantovat, že pokud schválíme nějakou legislativní úpravu, bude v praxi proveditelná. A na to jsem právě vždy upozorňoval, aspoň mám-li mluvit za sebe, tak jsem ty návrhy, které zde byly předkládány, nepodporoval.

Takže tedy ten návrh, ke kterému se přihlásím v podrobné rozpravě, navrhuje, aby rodič za každé dítě, o které pečoval převážně - tím se myslí tedy mezi těmi rodiči, jestli otec nebo matka, tak ten, který převážně o to dítě pečoval, to znamená v praxi tedy především ten, který s ním trávil větší část rodičovské dovolené - byl oceněn 500 korunami měsíčně ve starobním důchodu za každé takto vychované dítě.

Tolik tedy ve stručnosti představení tohoto návrhu, jinak samozřejmě tak, jak je vložen do systému, obsahuje i odůvodnění. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Prosím vás, teď se tady trošku... Mám to na tabuli jinak, než to bylo, protože paní poslankyně Gajdůšková a pan poslanec Onderka tady nebyli, takže vy jste zařazeni bohužel teď na konec, protože jste nebyli, když jsem vás vyzval, v pořadí. A teď se nám to totiž tady trošku pomotalo, teď to tady na tom programovacím oddělení uzpůsobují.

Pan poslanec Tomáš Martínek už hovořil, takže tam je to vyřešeno, a teď s přednostním právem se mi přihlásil sice pan poslanec Marek Výborný, ale paní poslankyně Golasowská a poslanec Bláha jdou na faktické poznámky. Takže teď bude pořadí: paní poslankyně Golasowská na faktickou, pan poslanec Bláha na faktickou, potom jde s přednostním právem pan poslanec Marek Výborný a pak jde pan poslanec Jiří Mašek, poslankyně Valachová, Kaňkovský, pak by měly být ty dvě propadlé přihlášky - paní poslankyně Gajdůšková a pan poslanec Onderka - a pak teprve paní Aulická. Já to speciálně říkám, protože nás teď poslouchají na organizačním odboru, tak aby to takhle správně seřadili.

Teď paní poslankyně Golasowská má dvě minuty faktickou, potom dvě minuty pan Jiří Bláha, s přednostním právem Marek Výborný. Tak prosím.

 

Poslankyně Pavla Golasowská: Děkuji za slovo, pane předsedající. Jenom velice stručně, protože nechci zdržovat. Reakce na pana kolegu Sklenáka, prostřednictvím pana předsedajícího. To není o soutěži, kdo je první, druhý, třetí, ani jsem to tady takhle neříkala. Já jsem říkala, že to byl náš návrh, který jste vy bojkotovali, protože jste říkali, že se to nedá přepočítat, že se to nedá vypočítat, aby byla přiznaná ta pětistovka ženám za vychované dítě. Byla k tomu dlouhá debata. My jsme dva roky tohleto předkládali na Komisi pro spravedlivé důchody a přijde mi nefér, když řeknete, že je to nějaká soutěž. To není o soutěži a o tom, kdo co předloží, ale je to o tom, aby to bylo pro ty lidi, pro ty maminky, které na to čekají. Myslím si, že takhle je to třeba přiznat a že to je fér, a to, že vy jste to tady vlastně bojkotovali. Jak jsem říkala, předkládali jsme to v roce 2018, a kdyby se to tenkrát odsouhlasilo, tak by to ty maminky už dávno mohly mít. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní na faktickou poznámku pan poslanec Jiří Bláha a na faktickou poznámku se připraví pan poslanec Roman Sklenák. Tak prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Jiří Bláha: Vážené kolegyně, kolegové, já bych do toho rád vstoupil s jedním názorem, a to, že tady máme konec volebního období, a opravdu já si nemyslím, že je šťastné, abychom pod dojmem toho, že musíme něco stihnout za každou cenu, vnášeli do už tak problematického odvětví nebo zákona nebo věcí, které pomáhají lidem, aby mohli v důchodu nějak žít, další a další změny. Dostáváme se do stavu, že když někoho teď zvýhodníme, další zase jiní budou nespokojení, že jsou znevýhodnění. Třeba to, že někdo se rozhodl, že bude celý život dělat číšníka na černo, a druhý pracoval oficiálně za oficiálně méně peněz, tak ten číšník měl volbu, mohl se rozhodnout, že bude dělat něco jiného, rozhodl se tak, jak se rozhodl. Dneska má opravdu nízký důchod, ať je to žena, nebo muž, a ten druhý má ten důchod vyšší. A my teď neustále doháníme ty, kteří mají nízký důchod, aby ho měli vyšší, a tak dále, a nemá to žádnou koncepci.

Za mě - já jsem to říkal paní ministryni několikrát, několikrát jsem jí psal, několikrát jsem ji poprosil: je třeba udělat razantní důchodovou reformu, která ve spojení s jinými reformami v rámci celé sociální správy musí pomoci k tomu, abychom se jako občané začali chovat úplně jinak, abychom o tom začali přemýšlet, samozřejmě abychom celý ten systém zjednodušili. Já jsem několikrát vyzval paní ministryni, že mám připravenou důchodovou reformu, že je potřeba se o tom začít bavit. Ani si mě nevyslechla, ani si mě nepozvala, a za mě je to špatně. Prostě pokud chceme opravdu něco napravit (Předsedající: Čas!), aby fungovalo, tak je potřeba zásadní změna.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní vystoupí na faktickou poznámku pan poslanec Roman Sklenák a připraví se na faktickou pan poslanec Vít Kaňkovský. Prosím, máte dvě minuty.

 

Poslanec Roman Sklenák: Děkuji. Vaším prostřednictvím, ještě k paní vážené kolegyni Golasowské. Skutečně se tady nechci nějak přít, ale prostě nemůžu zvednout ruku pro něco, o čem jsem přesvědčen, že je špatně napsáno. Když se podívám na ten váš pozměňovací návrh, vážená paní poslankyně, tak obsahuje větu "procentní výměra starobního důchodu žen se zvyšuje o 500 korun" a tak dále. Prostě není možné do právního řádu dát jinou úpravu pro muže a jinou úpravu pro ženy, to není možné, to je protiústavní.

A proto říkám, s myšlenkou ocenit ženy, převážně ženy, za to, že se staraly o děti, je správné, my s tím dlouhodobě souhlasíme stejně jako většina Sněmovny, ale musí to být napsáno tak, aby to bylo správně, stejně tak s tou účinností.

Prostě jak jsem říkal, je potřeba na to připravit ty systémy. Jsou to miliony lidí, nelze spoléhat na to, že to nějak dopadne. A proto není možné, vy navrhujete účinnost k 31. prosinci, to máme ani ne za půl roku, prostě to je krátká doba. Takže já jenom vysvětluji upřímně, věřte mi, upřímně, proč nebylo možné v minulosti ani dnes z mého pohledu zvednout ruku pro váš pozměňovací návrh. a proč ho předkládáme v jiné, podle mě správné podobě. To je vše. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní na faktickou poznámku vystoupí pan poslanec Vít Kaňkovský, připraví se paní poslankyně Jana Pastuchová. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Vít Kaňkovský: Dobré odpoledne, vážený pane místopředsedo, členové vlády, kolegyně, kolegové, ještě v reakci na váženého kolegu, prostřednictvím pana předsedajícího, Romana Sklenáka. Opravdu to není soutěž o tom, kdo, kdy, jak. Ale na druhé straně, kdyby vaše paní ministryně, jsouc si vědoma toho, že český důchodový systém skutečně není v dobré kondici, na tom tři roky, od toho tuším 29. června 2018, kdy jsme v tomto volebním období tady měli první změnu zákona o důchodovém pojištění, kdyby za ty tři roky sem přišla, ať už s návrhem důchodové reformy, anebo alespoň s nějakými změnami, a právě je to to ocenění žen matek, tak bychom určitě v tuto chvíli nevystupovali. Ale my jsme ten pozměňovací návrh pak předkládali ještě v roce 2019 a ještě později a za tu dobu zcela jistě mělo Ministerstvo práce a sociálních věcí možnost ten náš z vašeho pohledu špatně legislativně napsaný návrh, nebo nedostatečně napsaný legislativní návrh, předložit samo. A vy teď, pár měsíců před volbami, to na sociálních sítích plníte příspěvky paní ministryně, jak jste přišli s něčím úplně úžasným a jak jste to vy, kteří se jediní staráte o to, abychom měli spravedlivější důchody. V tomto smyslu si myslím, že to je smutné. To znamená, ta možnost tady byla, myšlenka byla už v roce 2018, vláda měla jasně možnost tuto myšlenku uchopit a nebylo zase tak legislativně složité to dokončit a připravit na to i ty systémy. Rozhodně to nezabralo tři roky. A o tom je ten náš spor.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní vystoupí na faktickou poznámku paní poslankyně Jana Pastuchová, zatím poslední přihláška, takže stále je připraven pan poslanec Jiří Mašek. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslankyně Jana Pastuchová: Děkuji, pane předsedající. Já si myslím, že tady teď nejde o to, kdo to podal, i když chápu, že je před volbami. Já se spíš ptám, kdo nebo co je vychované dítě. Já to tedy nevím. Tady někdo říká, že je matka či otec, což tam chybí, to má pravdu, vaším prostřednictvím, pan poslanec Sklenák, protože Česká správa sociálního zabezpečení nám potvrdila, že vůbec, vůbec neeviduje, a já se ptám, kde je babička, kde je dědeček, který vychovává dítě. A jeden návrh je na pět let vychovávané dítě, druhý návrh je na deset let. A já se ptám, když někdo půjde do výkonu trestu a po pěti nebo deseti letech to dítě půjde do dětského domova, takže matka či vychovávající dá čestné prohlášení a bude brát pětistovku?

Jako další věc, pan poslanec Sklenák, vaším prostřednictvím, říká, že je nutno nastavit systémy na vyplácení. To jsem zvědavá, kdy budou nastaveny, když teď je ICT na MPSV v tristním stavu. Takže já s tím souhlasím, nemůžeme schválit něco, na co nejsme připraveni, ale pojďme se vrátit zpátky, jak to teď vypadá s ICT systémy.

Takže co je to vychované dítě? Stačí nám čestné prohlášení, že matka, babička, děda vychovávali dítě pět let, deset let, a to, že někde skončilo v ústavu anebo úplně v dětském domově, jak to budeme řešit? To mě strašně moc zajímá. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Teď tady mám dvě přednostní práva, takže k panu poslanci Maškovi - posečkejte. Jako první jde předseda KDU-ČSL Marian Jurečka. Jako druhá se přihlásila paní ministryně Maláčová. Pane předsedo, prosím, máte slovo.

 

Poslanec Marian Jurečka: Děkuji. Dobré odpoledne, vážený pane předsedající, paní ministryně, pane ministře, kolegyně, kolegové, já si dovolím tady v obecné rozpravě říci několik vět k návrhům, které jako klub KDU-ČSL máme předloženy. Začnu debatou, která teď tady běží, to je otázka podpory především maminek, některých tatínků, kteří vychovávali děti, vytvořili dnešní produktivní generaci, a bohužel tím, že náš systém zná jednu jedinou zásluhovost, a to je zásluhovost finanční, tak vlastně tím, že nemalou část života věnovali úsilí do výchovy dětí na úkor své kariéry, stoupání v platovém žebříčku, vytváření si vyššího základu pro výpočet důchodu, tak vlastně jsou tito rodiče potrestáni. Tak ten systém funguje, můžete tady říkat, jestli to je ústavní, nebo protiústavní, ale to je jenom názor poslance, to není fakt, o tom rozhoduje Ústavní soud.

Nicméně vycházím také z toho, že za poslední rok je tady jasný závěr Komise pro spravedlivé důchody, který říká: Tento parametr, o kterém tady KDU-ČSL nejenom že mluví, ale předkládá ho v této Sněmovně už asi počtvrté, bereme jako jeden ze závěrů, kterým chceme narovnat historickou křivdu, která tady bohužel v našem systému je a stále není odstraněna. Je potřeba řešit důsledky, pak je potřeba také řešit příčiny u současné generace a jedním řešením příčin je například to, co také navrhujeme, aby byl možný společný vyměřovací základ manželů/partnerů pro budoucí důchod.

Ale já se vracím k tomu, když jsme tady teď kritizováni, že to není dokonale napsáno, tak říkal pan kolega Vít Kaňkovský, jakým způsobem chce Komise pro spravedlivé důchody i paní ministryně Jana Maláčová, která o té pětistovce maminkám začala v posledních měsících hovořit, jak to tedy chce naplnit? Já si myslím, že prostě jediná cesta je říci: Pojďme to tedy schválit, protože, ano, v devadesáti x procentech se bavíme především o těch ženách, a jestli to je, či není protiústavní, tak ať to posoudí Ústavní soud, od toho tady není Poslanecká sněmovna ani Senát.

Takže tolik ten jeden z klíčových návrhů plus třeba pro nás velmi důležité návrhy na úpravy vdovských a vdoveckých důchodů. Nevím, kdo z poslankyň a poslanců zná detailně pravidla pro nárok na vdovský důchod, kdy ten člověk ho může získávat, jak dlouho ho může mít v určitých fázích života, věku a tak dále. Musím říct, že systém dneska je nastaven opravdu velmi, velmi nesociálně, nevstřícně, neférově vůči lidem, kteří se do té těžké životní situace dostanou. Navíc jsme dneska v době postcovidové, kdy je tady obrovské množství rodin, které najednou ztratily někoho z rodičů, takže já bych byl velmi rád, abyste se na ty návrhy, které se týkají úprav parametrů - vdovský, vdovecký důchod - také podívali. Je to velmi důležitá skupina lidí, která je také v sociálním systému velmi, ale velmi ohrožená.

Takže k tomu, co už tady také moji kolegové, kolegyně Pavla Golasowská, Vít Kaňkovský. odůvodňovali. Já jsem tady primárně přišel, abych odůvodnil v obecné rozpravě dva návrhy, které jsem předložil. Jeden byl tady minulý týden hodně mediálně, společensky diskutován, který se týká určitého zase narovnání nespravedlnosti, která tady v minulosti vznikla, a to je snížení důchodů u lidí, které můžeme označit za prominenty, podporovatele, aktivní podporovatele komunistického totalitního režimu v České republice v minulém století. Nevím, kdo jste ho četli, já ho stručně odůvodním. Jde o to, že by se u kategorií, které ten zákon vyjmenovává, to znamená, od členů vlád přes tehdejší poslance až například po aktivní členy Státní bezpečnosti, u těchto lidí doba, kdy působili v těchto pozicích, vyjmula, nepočítal by se z ní vyměřovací základ pro výpočet jejich důchodů. Seznam těch osob by ještě byl také potvrzován Ústavem pro studium totalitních režimů, takže by tam byla určitá kontrola, jestli ti lidé tam jsou oprávněně, nebo nejsou. Ten návrh počítá s tím, že by se ti lidé proti tomu mohli odvolat, případně by to posuzovaly správní soudy, takže by tam byla nastavena poměrně rychlá reakce na to, aby ten člověk opravdu měl možnost říci a prokázat: Já jsem tady na tom rejstříku neoprávněně.

