Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

 

(pokračuje Vojtěch Pikal)

547.
Ústní interpelace

Ústní interpelace jsou určeny předsedovi vlády České republiky, případně vládě České republiky jako celku a ostatním členům vlády. Dnes bylo za účasti ověřovatelů vylosováno pořadí poslanců, v němž budou vystupovat a podávat ústní interpelace nejprve na předsedu vlády Andreje Babiše, a to v čase mezi 14.30 až 16. hodinou, na ostatní členy vlády pak od 16 hodin do 18 hodin. Seznamy poslanců podle vylosovaného pořadí vám byly rozdány do lavic. Upozorňuji všechny poslance a interpelované členy vlády, že pokud budou vyčerpány interpelace na předsedu vlády Andreje Babiše, bude ihned zahájen blok interpelací na ostatní členy vlády.

Nyní dávám slovo panu poslanci Marianu Bojkovi, který byl vylosován jako první, aby přednesl interpelaci ve věci nasazení Armády České republiky v postižených oblastech. Připraví se pan poslanec Michálek. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Marian Bojko: Dobré odpoledne, dámy a pánové. Pane premiére, mohlo by se zdát, že ta interpelace by spíše měla směřovat na pana ministra obrany Metnara, ale já si myslím, že vzhledem k důležitosti jsem ji směřoval správně na pana premiéra.

Předem chci říct, že v žádném případě nechci zpochybňovat žádné složky armády nebo záchranné složky, které zasahovaly v postižených oblastech po tornádu, protože vím, jak boj hlavně s přírodními pohromami je těžký. Sám jsem byl v první linii. Když už všichni utíkají, vy tam musíte. Ale jsem přesvědčený, protože mám osobní zkušenosti, naši lidé, členové Volného bloku i sympatizanti v těch oblastech pomáhali jak materiálně, tak finančně, tak prostě svýma rukama, a v mnoha těch vesnicích prostě ta armáda vidět nebyla. Nasazení 150 vojáků, a nejsem si jistý, kolik bylo druhů techniky, protože armáda opravdu je schopna nasadit tu nejlepší a nejtěžší techniku v boji s takovými pohromami, tak by mě zajímalo, proč té techniky tam nebylo dostatek, nebo dostatek těch vojáků. Já si osobně myslím, že tam možná selhala komunikace mezi hejtmanem a starosty a armádou, protože o pomoc požádal hejtman toho kraje a já si nejsem jistý, jestli to správně vyhodnotil. Docela by mě zajímal právě názor pana premiéra, jestli pomoc armády byla dostatečná, anebo ne, protože vím, jak armáda pomáhala při obrovských povodních v roce 1997 a 2002, klobouk dolů, ale tady si myslím, že to asi selhalo. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Poprosím o úklid místa. (Poslanec Bojko hovořil bez respirátoru.) Pan premiér se mezitím může připravit k odpovědi. Pokud pan poslanec Bojko ještě dnes nebyl napomenut, že nemá v souladu s nařízením vlády zakrytý nos a ústa, tak já ho v tuto chvíli napomínám. (Pracovnice KPS dezinfikuje řečniště.) Děkuji. Nyní prosím pana premiéra o odpověď.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Dobrý den. Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Vážené poslankyně, vážení poslanci, máme skvělou armádu. Myslím, že naše armáda je vždy připravena nám pomáhat a vždy nám pomohla. V rámci pandemie COVID-19 hraje klíčovou roli, i v rámci integrovaného centrálního řídícího týmu.

Když zasáhlo tornádo jižní Moravu, tak jsem byl na zasedání v Bruselu a hned, jak mi volal pan hejtman Grolich, jsem kontaktoval náčelníka Generálního štábu Opatu a mluvil jsem s ním o tom. prvotní informaci o tornádu armáda získala ve čtvrtek 24. června ve 20.54 hodin, krizový štáb zasedl ve 22.30 a požadavek na nasazení armády přišel následně ve 22.38, takže neprodleně po tom, jak krizový štáb zasedl.

Hned na druhý den v 8 hodin ráno armáda nasadila těžkou ženijní techniku a přes 150 vojáků bylo povoláno k záchranným pracím, takže v pátek 25. června brzy ráno vyrazili na místo vojáci ženijního praporu z Olomouce, následovali je vojáci mechanizovaného praporu z Bučovic a z Bechyně do Olomouce byla také ihned přesunuta ženijní technika, aby v případě potřeby byli vojáci schopni rychle reagovat. V pondělí 28. června bylo k záchranným pracím v Jihomoravském kraji nasazeno 200 vojáků a další ženijní odřad s těžkou specializovanou technikou ze ženijního praporu z Bechyně. Další stovky vojáků byly připraveny k pohotovosti v domovských útvarech.

Já bych rád objasnil podmínky nasazení armády při pohromách nebo při jiných závažných situacích ohrožujících životy, zdraví a majetek nebo k likvidaci následků pohromy. Nasazení armády do záchranných prací je legislativně upraveno zákonem o integrovaném záchranném systému a zákonem o ozbrojených silách a schvaluje ho náčelník Generálního štábu Armády České republiky na základě žádosti Hasičského záchranného sboru nebo hejtmana kraje. Já jsem mluvil i s generálem Rybou, šéfem hasičů.

Na likvidační práce je potřeba schválení vládou a nařízení k nasazení v případě likvidačních prací na jižní Moravě ministr obrany předložil v souladu se zákonem o ozbrojených silách České republiky. Vláda na mimořádném zasedání schválila nařízení, které umožňuje na likvidační práce po tornádu a vichřici nasadit až 1 000 vojáků. Platí to do konce srpna. Takže vojáci dle tohoto zákona posilují složky integrovaného záchranného systému na místech a v situacích, které vycházejí z požadavků hejtmanů a operačních a informačních středisek Hasičského záchranného sboru. Takže oni vždy řídí tu operaci a armáda, i když byli v mediálním prostoru, lidé říkali, že je tam málo vojáků, ale vojáků tam bylo tolik, o kolik bylo požádáno.

Vojáci pomáhali s odklízením následků živelní pohromy podle pokynů velitele zásahu, kterým byl Hasičský záchranný sbor, který hrál a hraje klíčovou roli. Pokud vím, tak v jednom momentě tam bylo více než 1 000 hasičů. Zakrývali střechy, odklízeli trosky, pomáhali ve skladech materiálu a na kontaktních místech krizového štábu. Už druhý týden pomáhají na jižní Moravě také příslušníci aktivní zálohy z Brna, jsou tam zcela dobrovolně, na místě byli už 12 hodin po ničivé bouři.

Vzhledem k aktuální situaci, kdy na základě rozhodnutí velitele zásahu, to je generální ředitel Hasičského záchranného sboru, dochází k postupné změně úkolu definovaného jako záchranné a likvidační práce na obnovu, byla část vojáků stažena a na místě zůstává 155 vojáků s 90 kusy ženijní techniky.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Čas, pane premiére, vypršel. Pan poslanec Bojko má zájem o doplňující dotaz, prosím. Než dorazí k mikrofonu, seznámím Sněmovnu s omluvou pana ministra vnitra Hamáčka, který se omlouvá z odpoledního jednání z pracovních důvodů. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Marian Bojko: Pane premiére, já jsem v žádném případě nezpochybňoval nějakou práci armády, já si vojáků vážím, vážím si všech jednotek záchranného systému. Tady máme kolegy, kteří jezdí v sanitkách, zachraňují životy, těch si opravdu vážím. Vážím si nesmírně hasičů, hasiči jsou vždycky v první linii, a mám mezi nimi přátele, vím, co to je za obrovské psychické vypětí, být první u nehody, když lidé umírají a vy jim nejste schopni rychle pomoci a tak dále. Tady kolega Brázdil by určitě mohl vyprávět. Ale mě zajímá váš názor, jestli jste opravdu přesvědčen, že tam byly dostatečné počty vojáků a těžké techniky, protože my máme poznatky, že ve spoustě vesnic prostě lidi čekali zoufale. Bylo dost vody, jídla třeba, ale oni potřebovali hlavně ty ruce, ty ruce, tu pomoc, těžkou techniku, a v některých vesnicích se jim to během prvních pár dnů prostě nedostávalo, lidi byli opravdu zoufalí a byli v těžké situaci.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Čas, pane poslanče. Poprosím znovu úklid místa. (Dezinfekce řečnického pultu.) Pokud pan premiér má zájem, potom může odpovědět na doplňující dotaz. Děkuji. Prosím pana premiéra.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Já můžu jenom zopakovat, že reakce všech záchranných složek a celého státního aparátu byla rychlá, zcela profesionální a za to patří obrovský dík všem. Všem, kteří pomáhali, kteří pomáhají, a samozřejmě všem za solidaritu, takže nasazení armády, znovu opakuji, zcela koresponduje s požadavky Hasičského záchranného sboru a samozřejmě pana hejtmana, starostů, kdy v případě potřeby měla a má armáda v pohotovosti výrazně vyšší počet vojáků a techniky připravené pro pomoc na jižní Moravě.

Takže za mě - já myslím, že to proběhlo velice profesionálně, a znovu opakuji, že krizový štáb zafungoval, armáda byla k dispozici, je k dispozici. Takže určitě nemám důvod nikoho kritizovat, spolupráce s panem hejtmanem je velice dobrá. Byl dneska u nás na vládě odpoledne, řešili jsme výši škod, domluvili jsme se, že nám předloží velice konkrétní přehled hlavně všech nemovitostí, které jsou v majetku obcí a kraje na vládu v posledním týdnu července, abychom to ještě před dovolenou vlády v srpnu vyřešili. Takže já za sebe si myslím, že patří velké díky všem, kteří se zúčastňují a - to už bych se opakoval. Ale pokud bylo něco konkrétního, tak samozřejmě můžeme to prověřit, ale já jsem byl na místě dvakrát a žádné nějaké stížnosti jsem nezaznamenal. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Nyní bude interpelovat pan poslanec Jakub Michálek pana premiéra ve věci transparence výdajů na volební kampaň. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážený pane premiére, vážené kolegyně, vážení kolegové, transparence veřejných peněz je určitě velké téma, ostatně hnutí ANO s tím kandidovalo ve volbách a je jasné, že kdo má v pořádku peníze na volební kampaň, tak pak může dělat pořádek ve veřejných financích a nemusíme se bát toho, že jsou peníze daňových poplatníků rozkrádány. Já bych se chtěl zeptat na dopis, který obdrželi občané České republiky, který jste posílal, který šel údajně do všech domácností, a nejde mi teď o obsah, obsahu se ta interpelace netýká, ale jde mi o náklady na tento dopis, čili o náklady na jeho tisk, papír, doručení a tak dále, jednak náklady skutečně uhrazené, jednak náklady obvyklé. Já jsem se podíval na transparentní účet, který má hnutí ANO pro účely volební kampaně do Poslanecké sněmovny, a tam jsem nenašel žádné výdaje, které by se týkaly tvorby tohoto dopisu. Na tom transparentním účtu je pouze 10 výdajů, které jsou vyšší než 5 000 Kč, je to tedy transparentní účet u Komerční banky. Já jsem se tedy chtěl zeptat, jaké byly náklady na ten dopis suma sumárum, proč nejsou na tom transparentním účtu, kdo hradil odeslání toho dopisu, kdo byl zhotovitelem toho dopisu a jaká je případně splatnost částky za úhradu toho dopisu.

Také jsem se chtěl zeptat, kolik celkem hnutí ANO už vyčerpalo v rámci limitu volební kampaně, těch 90 milionů korun, a v souvislosti s fakturami, které jsou na tom volebním účtu pro pana Marka Prchala ve výši 60 500 korun měsíčně, tak jsem se chtěl zeptat, jestli pan Prchal má i jiné zdroje své odměny z vlády, z ministerstev, ze státních firem nebo jiných dalších úřadů, které jsou v gesci hnutí ANO.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Čas, pane poslanče. (Poslanec Michálek: Děkuji.) Děkuji a prosím pana premiéra o odpověď, pokud chce.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Děkuji za dotaz, i když interpelace má být na členy vlády nebo to je interpelace na předsedu vlády a sem nepatří, tak vám rád odpovím. Pan Prchal nemá žádné příjmy kromě hnutí ANO. Nejsem si toho vědom a určitě to nemá, protože to striktně hlídám a nevím o tom, určitě je placen jenom z hnutí ANO. My jsme žádnou kampaň na rozdíl od vás, kteří děláte i kampaň v Bruselu, neděláme. My se musíme postarat teď o následky tornáda, musíme řešit očkování, naše vláda má plno práce a nemáme čas dělat kampaň, jak máte ten čas vy, a teď vlastně příští týden končí Sněmovna, takže budete mít dva měsíce prázdnin, ale my budeme muset pracovat, naše vláda, celé léto. Takže my určitě máme finance v pořádku, vždycky jsme je měli.

A co se týče toho dopisu, veškerý náklad toho dopisu jde na hnutí ANO. Ten dopis je předmětem reklamace, protože dostáváme - já bych také chtěl vyzvat všechny občany, kteří nedostali ten dopis, aby mi napsali - fotky, že ten dopis končí v kontejnerech, takže někdo je hází do kontejneru. Nechci ani tady mluvit, která obec hodila všechny ty dopisy do kontejneru, abych tady zbytečně nevyvolával zase nějaké politické střety. Takže ten dopis samozřejmě se objeví na vyúčtování, když dostaneme fakturu, kterou odsouhlasíme a potom ji proplatíme, a když bude ta objednávka řádně vyúčtována, tak bude i proplacena a uvidí ji každý na transparentním účtu. Takže pokud jsme nedostali fakturu, a ještě navíc je tam reklamace - takový zvláštní způsob, že dodavatel nedoručí ten dopis a píšou nám lidi, že to nedostali, tak samozřejmě když to přijde, tak to zaúčtujeme a proplatíme. Takže máte, pane poslanče, úplně zbytečné starosti. Máme velice transparentní účetnictví, a jakmile faktura přijde, tak ji samozřejmě dáme na účet a zaplatíme.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Souhlasím, že interpelace by se samozřejmě měly týkat primárně osobností členů vlády, nicméně jsem nechal možnost odpovědět, a když byla využita, tak to vítám. Pan poslanec má zájem o doplňující dotaz. Prosím.

 

Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Já se tedy chci znovu zeptat, protože jste museli odeslat určitě objednávku, kolik stál ten dopis, jaká je cena obvyklá, potom případně smluvená, kdo byl tím dodavatelem, kdo to platil. To jsou všechno údaje, které mají být veřejné na vašem transparentním účtu. Jaká je splatnost těch faktur, protože k tomu jste nic zde neuvedl. A myslím si, že by bylo žádoucí, pokud posíláte třem milionům lidí nějaký dopis a je to součástí volební kampaně, abyste transparentně uvedl tyto záležitosti, které se týkají výdajů placených z rozpočtu politických stran, které jsou samozřejmě závislé na státním rozpočtu. A myslím si, že tato informace by tady měla zaznít. Lidé na ni mají právo. Takže poprosím o doprovodnou odpověď na dotazy, na které jste neodpověděl.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pokud pan premiér chce odpovědět, tak může. Vidím, že má zájem, takže prosím.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Tak já už nevím, jak mám panu poslanci odpovědět. (Se smíchem.) Znovu vám opakuji, že když přijde faktura... (Poslanec Michálek z lavice reaguje.) A co objednávka? Já se vás ptám, kde si Bartoš objednával letadlo do Bruselu? Aby tam dělal pátou kolonu? Neptám. Co vám je vůbec do toho? Když to zaplatíme, tak to bude na účtu, a je to několik milionů. Pokud si to pamatuji, tak je to řádově kolem 6 milionů, a reklamujeme to. Takže když to zaplatíme, bude to na účtu. A ty vaše dotazy sem vůbec nepatří. Já tady vystupuji jako předseda vlády. (Potlesk poslanců ANO.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. A nyní poprosím pana poslance Kaňkovského, který bude interpelovat ve věci dotace na zmírnění dopadů kůrovcové kalamity za rok 2020. Prosím.

 

Poslanec Vít Kaňkovský: Dobré odpoledne, vážený pane premiére, vážený pane místopředsedo, milé kolegyně, kolegové. Já bych měl dotaz na pana premiéra, který se týká kůrovcové kalamity. Jak je všeobecně známo, tak roky 2019, 2020 byly nejtragičtější z hlediska dopadů kůrovcové kalamity, a to jak pokud se týká objemu napadených lesů, tak i objemu vytěženého dříví. A zatímco za rok 2019 byly majitelům vyplaceny dotace na zmírnění dopadů kůrovcové kalamity, tak pro rok 2020, nebo respektive za rok 2020, zatím tento titul vypsán nebyl, a to navzdory tomu, že ceny dříví v roce 2020 poklesly na nejnižší úroveň za posledních možná 20 let.

Takže můj dotaz směřuje, pane premiére, k tomu, zda Ministerstvo zemědělství, potažmo vláda, vypíše tento dotační titul, na který čekají zejména malí a střední vlastníci lesních pozemků. Já jsem z kraje Vysočina, kde je lesní infrastruktura nejvíce rozdrobená. Je tam největší počet malých vlastníků lesů, kdy jejich výměra se pohybuje někde mezi jedním až deseti hektary. A v jaké výši vláda uvažuje o této dotaci, pokud o ní uvažuje?

Pokud by k tomu totiž nedošlo, tak zejména pro lidi seniorního věku, což jsou často právě vlastníci těch lesních pozemků, nebudou mít síly a nebudou mít finanční prostředky na to, aby lesní pozemky znovu osázeli a dále se o ně starali. A všichni víme, že kůrovcová kalamita ještě neskončila. Takže můj dotaz, zda uvažuje vláda o vypsání toho dotačního titulu a v jaké výši na rok 2020. Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a prosím pana premiéra o odpověď.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Musím říct, a děkuji za dotaz, že je velice pikantní, že se mě na to ptá poslanec KDU-ČSL, a já vám řeknu proč. Protože když váš předseda byl ministr zemědělství, nedal na kůrovec ani korunu. On nejenom že nedal ani korunu, ale na lesnickou podporu nedal téměř nic, a to byly skvělé časy rozpočtu, a dokonce zapomněl i na ty zemědělce. V září 2017 sliboval 3,5 miliardy na sucho, a to jsme řešili potom my jako nová vláda. Myslím, že za nás šlo v roce 2020 na podporu, lesnickou podporu 15 miliard 610 milionů, z toho 7 miliard na kůrovec. Takže je velice pikantní, že se mě na to ptáte vy (se smíchem) z KDU, když váš předseda pro to neudělal vůbec nic. V roce 2021 dáváme na lesnickou podporu 16 miliard 120 milionů, z toho na kůrovec 7 miliard, protože za období ministrování vašeho předsedy jste pro lesy neudělali vůbec nic a nechali jste je zničit kůrovcem.

Takže to mě velice mrzí a my samozřejmě to musíme udělat. Ministr zemědělství má připraven materiál do vlády, kterým požádá o uvolnění potřebných finančních prostředků na třetí fázi poskytování finančního příspěvku na zmírnění dopadů kůrovcové kalamity v lesích za škody vzniklé v roce 2020. Tyto prostředky zatím nejsou součástí schváleného státního rozpočtu na rok 2021, ale paní ministryně Schillerová ve spolupráci s panem ministrem Tomanem to řeší, takže já myslím, že je to na dobré cestě.

Finanční příspěvek na zmírnění dopadů kůrovcové kalamity v lesích za rok 2019 dostalo 9 900 žadatelů a 6 000 příjemců je obdrželo ještě v roce 2020, zbytek v tomhle roce, letošním roce. Ministerstvo poskytlo 4 miliardy nestátním organizacím a 2,5 miliardy státním lesníkům. Ten příspěvek samozřejmě slouží primárně k zalesnění holin vzniklých kůrovcovými těžbami, k následné péči o mladé lesní porosty a k odborné správě lesa či údržbě lesní dopravní sítě.

Za naší vlády jdou obrovské miliardy na podporu lesnictví a kůrovce, takže jsem rád, že se na to ptáte, protože my jsme zdědili tu katastrofu po kůrovci po předchozí vládě.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pan poslanec má zájem o doplňující dotaz, prosím.

 

Poslanec Vít Kaňkovský: O panu premiérovi je známo, že když nemá argumenty, tak útočí. Já jsem na vás, pane premiére, neútočil. Já jsem se věcně zeptal, zda budou dotace na dopad zmírnění kůrovcové kalamity v roce 2020. Dobře, zaútočil jste. Já se jenom chci zeptat, kdo byl ministrem financí v té minulé vládě? Dotaz číslo jedna.

A pak se chci zeptat, kdy se fakticky rozběhla kůrovcová kalamita, protože my, co se v těch lesích pohybujeme, protože jsem z Vysočiny, tak víme, že to nejhorší se odehrálo v letech 2017, 2018, 2019, 2020. A jestli máte představu, že pan ministr, exministr Jurečka chodil a roznášel po lese kůrovce, tak si tedy myslím, že to je velmi naivní představa.

Ale skutečně moje otázka byla věcná: zda vypíšete ten dotační titul. Vy jste mi odpověděl, za to děkuji, ale myslím si, že ty útoky jste si mohl odpustit.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Prosím pana premiéra o odpověď na doplňující dotaz.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: To nejsou žádné útoky, pane poslanče. To je tabulka (ukazuje podklady.) Oranžový sloupec je kůrovec a za vašeho ministra nebylo nic. Už se to mělo dávno řešit v roce 2017. V září už jsem nebyl ministrem financí, když se ptáte, Sobotka mě vyhodil v květnu. Takže jenom tak pro dokreslení.

Takže já jenom konstatuji: ano, my to děláme, na rozdíl od vašeho předsedy KDU-ČSL.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji, posuneme se dál. Nyní bude interpelovat pan poslanec Martin Kupka, a to ve věci akce Kulový blesk v českých... Pardon, pardon. Nyní bude interpelovat pan poslanec Jakub Janda, a to ve věci naplňování akčního plánu pro sport. K lesům se vrátíme později. Prosím.