Důvod, který mě k tomu vede, je ten, že opravdu tito lidé tehdy pobírali velmi často nadstandardní, nadprůměrné platy, byli to lidé, kteří perzekvovali statisíce nevinných lidí v České republice, často lidi, kteří byli velmi staří, rozbíjeli třeba rodiny, nebrali žádné ohledy lidské, sociální, můžeme se bavit o perzekucích, které probíhaly v padesátých letech nebo v době normalizace. A já si myslím, že je neférové, když tady tito prominenti dneska mají klidně důchody, které jsou přes 35 000, 40 000 korun, a lidi, kteří nemohli studovat, nemohli pracovat v profesi, ve které chtěli, nemohli budovat své kariéry, nemohli tedy si tím pádem zvyšovat případně i svůj základ pro výpočet budoucího důchodu, tak tito lidé dneska často berou podprůměrné důchody. To si myslím, že je věc, která je o nějaké elementární spravedlnosti. Vnímám kritiku, že někdo říká, že to je pozdě, ale pořád si myslím, že lepší pozdě než vůbec. Takže byl bych rád, abyste se nad tím zamysleli, abychom takovouto úpravu tady podpořili a přijali ji v České republice.

Dostávám také otázky na případnou protiprávnost, protiústavnost. Prošel jsem si i případy států, které takovouto úpravu udělaly. Je to Německo, Polsko, Maďarsko, dvě pobaltské republiky, Chorvatsko, naposledy Slovensko. I tam to posuzovaly soudy včetně ústavních. I z těchto zemí přišly žaloby k Evropskému soudu pro lidská práva a všechny tyto úpravy vyhověly. Evropský soud pro lidská práva řekl: Je to nástroj, který členská země může použít pro vyrovnání se s minulostí v těchto případech, takže bych se vůbec toho nebál. Upřímně říkám, inspiroval jsem se slovenskou cestou, protože máme velmi podobné legislativní prostředí, máme tady i velmi podobnou instituci, jako je Ústav pro studium totalitních režimů, takže lze ty prvky tady aplikovat a využít. Bavíme se podle odhadu o počtu lidí někde mezi 12 000, 15 000 lidmi v České republice, kterých by se takováto případná úprava týkala. Prosím pěkně, abyste zkusili zvážit podporu tohoto návrhu.

A zároveň jsem také dostal podněty v posledních dnech na základě debaty, která se tímto návrhem spustila, že jsou zde lidé, které můžeme počítat na desítky, kteří tím, že byli politickými vězni, nemohli pracovat, nesplnili třeba zákonnou povinnost odpracovat si 35 let, aby jim byl vyměřen důchod. Máme tady lidi, kteří byli prokazatelně perzekvováni tehdejším režimem, a dneska nemají nárok na důchod vůbec. Takže jsem si dovolil podat ještě jeden pozměňovací návrh, který říká, že "za náhradní dobu pojištění se považuje též doba věznění mezi 25. únorem 1948 a 1. lednem 1990, pokud bylo rozhodnutí o věznění zcela nebo částečně zrušeno podle zákona č. 119/1990 Sb., o soudní rehabilitaci, ve znění pozdějších předpisů, nebo podle zákona č. 198/1993 Sb., o protiprávnosti komunistického režimu a o odporu proti němu". Takže se snažím i reagovat na podněty z praxe, které říkají, je tady skupina osob, která je opravdu velmi drsným způsobem dvakrát, opakovaně potrestána, nejenom tím, že byli x let nebo měsíců nebo let neoprávněně vězněni, ale ještě nemají ani nárok na důchod.

Abychom vyřešili i tuto křivdu, tak bych vás chtěl poprosit, abyste zvážili podporu těchto návrhů. V podrobné rozpravě se k tomu přihlásím. Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní tady mám faktické poznámky a dvě přednostní práva, ta musejí počkat po faktických. Nejprve na faktické poznámky pan poslanec Jiří Bláha, Hana Aulická, Josef Hájek, Jaroslav Holík a poté s přednostními právy paní ministryně Maláčová a Jakub Michálek. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Jiří Bláha: Vážené kolegyně, vážení kolegové, to je přesně o tom, o čem jsem mluvil. Čím více budeme přemýšlet o tom, komu dát větší příspěvek, tím více skupin bude vznikat, které se budou hlásit. Tady zazněla krásná slova o tom, že někdo se rozhodl pro kariéru a v ten okamžik pro pracovní postup, větší peníze v rámci odměňování, a tím i větší důchod. Ale tito lidé platili i větší daně a nikdy si nesáhli na jakékoli podpůrné prostředky v rámci rodiny. Ale co je nejdůležitější, oni dneska žijí bez rodin. Nemají děti, které by se o ně postaraly a které by jim pomohly třeba v těžké životní situaci. Byla to jejich volba. Mají dneska větší důchody, ale nemají se na koho obrátit. Kdežto ti, kteří vychovávali děti a vychovávali je správně, tak dneska přece ta rodina logicky se postará o svoje rodiče. Pokud ne, tak byla špatná volba nebo špatná výchova.

Ale my musíme zvážit tu roveň. Nemá se líp ten, co má tu rodinu, která se o něj postará, než člověk, který má sice větší důchod, ale nemá vůbec nikoho? To téma je obrovsky složité. A pokud jsme tady mluvili o diskriminovaných rodinách, to bychom mohli jít i do základních škol, kde bylo běžné, že na vesnicích děti kulaků neměly šanci se prosadit. Nejenom to, že tady mluvíme, že nebyla příležitost dostat se na školy, oni nedostali prostor ani v kolektivu, protože byli často odsuzováni. A nebylo to ani v době těsně po říjnové revoluci, ale bylo to ještě v dobách šedesátých, sedmdesátých, kdy na malých městech byly tyto rodiny diskriminovány oproti těm (Předsedající: Čas.), kteří se snažili politicky pracovat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní vystoupí na faktickou poznámku paní poslankyně Hana Aulická a připraví se pan poslanec Josef Hájek. Prosím, paní poslankyně, vaše dvě minuty. Prosím.

 

Poslankyně Hana Aulická Jírovcová: Děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já tedy nevím, na co dřív reagovat. Mně to tady trošku přijde jako demagogie, ať už od mého kolegy předřečníka, nebo i pana kolegy Jurečky, tam je asi obrovská, vaším prostřednictvím. Každopádně si myslím, že mám ještě vystoupení, jsem psaná, uvidíme, jestli se na to dostanu, ale chtěla bych se vrátit k meritu tohoto zákona.

Nezlobte se, jenom bych chtěla opravdu na pana kolegu Jurečku, možná mi to vysvětlí, ten jeho návrh, ten jeho pozměňovací návrh konkrétní, který hovořil o prominentech. To znamená, tak jak my jsme ho četli, jak si myslíme, že opravdu cílí, se týká vlastně nových nebo nového nároku na důchody, ale hlavně týká se to soudců, státních zástupců, ale třeba i učitelů, kteří učili před rokem 1989 a kteří řešili tu situaci nebo víceméně učili v souladu s metodikou tehdejšího státu. To znamená, že ono úplně jste neříká pravda. A tak jak se říká do médií, jak je to cílené, tak to má asi trošku jiný podtext - úplně nevím, a na druhou stranu je to neústavní. A vy tady hrajete opravdu jenom předvolební kampaň, nezlobte se na mě.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní vystoupí pan poslanec Josef Hájek a na faktickou poznámku dál bude pokračovat pan poslanec Jaroslav Holík. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Josef Hájek: Pane předsedající, kolegyně, kolegové, důchod je vždycky takové zajímavé téma, protože tomu rozumí skoro každý, každý se k tomu vyjadřuje. Z mého pohledu jsou samozřejmě důchody mnohdy nespravedlivé. Já jsem, asi většina z vás ví, že jsem pracoval v hornictví a mám řadu dneska kolegů, už nebožtíků, kteří umřeli měsíc před důchodem, týden před důchodem, rok před důchodem. A co dostal? No nic. Čtyřicet let platil do systému, zaprášené plíce - umřel. Řekli, synku, bohužel, je to solidární systém, tenhle člověk nedostane nic. Paní ministryně, vy to víte, nedostane nic. A my tady teď diskutujeme o tom, jestli přidat 500 korun za dítě - ano, má to nějakou určitou logiku, ale není to systémové.

Já jsem se ptal tady paní kolegyně Aulické, zdali nepřizpůsobivá občanka, která má deset dětí, stará se o ně pět let a pak je dá do domova, jestli bude mít nárok na tento příspěvek. Dle jejího vyjádření, pokud tedy pracovala, pokud pracovala, tak... možná mi to vysvětlí. To znamená, chtěl bych tady skutečně mít informaci, zdali ty rodiny, které se celý život o ty děti stoprocentně nestaraly, zdali by ten nárok měly. Budu děkovat za dopřesnění.

Každopádně z mého pohledu se mi líbí to, aby skutečně ty děti ne že věnovaly, ale prostě vrátily rodičům péči, kterou jim dali, a to formou, která se tady už kdysi diskutovala, a bohužel z mého pohledu je špatně, že se nerealizovala, a to je ta možnost, aby pracující člověk si ze svého daňového základu mohl odečíst jedno procento, z kterého by dával peníze svým rodičům. To znamená, jestli jsem si vychoval pracovité děti, které vydělávají, tak ať, když vydělává 100 000, ať z těch daní (upozornění na čas), které má možná 20 000, 30 000, dá to jedno procento rodičům. To se mi jeví daleko systémovější. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Čas, pane poslanče, prosím. Nyní tedy vystoupí na faktickou poznámku pan poslanec Jaroslav Holík a připraví se pan poslanec Marian Jurečka. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Jaroslav Holík: Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, vážené kolegyně a kolegové, jsem pamětník. Pamatuji, kdy jsme v osmdesátém devátém, nebo ne my, ale řada lidí na Václavském náměstí, zvonila klíči a křičela: "Nejsme jako oni! Nejsme jako oni!" Co je dnes? Uplynulo 30 let, my vymetáme ze skříní pavučiny a vymetáme třídní nepřátele.

A teď se zeptám kolegy Jurečky, který tady vzpomíná, všichni, kteří byli spojeni s minulým režimem, musejí být potrestáni snížením důchodů. Pane kolego, prostřednictvím pana předsedajícího, budou to i lidé, kteří jsou typu bratra Josefa Plojhara?

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní vystoupí pan poslanec Marian Jurečka na faktickou poznámku a potom s přednostním právem je připravena paní ministryně Maláčová. Tak prosím.

 

Poslanec Marian Jurečka: Děkuji. Já si dovolím ve faktické poznámce reagovat na kolegyni Aulickou i teď na pana kolegu předřečníka, aby nešířili nepravdy, protože ten pozměňovací návrh, který jsem podal, dává jasný výčet skupiny osob, které se to případně týká. Není to potrestání, je to narovnání nespravedlivé situace, kdy tito lidé z pozic prominentů měli výrazně vyšší vyměřovací základ. A když se podíváte na ten můj tisk, na ten pozměňovací návrh, je to § 19a Služba. Týká se to členů vlády, poslanců, týká se to zaměstnanců nebo členů Ústředního výboru Komunistické strany Československa, dále se to týká zaměstnanců Ministerstva vnitra, (Ministerstva) národní bezpečnosti, (Ministerstva) národní obrany nebo zaměstnanců Sboru národní bezpečnosti odpovědných - ne všech, ale těch, kteří byli odpovědní za řízení útvarů Sborů národní bezpečnosti, složky Státní bezpečnosti, Zpravodajské správy Generálního štábu Československé lidové armády nebo Pohraniční stráže. Těch, kteří je řídili, kteří byli zodpovědní.

Prosím vás, čtěte, co tam je napsáno, máte to rozepsáno v důvodové zprávě. Není tam nic o žádných učitelích, o hasičích a podobně. A ještě je tam jasně řečeno, že tito lidé, pokud by s tím nesouhlasili, můžou u ÚSTRu doložit, pokud dělali činnost, která třeba byla ve prospěch disidentů, odpůrců režimu, a budou vyjmuti z rejstříku těch osob, který ÚSTR bude tvořit. Takže prosím vás, nevytvářejte tady dojem - já chápu, že třeba v řadách příznivců a voličů komunistické strany ten návrh logicky vzbuzuje odpor, tomu rozumím - ale neříkejte argumentační věci, které opravdu nejsou pravda. Takže týkalo by se to na vaši otázku i členů, kteří byli poslanci, ať už to bylo Federální shromáždění, nebo Česká národní rada a podobně. Týkalo by se to i jich.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní vystoupí na faktickou poznámku pan poslanec Stanislav Grospič a připraví se stále na faktickou pan poslanec Jiří Bláha. Tak prosím, máte slovo.

 

Poslanec Stanislav Grospič: Děkuji, pane místopředsedo. Já bych vaším prostřednictvím chtěl zareagovat na svého předřečníka. Myslím si, že tady míchá hrušky s jablky a zanáší do české společnosti hluboký svár. Uplynulo třicet let a byli jsme všichni svědky toho, jak se nový režim po roce 1989 v devadesátých letech vypořádal celou řadou zákonů s dobou minulou, některé z nich jsou platné i dodnes a stále se uplatňují, přestože bylo garantováno, že nic takového nebude. Jenom pro jeho informovanost by si mohl uvědomit, že tehdy nebyli poslanci a zákonodárci uvolněni pro výkon své funkce, vykonávali normální občanská zaměstnání v dílnách a jinde a byli placeni pouze symbolickou odměnou za zasedání parlamentu, které se konalo zpravidla dvakrát do roka. Členové ústředního výboru nebyli odměňováni vůbec, byli to lidé, kteří pracovali normálně ve svých občanských zaměstnáních a pouze se scházeli na zasedání ústředního výboru a nepožívali za to žádné odměny. Toto, co se tady zavádí, tak má hluboký nádech, a teď mi to promiňte, neofašismu. A já si myslím, že v moderní společnosti, v dnešní společnosti, nemá tento návrh své opodstatnění, a nepřál bych si, abychom šli cestou polofašistických režimů, které tady byly zmiňovány v některých zemích v Evropě.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní vystoupí pan poslanec Jiří Bláha, dále se připraví pan poslanec Marian Jurečka, pan poslanec Marek Výborný a ještě Jakub Michálek na faktickou poznámku. Prosím, vaše dvě minuty, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Bláha: Vážené kolegyně, kolegové, proboha, pojďme zanechat již minulosti a pojďme se dívat do budoucnosti! Pojďme se bavit o návrzích, které tady třeba přednesl kolega, jak vyřešit, abychom opravdu měli důstojné důchody, abychom nezneužívali celý sociální systém a celý důchodový systém a abychom na tom ještě ušetřili. To všechno máme ve svých rukou a jde to udělat jednoduchou cestou a motivací dnešních budoucích důchodců. To, že se budeme neustále ohlížet, kdo kdy co, a budeme lidi zpětně trestat za něco, co proběhlo před třiceti, ale mohli bychom jít o stovky let zpátky a říct: Sebereme majetky duchovním - no to přece nechceme! Chceme jít dopředu, dívat se dopředu, najít nové myšlenky, nové postupy a samozřejmě připravit skvělou důchodovou reformu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní vystoupí pan poslanec Marian Jurečka a připraví se pan poslanec Marek Výborný. Stále jsme na faktických poznámkách.

 

Poslanec Marian Jurečka: Mě trošku překvapuje, z těch vystoupení mně přijde, že někteří poslanci úplně neznají, jak se konstruují důchody a jejich výpočet. No tak jestliže to měl ten dotyčný jako činnost, která nebyla jeho hlavním povoláním, dělal něco jiného někde jinde, tak se to na tu činnost, kterou dělal někde jinde, logicky nevztahuje. To je snad jasné. Takže prosím vás pěkně, zase nešroubujte to tak, že říkáme: My budeme snižovat důchod někomu, kdo dělal nějaké své občanské povolání a byl někde soustružníkem. Z jeho práce se mu ten důchod nebude odčítat. Ale byli někteří, kteří měli tu činnost, například ministři, kteří to měli jako hlavní výkon. Ano, tak tam se mu to bude snižovat, to je logické. Takže zase neposunujte to do nějaké jiné roviny...

A mně tedy, přiznám se, vytáčí, řeknu to v klidu, když tady někteří představitelé komunistické strany říkají, že to je prostě něco, co dopadne na skupinu seniorů, kteří vlastně jsou takoví chudáci, byli by tím postiženi. Tak já jenom připomenu, že bohužel tito lidé si před těmi 30, 40, 50 lety nebrali žádné servítky s lidmi, kteří byli těžce nemocní, kteří byli staří, byly to těhotné ženy, byly to děti. Vůbec žádné slitování tam nebylo. Umlácení lidé, umírali na tvrdé výslechy. Tak jenom připomínám a znovu se vracím k tomu: to není trestání, to je narovnání nespravedlnosti, která tady vznikla díky tomu, že ti lidé měli požitky ze svých činností, která byla represí tehdejšího obyvatelstva. To je celé. A udělalo to osm států, které jsem tady jmenoval. Ty státy určitě taky neudělaly něco, co by bylo neoprávněné, neférové, a bylo to přezkoumáno soudy.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní na faktickou poznámku vystoupí pan poslanec Marek Výborný a připraví se Jakub Michálek. Tak prosím, máte slovo.

 

Poslanec Marek Výborný: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Já bych vaším prostřednictvím chtěl k panu kolegovi Grospičovi velmi klidně říci, že bych byl velmi rád, aby zanechal toho nomenklaturního bolševického slovníku, který tady používá, který je jak vystřižený z padesátých let, když tady hovoří o nějakých fašistech nebo klerofašistech. Opravdu, prosím pěkně, toto sem nepatří.

Když hovoříte o tom, že sem vnášíme nějaký svár, tak vás chci upozornit, pane kolego, že ten svár sem vnášíte vy, respektive vnesli vy, respektive vaši předchůdci, komunistický režim. A ten návrh sleduje nikoli vytváření nějakého sváru, ale narovnání historických křivd. Řekněte mně, do jaké míry je spravedlivé to, že právě prominenti komunistického režimu mají dnes násobně vyšší důchody než ti, kteří byli perzekvováni právě tímto komunistickým režimem? To je nějaká historická spravedlnost? Naopak, to je historická křivda a svár, který jste vnesli vy, respektive vaši komunističtí předchůdci, do této společnosti a který my chceme jenom narovnat. Ne trestat, ale narovnat to, co už dávno mělo být narovnáno. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní vystoupí Jakub Michálek a připraví se pan poslanec Stanislav Grospič, stále jsme na faktické poznámky. Tak prosím, máte dvě minuty.

 

Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Není to tak dlouho, asi pár hodin, co jsme tady schvalovali situaci solárních elektráren, kde jsme schválili zvýšení zdanění pro některé ty elektrárny. Tímhle způsobem jsme narovnali nežádoucí situaci, která tady byla. Ano, někoho to bude bolet, ale dospěli jsme k závěru, že to tak je spravedlivé.

A stejně tak nerozumím tomu, proč se teď tady má zpochybňovat, že představitelé komunistického režimu, který podle našich zákonů je zločinný a nelegitimní, kteří brali vysoké platy v důsledku toho, že měli ty funkce a škodili ostatním lidem, způsobili tady obrovskou křivdu, tak že teď má dojít k nějaké nápravě. Já si myslím, že to je naprosto logické, že v dnešním průběžném systému dnešní generace nebudou platit supervysoké důchody bývalých komunistických představitelů.

A poprosím vás, abyste tady nešpinili odkaz politických vězňů nebo obětí komunistického režimu tím, že se budete snažit to nálepkovat jako nějaký neofašismus, a přepisovat tak historii České republiky a Československa.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní vystoupí pan poslanec Stanislav Grospič, zatím poslední faktická přihláška, takže se potom připraví s přednostním právem paní ministryně Jana Maláčová. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Stanislav Grospič: Děkuji, pane místopředsedo, a vaším prostřednictvím k oběma svým předřečníkům. Já jsem nikoho nenálepkoval, nikoho jsem neosočoval, jenom jsem se snažil vysvětlit, kdo jaké bral důchody a kdo kde pracoval. Skutečnost byla taková, že zaměstnanci Komunistické strany Československa měli platy výrazně podprůměrné, než byl průměr v národním hospodářství. To lze statisticky dohledat. Ten, kdo sem zanáší svár, to jste vy. Ten, kdo rozděluje společnost, to jste vy. Kdo ji nálepkuje, to jste také vy.

A potom se musím zeptat: kde byla Československá strana lidová? Ona přece poměrně byla zastoupena ze všech funkcích včetně funkcí ministerských.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní s přednostním právem paní ministryně Jana Maláčová a s přednostním právem se připraví následně pan předseda klubu Pirátů Jakub Michálek a potom ještě pan ministr kultury Lubomír Zaorálek. Prosím, paní ministryně, máte slovo.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová Děkuji, pane předsedající. Já bych chtěla reagovat na některé předřečníky. Vím, že už se debata posunula někam jinam, ale dovolte mi, abych k tomu uvedla pár poznámek.

Co se týká návrhu KDU-ČSL na to, aby byly odebrány důchody představitelům minulého režimu, tak já si myslím, že skutečně 32 let po sametové revoluci asi podle KDU-ČSL, která je podle mě tradiční stranou, která by měla mít odpovědnost, myslet dlouhodobě, tak já nevím. Já to vnímám, že máme v této zemi mnohem závažnější problémy, obrovské problémy, které nás čekají, a toto jsou věci, které... já tomu prostě nerozumím, proč se 32 let po revoluci řeší tyto záležitosti.

Když si jenom tak říkám, co mě osobně děsí, tak kromě toho, že tady máme obrovský deficit rozpočtu, stárnutí populace, které nás bude příští roky a desetiletí extrémně trápit, máme narůstající sociální nerovnosti. Máme tady pokračující digitalizaci a automatizaci trhu práce, která náš trh práce kompletně revolucionuje, a pravděpodobně spousta lidí o práci přijde v příštích letech a desetiletích. Klimatické změny, stále neustoupila pandemie. To jsou všechno věci, které nediskutujeme v Poslanecké sněmovně, ale diskutujeme tyhle návrhy, které měly být nebo neměly být, to ať rozhodnou zákonodárci, před 32 lety.

Co se týká té diskuse, kdo to navrhl první nebo kdo byl první, aby se ženám kompenzovaly nižší důchody, je pravda, že KDU-ČSL to navrhla před třemi lety. Ano, to je pravda, nicméně já vás mohu osobně ujistit, že když už jsme tady u toho vypočítávání, že jsem kvůli této problematice v roce 2012 založila občanský spolek, a logicky, když jsem se stala ministryní, jsem to začala řešit. Proto jsem založila jako ministryně práce a sociálních věcí Komisi pro spravedlivé důchody a proto jsme předložili úpravu, která je vydiskutována napříč politickým spektrem a je také dobře napsána. Nesouhlasím s tím, že by v tom zákoně tak, jak to napsala KDU-ČSL, měla být speciální úprava pro ženy, protože mně osobně píšou i tatínci samoživitelé, že jsou strašně rádi, že nediskriminujeme muže, protože jsou četné případy v této zemi, kdy o děti pečovali převážně otcové, protože maminka se rozhodla odejít od rodiny. A to by bylo strašně nespravedlivé, kdyby oni tu pětistovku nedostali, to by bylo opravdu velmi diskriminující. Takže prosím, pokud to neumíte konformně s Ústavou napsat, tak se kvůli tomu nerozčilujte.

Ale nespravedlivé důchody nebo nižší mzdy kvůli tomu, že se u nás stále ještě primárně ženy koncentrují na péči a finančně na tom tratí, tak to je obrovský problém, a místo toho, abychom se tady hádali, kdo s tím první přišel, tak pojďme společně vymyslet, jak přesvědčíme ostatní politické strany, aby to podpořily, protože rozdíl 3 000 mezi průměrným důchodem ženy a průměrným důchodem muže je opravdu obrovská výzva a já dlouhodobě říkám, že chudoba ve stáří má v Česku bohužel ženskou tvář. A pokud s tím něco neuděláme, tak se v naší zemi bude pro statisíce lidí, zejména starších lidí, žít ještě mnohem hůře.

Takže proto to navrhujeme a pojďme se jednou přestat hádat o malichernosti a pojďme spíš hledat cestu, jak to společně prosadíme. A to je koneckonců, o tom jsou i dva pozměňovací návrhy sociální demokracie. Pojďme konečně narovnat nespravedlnost s náročnými profesemi. Chceme, aby lidé, kteří celý život pracovali a mají kvůli tomu zničené zdraví, aby mohli odcházet do důchodu dříve bez toho, aby jim byl krácen důchod. Ten princip je jednoduchý: za každých 10 odpracovaných let o rok dříve.

A ta druhá věc je - pojďme řešit nižší důchody těch, kteří kvůli péči jsou na tom finančně traceni. Pětistovka je podle mě minimum. Pojďme se za tím účelem spojit a společně to prosadit. My to budeme dělat jako sociální demokraté, my vás v příštím týdnu a přespříští týden budeme kontaktovat a budeme vás přesvědčovat, abychom skutečně společně konečně tuto nespravedlnost narovnali, protože je to strašně nefér, že ženy mají o 3 000 v průměru nižší důchody.

A tam bych navázala ještě na pana poslance Kaňkovského. Pan poslanec Kaňkovský říká, jak to, že je to až po třech letech. Pane poslanče, vy jste asi žil v jiné zemi než já. Já jsem jako ministryně práce a sociálních věcí poslední rok a půl řešila zejména následky pandemie. Já zde mám ve Sněmovně stále neprojednaných 12 zákonů, 12 klíčových zákonů od lékařské posudkové služby přes novely... teď budeme projednávat novelu zákona o sociálních službách. To není tak, že bychom tři roky nedělali nic a teď bychom si vzpomněli. Vždyť se tady, pro boha živého, řešila rok a půl pandemie. A pevně doufám, že už je u konce. Bohužel nic tomu nenasvědčuje.

Prosadili jsme tady společnými silami strašně moc zákonů. Jenom za resort práce a sociálních věcí to byly tři desítky zákonů. Tři desítky! A více než tucet jich tu máme ještě neschválených. A pevně doufám, že třeba v pátek se nám podaří společnými silami udělat novelu zákona o dětských skupinách, novelu zákona o sociálně-právní ochraně dětí. Vždyť je toho strašně moc v resortu práce a sociálních věcí. A tady ty výkřiky, že co jste ty tři roky dělali - vždyť je to u každého zákona. Tato Sněmovna má 500 neprojednaných zákonů, 500 neprojednaných! Takže pojďme se spíše spojit a hledat cestu, jak ty věci zvládat schvalovat tak, aby se problémy, které jsem vyjmenovávala na začátku, aby se je dařilo řešit a aby Česká republika byla připravena.

Co se týká paní předsedkyně Pastuchové ohledně údajného kolapsu IT systémů. Paní předsedkyně, to se, ten údajný kolaps, týká nepojistných dávek na Úřadu práce. A nic nekolabuje, je tam vendor lock-in a Ministerstvu práce a sociálních věcí při současném stavu zákona o veřejných zakázkách se nedaří vysoutěžit dodavatele, ale nic nekolabuje, všechny systémy fungují, jsou funkční, výplata dávek funguje, akorát nový dodavatel je - koneckonců kvůli soudnímu zákazu s těmi systémy v tuto chvíli něco dělat - v nedohlednu.

A co se týká IT systémů České správy sociálního zabezpečení, ty perfektně fungují. Elektronická neschopenka je toho důkazem, výplata rouškovného minulý rok v řádu několika týdnů je to důkazem. No a my jsme minulý týden spustili po 30 letech důchodovou kalkulačku - po 30 letech důchodovou kalkulačku - mnozí z vás mi už říkali, jak perfektně funguje. Já jsem ji ještě oficiálně nepředstavila, protože jsme ji chtěli měsíc testovat, nicméně už se o ní mediálně reportuje. Ta důchodová kalkulačka je něco, co je naprosto převratného. Konečně - a každý z vás, kdo to zkusil - konečně tady máme takový nástroj. To je věc, o které se vlastně jenom dlouho mluvilo, a my to na Ministerstvu práce a sociálních věcí po elektronické neschopence, rouškovném dokážeme konečně uvést v život. To znamená, žádné IT systémy nekolabují, jsou perfektně funkční, a co se týká nepojistných dávek, tak tam je to dle mého názoru problém zákona o veřejných zakázkách, ale vše je tak, jak má být.

A potom ještě k otázce, co je vychované dítě, ta diskuse, co je vychované dítě. Myslím, že to byl... už nevím který pan kolega poslanec, jestli někdo, kdo měl 10 dětí a nepracoval, bude mít nárok na výchovné. No panebože, nebude mít nárok na výchovné! Protože připomínám ještě jednou, že dneska, abyste dostali v České republice důchod, tak musíte mít odpracováno 35 let. Tak ježíšmarjá, jak tady někdo může klást otázku, že nepřizpůsobiví budou ti, kteří mají 10 dětí, a dostanou desetkrát 500? Ne, 35 let je dneska vstupenka do důchodového systému. Prosím, mějte to na paměti, takto je to napsáno. 35 let musíte mít odpracováno. A z této optiky bych to všechno hodnotila, protože vychovávat děti, zvládat rodinu a ještě mít tolik odpracováno je prostě obrovská zásluha. A to, že v dnešní době mají ženy o 3 000 v průměru nižší důchod, je obrovská nespravedlnost. A já vás prosím, abychom se spojili a konečně tu nespravedlnost po těch letech debat společně napravili. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: To byla paní ministryně. Teď tedy zrekapituluji přihlášky. Na faktické přihlášky zde mám: Marek Výborný, Jiří Bláha, Vít Kaňkovský, Jana Pastuchová. Následně s přednostním právem v obecné rozpravě Jakub Michálek, Lubomír Zaorálek, Radim Fiala. Takže pan poslanec Marek Výborný, prosím, dvě minuty.

 

Poslanec Marek Výborný: Děkuju, pane místopředsedo. Já už se nechci vracet k panu kolegovi Grospičovi, ale on si určitě ten návrh dobře přečetl a ví, že se to týká obecně všech prominentů komunistického režimu, ne jenom členů KSČ. To je jedna věc.

Ale k paní ministryni, pokud mě bude paní ministryně poslouchat. (Ministryně hovoří se zpravodajem.) Paní ministryně mě neposlouchá. (Ze sálu: To nevadí.) Pokud jí chci něco říct, tak si myslím, že tady asi budu mluvit do zdi. (Ministryně už poslouchá.) Děkuji.