 

Poslanec Jakub Janda: Děkuji za slovo. Vážené dámy, vážení pánové, vážený pane premiére, koncepce podpory sportu 2016 až 2025 je považována za jeden z nejdůležitějších dokumentů pro podporu a rozvoj sportu v České republice. Národní sportovní agentura, pod niž přešla veškerá agenda sportu z Ministerstva školství, však s podobně rozsáhlou strategií dosud nepřišla. Již nyní se nacházíme ve druhé polovině naplňování této koncepce a její výsledky v některých částech stále pokulhávají.

Národní sportovní agentura, pod níž přešla veškerá agenda sportu z Ministerstva školství, však s podobně rozsáhlou strategií dosud nepřišla. Již nyní se nacházíme ve druhé polovině naplňování této koncepce a její výsledky v některých částech stále pokulhávají.

Například pohybová aktivita mladých stále klesá. Naopak roste počet dětí, které trpí nadváhou či obezitou. Nová řešení financování sportu, která koncepce taktéž zmiňovala, rovněž nepřišla. Určité zvýhodnění společensky odpovědných firem neexistuje, sportovní kluby jsou stále více či méně závislé na příjmu ze samospráv. Kvůli koronavirové epidemii navíc spousta sportovních klubů svou činnost přerušila, nebo byla nucena ji přerušit. Mnoho dětí tak našlo vidinu radosti nikoliv v pohybu a radosti z opravdového vítězství, ale pohodlí v domova u počítače. Celkově současný stav českého sportovního prostředí za okolními státy značně pokulhává.

V této souvislosti se vás proto ptám. V jakém stavu je nyní naplňování koncepce podpory sportu 2016 až 2025? Které body koncepce považujete za téměř či zcela naplněné a které se naopak plnit nedaří? Kdy přijde Národní sportovní agentura s aktualizovanou strategií rozvoje sportu v České republice?

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a prosím pana premiéra o odpověď.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Děkuji za dotaz. Akční plán Národní sportovní agentury obsahuje osm strategických cílů v sedmi oblastech.

První oblast je legislativní rámec sportu. Opatření číslo jedna je dokončit institucionální zabezpečení oblasti sportu v rámci České republiky ve vazbě na vznik Národní sportovní agentury a převod této oblasti z Ministerstva školství na Národní sportovní agenturu. Plnění je, že Národní sportovní agentura vznikla, byla zřízena, 1. 8. 2019 a od 1. ledna 2021 přešla veškerá agenda týkající se sportu z MŠMT na Národní sportovní agenturu a k 1. 6. 2021 proběhla poslední delimitace pracovníků odboru sportu z MŠMT na Národní sportovní agenturu. Probíhají výběrová řízení na všechny volné pozice Národní sportovní agentury.

Opatření dva - zpracovat analýzu pro přípravu nového zákona o sportu. Národní sportovní agentura zpracovává podklady pro přípravu nového zákona o podpoře sportu.

Opatření tři - předložit pravidla činnosti financování a vzájemné spolupráce rezortních sportovních center. Plnění je, že byl zpracován návrh nových pravidel činnosti financování a vzájemné spolupráce rezortních sportovních center. Ze strany rezortních center byly zaslány připomínky, které jsou zapracovávány do návrhu.

Další oblast je transparentnost státní podpory sportu. Opatření číslo čtyři - zajistit zavedení informací z Rejstříku sportu do praxe. Plnění - byl spuštěn rejstřík sportovních organizací a dalších žadatelů, kdy není poskytnuta podpora žadateli, který není v rejstříku uveden. V současné chvíli probíhá testování a ověřování přihlášení do Rejstříku sportu pomocí eidentity tak, aby Národní sportovní agentura byla schopna postupně přejít na plné ověření oprávněných osob odpovědných za žadatele o dotaci. Zároveň je připravena žádost o stanovisko hlavního architekta eGovernmentu k plné digitalizaci všech agend Národní sportovní agentury včetně dopracování a dobudování Rejstříku sportu.

Opatření pět - posílit kontrolní systém ve sportu na úroveň odpovídající výši alokace finančních prostředků na podporu sportu. Plnění - na úrovni organizace Národní sportovní agentury funguje od 1. ledna 2021 kontrolní oddělení, které v současné kontroluje vzorek poskytnutých dotačních prostředků dle schváleného plánu kontrol. V budoucnu má Národní sportovní agentura ambice kontrolovat větší objem financí, než bylo zvykem v předchozích obdobích.

Opatření číslo šest - definovat kategorizaci sportu v České republice. Plnění - s postupnou kategorizací sportu počítá Národní sportovní agentura ve výzvách na roky 2022 a dále, kdy budou výzvy definovány dle jednotlivých skupin sportu, především v oblasti reprezentace a podpory talentované mládeže.

Oblast rozvoje sportovní infrastruktury. Opatření sedm - definovat priority v oblasti rozvoje sportovní infrastruktury. Plnění - v oblasti rozvoje sportovní infrastruktury byly definovány priority pro tuto oblast. Základem podpory jsou místní sportoviště, základní infrastruktura pro obce a města a regionální sportoviště. Pro rok 2022 by měl být zpracován přehled potřeb obnovy sportovišť.

Oblast rozvoje sportovní činnosti v České republice. Opatření osm - propojit činnost kvalifikovaných sportovních odborníků se školním prostředím s cílem zvýšení pohybové aktivity dějí již od úrovně mateřských škol. Národní sportovní agentura připravuje výzvu na podporu rozpohybování dětí v mateřských školách prostřednictvím proškolení pedagogických pracovníků a cvičení dětí mateřských škol s trenéry a instruktory sportovních organizací. Pro rok 2022 budou přizpůsobeny i nový výzvy.

Opatření devět - definovat role sportovních organizací ve sportovním prostředí. Plnění - opatření souvisí s přípravou nového zákona o sportu. Částečné vymezení rolí je stanoveno jednotlivými výzvami a jejich účelem podpory.

Opatření deset - koordinovat sportovní politiku s regiony. (Předsedající upozorňuje na čas.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Pan poslanec určitě má zájem o doplňující dotaz. Takže prosím. Máte slovo.

 

Poslanec Jakub Janda: Děkuji za slovo. Já tedy chci panu premiérovi poděkovat, že mi tady toto všechny vyjmenoval, co se připravuje, nebo co se naplňuje. Ale já bych si ještě tedy dovolil, aby mi odpověděl na otázku, kterou jsem pokládal, které body z koncepce považuje za naplněné a které ještě si myslí, že naplněny nejsou a naplněny budou. Děkuji vám, pane premiére.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a prosím pana premiéra o odpověď na doplňující dotaz.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: No tak, já jsem řekl na začátku všechny ty strategie a taky tady informuji o plnění. Takže koordinovat sportovní politiku s regiony, zabezpečit předsednictví Evropské unie v oblasti sportu. Tam se sportovní agentura připravuje, jsou zapojeni do pracovní skupiny Rady Evropské unie, bylo zvolené téma pro předsednictví - udržitelná dostupná sportovní infrastruktura. Dále je tam realizovat opatření vedoucí k genderové rovnosti ve sportu. V rámci opatření vedoucí k genderové rovnosti ve sportu NSA připravuje pro příští rok podporu ženských týmů kolektivních sportů.

Další opatření 13 - zabezpečit podporu v oblasti parasportu ve smyslu opatření týkajících se podpory hendikepovaných sportovců v návaznosti na strategický plán rozvoje parasportu v České republice na roky 2020 - 22. Tady NSA zpracovala, vydala, vyhlásila, výzvu k podání koncepcí rozvoje jednotlivých druhů sportu pro zdravotně postižené. Záměrem výzvy je postupné vytvoření komplexní strategie v oblasti parasportu spolunastavením demokratických, transparentních a rovných, podmínek pro všechny cílové skupiny v každém sportovním odvětví pro zdravotně postižené sportovce.

Opatření 14 - zajistit postupně navyšování finančních prostředků směrovaných na podporu sportu. Myslím, že to je rekordní. Tento rok je rozpočet 10,4 miliardy. Došlo k navýšení oproti roku 2020 o 2,4 miliardy, od roku 2019 o 4,34 miliardy a oproti roku 2015 dokonce o 7,9 miliardy. Takže předpokládáme na příští rok rozpočet ve stejné výši, jako v roce 2021.

Také další opatření je aktualizovat antidopingový program, plánovat a koordinovat účinný postup proti negativním jevům ve sportu.

Takže si myslím, že naše vláda skutečně podporuje sport maximálně. (Předsedající upozorňuje na čas.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a nyní tedy pan poslanec Martin Kupka bude interpelovat ve věci akce Kulový blesk v českých lesích. Prosím.

 

Poslanec Martin Kupka: Vážený pane premiére, ta interpelace má sice poetický název Kulový blesk v lesích, ale ve skutečnosti jde o velmi vážnou transakci, která možná spíš než co jiného připomíná kauzu lithium před čtyřmi lety. Tak bych se rád zeptal na klíčové otázky, které s tím souvisejí.

Před osmi dny došlo mimo zraky veřejnosti k přesunu unikátního množství lesních pozemků - celkem 73 500 hektarů lesů. Je jasné, že lesy v České republice patří k národnímu bohatství, patří k přírodnímu bohatství, které dává České republice unikátní ráz, lidé tam rádi chodí a vnímají to jako národní bohatství. Rád bych se zeptal, jaké důvody k této unikátní transakci, která nemá obdoby posledních 20 let, vedly. Pro představu, o jaké území se jedná, 73 500 hektarů je velikost například okresů Praha - východ nebo přibližně velikost okresu Kladno, okresu Kolín nebo třeba také okresu Prostějov. Vzniká tak obrovská nejistota, ohroženy jsou stovky pracovních míst, lidé, kteří mají obrovskou nejistotu o to, jaká bude jejich práce, co s nimi bude.

Já bych se taky rád zeptal nejenom na důvody té transakce, ale rád bych se zeptal také na to, jakou roli v tom například hraje společnost UNILES z rodiny Agrofert, která má u Lesů České republiky obrovské zakázky. Ta transakce probíhá mezi Lesy České republiky a Vojenskými lesy a vzbuzuje spoustu závažných dotazů.

Ještě zmíním jedno důležité číslo. Účetní hodnota toho převodu jsou 3 miliardy korun a tržní hodnota, o kterou se jedná při převodu, 15 miliard korun. Prosím (Předsedající: Čas.) o zodpovězení těch dvou otázek.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a prosím pana premiéra o odpověď.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Děkuji za slovo. No, pane poslanče, ten UNILES jste si mohl odpustit, dobře víte, že v tom nehraje vůbec žádnou roli. Já jsem se stal ministrem financí 29. ledna 2014. Poprvé v životě jsem vstoupil do budovy Ministerstva financí. Nechodil jsem tam dopředu jako pan Ferjenčík se koukat na svoji příští kancelář. (Úsměv u některých poslanců.) A od toho momentu, co jsem se stal členem vlády, nikdy jsme na rozdíl od vaší strany nic neprodali, nic jsme neprivatizovali. Věděli jsme, ty termály a různé věci, co jste tam řešili. Tak já nechápu, proč mluvíte o UNILESu. Nikdy jsme nic nezprivatizovali. To je taky jeden ze znaků členství hnutí ANO ve vládě. Nikdy jsme nic neprodali, ani teď nikdo nic neprodal. A mimochodem, když jsem se na to zeptal pana ministra Tomana, tak mi řekl, že je to v jeho kompetenci, že to vlastně ani nemusel dát na vládu. Nakonec to tam dal pro informaci. Takže asi tak na začátek za mě. A teď vám tady přednesu, co tady mám napsané.

Takže znovu jenom zdůrazňuji, že veškerý majetek zůstává v majetku České republiky, veškerý. Jedná se o systémové scelování pozemků obou státních podniků, které vychází z dlouhodobých jednání mezi ministerstvy zemědělství a obrany, která probíhala déle než rok. Takže nerozumím tomu, proč proces, kdy stát dokáže zorganizovat vnitřní organizační operaci rychle a efektivně, je předmětem kritiky. Takže v žádném případě nemohu souhlasit s tím, že převod práva hospodaření probíhá netransparentně, utajeně, či dokonce překotně.

Znovu opakuji, že se fakticky nejedná o žádnou majetkovou transakci. My s nikým nic neměníme ani nic neprodáváme a neprivatizujeme. Všechny dotčené lesy zůstaly nadále majetkem českého státu a dochází pouze k reorganizaci při jejich správě, optimalizaci této správy v rámci dvou státních podniků. Naopak tato směna přispěje k tomu, aby se odloučené lesní celky státu nerozprodávaly do soukromého vlastnictví.

Současně tak Ministerstvo obrany reaguje na nález NKÚ, kdy bylo vyčítáno Vojenským lesům, že hospodaří zcela mimo zájmové oblasti armády, zejména v oblasti Mimoně. Ohledně údajné účelovosti a netransparentnosti připraveného převodu si dovoluji sdělit, že uvedená změna majetkových vztahů byla dlouhodobě projednávaná s Ministerstvem zemědělství a Ministerstvem obrany a následně vyústila v informaci podanou vládě České republiky. Informaci vláda neschvalovala, je to v kompetenci ministra.

V předmětném materiálu je zmíněno, že jedním z hlavních důvodů změny majetkových vztahů je vyrovnání se s kůrovcovou kalamitou - jsme zase u kůrovce - v oblasti Libereckého a Ústeckého kraje, přičemž uvádím, že situace s kůrovcem v této lokalitě je obecně známa. Převod divize Mimoň nemá mimo jiné řešit pouze otázku výkonu lesnické činnosti na území příslušné divize, ale předpokládá se rozšíření činnosti této organizační jednotky, která by měla zasahovat na území, která jsou spravována Lesy České republiky a která by měla zvrátit dosavadní negativní vývoj šíření kůrovce v dané lokalitě, zejména zlepšit operativní možnosti Lesů České republiky v boji s kůrovcem v předmětné oblasti, které budou vycházet z využití vlastních kapacit tohoto státního podniku. Vojenské lesy naopak získají prstence okolo stávajících vojenských újezdů, ve kterých využijí své kapacity v době, kdy v újezdech probíhá výcvik. Zároveň armáda získá nový areál pro vybudování nového posádkového cvičiště.

Rovněž kategoricky odmítám tezi účelového vyvedení zemědělských pozemků. Největší část zemědělských pozemků Vojenských lesů se nachází v divizi Mimoň, kde zemědělská půda tvoří z celkové výměry pouze 86 hektarů. V naprosté většině se jedná o takzvaný trvale travní porost, louky, který slouží především pro produkci sena, které je dále využito pro zkrmování v oborách Vojenských lesů, které jsou součástí majetkové směny. Komplexní směna obor i trvale travních porostů je tedy zřejmým a racionálním krokem. Převážná část plochy divize Mimoň jsou lesní pozemky (Předsedající: Čas, pane premiére.), většina jsou otevřené veřejnosti a slouží taky pro turistické účely.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pan poslanec má zájem o doplňující dotaz, takže prosím, máte slovo.

 

Poslanec Martin Kupka: Já bych se teď asi měl zeptat po vašem vzoru: Pane premiére, řekněte, kdo vám to napsal, řekněte jméno, nebuďte slušnej - protože celá řada těch informací je úplně na vodě. Říkáte, že jedním z důvodů je boj s kůrovcovou kalamitou. Jenomže například 30 000 hektarů lesa právě v bývalém vojenském prostoru Ralsko jsou lesy borové, borové lesy, kde samozřejmě nějaký výskyt kůrovce je, ale v minimálním rozsahu. Říkáte, že to bylo léta připravováno. No, informace přímo z území je, že ředitelé těch divizí se to dozvěděli měsíc před tím, než to mělo nastat. Reálně to vyvolalo problémy na straně lidí, kteří pro Vojenské lesy a Lesy České republiky pracují, kteří tam dělají lesníky, lesní dělníky, kteří pracují v těch divizích. Tak prosím o informaci, jak je to například s kůrovcovou kalamitou v borových lesích v bývalém vojenském prostoru Ralsko.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Čas. Děkuji. A prosím pana premiéra o odpověď na doplňující dotaz.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Tak já to jméno řeknu, samozřejmě, a jsem rád, že některé moje výrazy se tak vžily a opozice je používá. Řeknu vám to jméno. Jmenuje se Mgr. Lukáš Klučka, náměstek ministra obrany, můžete si napsat jeho mobil - 721 171 542. A pokud vám to nestačí, zavolám vám k tomu i ministra Tomana. Samozřejmě že jsem to nepsal, já to tady čtu. Já jsem vám řekl na úvod, že za mě se nikdy nic neprivatizovalo. Nebudeme se bavit, co ODS zprivatizovala od revoluce. Ne, to je jasný. Takže pokud to zpochybňujete, tak prosím vás, přijďte, já vám to zorganizuju, pozvu vás, může přijít ministr Toman, nechť přijdou všichni ti ředitelé a bavte se o tom. Já skutečně nejsem odborník na lesy.

A můžu pokračovat v tom textu, ještě mám minutu deset. Znalecké posudky. V návaznosti na otázku absence ocenění převáděných majetků si dovoluji sdělit, že převod je realizován jako bezúplatný, takže nikdo nic nikomu neprodal, přičemž zákonem není uložena povinnost, aby v případě převodu práva hospodařit bylo nutné zajistit zpracování znaleckého posudku. V daném případě se zároveň zpracování znaleckého posudku v kontextu se skutečností, že realizovaným převodem zůstává zachování vlastnictví státu, jeví jako zcela nehospodárné a neefektivní. Náklady na znalecké ocenění takto rozsáhlých pozemků by zbytečně zatížily hospodaření podniku a jednalo by se o neúčelně vynaložené veřejné finance.

K převodu budov movitého majetku a pracovních míst. Ohledně zachování pracovních míst je nutné říci, že v daném případě se jedná z hlediska pracovně-právního o převody majetku, se kterým souvisí rovněž přechod práva a povinností zaměstnanců. Uvedeným majetkem přejdou na nástupnickou organizaci, to je na Lesy České republiky, Vojenské lesy, zaměstnanci, kteří dosud (Předsedající: Čas.) zde vykonávali činnost. Takže pro ně se nic nemění.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Dovolím si podotknout, že ani interpelující, ani interpelovaný nemá povinnost využít veškerý čas. A nyní bude interpelovat paní poslankyně Karla Maříková, a to ve věci manipulace. Prosím.

 

Poslankyně Karla Maříková: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážený pane premiére, určitě mi dáte za pravdu, že nejlépe se ovládá ustrašený národ. Ve vysílání televize Prima jsem zhlédla rozhovor s doktorem Šmuclerem, který byl členem krizového štábu a konstatoval, že na jednání krizového štábu bylo opakovaně řečeno, že musíme lidem říkat, že je to horší, a musíme je strašit. Mám tedy na vás úplně jednoduchou otázku: Proč národ zastrašujete? Myslíte si, že jsou Češi nedisciplinovaní a je potřeba je děsit?

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Prosím pana premiéra o odpověď.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Děkuji za dotaz. Nevím, jestli nejde o nedorozumění. Já jsem tedy na Ústředním krizovém štábu nikdy nebyl, ani přes video, a doktor Šmucler je nominant TOP 09, tak byste měla interpelovat paní Pekarovou Adamovou. Co tam říká, já nevím. On patří mezi ty, kteří podceňovali pandemii.

Určitě nikoho nechceme strašit, v žádném případě. Očkování je dobrovolné a my samozřejmě očkujeme. Asi se blížíme k momentu, kdy budeme přesvědčovat lidi. Je to dobrovolné, ale bylo by fajn, kdyby se samozřejmě všichni naočkovali. Včera nám epidemie skočila o 100 %, hlavně v Praze a hlavně věková kategorie 17 až 21. Delta je tady, naštěstí nekončí lidi v nemocnicích, zatím, ale doufejme, že to tak i zůstane. A samozřejmě my se připravujeme na ten moment a máme různé projekty, jak se přiblížit lidem s očkováním.

V pondělí 12. července s panem ministrem Vojtěchem - tady je - se zúčastníme otevření dvou očkovacích míst, jedno bude na Chodově a druhé bude na Hlavním nádraží, a chceme to v podstatě propagovat. Doufám, že i média nám pomůžou a nebudou jenom nás kritizovat, ale budou společně, a myslím si, že všichni bychom měli společně, přesvědčovat všechny, kteří nejsou naočkováni, kvůli ochraně jejich zdraví. Bylo by fajn - a samozřejmě chceme - oslovit i významné osobnosti, aby nám s tím zkrátka pomohly, protože to očkování, já chápu, že někteří se očkují kvůli dovolené, ale je to kvůli zdraví.

Určitě nechceme nikoho strašit a myslím, že naši lidi se ani nenechají zastrašit. A není důvod je strašit. Takže nevím, co zaznělo na ÚKŠ, ale rozhodně odmítám nějaké takové teorie, že bychom měli někoho strašit, naopak, přesvědčit, musíme přesvědčovat, musíme ukazovat ty příklady, protože samozřejmě na sítích je x různých fejků a dezinformací. Zkrátka je jasné, že jsme naočkovali miliony lidí, že jsou v pohodě a je to jediná cesta, jak porazit ten vir. A je to jediná cesta, jak zařídit návrat našich dětí do škol od 1. září za co nejméně komplikovaných podmínek.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Paní poslankyně má zájem o doplňující dotaz, prosím.

 

Poslankyně Karla Maříková: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Pane premiére, já si nemyslím, že to je nedorozumění. Já jsem ten rozhovor zhlédla několikrát. Je úplně jedno, kým byl pan doktor Šmucler delegován do krizového štábu, a není důvod, abych interpelovala paní Pekarovou. Paní Pekarová není členem vlády ani není premiérka.