Paní ministryně, já jsem vám chtěl poděkovat, že jste se konečně inspirovala návrhem KDU-ČSL ohledně těch maminek, a prosím pěkně, zkuste říkat věci tak, jak jsou. Ten návrh jsme někdy v červnu 2019 připravili už i s rozšířením samozřejmě na muže, tatínky, ne jenom na maminky, takže prosím neříkejte tady věci, které jsou zjevnou nepravdou. Já vám vcelku rozumím, že to tady teď potřebujete v rámci nějakého svého PR obrazu takto tlumočit, ale je to tak, že ten návrh tady byl opakovaně předkládán, a vaše argumentace, že byl špatně připraven a podobně, prosím pěkně, sama víte, že to neobstojí. Pokud na něm něco mělo být špatně, tak se to mohlo klidně v legislativním procesu ve druhém čtení opravit, mohlo to být dávno schváleno.

Ale já jsem rád, že jste se tedy - a já říkám, že jsem nikdy nepoužil slovo ukradla, říkám inspirovala - to je pozitivní věc. Jsme za to vděční a věřím, že společně se nám podaří to, co my tady čtyři roky velmi aktivně a nahlas říkáme - že je nespravedlivé, aby maminky byly trestány za to, že vychovaly děti, které potom platí celý ten systém - konečně po čtyřech letech i tuto nespravedlnost vůči maminkám, respektive vůči tatínkům, kteří vychovávali děti, narovnat. Děkuju za spolupráci, myslím, že to je opravdu pozitivní.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní faktické poznámky, takže pan poslanec Jiří Bláha, Vít Kaňkovský, Jana Pastuchová a potom se přihlásila paní ministryně Jana Maláčová. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Jiří Bláha: No, tak čtyřicet pět let mám odpracováno já. Až půjdu možná do důchodu, je mi šedesát, počítám v osmdesáti, tak budu mít o nějakých dvacet víc, takže šedesát pět let. A může se stát, až mi bude devadesát a vám o třicet víc, že poslanci se sejdou a řeknou: No, ti podnikatelé byli lumpové, oni vykořisťovali lidi a mají vysoké důchody, my jim to sebereme. Nebo můžou přijít a říct: Ti poslanci měli třikrát větší peníze než normální zaměstnanci, no přece nemůžou mít takové důchody! To se dostáváme úplně někam do nevím kam.

Neprojednané zákony versus důchodová reforma. Věřte tomu, že bych byl radši, kdybychom neprojednali jediný sociální zákon, ale měli bychom tady novou důchodovou reformu. A věřte tomu, nedocházelo by k těmto věcem, které tady dneska projednáváme, jako ženy versus muži. Nikdy se přece nemůže srovnat plat žen versus plat mužů. Budou profese, kde budou mít ženy víc, ale bude výrazně víc profesí, kde budou mít muži víc, protože prostě žena ze své podstaty je křehká osoba a nemůže tu práci vykonávat v dolech, v hutích a tak dále a tak dále, na silnicích. To je teď úplně jedno.

Funkční systém a důchodová kalkulačka. Já jsem se snažil tam přihlásit a opravdu se mi to nepodařilo. Za tři dny jsem se tam nedostal, prostě nedostal. Ale neříkám, že na tom je špatně jenom systém, paní ministryně. Takhle máme bohužel digitalizaci celé státní správy, protože jsme zaspali, a to je to, co bychom měli změnit, aby lidé měli informace, protože nejhorší je, že dnešní lidé vůbec nemají informace, jaký důchod můžou mít, co by si mohli naspořit, jak se mají chovat, aby měli víc, a tak dále. (Předsedající: Čas.) Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní vystoupí pan poslanec Vít Kaňkovský a připraví se paní poslankyně Jana Pastuchová.

Přečtu jednu omluvu. Paní poslankyně Pavla Golasowská se omlouvá dnes od 16.30 do konce jednacího dne.

Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Vít Kaňkovský: Ještě jednou dobré odpoledne. Ještě, vaším prostřednictvím, pane předsedající, k paní ministryni Maláčové. Ještě si to jednou řekněme. Vy jste říkala, že jste tady měla covid. Covid jsme tady měli samozřejmě všichni.

Ale zrekapitulujme si to. Sněmovní systém si pamatuje vše, my možná ne, zvlášť vy si to asi nepamatujete, ale kromě toho tisku, který jsme tady projednávali, tisk 120, v roce 2018 v červnu, tak jsme tady v červnu 2019 projednávali další vládní návrh, opět o důchodovém pojištění, a tam ten náš pozměňovací návrh, jak už řekl správně kolega Marek Výborný, byl znovu předložen, a byl již předložen v upravené podobě a zahrnoval i muže. A zase paní ministryně říká, že špatně. (Myšleno od stolku zpravodajů.) Ministerstvo práce a sociálních věcí nevyvinulo žádnou aktivitu k tomu, aby tento pozměňovací návrh upravilo a aby byl schválen. A to vám vyčítáme, že tenkrát jste pro to neudělali nic, ještě dávno předtím, než nastala pandemie COVID-19, dávno před tím. A teď tady říkáte: Pojďme se spojit a pojďme to schválit. A já vám za klub KDU-ČSL slibuji, že jako jedna žena a devět mužů poslanecký klub KDU-ČSL rozhodně podporu maminek podpoří, ať už to bude váš návrh, nebo náš návrh, nám je to jedno. Ale když tady mluvíte, tak říkejte pravdu. Prostě tady bylo několik možností, kdy už tohle mohlo platit, už mohly mít maminky minimálně dva roky po 15 000 navíc, ale vy jste to tenkrát prostě nechtěli. Prostě jste to tenkrát zabili a to je potřeba si přiznat. (Potlesk zprava.)

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní vystoupí paní poslankyně Jana Pastuchová na faktickou poznámku a dále na faktickou paní ministryně Jana Maláčová. Tak prosím, paní poslankyně, vaše dvě minuty.

 

Poslankyně Jana Pastuchová: Moc děkuji. Jenom bych chtěla, aby si paní ministryně přečetla stenozáznam, jestli jsem někde řekla, že nějaký systém kolabuje. To jsem neřekla, to tady říkáte vy. Takže jsem neříkala o žádném kolabujícím systému, mluvila jsem o ICT všeobecně na MPSV.

Musím se trošku přiklonit k panu poslanci Kaňkovskému, vaším prostřednictvím, s vykrádáním volebního programu, protože když jsem se teď dočetla, že Ministerstvo práce a sociálních věcí - teď bych se opravila, ČSSD - si vzala jako volební bod eutanazii, kterou se tady zabývá už čtvrtý rok naše paní doktora Věra Procházková, tak mě to opravdu velice překvapilo.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní vystoupí na faktickou poznámku paní ministryně Jana Maláčová. Takže, paní ministryně, vaše dvě minuty. S přednostním právem se připraví pan poslanec Jakub Michálek. Prosím.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová Děkuju. Ještě naposledy k panu poslanci Kaňkovskému. Pojďme to brát s nadhledem. Skutečně si myslím, že to je obrovský problém. My to máme napsáno správně na rozdíl od vás, protože vy jste to nejdřív napsali na ženy, pak jste tam doplnili ty muže, ale tak, jak to bylo upraveno legislativně technicky, tak by to dostávali oba, to je potřeba si říci. Je potřeba si taky říci a projít stenozáznam, kde jsme vás na to upozorňovali, ale to už je jedno. Přestaňme se tady hádat, co se mělo nebo nemělo udělat. Teď je to na stole, teď je to napsané správně. Udělali to právníci, legislativci Ministerstva práce a sociálních věcí, a společně to můžeme podpořit a schválit.

A ještě jednou. Já jsem chtěla, aby důchodová reforma byla vydiskutována napříč politickým spektrem. Udělali jsme to, udělali jsem to v rámci Komise pro spravedlivé důchody. Předložili jsme komplexní návrh důchodové reformy, který se nepodaří projednat, a proto teď předkládáme alespoň některé dílčí věci, abychom narovnali ty nespravedlnosti.

A pane poslanče, jestli mohu: dokážete si představit, že bych během pandemie místo kurzarbeitu, krizového ošetřovného, překlápění dávek a všech těchto důležitých kroků řešila důchodovou reformu? To si nedokážu představit, protože nenechám rodiny bez ošetřovného, když se zavřely školy? My jsme zachránili na Ministerstvu práce a sociálních věcí přes nejlepší funkční vládní program přes milion pracovních míst, stovky tisíc lidí by byly bez nás bez práce. To já jsem nepřipustila. Když je člověk ministr, tak musí prioritizovat, a tenkrát jsme se rozhodli, že to je Antivirus a kurzarbeit, co má prioritu. My jsme se rozhodli, že krizové ošetřovné je důležitější, my jsme se rozhodli, že nebudeme ohrožovat úředníky na úřadu práce, a proto jsme každé čtvrtletí předkládali dávky.

A kdyby bylo po mém, tak ty zákony jsou projednávány mnohem rychleji. Mnohem rychleji. My jsme jako ministerstvo měli už několik desítek za ty poslední tři roky - já budu ministryně na konci července tři roky teprve - tak my jsme zvládli desítky zákonů, a kdyby to tady šlo rychleji - a říkám to na rovinu - tak jsme možná stihli i ostatní. Máme tady přes deset neprojednaných a já doufám, že se nám podaří dotáhnout třeba ty důchody, které dneska projednáváme, novelu OSPOD a novelu zákona o dětských skupinách. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní ještě jedna faktická poznámka, pan poslanec Jiří Bláha, a je připraven Jakub Michálek. Tak prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Jiří Bláha: Já se vám omlouvám, že zdržuji, ale prostě na tohle musím reagovat. Paní ministryně se tady chlubí, že ona zachránila nás, podnikatele, ale ono je to všechno úplně jinak. Kdyby Ministerstvo práce a sociálních věcí nevstoupilo s jasným požadavkem, že takhle jedině se budou dotovat zaměstnanci, tak tady byly navržené úplně jiné programy. Jednoduché, podle toho, kdo co odvádí do státní kasy, tak by ti podnikatelé dostali, bez nějakých zdlouhavých žádostí, které pak díky tomu musely přijít. Protože prostě Ministerstvo práce a sociálních věcí vstoupilo do jednání, kdy Ministerstvo průmyslu mělo připravený jasný směr, jak odškodnit podnikatele a jejich zaměstnance, aby je udrželi, a Ministerstvo práce a sociálních věcí to celé pohřbilo. Takže jenom tak pro vysvětlenou. Díky tomu jsme museli vyplňovat tisíce žádostí a čekat, jestli milostivě nám něco přijde. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní vystoupí předseda klubu Pirátů Jakub Michálek, a než dorazí k mikrofonu, přečtu dvě omluvy.

Paní poslankyně Markéta Pekarová Adamová se omlouvá od 14.30 do 16 hodin z pracovních důvodů a paní poslankyně Zuzana Majerová Zahradníková z dnešního jednání od 14.30 a následně čtvrtek celý den z pracovních důvodů.

Tak prosím, pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, možná už jste to někteří zapomněli, ale budu navazovat na svého předřečníka pana Jurečku k tématu úpravy důchodů, které se týkají osob, které byly postiženy komunistickým režimem.

Zejména jsem chtěl tedy uvést, že pokud neprojde pozměňovací návrh, který předložil pan Jurečka - a já jsem rád, že ho předložil - my jsme vlastně hned po tom, co to bylo schváleno na Slovensku, uvažovali o tom, že bychom také převzali tu slovenskou úpravu. Nebyli jsme si jisti, zda to zvládneme zcela správně legislativně zpracovat, a proto já budu i rád, pokud si to ministerstvo projde a zajistí, že pozměňovací návrh je legislativně technicky správně, případně budou připraveny legislativně technické úpravy, pokud jsou tam nezbytné. Ale pokud by ten návrh neprošel, byly k němu z nějakého důvodu věcné výhrady, tak jsem připravil návrh doprovodného usnesení ke sněmovnímu tisku 1230, kterým by Poslanecká sněmovna vyjádřila svůj názor, že považuje za nemorální situaci, ve které bývalí představitelé zločinného, nelegitimního a zavrženíhodného komunistického režimu v Československu v období od roku 1948 do roku 1989 nadále požívají nezasloužené výhody, například v podobě vyššího důchodu v porovnání s oběťmi komunistického režimu, které byly tímto režimem perzekuovány a v důsledku nižších příjmů pobírají tedy nyní nižší důchody, a proto vyzývá vládu, aby do konce září 2021 připravila návrhy právních předpisů, které by zajistily narovnání této nemorální situace.

Všichni jsme informováni o tom, že máme platný zákon č. 198/1993, o protiprávnosti komunistického režimu a o odporu proti němu, podle kterého byl režim založený na komunistické ideologii, který rozhodoval o řízení státu a osudech občanů v Československu, zločinný, nelegitimní a zavrženíhodný, stejně tak Komunistická strana Československa. Samozřejmě potlačoval lidská práva a tak dále a je potřeba, aby tato záležitost byla napravena.

Možná můžete klást otázku, proč se tak děje 30 let po tom, co skončil komunistický režim, ale určitě se svým rozhledem znáte odpověď na tuto otázku, není to nic, co bylo neobvyklého. Velmi podobně se to dělo v Německu, když přišel Willy Brandt a dokončovala se denacifikace, když v tehdejších vysokých funkcích stále seděli pracovníci NSDAP, a i u nás v České republice máme v řadě vysokých funkcí bývalé představitele komunistické strany, takže je zcela logické, že ta společenská změna nějaký čas trvá a není možné ze dne na den změnit situaci, když jsme zde v roce 1989... (Odmlčuje se...) se přihlaste do rozpravy, paní ministryně... Takže v situaci, kdy jsme tady měli skutečně víc jak milion členů komunistické strany, tak není možné ze dne na den to přehodit a nějakým způsobem všechno za jeden den napravit, zejména pokud je členy této jedné vládnoucí strany prolezlý nebo tehdy byl prolezlý celý administrativní aparát, seděli ve všech funkcích, měli polovinu ve vládě a podobně. Takže tehdy došlo k jakémusi narovnání, ale část těch křivd byla samozřejmě odčiněna například v důsledku restitucí a podobně, ale některé ty nerovnosti, byť jsou třeba nevýrazné, zůstávají a myslím si, že je férové usilovat o jejich narovnání tak, jak to udělala celá řada středoevropských států.

Takže kromě tohoto doprovodného usnesení jsem předložil ještě dva pozměňovací návrhy, na které upozorňovali odborníci, experti v této oblasti, které narovnávají několik dílčích nespravedlností. A možná, že se může zdát, že jsou to opravdu drobnosti, ale přece jenom si myslím, že se to týká osudu lidí, kteří si tu spravedlnost, byť s časovým odstupem, zaslouží.

Takže první z těch návrhů se týká středoškoláků, kteří dneska, ačkoliv byli třeba protiprávně vyloučeni v důsledku toho, že nesympatizovali s tehdejším komunistickým režimem, a následně byli rehabilitováni, tak ztrácejí nárok na to, aby se jim započetla doba vyloučeného studia, ačkoliv u vysokoškoláků tato možnost existuje. zatímco středoškoláci byli postiženi ještě mnohem více. Já tady uvedu několik příkladů, o které se jedná, byť je to relativně malá skupina osob, čili to může být zajímavé pro Ministerstvo financí, že ten návrh nebude mít výrazné finanční dopady.

Tak například Karel Brabec, ročník 1937, byl v roce 1957 vyloučen z První vyšší průmyslové školy strojnické v Brně, protože neposkytoval záruky za správný poměr k lidově demokratickému zřízení naší republiky. Podle sdělení Ministerstva školství a tělovýchovy z roku 2000 bylo toto rozhodnutí zrušeno automaticky ze zákona dnem 1. 4. 1991.

Michal Mišove, narozen 1941, byl v roce 1958 vyloučen ze Střední lesnické technické školy v Banské Štiavnici, protože jeho rodiče neměli kladný vztah k lidově demokratickému zřízení. V roce 1991 konstatoval ředitel školy neplatnost rozhodnutí z roku 1958 a následným dekretem bylo zmíněné rozhodnutí prohlášeno od samého počátku za neoprávněné a neplatné.

Štefan Žibrún, narozen 1969, byl v roce 1985 vyloučen ze Středního odborného učiliště hornického, protože odmítl uctít památku zesnulého tajemníka KSSS soudruha Černěnka. Podle sdělení Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR z roku 2002 byla výpověď z učebního poměru pana Žibrúna ex lege zrušena ustanovením § 21 odst. 1 zákona o mimosoudních rehabilitacích.

Takže tato rozhodnutí byla zrušená jako nezákonná podle zákona o mimosoudních rehabilitacích, ale současně nedošlo k adekvátní nápravě v rámci důchodového systému tak, aby platila stejná ustanovení jako v § 24 odst. 5 zákona, kdy za účelem zmírnění křivd se započítá doba vysokoškolského studia jako dva roky zaměstnání.

Druhý návrh se týká odškodnění osob, vůči kterým byl komunistickým režimem zneužíván takzvaný ochranný dohled. V tomto případě navrhuji, aby se jim vyplatila kompenzace 50 korun k důchodu za každý započatý měsíc uloženého ochranného dohledu. Ochranný dohled byl institut, který sloužil k šikaně občanů v komunistickém Československu. Byl to represivní nástroj k omezování jeho odpůrců.

Opět můžu uvést příklady lidí, kteří byli šikanováni v důsledku ochranného dohledu, například 92letý Miloslav Hrubý z Příbrami, který se narodil v roce 1929. V rámci ochranného dohledu mu bylo uloženo dvakrát denně se hlásit na stanici Veřejné bezpečnosti. Když to nebyl schopen dodržet, dostal za to pokutu.

Pak 85letý Josef Bezděk, narodil se v roce 1936 v Budapešti. Třikrát byl v Československu odsouzen za odepření vojenské služby a počtvrté v roce 1974 byl odsouzen za maření dozoru nad církvemi a náboženskými společnostmi k nepodmíněnému trestu odnětí svobody a následnému tříletému ochrannému dohledu.

Pavel Wonka, narodil se v roce 1953, zemřel ve 35 letech v roce 1988 v královéhradecké věznici. Byl ve vazbě za to, že nedodržel podmínky ochranného dohledu. Takže spousta těch lidí se toho už vůbec nedožila, skutečně jich zbývá velmi málo a myslím si, že vůči těmto zbývajícím lidem, kteří už jsou někteří ve velmi pokročilém stáří, by bylo férové ty podmínky narovnat tak, aby měli kompenzaci za křivdy, které jim komunistický režim způsobil. K těm pozměňovacím návrhům - sněmovní dokumenty 8816, 8844 a 8847 - se přihlásím v rámci podrobné rozpravy.

Ale jenom jsem chtěl říct tomu, co říká paní ministryně, že jí to nepřijde jako aktuální problém. Já bych jí doporučil, aby se šla podívat do některých těch rodin na venkově, rodin, které jsou pozůstalí sedláků, rodin, ve kterých dědové byli utýráni, a tito sedláci a rodiny skutečně nezapomínají na to, jaké křivdy jim byly způsobeny, a někteří lidé z těchto rodin berou jako velkou nespravedlnost, že dnes musí platit peníze na sociální zabezpečení, aby z toho dostávali nadstandardní důchody komunističtí prominenti. Takže to, o co usilujeme, je narovnání této situace, snížení důchodů u těch, kteří se podíleli na činnosti zločinného komunistického režimu, a naopak oproti tomu kompenzace těch osob, které, jak jsem tady četl ty konkrétní životní příběhy, byly komunistickým režimem perzekvovány. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Dobré odpoledne všem. Budeme pokračovat. Jako první je s faktickou poznámkou přihlášen pan předseda Kováčik a pak zde mám nějaká přednostní práva. Prosím.

 

Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji za slovo. Pane předsedající, paní a pánové, KSČM více než 30 let i v těchto lavicích z opozičních pozic bojuje za spravedlivé důchody pro všechny. Není naší vinou, že dodneška to tak úplně není, ta diskuse tak probíhá. Ale spočítejme, jak dlouho někteří, kteří dnes kritizují tu situaci, byli u vlády, kolikrát vlastně nebyli. Myslím si, že na prstech jedné ruky nešikovného truhláře lze spočítat počet volebních období, kdy například KDU nebyla u vlády za posledních mnoho desítek let, a teď najednou se profilujeme na tomto jednom tématu. Mně to připadá, že se bojuje předminulá válka jenom proto, aby i nadále nebylo možné narovnat důchody, spravedlivé důchody! Mně tato diskuse připadá jako obstrukce snahy spravit to, co je dosud spravitelné na důchodech! Promiňte mi to, možná jsem hlasitější, rozčilenější, ale mně to takto připadá.

Takže prosím pěkně, pojďme se doopravdy vrátit k tomu, co máme řešit, máme ještě další věci, které jsou k řešení, a už toho moc nezbývá do konce, do poloviny září, kdy bude další schůze, a pojďme skutečně přestat blbnout a začít něco konečně dělat! Děkuju. (Potlesk poslanců KSČM.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a nyní tedy s přednostním právem nejdřív pan ministr Zaorálek, poté pan předseda Radim Fiala. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr kultury ČR Lubomír Zaorálek Dobrý den, dámy a pánové. Ale tady asi, i když to není moje téma - sociální politika, tak já v téhle novele asi skutečně vidím za sebe příležitost něco mimořádného udělat. A pokud by se nám to povedlo, tak mi to připadá docela velkolepé. Jak říkám, není to téma, kterému bych se profesionálně věnoval, ale já téhle novele, a především na tom opatření, kterým by se ocenilo to, že někteří lidé věnovali svůj život výchově a péči o děti, já to vidím jako docela mimořádnou událost, protože já si nepamatuji, že bychom v minulosti něco takového přijali.

Vysvětlím to. My tady vlastně poprvé oceňujeme, že někdo omezil svou kariéru a vzdal se řady věcí - nejenom mzdy a měl nižší plat, ale vlastně změnil i svůj život proto, aby se věnoval obnově života. Je to vlastně něco, co má takové téměř biblické rozměry, a já si myslím, že v této podobě jsme to ještě nikdy takto neschválili, protože rodičovské příspěvky nebo přídavky na děti, to je něco jiného. Já to vím z vlastního života, protože než se narodil starší brácha a já sám, tak máma pracovala na chirurgii v nemocnici, a vzhledem k tomu, kolik let s námi strávila, tak se už nikdy vlastně nevrátila na tu úroveň, řekněme na které byla předtím, než na mateřskou odešla. A to není jenom - máma už nežije - ale mám přítele, kterému se stalo, že mu těžce onemocněla žena, takže se musel začít starat o děti. On mi říkal, co to znamenalo pro jeho profesi. Už nemohl jet na školení, nemohl na sebe brát žádné odpovědnější úkoly, vlastně žádné přesčasy, tak si zvykli na to, že s ním nepočítají, a úplně to změnilo jeho život. A přitom ten dotyčný opravdu se věnoval tomu, co je zcela zásadní, obnově této společnosti.

Tady zaznělo od toho stolku, že není spravedlnosti a že dílčími změnami to nezměníme. Já si přesto dovolím tvrdit, že pokud bychom tohle schválili, tak dopad toho je obrovský, samozřejmě že nejenom na ženy. Ono se to týká, pokud vím, více než 100 000 mužů. Ale vezměte si, tady třeba bylo řečeno, že si ty děti vychová, tak ony potom mu to vrátí. Víte, já si myslím, že to je trošku zjednodušená představa. Dneska mezi penzisty máme 60 % žen. Vezměte si, kolik je tam osamělých žen. Dobře víte, že důchody těch žen jsou o hodně nižší - asi tuším o 2 300 korun - než mužů a ty ženy často, které vychovaly děti a obnovovaly život v této zemi, dneska patří opravdu k těm nejchudším. A já si úplně jednoduše představím, že pro obrovské množství z nich těch 500 nebo tisícikoruna, jestli to bylo jedno, dvě děti, je dneska velká věc. Ony to sledují podle mě s velkou pozorností, jim to opravdu pomůže. Já vím, že nezjednáme spravedlnost, to nedokážeme, ani bychom byli nejlepší poslanci, ale tahle pomoc, a poprvé to děláme takovýmto způsobem, já si myslím, že opravdu bychom nenašli příklad, kdy bychom takto ocenili to, že někdo svůj život směnil za péči o děti s větším, lepším úspěchem, protože výchova je nevyzpytatelná, to víme, ale v souhrnu to byla obrovská práce. A my tady poprvé dáváme najevo, že oceňujeme zásluhy jinak než jenom úzké chápání práce nebo nějaké úspěšné finanční operace. My říkáme, to je také něco, co tu bylo odvedeno a co má pro nás obrovskou cenu, a my aspoň toto dáváme najevo těm, kterým často - nespoléhejme na to, že jim ty děti vždycky vrátí všechno, co jim patří. Někdy to ani třeba nejde.

Takže jsem přesvědčen, že ta pomoc vlastně není tak veliká, ale my tím poprvé symbolicky, ale vlastně nakonec konkrétně dáváme najevo, že si tohohle ceníme a že to je něco, co má pro budoucnost obrovský význam. Proto mi to připadá docela velkolepé, kdybychom to schválili, a přál bych si, abychom se na tom shodli. To mě na tom návrhu osobně nejvíc oslovuje. (Potlesk poslanců ČSSD.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Další je přihlášen s přednostním právem pan předseda Radim Fiala. Prosím, pak bychom se měli dostat k řádné rozpravě.

 

Poslanec Radim Fiala: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, kolegové, teď trochu z jiného soudku, přestože se ta moje poznámka nebo příspěvek vztahuje samozřejmě také k důchodům. Pro hnutí SPD je důstojná životní úroveň našich seniorů, ale také invalidů, vdov, vdovců, sirotků klíčovou programovou prioritou. Když se kdykoliv hlasovalo o zvyšování důchodů kterékoliv skupině, my jsme vždycky byli pro a vždy jsme byli pro tu nejvyšší částku, o kterou bylo možné důchody zvyšovat.

Nemůžeme se ale smířit s jednou věcí, že ti, kteří mají nejnižší důchody, pomalu chudnou v souladu s tím, jak se zvyšují ceny, a ti, kteří mají vysoké důchody, dostávají vyšší a vyšší přidání k těm důchodům, to znamená, že bohatnou a bohatnou.

Já si myslím, že zásluhovost důchodu je vlastně za to, jak tady paní ministryně řekla, že mají odpracované nějaké roky, že měli nějaké příjmy, a potom ta zásluhovost už by měla pominout a každoroční valorizace by měla být nikoliv procenticky, nikoliv hlavně procenticky, ale stejnou částkou. Zásluhovost si ti lidé už zasloužili přece hned na začátku, jakou výši toho důchodu dostali, kolik mají odpracováno, a podobně.

V současné době to znamená, že se rozevírají nůžky mezi - a teď v uvozovkách - chudšími důchodci a bohatšími důchodci. Bohatší dostávají čím dál větší přidání, valorizaci důchodů, a ti chudší pořád nižší a nižší nebo daleko nižší než ti, kteří mají důchody vyšší. Podle nás je to nespravedlivé. Myslíme si, že by se tím mělo Ministerstvo práce a sociálních věcí zabývat a měla by každoroční valorizace těch důchodů probíhat stejnou částkou.

Jsme přesvědčeni, že situace několika desítek tisíc důchodců právě s nejnižšími důchody je natolik vážná, že tito lidé musí často přemýšlet nad tím, jestli zaplatí nájem, koupí si jídlo nebo léky. To je podle mě strašné a já bych si nepřál, aby nikdo z lidí v České republice takhle dopadl, že by musel váhat a vážit na lékárnických váhách, co za příjem seniorů si koupí, jestli bude bydlet, jestli se bude léčit, jestli bude jíst a z které hromádky ubere, aby z toho vůbec vyžil.

SPD právě proto navrhuje institut takzvaného minimálního důchodu. Máme tento institut popsán, je tady už ve formě návrhu zákona ve Sněmovně. Leží tady nějakou dlouhou dobu a přáli bychom si, aby se - teď už to samozřejmě nestihneme, ale například v příštím volebním období - abychom se k tomu dostali, abychom to hlavně diskutovali, abychom se seznámili s tím, že situace několika desítek tisíc seniorů, kteří jsou na tom opravdu špatně, je kritická a že institut minimálního důchodu by jim měl v jejich životě pomoci.

Ale proto, že víme, že to bude ještě chvíli trvat a Ministerstvo práce a sociálních věcí je zahlceno, s důchodovou reformou se nic nového neděje - a to neříkám jenom tady za paní ministryně Maláčové, ale už 10 let zpátky, možná 20 let zpátky, kdy všichni ministři deklarovali, že chtějí nějakou důchodovou reformu, a bohužel neudělali pro důchodce vůbec nic - přicházíme v této formě alespoň s návrhem, který v podrobné rozpravě představí moje kolegyně Lucie Šafránková, která má na starosti v SPD sociální věci. Znamená to přidání, valorizaci, ještě další valorizaci, několika desítkám tisíc důchodců, seniorů, kteří mají opravdu nejnižší důchod a kteří musí váhat, co z toho příjmu pořídí, jestli léky, jídlo, nájem a podobně.

Takže to jsem chtěl tady sdělit. Myslím si, že je to důležitá věc, že je důležité o tom mluvit. Lucie Šafránková v podrobné rozpravě ještě přesně nastíní ten návrh, který bude SPD předkládat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Nyní tedy v obecné rozpravě pan poslanec Mašek, připraví se pan poslanec Kaňkovský.

 

Poslanec Jiří Mašek: Vážený pane předsedající, vážená paní ministryně, milé kolegyně, kolegové. Chtěl bych vás seznámit s pozměňovacím návrhem, který jsme jako sněmovní dokument číslo 8766 uvedli do systému s mými kolegy doktorem Brázdilem, paní Pastuchovou a doktorkou Procházkovou. Jedná se o pozměňovací návrh, který řeší sociální zajištění členů integrovaného záchranného systému tak, jak jsou definováni zákonem č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému.

Chci předeslat, že jde o zákonem jasně definovanou skupinu pracovníků. Jde o pracovníky, kteří se účastní zásahů na záchranu života a zdraví nejen v každodenní službě, při požárech, průmyslových haváriích, autonehodách, ale zejména potom známe jejich účast při mimořádných událostech typu opakovaných povodní v minulých letech, covidové pandemie nyní či tornáda na Moravě.

Stručně řečeno, jde tady o jednoduchou úpravu platného ustanovení zákona, o možnost čerpat předčasný důchod až o pět let dříve před dosažením důchodového věku u těch, kteří ztratili fyzické a psychické schopnosti pro výkon profese a jejich účast ve službě potom ohrožuje bezpečnost zásahu, bezpečnost jejich kolegů a bezpečnost zachraňovaných. Zvýhodněním pro jasně definovanou skupinu členů integrovaného záchranného systému by bylo zrušení snížení výpočtu důchodu, které je standardně ze zákona uplatňováno. Jde přitom o přiměřené zvýhodnění lidí, kteří pro ochranu života a zdraví obyvatel nasazují při zásazích životy vlastní.