Jinak mimochodem, my máme v současné době 27 lidí covid pozitivních v nemocnicích. Proč tu máme tedy pořád restrikce, jak kdybychom byli na nějakém vrcholu pandemie? Jinak kdybyste si přečetl srovnání delty ze Spojeného království, kde srovnávali mutaci alfu - britskou mutaci - a mutaci deltu, tak smrtnost je 20krát nižší a 2,5krát nižší je počet hospitalizovaných. Takže opakovaně se ptám, proč tu máme takovéto restrikce?

A jinak nemusíte tady dělat reklamu na očkování. To by mělo dělat Ministerstvo zdravotnictví, a myslím trošku jiným způsobem, než ji vede, protože ta současná reklama by odradila i příznivce očkování.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a prosím pana premiéra o odpověď na doplňující dotaz.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Tak to mě mrzí, já jsem tedy tu reklamu nedělal. Ale možná byste nám mohla poradit, jak bychom to měli dělat, když ta reklama není dobrá. Myslím, že to pomohlo a že jsou i nějaké analýzy. Když jsem se nechal první naočkovat 27. 12. v osm ráno, tak bylo 39 % našich občanů, kteří se chtěli očkovat, a teď nevím, kolik je to. Pane ministře, kolik to je? Šedesát něco. Takže je to zkrátka podstatně víc.

Chápu, že se vám nelíbí ta reklama, dobře. Tak budeme se snažit o tom přemýšlet, jak bychom to vylepšili. Myslím, že je to zájem nás všech. Nevím vlastně, kam tím vaším příspěvkem směřujete, jestli proti očkování, jestli se vám nelíbí, že očkujeme, nebo úplně jsem to nepochopil.

Ale ano, my jsme měli původně britskou mutaci, takzvanou alfu, ta byla méně infekční než delta, ale podstatně smrtící. Delta je osmkrát víc infekční a naštěstí zatím v nemocnicích nejsou lidi. Takže my samozřejmě musíme připravit strategii. Musíme připravit strategii přeočkování, koho budeme přeočkovávat, jestli vůbec budeme. A samozřejmě musíme hlavně ochránit starší lidi. Máme u praktiků stále velké množství starších lidí, kteří nejsou naočkováni. Integrovaný centrální řídící tým - pan plukovník Šnajdárek - to analyzuje. A musíme zkrátka tyhle starší lidi hlavně přesvědčit, aby se nechali naočkovat, protože zase je předpoklad, že na podzim bude nějaká vlna. A u mladých zkrátka je musíme přesvědčit a najít tu správnou motivaci (Předsedající: Čas.), aby se nechali očkovat.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Posuneme se dál. Nyní bude paní poslankyně Olga Richterová interpelovat ve věci stamiliony na IT - JŘBU na OK aplikace. Prosím.

 

Poslankyně Olga Richterová: Děkuji za slovo. Vážený pane premiére, jde o stamiliony na IT bez otevřeného výběrového řízení. Hned to uvedu. Velikou dlouhodobou bolestí našeho státu jsou nefunkční a předražené IT zakázky. IT systémy jsou přitom klíčové pro fungování moderního státu. Ráda bych se zeptala na několik konkrétních příkladů, ve kterých jde o stamiliony korun a kde se případné problémy dotknou statisíců až milionů občanů. Uvedu tedy, že jednala pracovní skupina rady vlády pro informační společnost s panem předsedou Dzurillou a v rámci takzvaného jednacího řízení bez uveřejnění JŘBU schválila, a teď odcituji, "zajištění služeb podpory, provozu, nutného rozvoje a ukončení OK aplikací". Jenom dovysvětlím: Čili jde o podporu OKsystemu, který potřebuje každý, kdo třeba řeší na úřadu práce rodičovský příspěvek, provoz tohoto systému taky zajišťuje příspěvky na péči. A o kolik jde korun? O 373 milionů. Stovky milionů.

Druhé JŘBU s obdobným názvem, ale v dvojnásobné výši, 770 milionů, bylo naopak zamítnuto, nebylo schváleno. A ta otázka je prostá: Jak to, že takto obrovské zakázky stále přidělujete napřímo, bez výběrového řízení? Jak je to po tolika letech, kdy jste premiérem, možné? A v čem se tato dvě JŘBU liší? Jaký je důvod i toho rozdělení a vůbec toho odlišného rozhodnutí? Ale každopádně to klíčové je. Jde o stovky milionů korun, které jdou bez výběrového řízení.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a prosím pana premiéra o odpověď na přednesený dotaz.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Děkuji za dotaz. Já s vámi souhlasím, že IT zakázky jsou trvalý problém našeho státu. Ale někdo ty firmy vybral a každá ta firma působila na nějakém ministerstvu, které si obsadila, někdo podepsal ty smlouvy, nevzal si ani práva a je to velký problém, protože bohužel, stát není firma. Kdyby byl firma, tak to má na jednom místě, řídí to jeden tým, i když si myslím, že jsme se v tom značně posunuli. A vy jako stínová ministryně práce a sociálních věcí - proč se smějete? (Na poslance Brázdila.) Tak vás můžu ubezpečit, že mě to taky trápí. Já jsem napsal paní Maláčové - teď nevím kolik, možná dvanáct dopisů z tohoto titulu, protože ano, OKsystem tam je, je tam dlouho, byly nějaké pokusy v minulosti, údajně to stálo miliardy a zas to nevyšlo, nevím, jak to dělají. Ale je to samozřejmě výhradně záležitost Ministerstva práce a sociálních věcí. Já jsem požádal paní Maláčovou o podklad, ale bylo by dobré, kdybyste ji mohla interpelovat napřímo, protože já samozřejmě tady můžu jenom přečíst její odpověď:

"Dne 22. února 2021 byla mezi MPSV a společností OKsystem uzavřena smlouva o dočasném zajištění podpory OKaplikací, která zajistí podporu provozu informačních systémů pro výplatu sociálních dávek a podporu oblasti zaměstnanosti pro nezbytně nutnou dobu, to je primárně do okamžiku, než bude MPSV oprávněno uzavřít smlouvu v probíhajícím zadávacím řízení veřejné zakázky k zajištění služeb podpory provozu, nutného rozvoje a ukončení OKaplikací.

Zadávací řízení k veřejné zakázce, zajištění služeb podpory provozu, nutného rozvoje a ukončení OKaplikací realizované z důvodu krajně naléhavých okolností a důvodů technických formou jednacího řízení bez uveřejnění mělo vyústit k uzavření rovněž časově omezené smlouvy na zajištění podpory provozu OKaplikací do doby převzetí systému dodavatelem vybraným v probíhající otevřené soutěži, případně okamžikem nasazení náhrady OKaplikací. MPSV však v průběhu tohoto zadávacího řízení obdrželo námitky směřující proti zadání této veřejné zakázky a v souladu se zákonem o zadávání veřejných zakázek tak není oprávněno v tomto zadávacím řízení uzavřít smlouvu.

Absence kvalifikované podpory provozu OKaplikací by ohrozila jejich řádné fungování, což by mohlo narušit řádné a včasné vyplácení sociálních dávek a podporu oblasti zaměstnanosti a způsobit škodu velkého rozsahu. Uzavření dočasné smlouvy se současným poskytovatelem služeb podpory s jasně danými objektivními podmínkami jejich ukončení bylo pro MPSV za dané situace jedinou reálnou a přitom zákonnou možností, jak zajistit provoz OKaplikací, potažmo výplatu sociálních dávek a podpor v oblasti zaměstnanosti, včetně například podpor vyplacených prostřednictvím programu Antivirus v období po skončení platnosti stávající smlouvy. MPSV přitom kontinuálně vyvíjelo patřičné úsilí vyhnout se nezbytnému postupu v jednacím řízení bez uveřejnění.

V současné době nadále probíhají dvě otevřená zadávací řízení, a to jak na náhradu stávajících OKaplikací, tak na zajištění podpory provozu stávajících OKaplikací. Otevřené zadávací řízení veřejné zakázky Jednotný informační systém práce a sociálních věcí, IS sociální dávky 2, jejichž předmětem je právě stěžejní náhrada stávajících Okaplikací, bylo zahájeno již v roce 2017, přičemž do nabytí právní moci rozhodnutí Krajského soudu v Brně ze dne 29. 6. 2021, který dal rovněž MPSV za pravdu, nebylo MPSV oprávněno z důvodu probíhajících správních řízení u ÚOHS uzavřít smlouvu. Tento stav trval i přes to, že již dne 23. listopadu 2020 předseda ÚOHS ve svém druhostupňovém rozhodnutí neshledal v postupu MPSV jakýkoli zákonný nedostatek a stěžovatelem napadený postup MPSV, stejně jako (Předsedající: Čas, pane premiére.) následně Krajský soud v Brně zcela aproboval."

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Paní poslankyně bude mít zájem o doplňující dotaz, takže prosím.

 

Poslankyně Olga Richterová: Já si umím představit, že v jiném vesmíru by tato odpověď byla uspokojivá, ale v tom vesmíru, v jakém žijete, kde vy jste předsedou vlády a kde vy jste měl svoji ministryni práce a sociálních věcí paní Němcovou, prostě máte říct, co jste udělal pro to, aby vaše ministerstva fungovala jako jeden tým, jestli jste třeba pomohl v těch dvanácti dopisech, o kterých mluvíte, MPSV zvládnout tu spletitou situaci s OKsystémem, jak jste nabídl pomocnou ruku a zkrátka, proč i po čtyřech letech vaší vlády se stále stovky milionů přidělují napřímo? Zdůrazňuji, Rada vlády pro informační společnost je také pod vámi. Výsledky těch dvanácti dopisů je to, že se to stále přiděluje takto netransparentně, to je věc vaší vlády, věc vaše a role vaší paní ministryně Němcové by také měla být objasněna v tom, jak přispěla, nebo naopak nepřispěla k rozvoji těch IT systémů.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a prosím pana premiéra o odpověď na doplňující dotaz.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Dobře, já to budu komunikovat paní ministryni Maláčové, že žije v jiném vesmíru. Samozřejmě jsme udělali historicky nejdůležitější věc z hlediska digitalizace tohoto státu, a to je, že jsem jmenoval nejlepšího ajťáka ve státní správě, pana Dzurillu, za vládního zmocněnce. Před námi s digitalizací nikdo nic neudělal a můžu tady mluvit hodinu o tom, co všechno Dzurilla a další lidi s ním udělali v rámci digitalizace, a není toho málo, jenom v rámci covidu a dalších věcí. A samozřejmě všechny IT zakázky mají svoji proceduru, svůj proces, jsou tady ty struktury, RVIS, NAKIT atd. Je to ve spolupráci s Ministerstvem vnitra a ano, takže já můžu za sebe říct ano, my jsme pro digitalizaci udělali nejvíc od vzniku samostatného státu. Dokonce jsme organizovali i seminář, byl tady můj přítel, bývalý premiér Estonska, tam jsme byli na návštěvě, takže výsledků digitalizace je strašně moc a já myslím, že to i všichni ocenili, i vaši kolegové.

Takže ano, můžete mě kritizovat, samozřejmě, my jsme koaliční vláda. Já jsem se naučil hlavně psát, považuji to za praktické. Když napíšu, tak tam mám ten obsah, mám tam datum, můžu se na to odvolat a z mého hlediska je to můj systém práce. Takže si myslím, že z mého hlediska jsem udělal maximum, a znovu opakuji, že role paní Němcové, vůbec tomu nerozumím, té otázce, paní Maláčová je tam myslím od června 2018 (Předsedající: Čas, pane premiére.) a určitě vám ráda odpoví na vaše dotazy.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. A nyní bude interpelovat pan poslanec Martínek ve věci Připojí se Česko k výzvě proti cenzuře diskriminující menšiny vládou Orbána v Maďarsku? Prosím.

 

Poslanec Tomáš Martínek: Děkuji. Vážený pane premiére, nová maďarská legislativa zakazuje osvětu o sexuálních menšinách a zakazuje šířit mezi mladými lidmi do osmnácti let jakékoliv materiály zobrazující homosexualitu a další informace pro menšiny. Dle představitelů EU i členských států odporuje s ohledem na diskriminaci menšin zákon hodnotám Evropské unie. V důsledku maďarského homofobní zákona, který zavádí v Maďarsku cenzuru, podepsalo již osmnáct unijních lídrů výzvu, kde se zavazují k obraně základních práv občanů. Respekt a tolerance jsou jádrem evropského projektu. Dodatečně se připojil například rakouský premiér Sebastian Kurz či Řecko. Česká republika se zatím vaším prostřednictvím nepřipojila s odůvodněním, že si to chcete nechat od Viktora Orbána vysvětlit a že chcete legislativu analyzovat a poradit se s týmem spolupracovníků. Prohlásil jste, že jste věc konzultoval s ministrem zahraničí Jakubem Kulhánkem a domluvili jste se, že se k tomu vrátíte.

Konkrétně jste řekl - probereme to i na vládě, v České republice jednoznačně menšiny podporujeme, jsme velice liberální společnost. Osobně jako zastánce znění výzvy a hodnot EU, které nejsou slučitelné s maďarskými snahami o cenzuru pomocí homofobního zákona, se vás chci zeptat, proč jste se nepřipojili k výzvě ostatních lídrů EU, pokud tyto menšiny jednoznačně podporujete? Jaké jsou výsledky analýzy, kterou jste nechal zadat? Kdy s ní veřejnost seznámíte? Jaké jsou výstupy jednání vlády, kde jste problematiku probírali? Podpoříte tuto výzvu alespoň dodatečně? Kdy se k tématu dle svých vlastních slov vrátíte? Děkuji za odpovědi.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Prosím pana premiéra o odpověď a než dorazí k mikrofonu, tak seznámím sněmovnu s omluvenkou. Paní poslankyně Malá se omlouvá mezi 14.30 a 19.00 hodin z důvodu návštěvy u lékaře.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Děkuji za dotaz. Ano, já jsem se zúčastnil i Evropské rady. A Viktor Orbán tam opakovaně vystupoval. A já chápu, že vy máte ty noty Evropského parlamentu, ale my jsme svrchovaná země. A toto, co váš předseda předvedl, je pátá kolona. Vy chcete rozvrátit tuhle zemi? Vy chcete, aby o nás hlasovali? Vy chcete většinové hlasování v radách. To znamená, že nás všichni přehlasují. Migraci. Nikdy bych nepřivedl 42 milionů... (nesroz.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já bych poprosil, abychom se drželi dotazu. Zatím to tak celou dobu bylo.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: To já mluvím o evropských strukturách. Vy chcete podpořit většinový systém v Radě. Vy vůbec nevíte, o čem mluvíte. Vy jdete do Evropského parlamentu si pro noty na rozvrácení České republiky. Není pravda, co vy říkáte. Není to pravda. Ten zákon, ten zákon se netýká sexuálních praktik lidí na osmnáct let. A Viktor Orbán tam vystoupil. A on říká - svoboda pro Maďary není jen svobodou politickou a svobodou osobní volby, svoboda shromažďování a sdružování, ale také svobodou chránit rodinu a vychovávat děti podle svého přesvědčení. A Viktor Orbán říká, že chce ochránit děti. A rodiče. Rodiče mají právo vychovávat děti! (zvýšeným hlasem) Ne nějaká neziskovka, která přijde do základky a do mateřské školky a bude tam vykládat dětem, jestli jsou holka nebo kluk. Žádná neziskovka!

To vy to máte asi v popisu práce. Takže, prosím vás, nevím, o čem tady mluvíte. Já jsem se nepřipojil, protože jsme na Evropské radě o tom mluvili. A Xavier Bettel je můj přítel! (zvýšeným hlasem) Byl tady. Se svým přítelem. Já nemám problém s homosexuály. Nemám. Když jste něco - nebo my všichni pro ně - chtěli udělat, tak jste měli dokončit ten zákon tady. Myslíte si, že oni chodí demonstrovat? Ne. Oni chtějí mít nějaká práva. To je pro ně důležité, ne, že já podepíšu nějaký canc, který vám někdo nadiktoval v Evropě. Mně nikdo nebude diktovat.

Takže není to pravda a je to zkrátka záležitost mezi maďarskou vládou a Evropskou komisí. A já nevím proč my máme mluvit Maďarům do jejich zákonů. Oni jsou svrchovaná země. Ano? Takže není pravda, že to je něco proti homosexuálům. Není to pravda. Je to ochrana dětí a ochrana práva rodičů je vychovávat. Nebude je vychovávat nějaká neziskovka - jako jsem teď četl ty případy v Kanadě, že otec nakonec nemohl nazývat svoji dceru vlastním jménem, protože (ji) tam někdo přesvědčil, že vlastně není holka, ale je kluk. Tak to já určitě nechci tedy.

A deset států se k tomu nepřipojilo. Deset států se k tomu nepřipojilo, protože zkrátka byly na té Evropské radě a my jsme slyšeli ty argumenty. Slyšeli. Takže je to spor o interpretaci maďarského zákona, který samozřejmě, pokud Evropská komise samozřejmě využije svého práva a bude je žalovat, tak to skončí u soudu, u Evropského soudu. A bude to stejné jak rule of law. Takže není to tak. Není to tak, jak říkáte. A to, že bych podepsal něco, na co je úplně jiný názor maďarského premiéra a maďarského parlamentu než názor jiných lidí, tak zkrátka nevím, proč bych to dělal.

Takže já jen znovu opakuji, že zákon se netýká sexuálních praktik lidí nad osmnáct let, jo? Takže vůbec je to nesmyslné tady, když se řekne nějaká lež... (Upozornění na čas.), tak se to stokrát opakuje. A to je všechno. (Potlesk části poslanců.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pan poslanec má zájem o doplňující dotaz. Prosím.

 

Poslanec Tomáš Martínek: Děkuji. Nechci reagovat na demagogii ohledně kvalifikované většiny, ale já tedy nevím, kde berete to, že pro ně není, pro dané menšiny u nás, důležité nějaké jasné vyjádření, jasné zastání. Jak tedy se všemi mluvím, tak to důležité je a důležité jsou samozřejmě i ty činy, o kterých mluvíte, ale i část poslanců hnutí ANO blokuje manželství pro všechny. Bohužel to není tak, že tady u toho máme většinu na to, abychom to prosadili, protože chybí hlasy poslanců ANO. Piráti to jsou připraveni podpořit ze sta procent.

Stejně tak nevím, proč nejsme schopni tedy podpořit prohlášení, kde o Maďarsku není ani slovo. Já jsem to prohlášení četl a tam doopravdy není o Maďarsku ani slovo, tam je pouze jenom zastání se těch menšin, kdy se píše, že bude to den, který si budeme pamatovat, že jsme rozmanité tolerantní společnosti, které se zavázaly k neomezenému rozvoji osobnosti každého z našich občanů, včetně jejich sexuální orientace a genderové identity, bude to také okamžik k oslavě toho, že jsme za posledních několik let urazili dlouhou cestu ve prospěch těchto zásad, které považujeme za základy Evropské unie atd. Tam doopravdy se nepíše o Maďarsku a mohli jsme se zastat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Prosím pana premiéra, jestli má zájem reagovat na doplňující dotaz.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Jaká demagogie? Tak já nevím, je to váš předseda tady? (Ukazuje materiál.) Tady, Marcel Kolaja - to je váš poslanec - a předseda Bartoš jsme se shodli, že je potřeba posílit roli Evropského parlamentu. Pirátská strana podporuje také většinový systém hlasování v Radě jednomyslnosti. Takže vy vlastně chcete co? Že nám všechno nadiktují - migrace, daně? Žádných 42 miliard bych nevybojoval, čtyři noci. Právě v té jednomyslnosti je ta naše svrchovanost! (zvýšeným hlasem) Toto je rozvrat České republiky.

Právě v té jednomyslnosti je ta naše svrchovanost! (zvýšeným hlasem) Toto je rozvrat České republiky. Vy jste normálně pátá kolona. Vy chodíte do Bruselu a dostáváte tam noty! Neuvěřitelné. (Předsedající: Dovoluji si znovu vyzvat, abychom se snažili držet tématu.) Držím se tématu. (Potlesk z řad poslanců ANO.) Toto je normálně zrada.

A prosím vás, já mám plno homosexuálních přátel, i moje paní, a oni chtějí mít ta práva. No fajn, to je důležité, ne jestli já podepíšu nějaký papír podle nějakých instrukcí nevím odkud. Takže je to úplně o něčem jiném a já jsem zkrátka vždycky preferoval činy než nějaké deklarace. (Potlesk z řad poslanců ANO.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a nyní bude paní poslankyně Kovářová interpelovat ve věci nevděčná republika - boj za odměny v první linii. Prosím.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Vážený pane premiére, v posledních dnech rostou čísla počtu nakažených koronavirem a leckdo si klade otázku, jaká překvapení pro nás chystají podzimní měsíce. V případě hodně nepříznivého vývoje, který, doufám, nenastane, bude nutné opět povolat na pomoc složky integrovaného záchranného systému a studenty. Ti všichni se osvědčili už v případě předchozích vln a chci říci i z tohoto místa, že jsme jim za to velmi vděční.

Bohužel ale dle dostupných informací nebyly vyplaceny všechny odměny za mimořádné služby a pomoc z minulé vlny pandemie, která byla nejen pro zdravotníky velmi náročná. Všichni máme v živé paměti, jak vláda řešila - či spíše mluvila o řešení - výplaty odměny pro zdravotníky a vypomáhající studenty. Pohled to byl občas smutný. Vyplácení odměn trvalo dlouho, bylo složité, ale nakonec přece jen odměny vyplaceny byly. Nu ale zdá se, že jste se příliš nepoučili, a tento poněkud smutný scénář se dnes opakuje v případě odměn policistů a hasičů.