Pozměňovací návrh řeší problematiku systémově. Podmínkou nároku je platný pracovní či služební poměr ke složce IZS a minimálně 20 let práce v integrovaném záchranném systému na plný úvazek. Využití předčasného nesankcionovaného důchodu tak, jak ho navrhujeme, nebude masové, bude využíváno opravdu těmi, kteří nemohou. Odhadované startovací náklady by tak činily zhruba 50 milionů za rok. Za vaši podporu a systémové vyřešení nerovného přístupu v rámci IZS vám předem děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Nyní pan poslanec Kaňkovský, připraví se paní poslankyně Gajdůšková. Prosím.

 

Poslanec Vít Kaňkovský: Vážený pane místopředsedo, vážení členové vlády, kolegyně, kolegové, rád bych vás seznámil s dalšími třemi pozměňovacími návrhy, které předkládám za poslanecký klub KDU-ČSL společně s paní kolegyní Pavlou Golasowskou. Opět jsou to návrhy, které tady KDU-ČSL v rámci tohoto volebního období několikrát předkládala. První dva návrhy se týkají minimální doby účasti na důchodovém pojištění, kterou musí občan v České republice naplnit, aby byl účasten ve starobním důchodu, to znamená, aby měl nárok na starobní důchod.

V této oblasti šla Česká republika bohužel proti trendu Evropské unie a mezi lety 2010 až 2018 se tato doba navýšila až na 35 let minimální doby pojištění. Jenom chci připomenout, že státy okolo nás šly úplně opačným trendem, vyjma snad Bulharska, které má minimální dobu pojistného 40 let, ale například Španělsko má tu minimální dobu 15 let, stejně tak sousední Slovensko, Německo dokonce jen pět let. K tomu je samozřejmě potřeba říci B, že ten, kdo je účasten pět let důchodového pojištění v Německu, má samozřejmě jinou výši důchodu než ten, kdo je účasten 30 let.

Nicméně nespravedlnost vůči některým lidem v České republice s extrémně dlouhou minimální dobou pojistného je očividná. V tomto směru chceme navrhnout změnu, a to ve dvou variantách - to jsou ty první dva pozměňovací návrhy: zkrátit minimální dobu pojistného buď na 30 let, anebo na 25 let. Jsme si vědomi toho, že pak by bylo nutné vypočítat... nebo změnil by se potom výpočet samotného důchodu. Ale je tady celá řada lidí, kteří ne z vlastních důvodů nenaplní minimální dobu pojistného.

Řeknu některé příklady. Máme zde lidi, kteří jsou na sklonku své pracovní kariéry zdravotně hendikepovaní, nicméně nedosáhnou na třetí stupeň invalidity, a tudíž se jim nezapočítává vyloučená doba. Zároveň jim jejich zdravotní postižení neumožní, aby mohli pracovat. To znamená, jsou v situaci, kdy nenaplní tu požadovanou minimální dobu pojistného 35 let, a nedostanou se do systému starobního důchodu. Jsou tady samozřejmě i jiné situace. Máme tady některé rodiny, které neformálně pečují právě třeba o zdravotně handicapovaného, ale opět o takového zdravotně handicapovaného, který nemá třetí stupeň invalidity. Jsou tady situace některých rodin s více dětmi, kdy také maminka zůstává delší dobu s nimi i po uplynutí rodičovské, a těch příkladů bychom našli mnohem více. Situace není černobílá a jsme přesvědčeni o tom, že je potřeba nastavit důchodový systém tak, aby nespravedlivě nevyděloval některé skupiny občanů, kteří třeba 25 nebo 30 let poctivě pracovali, ale pro nějakou závažnou životní situaci nenaplní těch požadovaných 35 let.

Třetí pozměňovací návrh, který navrhujeme opět společně s paní poslankyní Golasowskou, jsme již tady také měli. Opět to jde do té problematiky nespravedlnosti, která je v českém důchodovém systému vůči ženám - matkám. My jsme přesvědčeni o tom, že jim můžeme pomoci i jiným způsobem než jen to, o čem jsme se tady dohadovali dneska skoro dvě hodiny, a to je to navýšení sazby k důchodu o 500 korun za každé vychované dítě, což pro KDU-ČSL je priorita. Ale my chceme jít ještě jinou cestou, a to je to, že bychom se vrátili k systému, který už tady v minulosti byl, a to, že za každé vychované dítě by se upravovala doba odchodu do starobního důchodu. Jsme přesvědčeni o tom - a opět jsou na to statistiky, které ukazují, že nejenom výše toho důchodu jako taková, ale i situace žen z hlediska jejich zdravotního stavu, z hlediska toho, jakým způsobem ta stresová situace, kterou zažívají spojováním pracovního a soukromého života, se na jejich zdraví podepisuje, a jsme přesvědčeni o tom, že zkrátit jim dobu odchodu do starobního důchodu je tou správnou cestou.

Takže to jsou tři pozměňovací návrhy, které předkládáme, a chci vás poprosit a požádat o jejich podporu ve třetím čtení. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a nyní paní poslankyně Gajdůšková, připraví se pan poslanec Onderka. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Alena Gajdůšková: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo, paní poslankyně, páni poslanci, vážená paní ministryně. Respektuji to, že jsme ve druhém čtení, a nebudu mluvit dlouho, ale přece jenom na začátek trošičku obecněji. Chci říci, že velmi a velmi oceňuji návrh na navýšení důchodů nad stávající valorizace.

Je potřeba připomenout, že valorizace ve výši 458 korun je o polovinu nižší, než byly valorizace předcházející, a také je potřeba připomenout, že valorizace vlastně dobíhá, zpětně řeší navýšení cen zvýšení životních nákladů. Po posledním roce každý, kdo chodí nakupovat, vidí, že ceny vzrostly raketově, a to ceny u těch základních věcí, které člověk potřebuje, které tvoří většinu nákladů každé seniorské domácnosti. Myslím si, že je tedy správně a že je dobře - a děkuji paní ministryni za tento návrh, který předložila - kterým se navyšují důchody alespoň o tu částku, o těch 300 korun, a alespoň trošičku, alespoň trošičku tedy se přispívá k tomu, aby životní úroveň našich seniorů neklesla ani v následujícím roce a následujících letech. Nechceme opravdu připustit snížení životní úrovně seniorů.

Je třeba říct, že při celém tom navýšení, a to teď vzpomínám i pozměňovací návrhy, kde by se podle pozměňovacího návrhu mělo přidat 500 korun za každé vychované dítě, průměrný důchod bude tvořit přes 16 000 korun. To opravdu za celoživotní práci není moc. Ale chtěla bych ještě, jsme ve druhém čtení, podpořit pozměňovací návrhy, zvláště ten, který se týká toho takzvaného výchovného, navýšení částky k důchodu o 500 korun za vychované dítě. Víte, tady znělo k tomu ledasco, ale je potřeba zdůraznit, a jsou to statistiky, je to prostě dáno, že nižší mzdy žen až o 25 %, jak v kterém období, jsou za stejnou práci, na stejné pozici. Není pravda, že je to dáno těmi feminizovanými nebo méně feminizovanými profesemi. Prostě to se počítá za stejnou práci. A promítá se to samozřejmě v nemocenské a promítá se to v důchodech. Já tedy jsem přesvědčena o tom, že tento návrh je opravdu, opravdu dobře a přimlouvám se za to, abychom to v podobě navrhovaného pozměňovacího návrhu přijali. A stejně tak se velmi, velmi přimlouvám za pozměňovací návrh řešící náročné profese.

Ale chci se ještě vrátit k návrhu pana poslance Kaňkovského řešit podporu žen - seniorek tím, že tam budeme snižovat věk odchodu do důchodu. Ono to bylo, to tak opravdu bylo, za každé dítě se odečítalo a žena mohla jít dřív. Dávám k úvaze dvě věci.

Za prvé, že ženy se dožívají déle. Délka dožití žen je vyšší než u mužů. A potom z pohledu spíš sociálně-ekonomického nebo chcete-li pracovního, víte, potkala jsem se spoustou žen, které byly docela nešťastné v době, kdy byla vysoká nezaměstnanost, že prostě v okamžiku, kdy jim padla ta doba, kdy ony mohly odejít do důchodu, tak byly první na řadě, aby zůstaly bez práce. Jsem přesvědčená o tom, a říkám to od devadesátých let, že ideální by byla pružná hranice odchodu do důchodu tak, aby si každý zvolil, kdy prostě už se necítí, kdy pracovat nechce a chce si užívat zaslouženého odpočinku. Já to tady říkám proto, abychom skutečně poté, ve třetím čtení, zvažovali, jak se k těm věcem postavíme.

U náročných profesí je to přece jenom trošičku jinak, ta podmínka je tam taková, že jde o situaci, kdy ten člověk skutečně zdravotně nemůže dál vykonávat profesi, v které celý život pracoval, náročnou profesi, a není už v situaci, kdy by se mohl rekvalifikovat a začít pracovat někam v jiném oboru. Znova se přimlouvám za výchovné a za pozměňovací návrh k náročným profesím.

A ještě si dovolím využít situace směrem k mé předsedkyni sociálního výboru, k paní kolegyni Pastuchové, která zde nařkla sociální demokracii, že si osvojuje do programu téma eutanazie. Já tady musím za sebe říct, že eutanazie, tak jako po celou dobu, v sociální demokracii byla vždycky k diskusi, a zatím jsme ji vždycky vnímali jako osobní rozhodnutí každého člověka, jak se k této problematice postaví. A tak to bylo i nyní, máme to v sociální demokracii k diskusi a bavíme se o horizontu nějakého výhledového programu do roku 2030. A znova říkám, je to k diskusi, není to v programu pro příští volby. Takže kolegové, kolegyně z ANO, můžete být v této věci klidní. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a nyní pan poslanec Onderka, připraví se paní poslankyně Aulická. Prosím.

 

Poslanec Roman Onderka: Děkuji, pane místopředsedo. Vážená paní ministryně, vážené kolegyně, vážení kolegové, předstupuji před vás, abych vás požádal o podporu mého pozměňovacího návrhu ke sněmovnímu tisku 1230 (vysloveno dvanáct třicet), nebo chcete-li, 1230 (vysloveno tisíc dvě stě třicet). Tento pozměňovací návrh upravuje dřívější odchod do starobního důchodu pro osoby vykonávající práce v náročných profesích. Cílem návrhu je umožnit dřívější odchod do starobního důchodu pro pracovníky, kteří nejsou schopni, zejména z důvodu dlouhodobého výkonu náročných prací, majících významný vliv na jejich zdravotní stav a pracovní schopnost, již vykonávat dosavadní pracovní činnost až do dosažení důchodového věku, a zároveň v důsledku jejich fyzického opotřebení není možná nebo účelná jejich další rekvalifikace. Dalším cílem je předcházet negativnímu sociálnímu jevu vynuceného odchodu do předčasného starobního důchodu. Tam je potřeba si uvědomit, že zde dochází k trvalému krácení výše starobního důchodu a z důvodu ztráty pracovní schopnosti v původní profesi bez možnosti nabýt pracovní potenciál odpovídající jiné profesi.

Současné nastavení předčasných starobních důchodů dává pojištěncům možnost odejít z pracovního trhu dříve, než je jejich důchodový věk. Důsledkem využití této možnosti je ovšem trvale snížená zásluhová činnost podle zákonem stanovených pojistně matematických pravidel, jejichž smyslem je docílit toho, aby celkový objem finančních prostředků vyčerpaných důchodem s předčasným starobním důchodem nebyl vyšší než v případě důchodce se srovnatelnými příjmy a stejnou dobou pojištění. Bavíme se tedy o tom, že zde máme zaměstnance, kteří dlouhodobě vykonávají náročnou činnost, a to ať psychickou, nebo fyzickou dle tabulek, které máme dneska uzákoněny, a tito lidé se potom, tak jak už někteří moji předřečníci řekli, dožívají důchodového věku a v důchodu stráví minimum času, anebo dokonce jsou i tací, kteří se vůbec důchodu nedožijí. Chápu, že se bavíme o solidárním systému, bavíme se o důchodech jako takových, které jsou uzákoněny, ale přesto si myslím, že bychom právě tyto profese, tyto zaměstnance, měli zvýhodnit.

Co se týče stavu po nabytí účinnosti tohoto návrhu, pokud jej podpoříte hlasováním ve třetím čtení, tak důchodový věk bude snížen pro dotčené pojištěnce v závislosti na délce odpracované doby v takzvaných náročných profesích, které budou vymezeny v návaznosti na výkon prací zařazených na základě zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů a prováděcích právních předpisů k tomuto zákonu. Jedná se zejména o vyhlášku č. 432/2003 Sb., která upravuje podmínky pro zařazování prací do kategorií do třetí a čtvrté kategorie.

Na závěr jen asi to, co je pro některé z vás hodně důležité, hlavně pro ministryni financí České republiky. Z pohledu dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí vytváří navrhované opatření potřebu dodatečné fiskální konsolidace na úrovni necelých 0,02 % HDP, to je v hodnotách současného HDP přibližně 1 miliarda korun. Administrativní náklady spojené s implementací tohoto návrhu by mohly u plátců důchodů činit částku okolo 150 milionů korun. Na ostatní veřejné rozpočty nemá návrh zákona žádný vliv. Myslím si, že tento pozměňovací návrh není kontroverzní, je to záležitost, která se dlouhodobě ve veřejném prostoru diskutuje. Jestli se nepletu, diskutovala se i na důchodové komisi pod vedením tady přítomné paní ministryně Maláčové a vstup do rozpočtu, to znamená náklady finanční do rozpočtu České republiky, jsou z tohoto pohledu minimální.

Proto bych vás chtěl následně poprosit o podporu mého pozměňovacího návrhu ve třetím čtení a samozřejmě v podrobné rozpravě se k tomuto pozměňovacímu návrhu ještě přihlásím. Děkuji a přeji pěkný den.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji, nyní tedy paní poslankyně Aulická.

Než dorazí k mikrofonu, seznámím Sněmovnu s omluvou ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha, který se omlouvá dnes od 16 hodin do konce jednacího dne z pracovních důvodů.

Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Hana Aulická Jírovcová: Děkuji, pane předsedající. Z důvodu, že máme ještě před sebou další body, které se týkají sociální oblasti, tak už nebudu ve své diskusi nijak zdržovat. Chtěla jsem se vyjádřit k některým pozměňovacím návrhům, ale myslím si, že si to nechám na třetí čtení, abychom se vyjádřili jednotlivě, tak jak budeme třeba za KSČM hlasovat a jaké k tomu máme důvody.

Ale dovolím si představit svůj pozměňovací návrh, který jsem také předložila k tomuto návrhu, a je to navýšení částky z 300 korun na 500 korun. Vlastně reagujeme touto navrženou úpravou na zvýšení částky na nedostatečnou a flexibilní reakci na výrazné zvýšení cen v oblasti tržeb zboží a dalších potřebných životních nákladů, protože dle současných analýz je i přes dlouhodobou snahu výrazné valorizace důchodů a přispění pevných částek nedostatečný konečný efekt, a to především u nízkých důchodů, které se nedaří zvednout na dostatečnou úroveň, a často se stále pohybují na hranici chudoby. Proto přistupujeme k našemu návrhu, který navyšuje původně navrženou pevnou částku o 200 korun tak, aby další možné navýšení důchodů pomohlo především nejvíce potřebným.

A možná si ještě dovolím malý poznatek. My se tady stále bavíme, někteří moji kolegové se baví, o takzvané velké důchodové reformě. Nezlobte se na mě, můj kolega Jiří Dolejš se účastnil Komise pro spravedlivé důchody, ale nikdy jsme oba dva nezaznamenali napříč politickým spektrem, co pro jednotlivé strany znamená velká důchodová reforma. Za nás bychom se měli bavit jenom o tom, jak udržet průběžný důchodový systém, jak řešit příjmovou stránku do budoucna tak, aby opravdu ten průběžný systém mohl fungovat dále, a víceméně, tak jak to vnímám napříč politickým spektrem, se jenom řeší, jak zapojit naše občany do toho příjmového systému čím dál tím více tak, aby oni ze svých platů si přidávali stále větší částku na své důchody. Tady je však problém v tom, že stále 60 až 70 % našich pracujících občanů nedosahuje ani průměrné mzdy, a pokud to tak půjde dál, rozhodně nejsme schopni to požadovat po našich občanech, aby si neustále dál zvedali tu částku a přispívali si do svého důchodového systému. Musíme najít jinou shodu na tom, abychom se opravdu bavili do budoucna napříč politickým spektrem především o příjmové stránce, protože naši občané, tak jak zatím jsou na tom v rámci svých příjmů, nejsou schopni plnit některé nároky pravicové opozice. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a nyní paní poslankyně Valachová, v tuto chvíli jako poslední přihlášená v obecné rozpravě. Prosím.

 

Poslankyně Kateřina Valachová: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, kolegové, vážená vládo, pokud mluvím s lidmi, se kterými se setkávám, s účetními, učitelkami, soustružníky, prodavačkami, skladníky, zkrátka všemi povoláními, a dojde na důchody, žádají mě lidé jako svou poslankyni o několik jasných věcí.

Za prvé, radikálněji zvedněte důchody, ať se konečně zalepí ta díra, která vznikla mezi takzvanými starodůchodci a mladodůchodci, tedy zejména důchody, které jsme přiznávali ještě před rokem 1989, krátce po něm a později, a samozřejmě díra, která vznikla tím, že se za doby pravicových vlád systémově a systematicky, opakovaně rok co rok nezvyšovaly důchody o zákonnou valorizaci. Chtějí, abychom tedy konečně tuhle nespravedlnost narovnali. Ačkoliv v minulých letech jsme radikálně zvyšovali důchody, tahle nespravedlnost pořád mezi lidmi je. Proto také podpořím zvýšení důchodů našim seniorům a seniorkám nad zákonnou valorizaci, kterou jsme také prosadili, nicméně stále ta černá díra z předchozích let a desítek let tam je, takže je namístě tímto způsobem mimořádně důchody seniorům a seniorkám zvýšit. To je první věc, se kterou se na mě lidé obracejí.

Potom se na mě obracejí často ženy, které vychovaly děti a které v důsledku toho mají velmi často nižší důchody než muži, a v České republice je to bohužel stále pravidlem. Dlouhou dobu jsme hledali cestu, ústavní cestu, jak toho dosáhnout, a jsem ráda, že pozměňovací návrh, který je v tuto chvíli uplatněn a na kterém spolupracovalo v rámci přípravy změn důchodového systému a důchodové reformy Ministerstvo práce a sociálních věcí, opravdu řeší ústavním způsobem to, abychom zvýšili systémově mužům i ženám, kteří pečovali o své děti, důchody přes takzvané výchovné. To je druhá věc. I tady máme, kolegové a kolegyně, příležitost lidem vyhovět.

A třetí věc, zejména tedy při návštěvách zaměstnavatelů, provozů, dílen, zejména pracovníci těžkých sektorových profesí, náročných profesí žádají, abychom našli způsob, jak by mohli odejít dříve do důchodu a aby i tak jejich důchod zůstal důstojný. Jsem ráda, že skrze důchodovou Komisi pro spravedlivé důchody a skrze další pozměňovací návrh, který byl uplatněn, a máme možnost ho schválit, také tento třetí problém, třetí starost, konkrétní starost lidí, úspěšně můžeme vyřešit.

Chtěla bych proto vyzvat, kolegyně a kolegové, nás všechny, abychom ještě v tomto funkčním období nejenom přistoupili k mimořádné valorizaci, ale také schválili výchovné a schválili možnost dřívějšího odchodu do důchodu u náročných profesí, a tímto způsobem všechny tyto tři starosti dokázali lidem společně vyřešit. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pan poslanec Martínek se ještě hlásí do obecné rozpravy. Prosím.

 

Poslanec Tomáš Martínek: Vážené dámy, vážení pánové, já bych chtěl ještě krátce apelovat trochu na rozpočtovou odpovědnost, přece jen všichni víme, v jaké stavu jsou v tuto chvíli veřejné finance. Současný návrh předložený ANO a ČSSD má poměrně podrobnou důvodovou zprávu. Jedná se o případné dopady ve výši zhruba 11 miliard, přičemž ve střednědobém výhledu by to bylo 32,6 miliardy. Ale teď tady bylo zmíněno mnoho pozměňovacích návrhů, a poněvadž u mnoho z nich není vyhodnocen rozpočtový dopad, tak bych tady rád přečetl své odhady, které by přijetí jednotlivých pozměňovacích návrhů měly do státního rozpočtu, a proto abychom na to mysleli v případě, že by doopravdy měly být dané jednotlivé návrhy hlasovány.

Je tu návrh paní Jírovcové z KSČM ohledně dalšího dodatečného zvýšení na 500 korun, což je další dodatečný výdaj ve výši zhruba 6 miliard.

Pak je tu řada pozměňovacích návrhů od koalice SPOLU. Já tady mám nějaké odhady ve smyslu - například paní Golasowské návrhy, případně i pana Kaňkovského, kdy vdovské důchody v plné výši je dalších 5 miliard korun ročně, 500 korun za vychované dítě je zhruba 18 miliard korun ročně, vdovské důchody, zvýšení procentní výměry VD z 50 % na 60 % je zhruba 6 miliard ročně, vdovské důchody, prodloužení pobírání je zhruba 7 miliard ročně, vdovské důchody, změna nároků, je zhruba necelá miliarda, snížení minimální doby pojištění na 30 let v budoucnu až 0,5 % HDP, tedy odhad v budoucnu nějakých 15 miliard ročně při současných cenách, snížení minimální doby pojištění na 25 let, v budoucnu až 1 % HDP ročně, odhad tedy něco přes 30 miliard při současných cenách, snížení věku odchodu do důchodu už jen na základě vychovaných dětí ze začátku kolem 20 miliard ročně, následně až 40 miliard ročně, snížení důchodů představitelům komunistického režimu je úspora přibližně miliarda, nahrazení podmínky 85 let pro nárok na 1 000 korun u starobních důchodců podmínkou 25 let jsou zhruba 2 miliardy. Tady bych podotkl, že je mi líto, že to opět chybně podle mě mění daný parametr, protože by to de facto těm seniorům, kterým je 85 let a ještě nejsou 20 let v důchodu, odebíralo tu částku nebo by na ni neměli nárok, a to i přes to, že samozřejmě i starší lidé potřebují pomoc, a ti, co se dobrovolně rozhodli přesluhovat a nastoupit do důchodu déle, tak přece nemůžou být penalizováni.

Dále tu máme návrh poslanců z hnutí ANO - zhruba 50 milionů korun.

Dále návrh SPD na navýšení o 500 korun, to je podle předkladatele 2,5 miliardy, podle našich odhadů minimálně 4 miliardy.

Pan Hamáček - 500 korun za každé vychované dítě je zhruba těch 18 miliard.

Dále pan Onderka - myslím si, že tohle je jeden z mála návrhů, který je nutno řešit, to jsou ty náročné profese, které i s rostoucím věkem odchodu do důchodu, který se postupně zvyšuje až na 65 let, tak je u těch náročných profesí nutné doopravdy řešit, tady jsou to zhruba 2 miliardy korun ročně, respektive výhledově samozřejmě na jednu stranu je dobře, že to je řešeno odpovědností zaměstnavatelů, což by do budoucna asi tu nákladovost snížilo.

Dále tu máme návrhy například mé, tedy symbolické, zvýšení koeficientů u pracujících seniorů, tam je odhad kolem desítek milionů korun, necelých 100 milionů korun.

Dále tu máme rozšíření vyloučené doby pro pečující osoby, ze začátku je to návrh v řádech desítek až stovek milionů, větší náklady by byly až v příštích desetiletích.

Dále upřesnění zákona o střetu zájmů, tedy v rámci toho, abychom naplnili požadavky směrnic Evropské unie, a současně jednorázová tisícikoruna, tam je jednorázově 3 miliony s pozitivním rozpočtovým dopadem v budoucnu, což je mimo jiné i podpora pracujících seniorů, pokud se povede dobře, pozitivně motivovat seniory, aby pokud budou chtít a budou moci se dobrovolně rozhodnout k tomu, aby pokračovali ve své kariéře nějakým způsobem, alespoň částečně.

Takže pojďme trošku hlasovat potom ve třetím čtení odpovědně a doopravdy řešit nejpalčivější problémy s ohledem na stav veřejných financí a na obrovské tempo zadlužování, které Česká republika v tuto chvíli má. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Nyní paní ministryně Maláčová se mi hlásila, s přednostním právem bude v reakci zřejmě, takže prosím. Poté jsem zaznamenal pana poslance Bláhu.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová Děkuji. Omlouvám se, děkuji za výčet pana poslance Martínka, co se týká rozpočtových nákladů. Jak jsem to poslouchala, tak to v hrubém souhlasí - v hrubém. Jediná věc, která je podle mě velmi chybně spočítána, jsou ty náročné profese. Já to mám tady před sebou, tam je potřeba říci, že rozpočtové dopady pro náročné profese budou v příštích 15 až 20 letech pozitivní, potom výdaje převýší příjmy. Je potřeba si říci, že celý ten návrh je postaven na tom, že zaměstnavatelé budou platit 5 procentních bodů, vyšší sociální odvody, a pak ty první roky po těch 15 až 20 budou v rozsahu maximálně 100 milionů korun. Tak to je ten rozdíl.

Jinak si myslím, že jsou to skutečně velmi drahé návrhy, a proto je potřeba se spíše v předvolební kampani skutečně shodnout napříč politickým spektrem na tom, jak dostát tomu, co jsme slíbili, tři stovky nad zákonnou valorizaci, a zároveň pak řešit ty systémové věci, na kterých je napříč politickým spektrem shoda, aby se pak z toho hlasování nestalo to, co se stalo u přídavků na dítě, že prošly v podstatě téměř všechny pozměňovací návrhy a celkové náklady jsou u přídavků na děti téměř 9 miliard korun. Myslím si, že toto hrozí i u tohoto návrhu zákona.

Takže to, co říká sociální demokracie, je: pojďme tři stovky nad zákonnou valorizaci a pak řešit systémové změny. A tam bych chtěla ještě říct, že velmi podporuji poslanecký návrh pana poslance Maška, aby se pomohlo, co se týká důchodových nároků záchranářů. Nicméně jak jsme teď ten pozměňovací návrh, o kterém jsme nevěděli, že bude předkládán, projeli, tak je legislativně neproveditelný. To znamená, že teď na poslední chvíli hledáme cestu, jak ho upravit, aby se přijmout dal a aby byl proveditelný. To znamená, to je skutečně důležité v tuto chvíli, protože ten pozměňovací návrh podporuji.

Jinak jak jsem poslouchala tu debatu, tak mi, a to je skutečně dokument, který chybí v poslední době, tak bychom chtěli zpracovat na Ministerstvu práce a sociálních věcí do konce týdne takový nějaký základní fact sheet, kde budou základní fakta, a mít je o důchodovém systému, protože věci, které tady zaznívají nesprávně, se opakují v podstatě každoročně u každé debaty o důchodovém systému. Myslím si, že jsou to věci, které třeba platily v devadesátých letech nebo platily do roku 2012, ale v tuto chvíli už ty legislativní úpravy jsou jiné, takže připravíme ten dokument.

A poslední poznámka, kterou mám, tak pro ty, kteří to nevědí: vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, Česká správa (sociálního zabezpečení) má na svém webu veškeré potřebné statistiky o důchodovém systému, to znamená o výši důchodů, o struktuře, kdo jaký čerpá důchod, a všechny potřebné související informace. To znamená, každý z vás, kdo potřebuje tyto informace znát, se může kdykoli, když si dáte do vyhledávače Česká správa sociálního zabezpečení - statistiky - důchody, tak si to může okamžitě vytáhnout.

Kdybych to měla shrnout, ještě připomínám, že podporuji pozměňovací návrh k záchranářům, ale v tuto chvíli je legislativně chybně napsán, a hledáme cestu, jak ho co nejrychleji opravit, aby mohl být přijat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Nyní pan poslanec Bláha se hlásil z místa, poté registruji paní poslankyni Sommerovou, že nám chce něco sdělit. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jiří Bláha: Vážené kolegyně a kolegové, mám příležitost, aby mě jednou paní ministryně poslouchala. Doufám, že bude poslouchat. Když budete naslouchat třeba i vy, abyste si vzali trošku nějaký mustr, jak dál.

Základní věcí, kterou pokud chceme změnit důchodový systém, jsou informace. Bez informací se nejsme schopni posunout. To znamená, že žádné stránky Ministerstva práce a sociálních věcí nenahradí to, pokud bychom zřídili aplikaci, kterou by každý měl v mobilu, tak jako máme v mobilu banku, a v ten okamžik kdykoli se budu chtít podívat, kolik důchodu mám našetřeného, tak se můžu podívat. Je to o tom, že vlastně bychom měli změnit celé to, kudy se ubíráme v rámci tvorby důchodů, a nechat to na lidech. To znamená, že opravdu svobodně by se každý rozhodl: chci jít do důchodu v šedesáti, v pětašedesáti, v padesáti, ve čtyřiceti, v osmdesáti - je to na těch lidech, a hlavně na momentálním rozpoložení. Žádné výjimky. Výhody určitých skupin jsou nepřípustné, protože to znevýhodňuje ty ostatní.

Jak můžeme říct, že záchranář je na tom hůř než třeba pekař? Pekař pracuje v teple, jenom v noci, neustále v prachu. A takhle bychom mohli jít po x jiných profesích. Takhle to přece nejde. My bychom to měli nechat na těch lidech. To znamená, že budeme mít v mobilu aplikaci, představte si to, v mobilu máte aplikaci, tu si otevřete a řeknete: Jsem mladý, do důchodu chci jít v pětašedesáti, můj důchod, který bych chtěl, by byl 20 000 měsíčně. Okamžitě vám ta aplikace ukáže, kolik musíte přispívat do důchodového systému.