Vážený pane premiére, velmi mě tento přístup vlády, jejímž jste předsedou, mrzí. Tohle si nikdo z těch, kteří pomáhali v první linii, opravdu nezaslouží. Ráda bych se vás tedy zeptala, jak to s těmi slíbenými odměnami pro hasiče a policisty za mimořádnou pomoc během pandemie je, a jak to hlavně s nimi bude. Kdy budou vyplaceny, a budou vůbec vyplaceny? Nebo se s tím už nepočítá a je to jen jeden z nesplněných vládních slibů? Musím se ptát, jaký vzkaz tímto zmatečným postupem vysíláte všem policistům, hasičům, vojákům a dalším? Nechci, aby to byl vzkaz vypovídající o tom, že žijeme v nevděčné republice. Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji za dodržení času a prosím pana premiéra o odpověď.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Děkuji za dotaz. Já s vámi samozřejmě souhlasím. Zapomněla jste na vojáky a Vězeňskou službu. My jsme to na vládě měli, my jsme se na tom domluvili, a teď paní ministryně Schillerová s příslušnými ministry musí zkrátka ty peníze na odměny najít. Mluvili jsme o odměně 20 000 korun za mimořádnou činnost v souvislosti s pandemií COVID-19, takže to nezpochybňuji. Teď je samozřejmě debata o finančních možnostech jednotlivých kapitol a samozřejmě paní ministryně Schillerová musí spoluprací s ministry ty peníze najít.

My jsme určitě vděční všem. Myslím, že se stačí podívat na průměrné platy vojáků, hasičů, policistů a dalších a samozřejmě zdravotníků. My jsme znovu schválili mimořádné odměny pro zdravotníky ve výši 12,1 miliardy, takže jsme samozřejmě všem vděční, určitě si ty odměny zaslouží a ministři to mají za úkol vyřešit.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Paní poslankyně má zájem o doplňující dotaz, takže prosím.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji, pane premiére, za částečnou odpověď. Vláda to tedy schválila a teď je čas, aby paní ministryně Schillerová našla peníze ve spolupráci s jednotlivými ministry.

Já bych se tedy chtěla zeptat, jestli dohlédnete na to, v jakém časovém horizontu, a tam očekávám také vaši odpověď, budou tyto odměny vyplaceny, jak bude dlouho trvat to hledání finančních prostředků a zda jste ochotni dát finanční prostředky ze státního rozpočtu tak, jak tomu bylo u zdravotníků. Přála bych si, aby skutečně platilo to, co jste tady říkal před chvílí panu poslanci Martínkovi, že dáváte přednost činům, ne deklaracím. Takže prosím odpovězte, kdy budou odměny vyplaceny, a dohlédněte prosím na to, aby to bylo v dohledné době. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Prosím pana premiéra o odpověď na doplňující dotaz.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Ono to vypadá, jako kdybychom se nesnažili. Já bych tady jenom připomněl, že jsme minulý rok, a bylo to v září, kdy se paní Schillerová domluvila s panem ministrem vnitra, navýšili objemy prostředků na odměny policistů a hasičů o 700 milionů. To bylo promítnuto do státního rozpočtu. Takže to bylo za jejich nasazení a zapojení do mimořádných opatření. Dalších 100 milionů bylo do rozpočtu Ministerstva vnitra na odměny zapracované v důsledku pozměňovacího návrhu jednoho poslance. Takže počátkem letošního roku navíc v nárocích nespotřebovaných výdajů Policie ČR, Hasičského záchranného sboru bylo k dispozici dalších 162 milionů korun, které je rovněž možné na odměny použít. Myslím, že tady jsou konkrétní částky, které byly vyplaceny v minulosti. A samozřejmě, o čem jsme mluvili, nejsem schopen teď říct konkrétní termín, ale určitě uděláme všechno pro to, aby to bylo co nejdříve.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Nyní bude paní poslankyně Monika Jarošová interpelovat ve věci, co chystá vláda na občany, kteří se odmítnou očkovat. Prosím.

 

Poslankyně Monika Jarošová: Vážený pane ministře, coby neočkované mi nebylo umožněno nesmyslným nařízením vlády zúčastnit se schůze společenství vlastníků jednotek, a tím rozhodovat o svém bytě. Ještě na minulé schůzi před pár měsíci, kdy byla situace mnohem horší, stačila rouška, a dnes, když se rozvolňuje, už rouška nestačí. Osobně se odmítám očkovat, odmítám se nesmyslně donekonečna testovat. Odmítám kohokoliv na potkání informovat o svém zdravotním stavu, to znamená informaci, zda jsem prodělala, či neprodělala covid, třeba v restauracích. O to ani tak nejde. Nejde ani o schůzi SVJ, nejde ani o mě. To jsem dala jenom jako příklad, pane premiére. Ale o co jde, je diskriminace neočkovaných osob. To, co se dnes děje, už je trošku přes čáru.

Mě by zajímalo, kdy to skončí, kam to až chcete nechat svými rozhodnutími zajít? Proč chcete s postupným omezováním vstupu do prodejen a služeb donutit zdravé občany s dobrou imunitou k očkování? Je snad potřeba zužitkovat nakoupené vakcíny, nebo je nějaký jiný důvod, nějaké tlaky? Proč nutíte očkovat za každou cenu zdravé odolné občany, teď navíc i děti, a nestaráte se o ohrožené skupiny? Ptám se tedy, co bude posledním a nejúčinnějším nátlakem k dobrovolnému očkování, když reklamy příliš nepomáhají a stále více lidí to odmítá? Mě by zajímalo, co na ně chystáte, jak je chcete donutit k očkování, ty, co jsou rozhodnuti, že se očkovat nikdy nenechají?

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a prosím pana premiéra o odpověď ve zbývajícím čase.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Nikoho nenutíme. My se snažíme je přesvědčit, že je to v zájmu jejich zdraví, aby se chránili očkováním. Takže nikoho samozřejmě nutit nebudeme a budeme je přesvědčovat, aby se nechali naočkovat, protože to je jediné řešení v případě, že by dostali covid a bude nějaká mutace, aby ten průběh toho onemocnění nebyl pro ně nebezpečný.

Takže my vakcín máme stále málo. Samozřejmě máme v plánu, musíme naočkovat druhé dávky a budeme, ano, přesvědčovat všechny, že je to důležité, že je to výhoda - je to výhoda pro... Ale není to kvůli tomu. Lidé by se měli očkovat kvůli zdraví, a ne kvůli... A pokud mají pochybnosti, samozřejmě že je jejich zdravotní stav to nepovoluje, tak je tady lékař, který rozhodne a jim to doporučí nebo nedoporučí. Takže my jsme skutečně jenom v rovině nějakého doporučování, ale nikoho znásilňovat nebudeme. (Předsedající: Pane premiére, čas.) Ale bylo by fajn, kdyby to všichni pochopili, že návrat k normálnímu životu je maximální naočkovanost celé naší populace.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Uplynul čas vyhrazený pro interpelace na předsedu vlády, a já tedy předám předsedání a budou následovat interpelace na členy vlády.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Dobré odpoledne, vážené kolegyně, vážení kolegové, budeme pokračovat interpelacemi na členy vlády. Vyzývám pana poslance Libora Hoppe, aby přednesl ústní interpelaci na místopředsedu vlády, ministra průmyslu a obchodu a ministra dopravy Karla Havlíčka, a zahájil tak blok odpovědí členů vlády na interpelace poslanců. Připraví se pan poslanec Jaroslav Holík. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Libor Hoppe: Já vám děkuji. Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, vážený pane nepřítomný ministře Havlíčku, na úvod bych vám rád řekl, že vás obdivuji, když dokážete vykonávat funkci dvojministra a ještě v době pandemie jste zaskakoval za ministra zdravotnictví, kdy jste nám do médií a na tiskových konferencích dokázal sdělovat, co bude zavřené, co bude otevřené, kolik roušek, kolik respirátorů jsme dovezli.

Nicméně moje otázka je k resortu dopravy. Můžete říci, v jakém současném stavu je příprava dokončení D52 k hranicím s Rakouskem? A druhá a ta hlavní: Jak to vypadá s přípravou výstavby R43? Kdy se začne budovat? Protože ve vaší superstrategii ministerstva o ní není řeč, jako by byla hozena pod stůl. Situace na I/43 je již neúnosná. Tisíce automobilů, nehod a blokace téhle silnice. Je to část, která je ze severu od Brna směrem na sever. Takže chtěl bych jenom tuhle odpověď, ale chtěl bych jasnou a současnou situaci, ne věci, které byly před rokem nebo před půl rokem. A určitě to neřeší věc kruhového objezdu u Sebranic, který je teď v plánu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Já vám také děkuji. Na interpelaci bude odpovězeno v souladu s jednacím řádem písemně.

Další vystoupí pan poslanec Jaroslav Holík, připraví se pan poslanec Milan Pour. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jaroslav Holík: Vážený pane nepřítomný ministře, šikana je jev, který trápí lidskou společnost od jejího vzniku. Vždy se objevovali jedinci, kterým přinášelo uspokojení, když někoho ponižovali nebo ubližovali někomu slabšímu. Před lety kvetla šikana v armádě nebo na internátech. V současnosti dochází ke snižování věkové hranice agresorů a tento negativní jev se přesouvá nejen do základních, ale už i do mateřských škol. Stává se, že jeden nebo více žáků většinou úmyslně týrá a zotročuje spolužáky. Pokud tento nešvar nebude zavčas oslaben a šikana bude trpěna, může dojít k destrukci celého školství. Základním úkolem školy je vytvářet dobré sociální klima a žáci potřebují pomoc pedagoga, který umí s danou skupinou pracovat a dokáže řešit krizové situace.

Vážený pane ministře, máme dostatek takových pedagogů? Praxe, kdy šikana roste, tomu nenasvědčuje. Vážený pane ministře, jistě se mnou budete souhlasit, že je třeba vytvořit program, kdy učitelé budou soustavně vychováváni, proškolováni, abychom takovýto nešvar odstranili.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Na interpelaci bude odpovězeno rovněž písemně.

Další v pořadí vystoupí pan poslanec Milan Pour, připraví se paní poslankyně Monika Jarošová. Prosím.

 

Poslanec Milan Pour: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, obracím se na vás ve věci, která zajímá řadu občanů, kteří v nedávné době prodělali COVID-19, ať už vědomě, nebo nevědomě. Tito občané si nechali zjistit protilátky krevním testem na COVID-19 a měli vysokou hodnotu těchto protilátek v krvi, dokonce i v některých případech nad 300 IgG. Těmto lidem jejich lékař, zpravidla to byl imunolog, nedoporučoval se dát očkovat. Potvrzení o vysoké hodnotě protilátek však Ministerstvo zdravotnictví nezahrnulo mezi podmínky pro vstup do některých vnitřních prostor nebo na hromadné kulturní a sportovní akce. Mezi tyto podmínky však patří očkování, prodělání nemoci v uplynulých 180 dnech, PCR nebo antigenní test, v některých případech stačí i samotest. Dochází však v řadě případů, že lidé prodělali COVID-19 bezpříznakově nebo téměř bezpříznakově, nechali si v té době udělat antigenní test nebo PCR, který byl však přitom negativní, a nyní si nechali zjistit protilátky, které však vykazují vysokou hodnotu IgG, což ukazuje na prodělání nemoci.

Tito lidé, když chtějí jít do restaurace nebo navštívit kulturní nebo sportovní akci, musí si nechat udělat PCR nebo antigenní test nebo tyto aktivity oželet. Je to pro tyto lidi diskriminační, jak také v této věci rozhodl nedávno Nejvyšší správní soud, který poukázal na nelogičnost tohoto opatření. Soud však nechtěl spekulovat, jaká by měla být bezpečná hladina protilátek. Soud proto pouze uvedl, že je v kompetenci Ministerstva zdravotnictví stanovit bezpečnou hladinu protilátek. V kontextu těchto skutečností mám na vás, pane ministře, dva dotazy. (Předsedající: Čas!)

Za prvé, z jakého důvodu neuznává Ministerstvo zdravotnictví vysokou hladinu protilátek jako čtvrtou možnost pro vstup do restaurace a na kulturní a sportovní akce? A za druhé, připravuje Ministerstvo zdravotnictví úpravu podmínek, které by reagovaly na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu (Předsedající: Čas!) o diskriminaci lidí s potvrzením vysoké hodnoty protilátek na COVID-19? Děkuji předem za odpověď.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Já se omlouvám, ale opravdu je třeba dodržovat čas na položení otázky a interpelace. Já jsem v tuto chvíli byl velkorysost sama. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dobrý den. Pokud jde o danou interpelaci, já se pokusím odpovědět. Ono to není úplně tak snadné, jak to vykládá soud. Ono je to velmi snadné říci od stolu, ať Ministerstvo zdravotnictví stanoví nějakou hladinu protilátek, ale je v tomto nutné také vycházet z nějakých odborných stanovisek. A pokud se podíváme na specifické protilátky, které jsou třídy IgG, což znamená, jsou známkou prodělaného onemocnění COVID-19 u lidí, kteří nebyli proti covidu očkováni, tak zjištění pozitivních protilátek proti SARS-CoV-2 automaticky neznamená, že má jejich hladina dostatečný protektivní efekt proti případné další nákaze. V současné době celosvětově není definována takzvaná protektivní hladina protilátek. Nikdo mezinárodně neřekl, jaká je ta hladina, která skutečně už je dostatečná, tedy hladina protilátek, která spolehlivě ochrání osobu před nákazou. V tomto směru tedy nelze bohužel interpretovat nálezy vyšetření protilátek v duchu tohoto požadavku. Problematika v tuto chvíli je intenzivně celosvětově diskutována, ale zatím bohužel nález IgG protilátek znamená jen, že osoba chorobu velmi pravděpodobně prodělala, ale nelze definovat, zda je dostatečně chráněna. Z vyšetření protilátek nelze stanovit období, kdy onemocnění osoba prodělala, to znamená jinými slovy, ta osoba v daný okamžik může mít vyšetřené protilátky, že skutečně má nějakou hladinu protilátek, ale otázka je, jak to bude za 14 dní, jak to bude za měsíc.

Dnes máme nějaké všeobecné odborné stanovisko, že pokud člověk prodělá danou nemoc, tak 180 dní od prodělání nemoci je považován za bezinfekčního. To platí a takto je ten systém taktéž nastaven. U dynamiky poklesu protilátek je to velice individuální proces a nelze ji dopředu určit, to znamená, skutečně by se muselo v pravidelných intervalech opakovat vyšetřování minimálně jednou za měsíc, aby bylo skutečně jisté, že ten člověk stále je dostatečně chráněn. Individuální výše protilátek je ovlivněna řadou faktorů včetně velikosti infekční dávky, jestli skutečně ta virová nálož byla vyšší nebo nižší míry, kterou se jedinec nakazil, a také individuální reakcí imunitního systému na infekci. Každé tělo v tomto směru je individuální. Naproti tomu vysoká hladina protilátek po očkování je zaručena stabilní dávkou vakcíny s přesně známým obsahem antigenu, to znamená, tady reálně toto vše vychází z jasných klinických studií na rozdíl právě od otázky protilátek po prodělaném onemocnění. Do doby, než bude konsenzus na protektivní hladiny protilátek, bohužel nelze tyto zohlednit v opatřeních. Konsenzus odborný mezinárodní zatím není, byť tu situaci samozřejmě velmi pečlivě sledujeme.

Pokud jde o test na protilátky, zdravotní pojišťovny ho neproplácejí. Ono to není standardem ani u jiných infekčních onemocnění, že by člověk třeba si zjišťoval protilátky proti chřipce nebo něco podobného. Pokud by měl mít ten test stejnou váhu jako pozitivní PCR test, byli bychom samozřejmě nuceni následně i tyto testy proplácet ze zdravotního pojištění, což by určitě bylo zatěžující pro systém, a je skutečně otázka vypovídací hodnoty takovéhoto výsledku a jak dlouho by skutečně vůbec mohl být validní.

Indikací k vyšetření protilátek je pouze dárcovství rekonvalescentní plazmy - pokud někdo prodělal onemocnění, může rekonvalescentní plazmu darovat k terapii pacientů s COVID-19, nebo u diferenciálně diagnostického vyšetření z důvodu podezření na covid, pneumonii nebo postcovidový syndrom u osoby, která doposud v rámci onemocnění nebyla PCR pozitivně testována. Z odborného hlediska nelze souhlasit s vyšetřováním hladiny protilátek z preventivních nebo epidemiologických důvodů, a proto je nelze v tuto chvíli zahrnout do evropského covid pasu a myslím si, že to není ani něco, co by bylo výsadou České republiky, že skutečně není standardem, aby ostatní státy na základě toho, že má člověk protilátky, mu vydávaly certifikát nebo evropský covid pas.

Takže tolik k tomu. Tu situaci sledujeme, a pokud to odborné stanovisko nějaké bude na mezinárodní úrovni, tak ho budeme aplikovat.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Pan poslanec má zájem položit doplňující dotaz. Prosím.

 

Poslanec Milan Pour: Moc děkuji panu ministrovi za odpověď. Samozřejmě je známo nebo se předpokládá, že tady covid ještě s námi nějakou dobu bude, bohužel, takže mám spíše jenom dotaz na to, jestli Ministerstvo zdravotnictví, případně další instituce provádějí nějaké klinické studie v souvislosti s hladinou protilátek a vůbec porovnání, nebo jestli čekáme na nějaké klinické studie a nějaké další analýzy ze zahraničí. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pan ministr odpoví. Prosím, máte slovo.

 

Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch Bezesporu klinické studie probíhají a já myslím, že se musíme opírat skutečně o nějaká mezinárodní stanoviska, například ECDC, což je Evropská centrála pro kontrolu a prevenci nemocí, ze které vycházíme obecně, z jejích stanovisek, případně americká CDC nebo WHO, to jsou ty odborné instituce, které by v tomto směru měly mít nějaké jasné stanovisko, ze kterého pak můžeme vycházet, které bude skutečně opřeno o nějaká masivní data a studie v řadě zemí, nikoliv pouze v České republice. Znovu říkám, není to věc, která určitě je v tuto chvíli uzavřená, ale nemáme natolik validní data a studie, abychom z nich mohli vycházet, a skutečně reálně jsme řekli, že určitá hladina protilátek po určitou dobu toho člověka chrání, kromě toho - znovu opakuji - pokud člověk po onemocnění, které prodělal, 180 dní po prodělání toho onemocnění, je považován za bezinfekčního. To je konsenzus, který v tuto chvíli existuje, u delší doby zatím nikoliv.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. S další interpelací vystoupí paní poslankyně Monika Jarošová, která bude interpelovat pana ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Monika Jarošová: Vážený pane ministře, coby neočkované mi nebylo umožněno nesmyslným nařízením vlády se zúčastnit schůze společenství vlastníků jednotek, a tím rozhodovat o svém bytě. Ještě na minulé schůzi před pár měsíci, kdy byla situace mnohem horší, stačila rouška, a dnes, kdy se rozvolňuje, tak už nestačí. Odmítám se očkovat, odmítám se nesmyslně donekonečna testovat, odmítám kohokoliv na potkání informovat o svém zdravotním stavu, to znamená informaci, zda jsem prodělala, či neprodělala covid. Ale o to ani tak nejde. Nejde o tu schůzi, nejde o mě. To jsem dala jako příklad.

O co jde, je diskriminace neočkovaných osob, co s nimi bude, protože to, co se dneska děje, je trošičku přes čáru. Zajímalo by mě, kdy to skončí, kam to až chcete nechat svými rozhodnutími zajít. Proč chcete postupným omezováním vstupu do prodejen a služeb donutit zdravé občany s dobrou imunitou k očkování za každou cenu? Nebo je snad potřeba zužitkovat nakoupené vakcíny, nebo je nějaký jiný důvod, nějaké tlaky? V tom případě by mě zajímalo, odkud. Proč nutíte očkovat za každou cenu zdravé odolné občany, teď navíc i děti? A nestaráte se především o ohrožené skupiny. Jsou prázdniny, dovolené. Nechte už ty lidi konečně dýchat a žít, nechte naše děti na pokoji, ať si užijí prázdnin, a po nich je nechte jít do škol bez očkování a testování.

Je mi tak líto všech těch lidí, když vidím ty nakupující, jak mají na obličeji respirátory v těch vedrech, je mi líto prodavaček, lidí ve fabrikách, v pekárnách. V tom se nedá dýchat.

Ptám se tedy, pane ministře, co bude posledním a nejúčinnějším nátlakem k dobrovolnému očkování, když reklamy příliš nepomáhají a stále více lidí odmítá. Co se tedy na ně chystá? Jaké restrikce, jak je chcete donutit?

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Prosím pana ministra o odpověď. Prosím, máte slovo.

 

Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Dámy a pánové, ona ta interpelace vlastně zazněla už na pana premiéra, takže možná budu částečně opakovat to, co už řekl on. První věc, premisa: platí, že skutečně očkování je a zůstane dobrovolné, nemáme jakoukoliv motivaci ani nějaký plán zavést povinné očkování proti nemoci COVID-19. Často mnozí v dezinformačních serverech a někteří kolegové poslanci zde to tak někde prezentují. Je to úplný nesmysl, takže skutečně toto je třeba jasně odmítnout. Očkování je dobrovolné.

Na druhou stranu je na odpovědnosti každého z nás, jak k ochraně svého zdraví a zdraví jeho blízkých se postaví. Já také musím jako ministr zdravotnictví vnímat ochranu veřejného zdraví jako zásadní prioritu i v kontextu toho, co jsme zde zažili. Myslím, že jsme si prožili skutečně složitou fázi pandemie, že snad i ti největší popírači, když viděli, co se dělo tady zejména v zimním období, tak viděli, co ta nemoc způsobí, jakým způsobem se velmi rychle prakticky zaplní a přeplní nemocnice, které často nejsou schopny se starat o normální pacienty a musí se logicky starat pouze o tyto covidové pacienty na jednotkách intenzivní péče a podobně. To není žádné strašení, žádné fake news, to je zkrátka dokazatelný fakt, který jsme si tady reálně prožili.

Myslím si, že v tomto směru musíme jako společnost usilovat o to, abychom zabránili tomu, že tady dojde k nějakému podobnému scénáři, který jsme si už prožili. Proočkovanost populace je zkrátka vědecky prokázaným způsobem, jak tomuto zabránit, ať se nám to líbí, nebo ne.

Znovu říkám, očkování je dobrovolné, ale to, že ministr zdravotnictví a Ministerstvo zdravotnictví usiluje o to, aby byla společnost proočkována, tak myslím, že je zcela legitimní, a byl bych špatným ministrem zdravotnictví, kdybych o toto neusiloval a neapeloval jsem na to, aby se lidé zkrátka nechali naočkovat, stejně jako se nechávají a nechávali naočkovat v minulých desetiletích proti celé řadě jiných infekčních chorob, které díky tomu byly vymýceny.

To, že v tuto chvíli zkrátka máme nastaveny nějaké podmínky, které vlastně dáváme do té zkratky OTN, to znamená očkování, test nebo prodělání nemoci, to je opět standard, který dnes vidíme i v řadě jiných zemí. To znamená, že člověk musí prokázat bezinfekčnost, abychom zabránili šíření nemoci při kontaktu mezi lidmi ve větších skupinách a podobně. To je něco, co zkrátka vychází z té bezprecedentní doby, a věřte mi, tady někdy mám pocit i v mediálním prostoru nebo na různých sociálních sítích, že to já nebo kolegové děláme s nějakou láskou, že nás to baví vlastně dělat takováto opatření. Naopak, já bych byl nejradši, kdybychom mohli zrušit všechna opatření, nemuseli jsme vůbec covid řešit, ale bohužel v té situaci nejsme, a pokud mám být odpovědným ministrem zdravotnictví, tak tato základní opatření zkrátka musíme nastavit a musí být zachována právě do doby, než dosáhneme kolektivní imunity, kde skutečně proočkovanost populace dosáhne minimálně 70% hladiny. Já si myslím, že je reálné, abychom to zvládli do září.

Pokud se ukáže - já myslím, že v září se bude takzvaně lámat chleba - jestli skutečně se podařilo tu situaci zvládnout lépe než v loňském roce, anebo se ta situace třeba nějakým způsobem zhorší, tak podle toho pak budeme dále postupovat. Ale určitě není mým zájmem tady držet opatření protiepidemická na dobu delší, než je nezbytně nutné, ale vzhledem k tomu kontextu, i mezinárodnímu kontextu šíření pandemie stále i v okolních zemích, tak prostě ta základní opatření nutná jsou. Myslím si, že jsme celou řadu těch opatření rozvolnili, dneska prakticky život není jakkoli omezen, jsou otevřené restaurace, obchody, lidé mohou sportovat, mohou se bavit, ale pouze chceme to, aby to zkrátka dělali bezpečně, aby nedocházelo k šíření choroby a aby byli v tomto směru zodpovědní, a proto vyžadujeme prokázání bezinfekčnosti. A to je vše. Takže myslím si, že je to zcela legitimní v kontextu této situace, a znovu říkám, byl bych špatným ministrem zdravotnictví, kdybych toto nevyžadoval. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Paní poslankyně má zájem položit doplňující dotaz. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Monika Jarošová: No, dobrovolné očkování, nevím, pak ti, co se nenechají naočkovat, tak si budou muset nechat hradit testy, a pokud se ani nenechají otestovat, tak budou mít různé zákazy - na koupaliště, kamkoli. Co se týká nátlaku na občany jste mi neodpověděl, ale já si myslím, to jsem ani nemohla čekat, já si myslím, že tohle ukáže budoucnost, tuším, že vcelku brzká. Jen připomenu, že hnutí SPD prosazuje uzákonit definici dobrovolnosti očkování do zákona, protože se obáváme, jak bude postupováno vůči osobám, které se nebudou chtít naočkovat vakcínou, a to zejména vzhledem k nedostatečnému testování vakcín, jejich vedlejším účinkům, občas slyšíme i o náhlých úmrtích, a dále nás zneklidňuje, že někteří výrobci vakcín odmítají převzít odpovědnost za případnou škodu na zdraví. Takže budeme rádi, pane ministře, až se ten zákon bude projednávat, když náš pozměňovací návrh podpoříte a tím gestem ukážete, že vám opravdu jde o dobrovolnost. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pan ministr má zájem odpovědět. Prosím, máte slovo.

 

Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch Děkuji za slovo. My jsme tady tu debatu vedli opakovaně, ale skutečně, pokud by očkování mělo být povinné, tak ta povinnost musí být dána v zákoně. Není možné, aby bylo očkování nařízeno povinně, pokud to nebude přímo explicitně stanoveno v zákoně o ochraně veřejného zdraví, a to by samozřejmě musel schválit zákonodárný sbor, Parlament, a k tomu určitě nedojde a ani se nechystáme něco takového navrhnout. Takže znovu říkám, ta debata o tom, že by očkování mělo být povinné, je nesmyslná právě z toho pohledu, že povinnost by musela být stanovena zákonem, pouze a jedině zákonem o ochraně veřejného zdraví, stejně jako je povinné očkování třeba proti tetanu nebo nějakým jiným chorobám. Takže tolik jenom k té povinnosti, která se tady stále objevuje a není pravdou, že bychom chtěli, aby očkování bylo povinné.

Ano, chceme, aby se lidé očkovali, ano, usilujeme o to, aby co nejvíce lidí se naočkovalo, to je pravdou, apelujeme na to, je to priorita Ministerstva zdravotnictví, tady to nepopírám, že skutečně našim cílem je, abychom dosáhli kýžené proočkovanosti, ale je jasné, že tu budou lidé, kteří se dobrovolně rozhodnou se nenechat naočkovat a nikdo je k tomu nemůže přinutit. Na druhou stranu, pokud ti lidé dobrovolně se tedy rozhodnou, že se nechtějí očkovat, tak pak je nutné ale, aby prokázali to, že jsou bezinfekční a nemohou tu nemoc šířit, právě tím, že se nechají otestovat. Myslím si, že teď aktuálně stát velmi štědře hradí testy proti covidu, respektive na detekci covidu, ať jsou to antigenní nebo PCR testy, takže tohoto mohou využít. Ale znovu říkám, je jasné, já to nepopírám, že chceme, aby co nejvíce lidí bylo naočkováno, protože věřím, že to je jediná cesta k normálnímu životu. Díky.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji za přesné dodržení času. Další vystoupí paní poslankyně Dana Balcarová s interpelací na pana ministra Richarda Brabce. Paní poslankyně Dana Balcarová není přítomna, takže přistoupíme k další interpelaci, to je interpelace pana poslance Víta Kaňkovského, interpelace na pana ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Vít Kaňkovský: Dobré odpoledne, vážený pane předsedající, vážení členové vlády, vážený pane ministře, tím, jak se čím dál častěji vyskytují nakažlivější mutace nákazy COVID-19 a probíhají studie účinnosti jednotlivých vakcín proti COVID-19, je zřejmé, že bude nutné v brzké době přeočkovat populaci, která byla očkována na jaře, zvlášť pokud byla očkována vektorovými vakcínami, což v našich podmínkách je vakcína AstraZeneca. Chci se vás proto zeptat, pane ministře, jestli uvažujete, nebo jakým způsobem se Ministerstvo zdravotnictví chystá na tu vlnu přeočkování. mohu říct ze své lékařské praxe, že se na mě obracejí ať už samotní pacienti seniorního věku, nebo jejich příbuzní, a týká se to právě těch, kteří byli očkováni v první vlně vakcínou AstraZeneca a měli by zájem o to se v odborně doporučené době přeočkovat jiným typem vakcíny. Samozřejmě s výskytem mutací lze očekávat, že bude potřeba přeočkování i dalších skupin populace, které byly očkovány i těmi takzvanými mRNA vakcínami. Takže se chci zeptat, pane ministře, jak se Ministerstvo zdravotnictví chystá na vlnu přeočkování, v jaké fázi je vyjednávání o dodávkách vakcín na podzimní a zimní období a jak se na to chystáte i personálně, protože je jasné, že v očkovacích centrech v tuto chvíli pracují zdravotníci zejména z nemocnic, kteří ale budou muset na podzim dohánět tu péči, která byla odložena v podstatě skoro za 12 měsíců. Takže tolik mé otázky k tomu, jak jsme nachystáni na vlnu přeočkování proti COVID-19.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji a poprosím pana ministra o odpověď. Prosím, máte slovo.

 

Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, dámy a pánové, pane poslanče, děkuji za tu interpelaci a otázky, které jsou velmi správné a samozřejmě zcela legitimní, protože je to něco, co velmi pečlivě sledujeme, a je to téma, které Ministerstvo zdravotnictví řeší. Problémem je, že bohužel zatím neexistují žádné studie, které by přinesly zaručené informace o tom, kdy a koho bude nutné přeočkovat. Je třeba si uvědomit, že stále není to ještě ani rok od okamžiku, kdy byli očkováni první lidé v rámci studií všech výrobců, to znamená, ta doba je velmi krátká a sám jako lékař víte, že ty klinické studie trvají nějaký čas, data jsou stále průběžně sbírána a jsou vyhodnocována. Byť jsou tady nějaké dílčí informace, tu z Izraele, tu odjinud, tak si myslím, že my musíme v tomto směru vyčkat skutečně nějakého mezinárodního validního stanoviska, zejména od Evropské lékové agentury, a to zatím nepřišlo. Takže v tuto chvíli to bereme tak, že naočkování je na dobu neomezenou. Ona tam původně byla... někdo má v aplikaci Tečka, což vidí vlastně, ptá se, že tam je devět měsíců, to byla ta původní arbitrárně stanovená lhůta, teď to budeme rušit a nebude tam omezená doba. To očkování nebo přeočkování bude samozřejmě determinováno také lhůtou, která uplynula od primární vakcinace, to znamená, je jasné, že asi to přeočkování neproběhne v jeden okamžik, ale bude postupně probíhat, tak jak lidé postupně byli naočkováni, byť se může ukázat i podle těch studií, že třeba některé věkové skupiny, například senioři nebo chronicky nemocní pacienti, reagují na to očkování odlišně, mají třeba kratší imunitní odpověď, a budou muset být přeočkováni přednostně.

To, co je pro nás důležité, je, že máme dostatek objednaných vakcín, tak abychom byli schopni přeočkovat celou populaci, protože předpokládáme, že přeočkování proběhne jednou dávkou, nikoliv dvěma dávkami jako doposud. A v tomto směru už dneska, jak jsou ty objednávky naplánovány, tak těch vakcín bude dostatek, takže tady by problém býti neměl.

To, co je spíše otázkou, je nějaká úprava vakcín na mutace, protože mohou ty vakcíny být už třeba neúčinné na ty nové mutace. O tom teď jednáme i s výrobci a oni sami připravují varianty a variantní vakcíny, které by už byly adaptovány na mutace. Toto je skutečně v řešení. Tady si nemyslím, že by byl problém s nedostatkem vakcín. To, co bude spíše problematické nebo budeme muset řešit, je otázka, přesně jak říkáte, personální. Ale je jasné, že tady máme velmi silnou síť primární péče, na kterou se budeme spoléhat. V první fázi to nedopadlo úplně optimálně, ale já si myslím, že teď už jsme ponaučeni.

Také chystáme a zdravotní pojišťovny soutěží s distributory pro všechny vakcíny, včetně vakcíny Pfizer, která bude logicky tou primárně používanou, možná pokud i schválí Evropská léková agentura možnost kombinace vakcín, tak bude možné vlastně přeočkovat i třeba ty, kteří byli prvotně vakcinováni vektorovou vakcínou, mRNA vakcínou, ale tady zatím nemáme to odborné stanovisko, čekáme na něj.

Ale každopádně praktičtí lékaři, díky tomu, že bude vysoutěžená distribuce, budou moci využívat i vakcinace Pfizer, stejně tak praktičtí lékaři pro děti a dorost pro děti od 12 let. Takže tady předpokládáme, že ten problém by už neměl být z hlediska distribuce vakcín a dostupnosti vakcín pro praktické lékaře pro primární péči. Plus ale je jasné, že budou fungovat - a předpokládáme to, máme komunikaci s kraji - i očkovací místa u nemocnic, u zdravotnických zařízení. Určitě je jasné, že ta velkokapacitní centra budou postupně utlumována, tak jak bylo v plánu, ke konci léta a od září bychom chtěli se switchnout - přeměnit na model primární péče plus očkovací místa při nemocnicích. Tam by to mělo doběhnout jednak do vakcinace těch, kteří zatím ještě očkováni vůbec nejsou, a projeví zájem třeba v tom podzimním období.

Přeočkování, které ale v tuto chvíli znovu říkám, nevíme - a nemáme zatím jasné stanovisko a data ze studií - kdy by mělo nastat, jestli nastane na podzim, nebo ke konci roku. Ale určitě se v tomto směru na to připravujeme.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pan poslanec má zájem položit doplňující dotaz. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Vít Kaňkovský: Pane ministře, já vám děkuji za férovou odpověď. Jenom to ještě upřesním. To znamená, v tuto chvíli Ministerstvo zdravotnictví vyjednává se všemi výrobci, kteří jsou registrováni v rámci EU o potenciálních dodávkách, a máme předobjednáno, i případně ty upravené vakcíny, pokud už v sezoně 2021/2022 budou k dispozici? To je doplňující otázka číslo jedna.

A pokud se týká praktických lékařů: pokud bychom měli prioritně očkovat vakcínami mRNA, tak víme, že tam byly problémy právě s distribucí praktickým lékařům vzhledem ke skladovacím podmínkám. To znamená, chystá se i logistický řetězec, tak aby mohli očkovat praktičtí lékaři, například i vakcínou od firmy Pfizer?

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pan ministr odpoví. Prosím, máte slovo.

 

Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch Děkuji za doplňující dotazy. Začnu u té druhé otázky. Ano, i to stanovisko se postupně upravilo, že už skutečně je možné tu vakcínu skladovat v normální lednici po určitý čas v ordinaci praktického lékaře. Teď ten problém je spíše s distribucí, že není distributor vakcíny Pfizer jako u ostatních vakcín, který by dokázal zavážet do každé jednotlivé ordinace podle objednávek praktických lékařů. To se změní, zdravotní pojišťovny soutěží distributory pro všechny vakcíny včetně vakcíny od firmy Pfizer, aby ten distributor byl schopen zavážet tuto vakcínu do každé jednotlivé ordinace, tak jak jsou praktici zvyklí třeba u jiných vakcín, že si objednávají u distributora a on jim je zaveze. Takže tady je to v řešení. Znovu říkám, řeší to zdravotní pojišťovny. A myslím si, že tady problém by býti neměl.

Pokud jde o ty objednávky, ono je to velmi dynamické. V tuto chvíli máme objednávky, znovu říkám, vakcín, které v tom objemu jsou schopny zajistit přeočkování veškeré populace. Na druhou stranu máte pravdu, a jak jsem o tom hovořil v tom prvním vystoupení, jsou tady mutace, firmy se na to adaptují a jednání probíhá. Neděláme ho my, dělá ho Evropská komise, jsme v tom systému, a tak to zůstane u toho centrálního společného nákupu. Ale je pravdou, že skutečně ta jednání probíhají a firmy jsou připraveny budoucí dodávky vakcín, které budou, tak i adaptovat na nějaké případné nové mutace, které dnes ještě neznáme. Dnes máme deltu, lambdu, můžou být nějaké další. Ale je pravdou, že ty firmy samozřejmě s tímto počítají.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: V tuto chvíli přistoupíme k interpelaci, kterou položí paní poslankyně Věra Kovářová na paní ministryni Alenu Schillerovou. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Vážená paní ministryně, obracím se na vás se stejným dotazem, jako jsem se obracela na pana premiéra, a ten je následující. V posledních dnech jsme svědky rostoucích čísel počtu nakažených koronavirem. Na podzim může být situace všelijaká a v případě velmi nepříznivého vývoje, který, jak pevně doufám, nenastane, by bylo nutné opět povolat na pomoc složky integrovaného záchranného systému a studenty.

Dle dostupných informací ale stále nebyly proplaceny všechny odměny za mimořádné služby a pomoc z minulé vlny pandemie, která byla nejen pro zdravotníky velmi náročná. Všichni máme v živé paměti, jak vláda řešila výplatu odměn pro zdravotníky a také vypomáhající studenty, jak jejich vyplácení trvalo dlouho a bylo opravdu někdy složité. Poučení zřejmě nebylo velké, protože tento neblahý scénář se opakuje u policistů a hasičů, vojáků a dalších.

Vážená paní ministryně, ptám se tedy, proč se vláda chová takto? Proč slibujete, ale neplatíte? A kdy budou vyplaceny všechny slíbené odměny za mimořádnou pomoc během pandemie, ať už pro policisty, hasiče, vojáky, také celníky a další? A budou opravdu vyplaceny? Nebo je to jen další ze slibů, na který vláda raději zapomene? Jak už jsem řekla v interpelaci na předsedu vlády, v takto nevděčné republice bych žít opravdu nechtěla. A jen tedy připomenu, že pan premiér konstatoval, že jste to dostala za úkol vy, najít finanční prostředky právě na tyto odměny. Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji a poprosím paní ministryni o odpověď. Prosím, máte slovo.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuji. Paní poslankyně, já bych chtěla zdůraznit tady otevřeně před všemi, že si nesmírně vážím práce ozbrojených složek, ať už jsou to policisté, hasiči, vojáci anebo třeba zmínění celníci, kteří spadají do resortu Ministerstva financí, a také že jsem na to jako ministryně financí v rozpočtech pamatovala, zejména v tomto pandemickém období. V loňském roce bylo na odměny, na odměny policistů a hasičů uvolněno, přestože jsem navrhla zmrazení platů státních zaměstnanců, tak pro tuto skupinu, samozřejmě nemluvím o učitelích, nemluvím o zdravotnících a tak dále, tak šlo v roce 2020 na odměny - opakuji - 1,2 miliardy.

A já - je mi velmi líto, že se zrovna tato skupina skvělých lidí, kteří pomáhají v pandemii a starají se o bezpečnost naší země, stávají předmětem politikaření, protože i v návrhu rozpočtu na rok 2021 jsem po dohodě s panem ministrem vnitra dala na odměny, konkrétně na odměny policistů a hasičů, 700 milionů. Ta částka byla potom ještě pozměňovacím návrhem, tuším že pana poslance Ondráčka, to teď nevím úplně přesně, byla navýšena o dalších 100 milionů, takže 800 milionů.

Je samozřejmě v gesci ministra vnitra, kdy je vyplatí. A to nemluvím o tom, že tam v nespotřebovaných nárocích je dalších 162 milionů. Co se týče celní správy, tam se nebojte, řeším to v rámci kapitoly. Nemám zapotřebí to chodit troubit na všech rozích. Já si to v kapitole umím najít a umím celníky ocenit, oni to vědí, protože si nesmírně jejich práce vážím.

Takže primárně musí být tyto peníze použity v rámci kapitoly. Nicméně já budu pamětliva i toho - a teď dávám dohromady, dneska jsme seděli s panem hejtmanem Grolichem - řešíme situaci po tornádu, nenecháme ty lidi v tom, takže dáváme dohromady pomoc, a nejen soukromým osobám na obnovu jejich bydlení, ale také na obnovu - a to bylo dneska hlavně předmětem jednání - veřejného majetku.

Takže si myslím... klidně vám pošlu ráda grafy nárůstu ať už policistů, hasičů - platů teď myslím - vojáků, učitelů, zdravotníků. Bylo by to hodně grafů a všechny budou za naší vlády jasně strmě stoupající.

Já bych naopak nechtěla žít v zemi, kde bude vládnout koalice PirStan. Protože když studuji váš volební program, tak vidím, že všechny nás čekají hodně hubená léta. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Paní poslankyně Kovářová má zájem položit doplňující dotaz. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji za shrnutí toho, co jste udělali v loňském roce, ale ten dotaz zněl na rok letošní. Nevím, co - říkala jste, že nemáte potřebu to někde troubit, ale zdá se, že toto téma zaujalo média, a já čerpám většinou z médií. Proto se ptám, jak to tedy je. Mohla byste možná - promiňte, že to tak řeknu tedy - vytroubit, kdy ty odměny budou vyplaceny, protože pan premiér řekl, že jste to dostala za úkol vy ve spolupráci s ostatními ministry. Takže předpokládám, že mi odpovíte na tu otázku, jak to bude v letošním roce a kdy ty odměny budou vyplaceny.

Na vaši poslední nekorektní poznámku o hubených letech, která nás čekají: ano, čekají nás hubená léta. Ale víte proč? No díky vám! Protože jste zasekli tak významnou sekeru, kterou horko těžko budou další vlády vytahovat a shánět peníze.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Paní ministryně, máte slovo.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Opakuji, paní poslankyně. V rozpočtu na rok 2021 jsem navýšila po dohodě s ministrem vnitra rozpočet na odměny policistů a hasičů na částku jenom na odměny 700 milionů. V rámci legislativního procesu v této Poslanecké sněmovně to bylo navýšeno ještě o 100 milionů, to je 800 milionů, a vyplacení je plně v gesci příslušného ministerstva. Já nemluvím ministerstvům do toho, kdy a jak mají vyplácet odměny. Samozřejmě budu hledat i další prostředky v rámci priorit, které tam jsou.