Ale co je důležité? Nemůžeme nadále mít daňovou soustavu tak, jak ji máme, že člověk odvádí daň normální, daň sociální a daň zdravotní, protože každý to využívá jinak. Každý to jinak zneužívá, anebo to vůbec nečerpá. A v ten okamžik lidé, kteří jsou zodpovědní, kteří pracují, kteří odvádějí, kteří nečerpají, jsou znevýhodněni oproti těm, kteří celý ten systém zneužívají. Tak si představte, že víte, kolik odevzdáváte státu, to máte v té aplikaci, a neustále si tam šetříte, a na druhé straně víte, kolik čerpáte od státu. To znamená, kdykoli jdete na jakýkoli úřad, kde chcete nějaké služby, tak se vám to samozřejmě logicky odečítá. Jdete k doktorovi, čerpáte služby státu, odečítá. A v ten okamžik vy si tvoříte ten polštář, který máte, ze kterého může být vypočítán ten důchod. A dostáváte se do toho, že začnete přemýšlet o tom, jestli je výhodné zneužívat systém, neodvádět na důchody, neodvádět do státní kasy, protože hromada lidí, která dneska spadla do těch problémů, ve kterých je, jsou právě ti, kteří třeba pracovali půl života načerno, kteří prostě měli tři zaměstnání, která ale ve výsledku nikdy nebyla zdaněná.

A to je věc, která by nám obrovsky pomohla v tom směru, že lidi by se zapojili sami do systému a přestali by zneužívat. A my bychom mohli dokonce i těm lidem říci: Budete mít daleko větší důchody a nebude nás to stát více. A víte, z jakého důvodu? Protože ušetříme na obsluze. Ušetříme na úřednících, na doktorech a na všech sociálních pracovnících, kteří jsou dneska potřeba. Takže není potřeba absolutně se děsit, že s důchodovou reformou nebo s tím, že do budoucna nebudeme mít peníze na důchody. Ale je potřeba změnit celý systém a zapojit lidi do toho, jak budou přistupovat k tvorbě důchodů.

Na začátku si zvolím, že chci jít do důchodu v pětašedesáti, ale na konci života nebo v padesáti najednou zjistím, že jsem nemocen a že bych chtěl odejít dřív. A jelikož jsem poctivě pracoval a nezneužíval systém, tak už tam mám našetřeno tolik, že budu mít ten důchod daleko větší. Nebo v průběhu důchodového věku, to znamená, že celého svého pracovního věku najednou zjistím, mám lepší povolání, chci přispívat do systému víc, systém by mi to umožnil, tím pádem bych měl větší důchod. To všechno je potřeba zohlednit v budoucí daňové reformě. Pokud bude mít paní ministryně zájem, rád jí to představím. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pokud paní ministryně nechce uplatnit přednostní právo, tak nyní paní poslankyně Sommerová a pak bychom se posunuli.

 

Poslankyně Olga Sommerová: Vážený pane předsedající, dovolte mi pro stenozáznam a média nahlásit chybu, ke které došlo při projednávání předchozího bodu programu v novele zákona o podporovaných zdrojích energie, sněmovní tisk číslo 870. Při hlasování číslo 177 o povinném přimíchání biopaliv do benzinu jsem hlasovala proti a na záznamu mám pro. Nezpochybňuji hlasování a vítám, že Sněmovna navýšení biopaliv odmítla, což věcně odpovídá mému postoji, a dokazuje to předchozí hlasování číslo 176 o pozměňovacím návrhu poslance Třešňáka. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Paní poslankyně, musím vás částečně volat k věci, ale chápu, že bylo potřeba to přednést. Nyní paní ministryně Maláčová. Můžeme se tedy vrátit k současnému bodu.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová Děkuji. Já budu velmi stručná, protože se nám podařilo už ten pozměňovací návrh k integrovanému záchrannému systému opravit velmi rychle.

Tak jenom k panu poslanci Bláhovi. Tam je potřeba říci, že do důchodové kalkulačky, kterou teď testujeme několik dní, se můžete dostat během ani ne minuty prostřednictvím přístupových údajů vašeho internetového bankovnictví. Upozorňuji, že máme takový systém po 30 letech, důchodová kalkulačka. Teď v červenci ji ještě testujeme, vychytáváme mouchy, a pak bychom chtěli, aby to plně fungovalo od srpna. Ona už funguje teď, ale my bychom přesto chtěli, aby ten systém ještě byl drobně opraven. Je to skutečně průlomová věc, o které se tady velmi dlouho mluvilo, a my jsme na Ministerstvu práce a sociálních věcí velmi pyšní na Českou správu sociálního zabezpečení, která je podle mého názoru lídrem v digitalizaci státní správy. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a v tuto chvíli nemám další přihlášky do obecné rozpravy, takže pokud se již nikdo nehlásí, obecnou rozpravu končím.

Ptám se paní ministryně nebo paní zpravodajky, jestli mají zájem o závěrečná slova? Není tomu tak.

Nemám zde poznamenáno, že bychom v tuto chvíli měli o něčem hlasovat, takže pokud nikdo nemá námitek, zahajuji podrobnou rozpravu. Připomínám, že pozměňovací a jiné návrhy přednesené v podrobné rozpravě musí být vždy odůvodněny. Jako první je přihlášen pan poslanec Chvojka, ten to stahuje, v tom případě paní poslankyně Golasowská, kterou nevidím, takže pan poslanec Kaňkovský. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Vít Kaňkovský: Dobrý podvečer. Já bych chtěl omluvit paní poslankyni Golasowskou, která z pracovních důvodů už nemůže být v tuto chvíli přítomna, a chtěl bych se přihlásit k jí zadaným pozměňovacím návrhům pod čísly sněmovních dokumentů 8750, 8752, 8749, 8751 a 8742. Všechny tyto pozměňovací návrhy paní poslankyně Golasowská odůvodnila v obecné rozpravě a samozřejmě jsou odůvodněny i v písemné podobě. Tolik první část mého vystoupení v podrobné rozpravě.

A dále bych se chtěl již přihlásit ke svým pozměňovacím návrhům za klub KDU-ČSL, který jsme také předložili s paní poslankyní Golasowskou. Jsou to tři pozměňovací návrhy, tak jak jsem je uvedl v obecné rozpravě. První má číslo sněmovního dokumentu 8746, jedná se o snížení minimální doby účasti na důchodovém pojištění ze 35 roků na 25 roků. Druhý pozměňovací návrh je varianta k tomuto pozměňovacímu návrhu, má číslo sněmovního dokumentu 8747 a je to snížení ze 35 let na 30 let povinné účasti na důchodovém pojištění. Třetí pozměňovací návrh je pod číslem sněmovního dokumentu 8748 a to je pozměňovací návrh, kdy dochází ke snížení důchodového věku u žen dle počtu vychovaných dětí. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a nyní pan poslanec Martínek, připraví se pan poslanec Výborný.

 

Poslanec Tomáš Martínek: Děkuji. Já bych se chtěl přihlásit ke svým dvěma pozměňovacím návrhům, které předkládám společně s poslankyní Olgou Richterovou, a to k číslům sněmovních dokumentů 8772 a 8775. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Předpokládám, že návrhy jsou odůvodněny nebo byly odůvodněny. Nyní pan poslanec Výborný.

 

Poslanec Marek Výborný: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo, vážená paní ministryně, kolegyně, kolegové, já bych se rád přihlásil ke dvěma pozměňovacím návrhům, které zde byly v obecné rozpravě odůvodněny panem předsedou Jurečkou. V systému jsou pod čísly sněmovního dokumentu 8843 a 8850. Jedná se jednak o narovnání důchodů pro exponenty komunistického režimu, to je ten sněmovní dokument 8850, a dále sněmovní dokument 8843, který má započítat do rozhodné doby i dobu, kdy političtí vězni byli ve vězení. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a nyní pan poslanec Onderka. Připraví se pan poslanec Sklenák.

 

Poslanec Roman Onderka: Děkuji, pane místopředsedo. Paní ministryně, kolegyně, kolegové, přihlašuji se ke svému pozměňovacímu návrhu ke sněmovnímu tisku číslo 1230, vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Pozměňovací návrh je načten pod číslem 8687 a jedná se o záležitost upravující dřívější odchod do starobního důchodu pro osoby vykonávající práce v náročných profesích. Odůvodnil jsem v obecné rozpravě a samozřejmě odůvodnění pozměňovacího návrhu je i součástí samotného návrhu v písemné podobě. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a nyní pan poslanec Sklenák, připraví se paní poslankyně Šafránková. Prosím.

 

Poslanec Roman Sklenák: Děkuji. Já se tímto přihlašuji k pozměňovacímu návrhu, který jsem odůvodnil v obecné rozpravě, týkajícímu se odměny za vychované děti. Tento návrh má v systému číslo 8828.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a nyní paní poslankyně Šafránková, připraví se pan poslanec Mašek. Prosím.

 

Poslankyně Lucie Šafránková: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Protože SPD dlouhodobě prosazuje zvyšování důchodů, tak se hlásím ke svému pozměňovacímu návrhu pod číslem sněmovního dokumentu 8719, který jsem odůvodnila v obecné rozpravě. A jen pro připomenutí: Tento návrh spočívá v tom, že občanům, jejichž celková měsíční výše všech důchodů, na které mají nárok, bude i po vládou navrhovaném navýšení pro rok 2022 nižší než 15 000 korun měsíčně, se k této částce jejich důchodů přidá částka 500 korun, maximálně však tím způsobem, aby po tomto námi navrhovaném navýšení celková výše jejich příjmů ze všech důchodů, na které mají nárok, nepřevyšovala 15 000 měsíčně a aby tak nebyli poškozeni ti občané, jejichž důchody se pohybují těsně nad hranicí 15 000 korun. Děkuji za podporu.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Nyní pan poslanec Mašek, poté paní poslankyně Aulická. Prosím.

 

Poslanec Jiří Mašek: Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, chtěl bych pro stenozáznam přečíst upravenou verzi po dohodě s paní ministryní a s pracovníky MPSV k předčasným důchodům členů IZS. V čl. I se vkládají nové body 1 a 2, které včetně poznámky pod čarou znějí: "1. V § 29 se za odst. 4 vkládá nový odst. 5, který včetně poznámky pod čarou zní: 5 Pojištěnec, který splňuje podmínky stanovené v odst. I. má nárok na předčasný starobní důchod, který se nesnižuje podle § 36, jestliže v době vzniku nároku na starobní důchod dosáhl zároveň 20 let pracovního zařazení ve složkách integrovaného záchranného systému, dále IZS. Poznámka pod čarou: Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 6.

II. Za § 36 se vkládá nový § 36a, který zní: § 36a 1. výše procentní výměry starobního důchodu, na který vznikl nárok podle § 31, se stanoví podle § 34 odst. 1 s tím, že u osob začleněných do složek IZS a splňujících podmínky pro přiznání předčasného důchodu podle § 29 se výše důchodu nesnižuje. Pro stanovení výše předčasného důchodu se postupuje podle § 33. Procentní výměra se při výpočtu výše předčasného důchodu neuplatní. Dosavadní text se označuje jako bod 3."

V tomto smyslu bude legislativně technicky upravena úvodní část návrhu zákona. K tomuto znění se tímto hlásím.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Já bych tedy požádal, pokud text není v systému, aby byl případně v tištěné podobě doručen v jednom výtisku zpravodajce a v jednom výtisku mně na předsednický stolek v souladu s jednacím řádem. Nyní paní poslankyně Aulická, prosím.

 

Poslankyně Hana Aulická Jírovcová: Děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já se přihlašuji ke svému pozměňovacímu návrhu, který je pod číslem 8774. Odůvodnění jsem řekla v obecné rozpravě, takže už není potřeba. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a nyní pan poslanec Krejza.

 

Poslanec Karel Krejza: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, chtěl bych se přihlásit ke dvěma pozměňovacím návrhům, které do systému načetl kolega poslanec Bauer, a to pod čísly 8814 a 8815. Oba byly odůvodněny v obecné rozpravě a samozřejmě i v písemném návrhu těchto pozměňovacích návrhů. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Paní poslankyně Golasowská byla omluvena, hlásí se ještě pan poslanec Michálek a vidím i pana poslance Ferjenčíka. Prosím.

 

Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, kolegové, hlásím se k pozměňovacím návrhům 8816, 8844 a 8847, které jsou nahrány v systému a které jsem odůvodnil v obecné rozpravě. Jsou to ty návrhy, pozměňovací návrhy ke středoškolskému studiu a jeho započtení a odpovídající výši důchodu k odškodnění z důvodu ochranného dohledu a zohlednění v rámci důchodu a doprovodné usnesení, které se týká důchodů představitelů komunistického režimu a jeho obětí. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. A nyní pan poslanec Ferjenčík.

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já se tímto hlásím k návrhu 8812, který naleznete v systému. Odůvodňoval jsem ho už v obecné rozpravě, stejně tak je odůvodněn i písemně. Je to ten návrh dotační vratky seniorům ve výši 1 000 korun jednorázově, který předkládám společně s kolegy Michálkem a Farským. O co se jedná, velice stručně: Senioři dostanou tedy 1 000 korun jednorázově a současně se podaří tomto návrhem zfunkčnit zákon o střetu zájmů, který se tady už několik měsíců snažíme zfunkčnit i v jiném tisku, nicméně hnutí ANO to vždycky zablokuje, tak to zkoušíme alespoň touhle cestou.

My obecně podporujeme valorizaci důchodů, podporujeme valorizační schéma a určitě ho budeme držet i příští volební období, což máme i ve volebním programu společně se Starosty. A co se týče zvyšování důchodů nad rámec valorizace, nám jde o to, že nechceme, aby to probíhalo na dluh. Z toho důvodu právě se snažíme najít zdroje, ze kterých se dá takové zvýšení financovat, A v tomto případě se nám je podařilo nalézt. Jde o dotace, které dostávají firmy členů vlády, a myslíme si, že je lepší dát ty peníze důchodcům než oligarchům. Takže z těchto důvodů navrhujeme tuto dotační vratku 1 000 korun pro všechny důchodce včetně invalidních. Předem děkuji za podporu tohoto návrhu 8812.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji A ještě paní poslankyně Pastuchová se hlásí. Prosím.

 

Poslankyně Jana Pastuchová: Děkuji, pane předsedající. Já bych chtěla navrhnout zkrácení pro projednání ve výboru na sedm dní.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Dobře. Takže pokud se již nikdo další v podrobné rozpravě nehlásí, podrobnou rozpravu končím. (Gong.) A zeptám se, jestli je ještě zájem o závěrečná slova po podrobné rozpravě? Není takový zájem.

Svolal jsem kolegy do sálu, protože nyní tedy budeme muset hlasovat o návrhu, který padl. Všechny vás odhlásím. Prosím, přihlaste se svými kartami, a až dosáhneme dostatečného počtu přihlášených, případně se nám ustálí počet přihlášených, budeme procedurálně hlasovat. Pro kolegy a kolegyně, kteří právě přicházejí, zopakuji, že bylo navrženo zkrácení lhůty pro třetí čtení, a to na sedm dní. Zatím stále nemáme dostatečnou přítomnost. Už? Už. Tak v tuto chvíli již máme dostatečnou přítomnost.

 

Tedy pro ty, kteří přicházejí ještě nyní, zopakuji, že budeme hlasovat o zkrácení lhůty pro třetí čtení na sedm dní.

Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti? Já vám děkuji.

Hlasování číslo 214, je přihlášeno 96 poslanců a poslankyň, pro 72, proti 1. Konstatuji, že návrh byl přijat, lhůta tedy byla zkrácena.

 

Pokud již nikdo nic dalšího nemá, já končím druhé čtení tohoto návrhu, posuneme se dál.

 

Nyní tedy bod číslo

Aktualizováno 7. 11. 2021 v 15:55.