No a k té sekeře. Já si vzpomínám na to, jak jste tady dali x návrhů - a nejen vaše koalice, i další opoziční poslanci, ať jsem spravedlivá - na navyšování a mnohem větší vytváření větší sekery ve státním rozpočtu. Nicméně ti lidé, o které se teď velice zajímáte, by nedostali nic, kdyby se nepodařilo vyjednat na půdě této Sněmovny podporu sedmi státních rozpočtů, a hlavně těch posledních v covidových letech, protože to by znamenalo, že by do ekonomiky nešla ani koruna místo 466 miliard k 30 6., které do ekonomiky na pomoc zničené pandemií, ať už firmám, občanům nebo obecně ekonomice, šly. Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Já vám děkuji. Další vystoupí paní poslankyně Karla Maříková s interpelací na pana ministra Adama Vojtěcha. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Karla Maříková: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážený pane ministře, v pátek jste řekl, že restaurace by mohly v budoucnu mobilní aplikací povinně kontrolovat bezinfekčnost svých hostů. V minulé interpelaci jsem vás upozorňovala, že dle výkladu právníků nemá policie ani krajská hygienická stanice právo provádět preventivní kontroly v takto širokém rozsahu. Navíc to nemá ani kdo vymáhat. A vy na ně nyní přicházíte s další myšlenkou, která nemá oporu v zákoně, jelikož prostě soukromé subjekty nemohou provádět kontroly svých hostů. Jak to tedy chcete udělat? Máme očekávat nějaké další nařízení Ministerstva zdravotnictví, které poté zruší Nejvyšší správní soud pro jejich protiprávnost nebo protiústavnost? Jste si vůbec vědom toho, že ne všichni mají chytrý telefon, ne všichni si takovou aplikaci mohou stáhnout a že nemůžete ani nikoho nutit si nějakou aplikaci stahovat?

A nepřijde vám vůbec trošku nesmyslné, že na jednu stranu by se měl občan prokazovat očkováním, popřípadě testem, při vstupu do nějaké provozovny, a na druhou stranu někde stačí i čestné prohlášení? Myslím si, že už z toho plyne, že celé to opatření je absolutně nesmyslné. Já jsem dokonce dneska četla, že na koupalištích chtějí po lidech certifikáty.

Soukromý subjekt, jak jsem říkala, nemá právo kontrolovat bezinfekčnost svých hostů, a pokud vychází z nějakého vašeho nařízení, tak vy takovým nařízením nutíte soukromé subjekty porušovat zákon.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Poprosím pana ministra o odpověď, prosím, máte slovo.

 

Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Dámy a pánové, první věc bych rád uvedl na pravou míru. Pokud jde o ta opatření zrušená soudy, tak prakticky žádné opatření, které jsem vydal jako ministr zdravotnictví, nebylo soudy zrušeno. To, že byla některá opatření zrušena v minulosti, je pravdou. Ale já jsem jasně řekl při svém nástupu na Ministerstvo zdravotnictví, že budu samozřejmě plně respektovat rozhodnutí soudu, ač třeba s nimi nemusím souhlasit, a určitě nebudu dělat nic, co by bylo jakkoliv protizákonné nebo nebylo v souladu s rozhodnutím soudu. Takže tolik jenom na úvod, abychom si vyjasnili, jaká ta situace je a není.

Pokud jde o tu otázku ověřování v restauracích. Já jsem říkal, že to je dobrá myšlenka vzhledem k tomu, že máme skvělou aplikaci Tečka, kde člověk velmi snadno QR kódem prokáže, že splňuje takzvané OTN, to znamená očkování, test nebo prodělání onemocnění, a že tím pádem by to bylo velmi snadné ověření bezinfekčnosti. Ostatně jsme diskutovali o tomto i se zástupci restaurací a těchto asociací, kterým se ta myšlenka obecně líbila a vnímali to, že by to mohlo být skutečně zjednodušení. A řekl jsem, že zkrátka toto je nějaká úvaha. Ale samozřejmě jsem dodal - a to jste už nezmínila, paní poslankyně - i v tom mediálním vyjádření jsem dodal, že to musíme posoudit z hlediska právního, že to musí posoudit právníci, ať ministerstva, nebo já v tomto směru už ta klíčová opatření konzultuji a chci konzultovat i se zástupci například Legislativní rady vlády, jestli je to možné, nebo to možné není. Protože ano, říkáte nějaký právní názor. Já myslím, že je nutné, abychom se neopírali pouze o názor jednoho konkrétního právníka, ať je to jakýkoliv právník, ale abychom měli nějaké širší posouzení. A k tomu takto chci přistupovat.

Takže řekl jsem, že technicky si myslím, že by to bylo dobré, že by to bylo velmi rychlé ověření. Mimo jiné to není žádná anomálie. Řada i kolegů mi říkala, že byla teď nedávno v Rakousku a tam to standardně funguje. V Rakousku, když jdete do restaurace, standardně číšník ověřuje váš certifikát, stejně tak, když jdete do hotelu. Je to naprosto standard, kdekoliv přijdete do služeb. Takže si myslím, že to není nic, co by bylo nějak anomální, ta úvaha. Naopak právě třeba inspirace Rakouskem si myslím, že je poměrně dobrá.

Ale znovu říkám, je to otázka posouzení právního základu, zda toto možné je, nebo není. Na tom teď kolegové pracují. To znamená, žádné takovéto opatření není na stole, a čekám tedy na stanovisko kolegů právníků tak, abychom si mohli být jisti, byť ta jistota není nikdy. To, jak rozhodne soud, to je vždy v gesci příslušného soudu, je to jeho pravomoc, pouze soud u nás může vykládat zákony závazně. Ale musíme udělat vše pro to, abychom samozřejmě preventovali to, že nějaké opatření bude zrušeno. A takto já k tomu přistupuji, ke každému opatření.

Takže skutečně není na místě zrovna mně vyčítat to, že bych přijímal opatření, která by rušily soudy, protože já jsem naopak ze soudů a jejich rozhodnutí vycházel. Mimo jiné první věc, kterou jsem udělal, když jsem přišel na Ministerstvo zdravotnictví teď v druhém mandátu, že jsem rozvolnil veškeré služby pár dní poté, co jsem nastoupil, právě na základě rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, které z mého pohledu bylo až příliš restriktivní ve svém výkladu, ale zkrátka jsem tento rozsudek respektoval, takže takto budu postupovat i do budoucna. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Paní poslankyně položí doplňující dotaz. Prosím.

 

Poslankyně Karla Maříková: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Pane ministře, já jsem vás minule v ústní interpelaci interpelovala, kdo je přímo zodpovědný za vydání různých protizákonných opatření nebo zpracování. Vy jste sliboval nějaký audit. Už máte nějaké výsledky? Můžete nás s nimi seznámit?

A má další otázka. Vzhledem k tomu, že tedy očkovaní by měli být zvýhodněni tím, že se prokážou v nějaké provozovně očkováním, což by mělo znamenat, že jsou bezinfekční, neděsí vás trošku vyjádření izraelské vlády, že schopnost mRNA vakcín společnosti Pfizer zabránit infekci a předejít symptomatickému onemocnění COVID-19 klesla na 64 %, oznámila v pondělí večer izraelská vláda. Mohlo by to tedy být tak, že právě i očkovaní můžou být infekční a mohou dále tu infekci roznášet? A takové riziko by bylo i pro ty, co přijíždějí ze zahraničí, pro které nebude platit karanténa, ač přijíždějí také z rizikových zemí, právě proto, že podstoupili už dvě dávky očkování. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pan ministr se chystá odpovědět, takže mu udělím slovo, prosím.

 

Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch Děkuji za slovo. Pokud jde o audit, o kterém jsem hovořil, tak ten probíhá. Je to interní audit Ministerstva zdravotnictví a čekám na jeho závěry. Myslím si, že není možné takový audit provést za několik dní, ale skutečně musí být pečlivý. Kolegové na tom pracují a čekám na jeho výsledky. Ale myslím si a znovu říkám, že pod mým vedením se ministerstvo snaží maximálně ponaučit z těch možná i některých chyb, které udělalo ve výkladu zákona nebo zákonů, a určitě bude respektovat rozhodnutí soudů.

Pokud jde o otázku ochrany po vakcinaci, ano, jsou tady nějaké dílčí informace z Izraele. Já si ale nemyslím, že můžeme vycházet z nějakých kusých informací jednoho státu, jakýkoli stát to je. Myslím si, že potřebujeme v tomto směru mít validní mezinárodní studie, které budou prezentovány takovými autoritami, jako je třeba Evropská léková agentura a podobně, a pak můžeme podle toho případně upravit naši strategii. Ale v tuto chvíli platí to - a myslím, že to říká i Izrael - že pokud člověk je očkován dvěma dávkami vakcíny, tak to riziko, že se u něj rozvine ta nemoc i nějakým těžkým způsobem, je mnohem nižší, než pokud očkován není.

A i ten test není stoprocentní. Jasně, nic není stoprocentní. Žádná vakcína nechrání stoprocentně, to je jasné, i ty nejlepší vakcíny chrání z nějakých 90 až 94 %. A ani když se otestujete, tak není stoprocentní, že člověk skutečně je bezinfekční. To je jasné, ale musíme brát tu míru přínosu versus rizika. A jednoznačně, pokud člověk je naočkován, tak ta pravděpodobnost, že se u něj rozvine choroba a že bude infekční, je výrazně nižší (Předsedající: Čas. Čas.), než když naočkován není. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Další vystoupí pan poslanec Pavel Jelínek s interpelací na pana ministra Adama Vojtěcha. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Pavel Jelínek: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Vážené kolegyně, kolegové, vážený pane ministře, britský premiér Boris Johnson tlačí na zrušení koronavirových restrikcí zahrnujících i dodržování odstupu od ostatních, i když aktuálně v zemi přibývá nakažených. Konkrétně mě zaujala jeho slova, kdy Británie bude schopna žít s covidem, protože vazba mezi případy nákazy a počtem hospitalizovaných už byla přetržena.

Dle listu Daily Mail britská vláda opustila plán prokazovat se povinně potvrzením o prodělání očkování proti covidu při návštěvě koncertů, sportovních klání a dalších masových akcí po 19. červenci, to znamená k datu ukončení omezení zavedených kvůli pandemii koronaviru. Součástí plánu bylo původně ukazování covid pasu. Takové požadavky jsou ve velkém rozporu s demokraticky orientovanou společností. Podobné úvahy o aplikování covid pasů probíhají i u naší vlády a jsou dle mne špatnou cestou.

Počty nakažených v Británii jsou mírně řečeno znepokojující, a přesto britský premiér trvá na ukončení omezení. Dle čísel však vztah mezi novými nákazami a hospitalizovanými je na úrovni 10 % a počet úmrtí na 2 % lednových čísel. Moje otázka tedy zní, jaká čísla má naše vláda k dispozici, jaké predikce z nich vycházejí, kdy konečně ukončíte překonaná omezení a začnete se ke covidu chovat a přistupovat jako k chřipce podle vzoru Británie. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Poprosím pana ministra o odpověď. Prosím, máte slovo.

 

Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Dámy a pánové, vážený pane poslanče, ano, určitě, tu situaci a přístup Velké Británie velmi pečlivě sledujeme, byť tedy musím říci, že tak, jak aspoň čtu články z Británie a vyjádření jednotlivých aktérů, mám pocit, že spíše jde o politické rozhodnutí, nikoliv odborné rozhodnutí. Když se podíváte, jak se k tomu vyjadřuje například britská lékařská společnost nebo někteří vědci z Británie, tak toto rozhodnutí poměrně kritizují nebo jsou k němu velmi rezervovaní, k tomu prohlášení premiéra Johnsona. A nemyslím si, že je toto úplně prozřetelné právě vzhledem k tomu, že varianta delta, možná dneska lambda, se poměrně výrazně šíří, v Británii dnes mají kolem 30 000 případů.

Ano, máte pravdu, neprojevují se ty počty v počtu hospitalizací, ovšem je třeba dodat jednu věc - podívejte se, jaká je proočkovanost ve Velké Británii a jaká je proočkovanost v České republice. To je zásadní rozdíl. Čísla o proočkovanosti ve Velké Británii, která od začátku díky různým asi vazbám na některé dodavatele byla pionýrem proočkovanosti, měla mnohem vyšší proočkovanost než zbytek Evropy nebo Evropská unie. Tak to je také jedna z věcí, která by měla zaznít. Není to jenom o tom, že se Británie rozhodne uvolňovat opatření, ale uvolňuje je také ve chvíli, kdy zkrátka ta proočkovanost, plná proočkovanost dvěma dávkami, je na mnohem vyšší úrovni než v České republice, a pravděpodobně následně britská vláda vychází z toho, že riziko toho, že dojde k zavlečení respektive nárůstu počtu hospitalizací, není výrazné, což z těch dat je pravdou, že zatím tak vypadá.

Ale znovu říkám, Británie je v jiné situaci. Až budeme v situaci jako Velká Británie, že budeme tady mít minimálně 70 % plně naočkovaných obyvatel, tak si myslím, že se můžeme také možná bavit o takovémto přístupu. Ale v tuto chvíli si myslím, že Česká republika v této situaci bohužel není. Doufám, že k ní dojdeme co nejdříve.

A také je třeba ale říci, že ono je otázka, jak moc prozřetelné to rozhodnutí je. Myslím si, že minulé léto ukázalo, že v létě se ten virus chová zkrátka také jiným způsobem než například v podzimním nebo zimním období. Bezesporu myslím, že už teď je jasně prokázáno, že na ten virus má vliv UV záření, že možná je o něco oslaben. Samozřejmě ta data nejsou ještě úplně validní, protože je to poměrně krátké období, ale vidíme, jakým způsobem se i v minulém roce virus projevoval v létě i třeba v České republice nebo v jiných zemích, kolik jsme měli hospitalizací, také velmi malé počty, a jak se ta situace změnila například na podzim nebo v zimě, kdy naopak počty hospitalizací rostly. Takže já bych byl v tomto směru skutečně spíše obezřetný. Pojďme tu situaci vyhodnocovat.

A znovu říkám - říkal jsem to několikrát - není v tuto chvíli mým záměrem dělat nějaká zpřísnění opatření, ale zároveň ani jejich polevování. Chtěl bych je držet na této úrovni, v jaké jsou. Počkejme si, jak se povede proočkovat populaci v České republice, byť si o tom můžeme myslet, kdo chce, co chce. Ale Velká Británie se dostala do této situace, kdy si to může dovolit právě díky proočkovanosti. A uvidíme, jak se ten virus bude chovat zejména v období po létě. Pokud se ta situace bude nadále zklidňovat a nebude eskalovat, nebudou růst počty hospitalizací, pak já budu ten poslední, kdo bude říkat, mějme tady nějaká restriktivní opatření. A myslím si, že pak si budeme moci skutečně dovolit ta opatření rozvolnit. Ale předtím bych před tím varoval.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Je zájem položit doplňující dotaz? (Ano.) Prosím.

 

Poslanec Pavel Jelínek: Děkuji za odpovědi. Data zrovna ohledně varianty delta z Británie hovoří o podstatně nižší hospitalizaci a o podstatně nižší smrtnosti, což jsou určitě zajímavá data. Nicméně Británie vykazuje vysoké číslo proočkovanosti, to je pravda. V poslední době nicméně u nás docházejí lidé ochotní k naočkování a ani nákladné reklamní kampaně k očkování lidi moc nepřitahují.

Stále si ministerstvo myslí, že bylo dobrým rozhodnutím ukončit vývoj naší vlastní vakcíny? Národní vakcína by měla určitě daleko větší míru důvěry od obyvatelstva a vláda by nemusela takhle náročně přemlouvat obyvatele k očkování. Takže se zeptám, co ministerstvo plánuje v této oblasti, abychom tento pandemický stav mohli ukončit a dostali se třeba na ten stav proočkovanosti jako Británie? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pan ministr odpoví. Prosím, máte slovo.

 

Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch Děkuji za doplňující dotazy. Česká vakcína - samozřejmě, ten projekt nějakým způsobem běží. My ho teď posuzujeme, jak s ním dál naložit. Na druhou stranu není ani ve fázi klinických studií, takže asi nelze očekávat, že bychom se na ni v tuto chvíli mohli spoléhat, byť by třeba ta vakcína dopadla dobře, protože zkrátka není ani ve fázi klinického testování, což nějaká čas trvá.

Vycházíme z vakcín, které máme. Ty vakcíny jsou registrovány, ač na to můžete mít jiný názor, nebo někteří kolegové zde ve Sněmovně, tak ty vakcíny jsou registrovány a tím je prokázaná jejich účinnost a bezpečnost. Myslím si, že tady není důvod se obávat toho, aby se lidé nechali těmito vakcínami naočkovat. To, že mají nějaké nežádoucí účinky? Každá vakcína má nějaké nežádoucí účinky. Téměř každý lék má nějaké nežádoucí účinky. Když se podíváte na příbalový leták jakéhokoli léku, tak uvidíte, že tam zkrátka ty nežádoucí účinky jsou uvedeny, takže takto je to i u těch vakcín. Ale znovu je třeba vždy porovnat přínos a riziko.

Jak říkám, znovu opakuji, pokud jde o proočkovanost a výhled opatření a jejich rozvolnění, pokud dojdeme k tomu cíli, který má nejenom Česká republika, ale i další země, k 70% proočkovanosti, plné proočkovanosti, to znamená dvěma dávkami v rámci populace, kdy skutečně budeme kolektivně chránit, plus samozřejmě část lidí, kteří prodělali to onemocnění, tak samozřejmě je také po jistou dobu, aspoň těch 180 dní, chráněna, tak v takovém případě si budeme moci dovolit rozvolnit. V tuto chvíli, pokud virus stále cirkuluje ve společnosti, a vidíme to teď zase na tom aktuálním nárůstu zejména u mladších generací, tak si myslím, že musíme být ještě velmi obezřetní. A nejsme u toho cíle 70% proočkovanosti. (Předsedající: Čas.) Budeme doufejme v září.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Další s interpelací vystoupí pan poslanec Jan Skopeček, a to s interpelací na paní ministryni financí Alenu Schillerovou. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jan Skopeček: Dobré odpoledne, dámy a pánové. Děkuji za slovo. Vážená paní ministryně, chtěl bych se vás zeptat na návrh státního rozpočtu na příští rok, respektive na jednu jeho dílčí část. Pro příští rok navrhujete deficit ve výši 390 miliard korun. Navzdory koronakrizi je to samozřejmě neuvěřitelný zásah do rozpočtu. Jde již o třetí takový deficit za sebou. Navíc takové sekyry větší než 300 miliard korun plánujete do roku 2024. Je to něco neuvěřitelného a je to samozřejmě pád do dluhové pasti.

O to větší údiv ale vzbuzuje to, že se nedostává peněz na klíčová odvětví, která budou tvořit naši dlouhodobou prosperitu. Mluvím konkrétně o výdajích na vědu a výzkum, které se podle návrhu Ministerstva financí podle návrhu rozpočtu na příští rok mají snížit. Přitom podle střednědobého výhledu mělo jít na tuto oblast 38 miliard korun, což byl růst alespoň o půl miliardy oproti letošnímu roku, jakkoli zástupci vědeckých institucí a organizací mluvili o tom, že je nezbytná částka blížící se 40 miliardám korun. Ovšem Ministerstvo financí nakonec snížilo v návrhu rozpočtu tuto položku na 36,1 miliardy korun, což je o více než jednu miliardu korun méně než letos. Samozřejmě ten návrh jakkoli nezohledňuje inflaci, která samozřejmě reálný obnos peněz na vědu a výzkum dále snižuje.

Podle mého názoru tímto snížením rozpočtu dojde k oslabení možností výzkumu, k útlumu investic do vědy a v budoucnu to podle mého názoru zabrzdí to, o co se určitě všichni snažíme, a sice aby naše ekonomika byla postavena na inovacích, na vyšším technologickém základě. (Předsedající: Čas.) Ten váš návrh na snížení peněz je o to více nepochopitelný, že jiné položky, jako například výdaje na státní úředníky, rostou v návrhu na příští rok.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Prosím, paní ministryně, máte slovo.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuji za slovo. Vážený pane poslanče, chtěla bych říct, ano, vláda schválila předběžný návrh příjmů a výdajů rozpočtových kapitol na léta 2022 až 2024. Návrh celkového objemu výdajů na podporu výzkumu, vývoje a inovací včetně výdajů krytých příjmů ze zahraničních zdrojů aktuálně pro rok 2022 činí i s penězi EU 47,99 miliardy oproti schválenému rozpočtu roku 2021, který byl ve výši 47, 71 miliardy, takže došlo k posílení. Ta kapitola byla posílena i v loňském roce o 280 milionů. Takže máte pravdu v jedné věci, že je tam menší podíl ze státního rozpočtu, ale je tam navýšeno z prostředků z nástroje na podporu a oživení v rámci Národního plánu obnovy, kde byla zároveň navýšena část podpory z těchto zdrojů.

Nicméně já předpokládám, ne předpokládám, ale vím, že se teď na přelomu července, srpna bude aktualizovat makroekonomická predikce a začne vyjednávání o rozpočtu, který bude poslán vládou po jejím schválení do Poslanecké sněmovny, a já počítám s navýšením, protože to je jedna z priorit. Tak jsme se dohodli i s mým vládním kolegou vicepremiérem Karlem Havlíčkem na posílení této části kapitoly o částku, která bude minimálně jednu miliardu, možná i něco více.

Jenom trošku ještě obecně. Letos je schválený schodek 500 miliard, příští rok 390, to je rozdíl 110 miliard. To není málo, když to máte v rozpočtu najít. A ti úředníci, kterými se neustále zaklínáte, a věřte, že tam žádné desítky miliard nenaškrtáte, to jsou učitelé. Už jsem vám ten graf ukazovala několikrát. Klidně vám ho pošlu znova. Jsou to učitelé, jsou to policisté, hasiči, vojáci. Úředníci naopak, obecní úředníci klesají pro rok 2022. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Pan poslanec má zájem položit doplňující dotaz. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jan Skopeček: Děkuji za slovo. Paní ministryně vždycky použije čísla, která se jí hodí. Teď srovnávala návrh loňského rozpočtu ve výši 500 miliard, ale zapomněla říct, že ten deficit byl nafouklý, že skončil v daleko menší míře a že ona navrhuje ještě větší schodek rozpočtu, než jak skončilo hospodaření v době velké covidové krize. Takže vy naopak zhoršujete hospodaření nebo navrhujete zhoršit hospodaření na příští rok. Pouze jenom tady čarujete s čísly.

Pro mě nicméně k meritu věci: pro mě to není argument, že budeme z Evropské unie využívat peníze a o to budeme snižovat národní zdroje. Podle mého názoru peníze z Evropské unie by měly být navíc na něco, co chceme dovybudovat, na něco, na co můžeme ty peníze použít, abychom posunuli českou vědu, české inovace, český výzkum na vyšší úroveň. Pokud bychom postupovali tak, že budeme snižovat národní zdroje a zvyšovat evropské peníze, tak nikam vědu a nikam Českou republiku neposuneme. Čili já budu bedlivě sledovat, jakým způsobem se bude vyvíjet vyjednávání o státním rozpočtu (Předsedající: Čas.), a beru vás za slovo, že se budete snažit peníze na vědu a výzkum zvýšit.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Čas, pane poslanče. Tak prosím, paní ministryně.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Stoprocentně sledujte, protože je to jedna z priorit. Nikdy žádná vláda nepřidala tolik do vědy a výzkumu. I grafy bychom si mohli zopakovat, třeba od roku 2007, aby bylo vidět, kolik peněz tam šlo.

A ještě k tomu rozpočtu, znovu: nemůžete srovnávat plán s výsledkem. Plán loňského roku byl 500, výsledek 367. Letošní plán je 500, na příští rok plán je 390. Vždycky srovnávejme plán a výsledek. Takže jenom to bych chtěla k tomuhle poznamenat. A ať jsem spravedlivá: i váš volební program studuji, tedy koalice SPOLU, a chystáte tam škrty zhruba podle toho výhledu, tak jak plánujete snižování strukturálního deficitu, meziročně asi za 91, 92 miliard, pořád to dopočítávám. Na příjmové straně chystáte díru za 30 až 70 miliard, ono se to těžko z těch neurčitých návrhů dá dopočítat. Takže to bychom vzali 50 průměr, 90 a 50 je 140, tak to potěš nás pánbůh. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Další s interpelací vystoupí pan poslanec Jan Čižinský s interpelací na pana ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jan Čižinský: Děkuji. Vážený pane ministře, já bych rád navázal na interpelaci kolegy Kaňkovského, protože jak vy, tak paní hlavní hygienička hovoříte o těch třetích dávkách a podzim, zima se blíží. To znamená, je potřeba udělat jasné kroky a konkrétní kroky. Já mám ale zprávy, že pan premiér Babiš při své nedávné návštěvě Národního očkovacího centra se vyjádřil způsobem, který se dá interpretovat tak, že vlastně na podzim nebo v zimě jsou objednány vakcíny tak, aby to stačilo pro zdravotníky. To znamená, já bych skutečně rád konkrétní čísla, konkrétní data. Chtěl bych se zeptat, které vakcíny jste objednali, v jakém počtu a v jakém termínu dodání, jestli půjdou nějaké informace praktickým lékařům, a že se s nimi počítá, a kdy půjdou ty informace praktikům.

Současně vaše odpověď kolegovi Kaňkovskému byla vnitřně rozporná. Rozumím tomu, že nejsou jasné údaje třeba z Evropské lékové agentury, tomu rozumím. Současně ale tady zazněly informace o objednávkách, což kvituji, ale skutečně bych rád ty počty, jaké vakcíny a v jakých termínech.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji a poprosím pana ministra o odpověď. Prosím, máte slovo.

 

Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Dámy a pánové, vážený pane poslanče, děkuji za váš dotaz. Nejprve trocha rekapitulace, protože chtěl jste data, tak ať skutečně se díváme na konkrétní čísla. Do 30. června 2021 bylo do České republiky dodáno 9,6 milionu dávek vakcín. Pokud vezmeme celkové množství závazně objednaných dávek, dorazí do České republiky v průběhu dalšího roku přes dalších 14 milionů dávek. Ve třetím čtvrtletí tohoto roku můžeme očekávat dodání dalších cca 7,3 milionu dávek, ve čtvrtletí posledním pak přibližně 3 miliony dávek. V prvním čtvrtletí roku 2022 bude na základě již zaslaných objednávek dodáno přes jeden milion dávek vakcín určených pro ještě neočkované osoby. Zbytek pak dorazí do konce druhého čtvrtletí příštího roku.

V tento okamžik je velmi těžké odhadnout, zda bude možné všechny tyto vakcíny využít k přeočkování, neexistují na to bohužel ani prokazatelné studie. A znovu říkám, není stále znám termín přeočkování ani to, zda bude nutné přeočkovat všechny občany, nebo jen ty očkované určitým typem očkovací látky nebo s horší imunitní odpovědí. Pouze na základě těch dat vidíte, že skutečně z hlediska objemu objednaných dávek vakcín, tak i pokud by se všichni museli přeočkovat, což to přeočkování proběhne jednou dávkou, nikoli dvěma dávkami velmi pravděpodobně, tak ten objem je dostatečný. Ale znovu říkám: nevíme, kdy to bude, ale musíme na to být připraveni.

Ministerstvo zdravotnictví tedy se na přeočkování připravuje a účastníme se dalšího společného nákupu očkovacích látek pod vedením Evropské komise pro roky 2022 a 2023, protože může se stát, že to přeočkování třeba bude muset probíhat každý rok, takže musíme být účastni budoucích i nákupů. Obsahem těchto smluv je již i možnost objednat si očkovací látky upravené na různé mutace viru. O tom také vlastně jsme hovořili, pokud ty mutace nebo očkovací látky budou k dispozici, tak počítáme s tím, že bychom tyto upravené očkovací látky v rámci společných nákupů organizovaných Evropskou komisí taktéž poptali, stejně tak jako verzi očkovací látky případně - teď tady vidím kolegy, zase budou určitě z toho články - případně pro děti nebo i pro kojence. Tím neříkám, že to očkování bude povinné pro tyto skupiny, ale víte, že probíhá nyní aktuálně klinická studie a může se stát, že vakcína bude registrována ještě pro děti mladší 12 let. Takže pokud by tomu tak bylo, tak bychom samozřejmě i s těmito vakcínami, které mohou být třeba nějak upravené pro tyto děti, počítali v objednávkách. Ale bude samozřejmě na dobrovolnosti, jestli tyto mladší děti budou očkovány, bude záležet bezesporu stejně jako u dětí 12+ na jejich zákonných zástupcích. Ale počítáme s tím, že bychom i tyto očkovací látky pro děti objednali ve společných nákupech.

Evropská komise doposud uzavřela smlouvu s výrobcem Pfizer/BioNTech a Česká republika z této smlouvy má nárok až na 20 milionů dávek vakcíny pro roky 2022 a 2023. To je náš podíl v rámci společných nákupů, to znamená, je to maximální možný počet, na který máme nárok. Znovu říkám, je to dostatek dávek na přeočkování každého očkovaného po oba roky i na doočkování dalších zájemců, pokud by zkrátka se někdo chtěl ještě nechat naočkovat, kdo naočkován není.

Nyní Evropská komise dokončuje práci na další dvouleté smlouvě s výrobcem Moderna, druhým výrobcem mRNA vakcíny, která poskytne obdobné podmínky. Také jsme samozřejmě těchto jednání účastni. Pokud navíc víme, že do České republiky přijdou i již objednané vakcíny, máme jistotu dostatku očkovací látky, ať již bude termín přeočkování stanoven na jakoukoli dobu. Takže v tomto směru si myslím, že Česká republika z hlediska dodávek je saturována a bude to samozřejmě otázka právě termínu přeočkování, na který čekáme v rámci stanoviska Evropské lékové agentury. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pan poslanec chce položit doplňující dotaz. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jan Čižinský: Děkuji za ta čísla. Možná bych ještě poprosil o dvě doplnění. Jedno číslo bych se rád zeptal, jestli víte, kolik vlastně teď je, já jsem poslouchal pečlivě ta čísla, kolik je teď v tuto chvíli k dispozici těch dávek, pokud si vezmeme ty mRNA vakcíny, tak kolik je teď k dispozici, protože pak jsem vlastně zaznamenal, že mají přijít další 4 miliony ve čtvrtém kvartálu a v prvním kvartálu 2023. Což ale by mělo být řekněme 6 milionů, kdybychom počítali s tím, že na přelomu roku bude to přeočkování probíhat.

A potom další věc je ta infrastruktura, tak tam bych se rád zeptal, jestli tedy půjde nějaká komunikace směrem k praktickým lékařům, a hlavně jestli bude nějaký IT systém, který umožní propojení jejich pacientů, které mají v počítači, o které se starají, právě s očkovacím systémem (Předsedající: Čas.) a s ISINem, aby to bylo možné snadno propisovat.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch Děkuji. Děkuji za slovo. Znovu opakuji, ve třetím čtvrtletí tohoto roku, to znamená roku 2021, můžeme očekávat dodání 7,3 milionu dávek vakcíny, ve čtvrtletí posledním tohoto roku pak přibližně 3 miliony dávek, takže do konce roku 10 milionů dávek, takže tady si myslím, že - cca - takže tady si myslím, že by ten problém být skutečně neměl.

Pokud jde o otázku praktických lékařů, my s nimi samozřejmě komunikujeme. Komunikoval jsem se Sdružením praktických lékařů i s Odbornou společností pro všeobecné lékařství, takže ta komunikace probíhá. Ale znovu opakuji, je to otázka prvotně, aby zdravotní pojišťovny, což teď probíhá, vysoutěžily distributora všech těch vakcín. Ta soutěž teď je nastavena, pokud něco se nezměnilo, a myslím si, že nikoliv, je to skutečně v gesci zdravotních pojišťoven na čtyři roky, to znamená, na čtyři roky by distributor měl být vysoutěžen, ale bude to rámcová smlouva.

Uvidí se, jak bude potřeba, ale zkrátka tak, aby to bylo garantováno, a na základě toho každý praktický lékař si bude moci ty vakcíny objednávat podle své potřeby, podle toho, jak budou mít zájem jeho pacienti o očkování, a distributor mu tu očkovací látku zaveze - jakoukoliv, včetně vakcíny Pfizer, což bude samozřejmě dominantní vakcína, do jeho ordinace.

Pokud jde o otázku technického řešení napojení na ISIN a podobně, já si myslím, že po teď už běží, praktičtí lékaři očkují, to není tak, že by neočkovali. Ano, neočkují možná tak masivně, ale očkují, to znamená, zanáší ta data do ISIN. Ano, stále se můžou ty věci ještě zlepšovat, dolaďovat nějaké problémy, ale myslím si, že to není tak, že by to nefungovalo, ti praktičtí lékaři už dnes jsou na to adaptováni. Problém byl v určitém ohledu spíše nedostatkem vakcín, ale to odpadne právě v tom podzimním období. (Předsedající: Čas.)

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Další v pořadí vystoupí pan poslanec Marian Bojko s interpelací na pana ministra Adama Vojtěcha. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Marian Bojko: Děkuji za slovo, pane předsedo. Já bych byl rád, pane ministře, kdybyste poslouchal. Na minulé schůzi jsem vás interpeloval hodně vakcíny Comirnaty. Nebudu to číst celé, je tu stenozáznam, když jsem se vás zeptal. Mě by zajímalo, když každý lék musí být brutálně prostudován a klinicky studován, jak jste mohli dovolit registraci nebo povolení k distribuci neregistrovaného léku. A vy jste mi odpověděl - dámy a pánové, nejsem si úplně jist, že jsem porozuměl té otázce, ale každopádně slyšel jsem tam - jak jste si mohli dovolit. Ne, já jsem řekl, jak jste mohli dovolit, že jste registrovali nějaký lék nebo vakcínu.

Musím říct, že my žádnou vakcínu ani lék neregistrujeme. Vakcíny podléhají centrální registraci Evropské lékové agentury. To znamená, Ministerstvo zdravotnictví nerozhoduje, ani Státní ústav pro kontrolu léčiv nerozhoduje o tom, jaká vakcína bude registrována. Je to proces, který probíhá na úrovni Evropské lékové agentury a platí to zkrátka pro celou Evropskou unii, ač si o tom určitě můžete myslet své, ale zkrátka takto ten proces existuje.

A já tu mám oficiální dokument z Prahy 31. května 2021 č. j. MZDR 22643/2021-3 OLZP, kde se píše: "Dne 31. 5. 2021 požádalo Ministerstvo zdravotnictví Státní ústav pro kontrolu léčiv, dále jen ústav, o odborné stanovisko ve smyslu § 8 odstavce 6 zákona o léčivech za účelem vydání opatření, kterým by ministerstvo dočasně povolilo distribuci, výdej a používání léčivého přípravku Comirnaty v České republice, neboť tento není registrovaný v rámci Evropské unie." - 31. května. Takže tady podle mě někdo lže, pane ministře, jo? Takže mě by zajímalo, kde jsou ty tisíce dokumentů, stránek za těch pár týdnů, kterým jste... a to znamená v tom případě, že tady jsou očkovaní lidé neregistrovaným přípravkem. Jak budete postupovat v případě, že jste někomu poškodili zdraví? To by mě opravdu zajímalo.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji za přesné dodržení času. Poprosím o vydezinfikování řečniště a pak poprosím pana ministra o odpověď. (Probíhá dezinfekce řečnického pultu.) Děkuji. Prosím, pane ministře.

 

Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, tohle byl ten typický příklad, učebnicový příklad, jak vznikají dezinformace. Vytrhne se nějaká věc, nějaký jeden dokument bez jakéhokoliv kontextu, a řeknete, že tak to platí všeobecně. Ono to takhle bohužel není. To, o čem hovoříte, tak to je skutečně výjimka z propuštění vakcíny, která není registrována v rámci Evropské unie Evropskou lékovou agenturou, protože Evropská léková agentura neregistruje jenom tu samotnou vakcínu, ale registruje i vlastně tu vakcínu pro Evropu.

Pak tady máme vakcíny, které jsou úplně stejné, například vakcína od firmy Pfizer, které jsou registrovány pro nějakou zemi mimo Evropskou unii. A to byl pravděpodobně - já neznám ten konkrétní případ - ale tento případ, kdy my dostáváme, a my jsme to tady řešili i ohledně úhrad těch vakcín, různé dary, případně nějaké zápůjčky vakcín, třeba od Izraele nebo od nějakých zemí, které jsou mimo Evropskou unii, kde je to ta vakcína Comirnaty, jak říkáte, od firmy Pfizer/BioNTech, která není registrována pro Evropskou unii, to znamená musí ji propustit Ministerstvo zdravotnictví, potažmo SÚKL, do České republiky.

Ale není to tak, že by ta vakcína nebyla registrována. Ona akorát není registrována pro Evropskou unii jako ty ostatní vakcíny, které nakupujeme skrze centrální mechanismus. Je registrována třeba pro Izrael nebo pro nějakou jinou zemi, ale je to ta samá vakcína. Ale to není tak, že by ta vakcína nebyla registrována centrálně - ona centrálně registrovaná je. Standardně všechny vakcíny, které jsou nakupovány Českou republikou, jsou registrovány Evropskou lékovou agenturou a žádná jiná vakcína tady není.

Ale pak tady můžou být stejné vakcíny, které jsou registrovány pro jinou zemi, mají stejné složení, ale vlastně nejsou registrovány pro Evropskou unii, to znamená, musí, aby prošly na náš trh - to je skutečně nikoliv odborná otázka, ale spíše otázka vstupu na trh Evropské unie - projít přes Ministerstvo zdravotnictví. Takže tady je nutné rozlišovat ten standardní mechanismus, který skutečně, pokud ta vakcína je registrována, tak je registrována Evropskou lékovou agenturu a může být tím pádem používána, aplikována na území celé Evropské unie.

A pak jsou tady vakcíny, které jsou stejné, ale jsou registrovány pro Ameriku, pro Izrael, pro třetí země. A pak samozřejmě, pokud ji chceme aplikovat v České republice, tak ji musí propustit Ministerstvo zdravotnictví. Ale není to ten mechanismus registrace tak, jak o něm hovoříte, že by ta vakcína nebyla registrována jakožto vakcína jako očkovací látka. Je to otázka propuštění na trh Evropské unie, který samozřejmě... což zajišťuje Ministerstvo zdravotnictví a Státní ústav pro kontrolu léčiv. Takže skutečně je nutné vidět kontext. Není to tak, že bychom tady očkovali neregistrovanou vakcínou. Ta vakcína je registrována, ale pouze pro jinou zemi, nikoliv pro Evropskou unii.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Je zájem položit doplňující otázku? Vidím, že ano. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Marian Bojko: Děkuji za slovo. Já jsem nic nevytrhl z kontextu, prostě jsem se konkrétně ptal. Takže my tady vakcinujeme neregistrovanou vakcínou, jiné vakcíny jsou pro americký trh a jiné jsou pro Izrael a tak dále. Mě zajímá, jak to potom bude, když ti lidé budou mít nějaké následky. Tady bych se chtěl zeptat na jednu věc. Včera pan ministr Hamáček, když jsme se ptali ohledně těch... nebo ty naše pozměňováky... poslední je k těm certifikátům či bezinfekčnosti volebních komisí: "Tady lítají vzduchem lidská práva, ale já si myslím, že právo na život je taky jedno ze základních lidských práv, a já nevidím důvod, proč měl někdo umírat udušením na jednotce intenzivní péče jen kvůli tomu, že nějaký pitomec se odmítl nechat testovat nebo očkovat. Takže to je také lidské právo a já nevidím důvod, proč brát lidem právo na život jen kvůli tomu, že tam někdo šíří takovéto nesmysly. Takže pokud někdo má sedět v komisi, tak by primárně neměl ohrožovat voliče a neměl by ohrožovat své kolegy v té komisi tím, že je vystaví riziku." Takže to znamená, že v té komisi nebude lidem stačit rouška, ale budou muset mít potvrzení o testování nebo očkování? (Předsedající: Čas.) Konkrétní odpovědi chci.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Já poprosím o vydezinfikování. (Probíhá dezinfekce řečnického pultíku.) Děkuji vám. Prosím, pane ministře.

 

Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch Děkuji. Děkuji za slovo. Ještě k tomu, co říká pan poslanec Bojko ohledně té vakcíny, o které hovoří, Comirnaty, neregistrované. To byl dar ze Srbska mimo jiné, teď jsem si na to vzpomněl, že skutečně Srbsko nám darovalo 100 000 vakcíny Pfizer, co není země Evropské unie, takže proto to takto bylo zprocesováno.

Pokud jde o otázku volební komise, to se musíte zeptat pana ministra Hamáčka. Já nevím, jak to myslel nebo jak to bylo myšleno. Ale já předpokládám, že pokud tam zkrátka bude větší počet lidí na jednom místě, tak tam bude muset být prokázána bezinfekčnost, to znamená test nebo očkování nebo prodělání nemoci. Ale musíte se zeptat pana ministra Hamáčka v tomto směru, jak je to naplánováno, já to skutečně nevím. Nejsem tvůrce toho citátu, o kterém hovoříte.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Další vystoupí pan poslanec Jakub Michálek s interpelací na paní ministryni Marii Benešovou. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jakub Michálek: Vážená paní ministryně, vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych se rád dotkl otázky, která se týká znalců a jejich odměňování. Jde o problematiku, která navazuje na to, že jsme v tomto volebním období schválili nový zákon o znalcích, a stále se potýkáme s velkým problémem, že dochází k poklesu znalců. Znalci jsou přitom naprosto klíčoví, pokud jde o vedení trestních řízení, občanskoprávních řízení a jiných dalších podobných řízení. Pokud chceme například bojovat s korupcí, tak je jenom velmi málo kauz, kde nevystupují žádní znalci. A přitom odměny těch znalců jsou velmi nízké a jsou v podstatě nesrovnatelné s tím, co si může vzdělaný a kompetentní člověk vydělat na trhu práce. Bohužel, dostávám i velmi smutné dopisy od znalců, kteří z té profese odcházejí.

Ministerstvo mě informovalo, že si je vědomo počtu poklesu znalců o přibližně 1 000 lidí, že to odpovídá predikci, že jsou to většinou neaktivní znalci, že ten klesající počet znalců je odrazem nedostatku odborníků v dané oblasti a že se bohužel nepodařilo Ministerstvu spravedlnosti v jednání s Ministerstvem financí prosadit navýšení kapitoly rozpočtu pro zvýšení odměn znalců. Takže vzhledem k tomu, jak důležitá je problematika znalců v těch všech různých řízeních, která jsou závislá na znaleckých posudcích, na tom, aby byly včas dostupné, aby byly kompetentní, nezpochybnitelné, necinknuté, se chci zeptat, jaké konkrétní kroky ministerstvo podnikne k vyřešení situace s nedostatkem znalců a s jejich naprosto nedostatečnou kompenzací za tuto důležitou činnost. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji a poprosím paní ministryni o odpověď. Prosím, máte slovo.

 

Ministryně spravedlnosti ČR Marie Benešová Děkuji za slovo. Vážený pane poslanče, situace, kterou jste tady uvedl, není tak tragická, jak říkáte. Já jsem na vaši písemnou interpelaci odpovídala 16. dubna tohoto roku a těch 1 000 znalců, o které se snížil ten stav, byl skutečně predikován, protože se jednalo o znalce staré, nemocné a neaktivní. Současně máme nové zájemce a také v původní odpovědi na vaši písemnou interpelaci jsem uváděla, že jenom za první kvartál nám přibylo v podstatě asi 40 nových znalců a v současné době jsme zavaleni žádostmi, aby byli zařazeni mezi znalce někteří noví odborníci. Vítám i obory, které v podstatě byly předtím neatraktivní a kde jsme měli malý výběr.

Samozřejmě peníze jsou důležité, a kdyby nebylo koronakrize, tak bychom určitě vyjednali lepší podmínky, ale jak víte, víc jsem nedostala a víc asi těžko mohu dělat, takže budu toto znovu uvádět paní ministryni Schillerové a budeme znova apelovat na zvýšení v příštím roce, kdy se tedy budeme snažit, aby ty peníze byly vyšší. Nicméně nějaké přidání tady bylo a nová zákonná úprava má zároveň další výhody, a to, že je modernější, komplexnější, dříve to bylo pouze podle v podstatě vyhlášky. Je tam snížení administrativní náročnosti, odpadla nutnost vést znalecké deníky, předkládat je každoročně ke kontrole, a ti znalci mají jistotu, že po splnění zákonem stanovených podmínek oprávnění získají. Takže se pokusíme pouze zvýšit ty peníze, jinak se ukazuje, že ten zákon je velmi dobře udělaný a že z toho není takový strašák, jak se původně zdálo a jak nám ze začátku psali. Současně je tady metodická podpora znalců při výkonu znalecké činnosti a ministerstvo je jednak vzdělává v rámci Justiční akademie, jednak uveřejňujeme šablony a vzorové znalecké posudky, abychom vylepšili to, co je potřeba, co je sledované, a vydáváme dohledová sdělení za účelem zjištění předvídatelnosti dohledové činnosti.

V současné době připravujeme další etapu uvedení do funkce mnoha znalců. Odhaduji, že se bude jednat o dalších 40, 40 znalců, takže ten stav budeme doplňovat. To je asi vše, co vám k tomu můžu říct, a věřím, že se v příštím roce podaří ty peníze navýšit, a paní ministryně Schillerová s tím i počítá.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pan poslanec má zájem o doplňující otázku. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jakub Michálek: Děkuju za slovo. Vážený pane předsedající, děkuji za odpověď paní ministryni. Já jsem chtěl předně vyjádřit naprostou podporu tomu úsilí, k němuž se tady paní ministryně přihlásila, a k tomu, aby skutečně došlo k navýšení odměn pro znalce a situaci v této oblasti jsme zlepšili.

Chtěl jsem se zeptat v doplňující otázce kromě počtu znalců, jestli se i nějakým způsobem sleduje například doba, kterou trvá průměrné zpracování znaleckého posudku pro úřední účely, nebo míra zpochybnění toho znaleckého posudku, abychom měli jistotu a mohli uklidnit veřejnost, že v důsledku reformy a nového zákona nedošlo ke zhoršení těchto základních parametrů kvality a rychlosti. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Paní ministryně má zájem odpovědět.

 

Ministryně spravedlnosti ČR Marie Benešová Samozřejmě že se sleduje, a to také bylo cílem nového zákona - zlepšit kvalitu. Takže dohledová činnost ze strany ministerstva, je tomu věnována zvýšená pozornost, a zejména od Nového roku, kdy se na nás sesypaly četné dotazy, tak právě ty dotazy také směřovaly ke kvalitě. Zpřísnil se dohled ze strany ministerstva, což považuji za žádoucí. Sledujeme i takové ty aktivity, jak jste uváděl, ty cinklé posudky, protože pakliže tam je nějaké podezření, tak se na to zaměřujeme.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Další vystoupí paní poslankyně Olga Richterová s interpelací na paní ministryni Janu Maláčovou. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Olga Richterová: Děkuji za slovo. Já se obracím na nepřítomnou paní ministryni s tím, že v oblasti IT infrastruktury státu a s tím souvisejících služeb se naše země stále neposouvá k moderním službám, které by jednak byly dostatečně vstřícné pro nás pro občany, ale taky přívětivé pro užívání úředníkům.

Aktuální otázku mám na stav systému, který měl startovat počátkem roku 2020 a měl odebrat úředníkům rutinní práci při řešení agend evidence uchazečů o zaměstnání na úřadu práce, evidence pracovních míst nebo takzvané aktivní politiky zaměstnanosti. Jde o veliký balík služeb, který by jim pomohl, ale ten systém dodnes není v provozu. Počátek roku 2020, to je rok a půl zpátky. Takovéto zpoždění má systém zvaný IS ZAM a prý se údajně neustále testuje.

Mě tedy zajímá, jaký je aktuální stav tohoto projektu Informační systém Zaměstnanost, a za druhé, zda je nutné vypsat zakázku či uzavřít smluvní vztah s OKsystemem na dokončení převodu dat v tomto informačním systému IS ZAM, a pokud, tak kdy, v jaké výši a z jakého důvodu.

Současně mě zajímá, zda právě na úseku zaměstnanosti, ale i na jiných úsecích dochází z důvodu nevhodných informačních systémů k vyšší fluktuaci. Žádám o informace k fluktuaci zaměstnanců na Úřadě práce v členění podle pozic a kontaktních poboček, aby bylo vidět, jak to kde funguje, ideálně od roku 2014. Z pohledu zaměstnanců Úřadu práce je zkrátka dobře zvládnutý přechod na novou technologickou podporu důležitý, aby se mohli lidem individuálně věnovat a aby byli rychlejší. Dnes třeba podle zpětné vazby, kterou od nich mám, musí tisknout podklady zaslané přes datové schránky (upozornění na čas), pak je skenují a ukládají jako obrázky.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Na interpelaci bude odpovězeno písemně. Další v pořadí vystoupí pan poslanec Lubomír Volný s interpelací na paní ministryni Janu Maláčovou. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Lubomír Volný: Děkuji. Já mám dotaz na paní Maláčovou, který se týká Domova seniorů v Ostravě Na Kamenci, protože z osobní konverzace s jednou z klientek tohoto domova pro seniory jsem se dozvěděl informaci, že v tomto domově důchodců v jednom patře mělo zemřít 55 seniorů z 60 po obdržení vakcinace v prvním čtvrtletí tohoto roku, takže chci požádat paní ministryni, aby zajistila informace o tom, kolik zemřelo v tomto domově pro seniory lidí poté, co obdrželi vakcinaci proti COVID-19. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Na interpelaci bude odpovězeno písemně v souladu s jednacím řádem a poprosím o dezinfekci řečniště. (Probíhá dezinfekce řečnického pultu.) Připraví se pan poslanec Petr Beitl s interpelací na pana ministra Jana Hamáčka. Já vám děkuji.

A přečtu omluvu pana poslance Antonína Staňka, který se omlouvá ze schůze ze zdravotních důvodů dnes v odpoledních hodinách od 14.30 do konce jednacího dne a zítra po celý jednací den. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Petr Beitl: Děkuji za slovo. Vážený pane nepřítomný ministře, můj dotaz či iniciativa vychází ze zkušeností z krajských voleb a týká se voleb, které budou letos na podzim, a vlastně i všech dalších voleb. Podle metodiky Ministerstva vnitra měli starostové obcí zajistit dezinfekční prostředky na ruce pro voliče. Asi se shodneme, že vzhledem k tomu, že se jedná o veřejný prostor, je jedním z nejvhodnějších a nejhygieničtějších zařízení automatický bezdotykový dávkovač dezinfekce, takový, jaký dnes stojí v každém obchodu a na který jsou proto občané zvyklí, ideálně na stojanu. Jednoduchý typ stojí kolem 2 000 korun.

Jaké ale bylo překvapení starostů, když se z Ministerstva vnitra následně dozvěděli, že když dávkovače na dezinfekci zajistí, náklady vynaložené na jejich nákup nepatří mezi uznatelné volební náklady. Vážený pane ministře, ptám se ústy starostů z mého regionu: Na tomhle chcete šetřit? Opravdu se mají ve volební místnosti při takové akci používat dezinfekční prostředky v dávkovačích, které jsou primárně určeny do domácností, nikoliv pro hromadné použití ve veřejném prostoru? Jsem přesvědčen, že dezinfekce rukou v prostředí, kde se pohybuje větší počet osob, se stane normou i po skončení koronavirové krize. Bezdotykové dávkovače by se proto měly stát běžným vybavením volebních místností i do budoucna.

Žádám vás tedy, abyste se zasadil o systémové a racionální řešení náhrad volebních nákladů, které obcím v souvislosti s těmito požadavky vznikají a vzniknou. Věřím, že takový přístup bude mít plošný význam pro celou zemi, a nejenom ve volbách. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Na interpelaci bude rovněž odpovězeno písemně. Další v pořadí vystoupí pan poslanec Vít Kaňkovský s interpelací na pana ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Vít Kaňkovský: Ještě jednou dobré odpoledne, podvečer. Vážený pane ministře, jak už jsem zmínil v předchozí interpelaci, se zvyšujícím se výskytem nových, nakažlivějších mutací je čím dál důležitější správně nastavit systém sekvenace vzorků PCR, a to na takové úrovni, aby byly efektivně detekovány nové mutace, ať už se jedná o nově šířící se mutace delta, lambda, ale možná i některé další. Prozatím systém sekvenace v naší republice neodpovídá doporučení odborníků a procenta sekvenace jsou zatím na poměrně nízké procentní úrovni. Navíc jsou velké regionální rozdíly. Takže se chci zeptat, jaké kroky v tomto směru Ministerstvo zdravotnictví chystá, abychom se nedostali do situace jako v prvních měsících tohoto roku s britskou mutací.

Druhá otázka směřuje do podobné problematiky: abychom byli efektivní a skutečně dobře bojovali s pandemií COVID-19 i v nadcházejícím období, je potřeba se vrátit ke starému osvědčenému trasování. Ani to se nám v podzimních a jarních měsících plně nedařilo. Potom, když už jsme měli tady výrazné komunitní šíření, tak už to samozřejmě nebylo ani možné, ale my se chceme bránit komunitnímu šíření. Takže se chci zeptat, jaký systém trasování má nachystáno Ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci s krajskými hygienami a jakým způsobem je kontrolována kvalita trasování, protože to je velmi důležité, abychom už tady nezažili další lockdowny, abychom se znovu nemuseli vracet do uzávěrů naší společnosti. Předem děkuji za odpovědi.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji a poprosím pana ministra odpověď. Prosím, máte slovo.

 

Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Dámy a pánové, vážený pane poslanče, vidím, že jste spojil dvě interpelace do jedné, asi v rámci úspory času, tak zkusím i to sekvenování a trasování zvládnout.

Pokud jde o sekvenování, já s vámi naprosto souhlasím, že je to vzhledem k současné situaci, která ještě v tomto směru je možná komplikovanější, protože těch různých mutací koronaviru je více, než třeba bylo v zimě, tak je to skutečně zásadní věc a je pravdou, že v zimním období úplně se nepodařilo včas podchytit nástup nakažlivější britské varianty, varianty alfa tedy dnes, a pravdou také je, že varianta delta je ještě o 60 % nakažlivější než varianta britská, která už tehdy byla nakažlivější než ta původní. Takže je pravdou, že skutečně je to něco, co nás musí zajímat, a zajímá nás to. Já jsem přišel na resort teď v tom druhém období a byla to jedna z prvních věcí, kterou jsem se zabýval, tak abychom skutečně nastavili systém surveillance, nastavili jsme systém sekvenování, sekvenačních center, a ta strategie byla schválena, je i publikována na internetu včetně míst, kde dochází k sekvenaci, respektive center, kde dochází k sekvenaci, je zajištěno financování.

Ono totiž nejde jenom o otázku sekvenování samotného, ale i takzvaného diskriminačního PCR, to znamená testování vzorků na přítomnost mutací. Diskriminační PCR je od 1. července standardně hrazeno z veřejného zdravotního pojištění a každý vzorek podle mimořádného opatření Ministerstva zdravotnictví, které je účinné právě od 1. 7., který je pozitivně vyšetřen metodou PCR, musí na základě toho mimořádného opatření být vyšetřen i na diskriminační PCR. Takže v tomto směru povinnost laboratoře je jednoznačně nastavena a díky tomu vlastně budeme velmi dobře schopni analyzovat, kde se vyskytují tyto mutace, a pak přichází sekvenování, což je bod dvě nebo ten další krok, kde případně budeme schopni odhalit, o jaké mutace jde, případně jestli to třeba budou nějaké úplně nové mutace. Sekvenační centra jsou nastavena tak, aby aspoň v každém kraji bylo jedno. Zapojili jsme i Biologické centrum Akademie věd, Státní veterinární ústav a samozřejmě i přímo řízené organizace Ministerstva zdravotnictví. Standardně je nastaveno financování. Tyto organizace vykazují počty provedených sekvenací, protože toto nemůže být hrazeno z veřejného zdravotního pojištění, nejde o zdravotní službu jako v případě standardního testování, takže to hradíme ze státního rozpočtu asi ve výši 3 500 korun za jedno sekvenování, za jednu sekvenaci.

Takže to skutečně probíhá a myslím si, že tady by snad teď neměl být žádný systémový problém. Primárně to řídí Národní referenční laboratoř Státního zdravotního ústavu, která monitoruje výskyt a import nových variant viru SARS-CoV-2 v České republice, a v tomto směru si myslím, že tedy ten systém je nastaven správně. Kapacita pro sekvenace jako takové je 4 500 vzorků měsíčně. Ale znovu říkám, i proto - a teď se dostávám k trasování - je možná zásadnější skutečně diskriminační PCR, protože na základě toho velmi rychle hygienická stanice se dozví, že je to nějaký podezřelý vzorek, kde se objevuje právě daná mutace, a může se mu prioritně věnovat. Sekvenování trvá několik dní, kdy už skutečně ten čas uběhne, ale diskriminační PCR proběhne rychle, vlastně do 48 hodin je zaneseno do informačního systému infekčních nemocí, a na základě toho hygiena může trasovat.

My jsme nastavili systém, kdy v rámci takzvaného ISIN se prioritně zobrazují právě podezřelé případy. Jde o reinfekce, jde o nákazy po první dávce vakcíny, jde o nákazy po druhé dávce vakcíny, jde o import ze zahraničí. To jsou ty atributy, které jsou dávány těm případů, a jsou takzvaně vysvíceny, zdůrazněny v systému tak, aby hygienické stanice nemusely po nich pátrat, ale automaticky jim takto z toho systému vypadávaly a mohly se jim prioritně věnovat, protože to je to riziko, nikoliv možná ty standardní případy, kde to trasování probíhá standardně, jak ho známe (Předsedající: Čas.) - když tak to ještě dopovím ve druhé odpovědi.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Pan poslanec Kaňkovský předpokládám položí doplňující dotaz a pan ministr bude mít možnost dále reagovat. Prosím.

 

Poslanec Vít Kaňkovský: Ano, určitě. Samozřejmě souhlasím s panem ministrem, že diskriminační PCR je velmi důležité, nicméně i procento sekvenovaných vzorků nelze podceňovat, a to zatím podle dostupných čísel, jak je máme k dispozici, je pořád na nízké úrovni, nedochází k tomu, aby to naplnilo očekávání odborníků.

A pokud se týká trasování, mám úplně konkrétní dotaz. V tuto chvíli víme, že asi nejtřaskavější lokalitou je hlavní město Praha. To znamená, chci se zeptat, jestli skutečně vyhodnocujete efektivitu trasování. Mám asi od dvou svých přátel informaci o tom, že trasování není důsledně prováděno. To znamená, jakým způsobem je vyhodnocováno trasování v potenciálních ohniscích, ke kterým například v tuto chvíli patří hlavní město Praha.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji, pan ministr bude reagovat.

 

Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch Děkuji. Jenom velmi stručně, sekvenace je skutečně důležitá, myslím si, že počet sekvenovaných vzorků bude narůstat, jak jsme schválili strategii, která je platná několik týdnů, a systém je nastaven vlastně teď od mého nástupu na Ministerstvo zdravotnictví, takže si myslím, že počet vzorků se bude zvyšovat, i jak se zvyšuje třeba počet pozitivně vyšetřených vzorků.

Pokud jde o trasování, souhlasím, je to velmi zásadní. Trasování je v gesci krajských hygienických stanic, ale zapojuje se do něj systém chytré karantény. Myslím, že za tu dobu více než roku se skutečně velmi precizoval, cizeloval. Krajské hygienické stanice využívají nástroje, jsou velmi intenzivně metodicky usměrňovány v otázkách neprodleného a přednostního trasování právě těch kontaktů, u kterých je podezření, že by tam mohla být ona mutace, ať již delta, nebo jakákoliv jiná. Stále se zdokonaluje nástroj Covid Forms Application, což je vlastně Covid Forms, kde se dávají a popisují jednotlivé klastry, případy tak, aby informace byla co nejpřesnější a nejsrozumitelnější. Tady si myslím, že systém je nastaven správně, ale určitě ho stále vylepšujeme kontinuálně ve spolupráci s hygienickými stanicemi .Ale znovu opakuji, myslím si, že pro nás teď nejzásadnější je zaměřit se na ty případy, kde uvidíme, že tam je výskyt nějaké mutace, a že tím pádem riziko šíření nákazy se může násobit, protože - znovu opakuji - například mutace delta má reprodukční číslo 8 a je o 60 % nakažlivější než původní mutace britská - alfa. Takže určitě ten systém je nastaven tak, abychom tyto vzorky trasovali prioritně.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Poslední interpelaci přednese poslanec Jan Skopeček na paní ministryni Janu Maláčovou - není přítomen, takže paní poslankyně Dana Balcarová - také není přítomna, takže paní poslankyně Karla Maříková.

 

Poslankyně Karla Maříková: Děkuji, pane předsedající. Vážený pane ministře, vy jste se vyjádřil, že jakmile se v Česku dostaneme do situace, že každý, kdo chce, bude moci být očkovaný, tak chcete přestat proplácet preventivní testy na covid. Lidem, kteří očkování odmítají nebo se očkovat ze zdravotních důvodů nemohou, by se tak obyčejný život mohl prodražit. Podle vás to lze popsat jako další způsob motivování k vakcinaci.

Pane ministře, je to vtip, že chcete nepřímo nutit ty, kteří se nemohou očkovat ze zdravotních důvodů, aby ohrožovali svůj život nebo zdraví a očkovali se? Oni přece mají nějaký zdravotní důvod, že se nemohou očkovat, a vy je chcete nějakým způsobem donutit.

Očkování proti COVID-19 je dobrovolné, na tom se určitě shodneme, je hrazené z veřejného zdravotního pojištění, a pokud se tedy někdo dobrovolně rozhodne, že se očkovat nechce, a je jedno, jestli je to důvod zdravotní nebo jakýkoliv jiný, tak by mu měl být ze zdravotního pojištění hrazen také určitý počet testů měsíčně. Není váš postup trošku diskriminační vůči těm, kteří se dobrovolně rozhodnou neočkovat? Musím upozornit, že vakcíny jsou schváleny podmínečně, nejsou známy dlouhodobé vedlejší účinky, nemají hotové testy na karcinogenitu. Tento způsob, o kterém tedy uvažujete, je jakési nepřímé nucení k očkování podmínečně schválenou očkovací látkou.

Pokud je tady něco podmínečně schválené a dobrovolné, hrazené z veřejného pojištění, pak by tady měla být také varianta pro ty, kteří se dobrovolně rozhodnou neočkovat a také přispívají do veřejného zdravotního pojištění. Jak k tomu oni přijdou?

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Poprosím pana ministra o odpověď. Upozorňuji, že v 18.00 končíme projednávání interpelací. Prosím, máte slovo.

 

Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, vážená paní poslankyně, ano, je to v nějakém filozofickém pohledu na tu problematiku. Co jsem řekl, tak jsem řekl pouze to, že skutečně prioritně - a to zopakuji a říkám to tady vlastně po celou dobu interpelací - chceme, aby se lidé očkovali, protože je to zkrátka nějaký jednorázový úkon a pak už není nutné i ze zdravotního pojištění nic dále hradit, takže i pro zdravotní pojišťovny a zdravotní pojištění je jednoznačně efektivnější, pokud se člověk nechá naočkovat, nejenom proto, že už pak nemusí pojišťovny hradit žádné testy, ale nemusí samozřejmě hradit případně nějakou těžkou hospitalizaci člověka, který je následně nakažen. Takže očkování jednoznačně je mnohem efektivnější nástroj pro systém veřejného zdravotního pojištění než opakované testování.

Testování bylo nějak nastaveno, určitě je namístě, aby nějaký počet testů hrazen byl. Teď se vůbec nebavíme o tom, že je samozřejmě hrazeno indikované testování, které bude hrazeno nadále, to je logické. Pokud lékař indikuje nějakého člověka, aby se otestoval, protože buď má příznaky, nebo byl v kontaktu s někým, kdo má příznaky, nebo hygienická stanice ho indikuje k testování, tak takové testování vždy bude hrazeno z veřejného zdravotního pojištění.

Já jsem ovšem hovořil o testech, například když někdo cestuje do zahraničí, a já si nejsem úplně jist, že bychom měli dlouhodobě hradit z veřejného zdravotního pojištění například testy, kdy se člověk rozhodne třeba cestovat někam do nějaké země. Tam si myslím, že není úplně toto namístě a není to věc, která by měla být dlouhodobě hrazena z veřejného zdravotního pojištění. Nemá to souvislost se zdravotní péčí, takže tady já si myslím, že skutečně v určitém okamžiku počet hrazených testů by se měl pro tyto důvody řekněme zábavy nebo nějakého běžného života, že by se zkrátka měl snížit, a ta varianta by zkrátka měla být dobrovolná určitě, pokud se někdo tak rozhodne, ale myslím si, že by si měl případně takový test uhradit a že by neměl být hrazen z veřejného zdravotního pojištění. To je můj názor.

Kdy k tomu dojde, to já neříkám, že to bude zítra, myslím, že to je nějaký výhled, možná na nějaké podzimní období, až skutečně dojde k určité proočkovanosti populace, ale pokud pak budou skutečně nastaveny podmínky třeba v zemích, kam lidé budou cestovat, že budou muset mít test, nemyslím si, že toto má být hrazeno z veřejného zdravotního pojištění, a to říkám zcela otevřeně. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Já vám děkuji. Paní poslankyně má na to 10 vteřin, takže jestli chce položit dotaz - nemusí, nechce, takže já konstatuji, že jsme pro dnešní den ukončili projednávání ústních interpelací.

Končím dnešní jednací den a pokračovat budeme zítra v 9 hodin ráno podle schváleného programu. Přeji vám pěkný večer.

 

(Jednání skončilo v 18.00 hodin.

Aktualizováno 7. 11. 2021 v 15:55.