(15.30 hodin)
(pokračuje Dolejš)
Takže o to jde. Dneska to myslím snad všichni pochopí, že to není jenom proto, že budou volby. Já si myslím, že dohánět tu oslabenou kupní sílu důchodců musíme, když to jen trochu jde. A přiznejme si, že v těch nastavených financích se těch 11 miliard korun nechci říct ztratí, ale vejde. Zvláště když zvážíme, nejen jak napravíme to, co jsme provedli s daněmi, a že jsme v podstatě si sami trošku zhoršili to napětí v rozpočtu, ale že i některé výdaje je možné přehodnotit. My s oblibou tady uvádíme ty americké vrtulníky a tak dále a neschopnost rezortu obrany čerpat ty peníze. Ale ono těch položek by se našlo nepochybně víc. Takže neříkejme, že se nenajde těch 11 miliard korun.
Pokud jde o ty věci, které, řekněme, mají charakter už kampaně, myslím, že i když dneska asi tady ještě něco málo odezní, nechme si to skutečně na to předvolební finále. Vysvětleme jasně voličům, že tady se střetávají určité koncepce a že uvážlivý politik vnímá argumenty a po volbách bude jeho odpovědností, aby našel takový průnik, který věci konečně pohne z místa. Protože politici, kteří jenom křičí a ta řešení navrhují nerealizovatelná - ta jsou voliči k ničemu. Ta jsou voliči k ničemu. Takže rozhodněme. Těch pár stovek se skutečně zvládnout dá. Není to jen předvolební dáreček, protože tyhle věci se řeší opakovaně a řekl bych skoro chronicky. A do té předvolební bitvy si přejme daleko víc rozumu, věcnosti a férovosti ve vztahu k voliči. Protože když jim slibujete vysoké minimální důchody - vždyť vy ani kolikrát nedomýšlíte fakt, že kategorie minimální důchod de facto neexistuje, že to je v podstatě určitý konstrukt, který se vyvíjí. Já osobně si dokonce myslím, že ten koncept nulového pilíře, který by na bázi čistě solidární důchodcům vyměřil tu základní dávku, není špatný. Ale právě předmětem té politické shody je, že najdeme kvantitativní mez. To znamená, kolik z těch solidárních peněz tomu důchodci jako základní peníze dáme. Protože je rozdíl, jestli mu slíbíte osm tisíc, dvanáct tisíc nebo kolik. Protože můžete to spočítat, že to bude šulnul rozpočtově. Ale když to nasadíte vysoko, tak samozřejmě to bude chtít dodat nemalé peníze, a v tom případě už musíme to řešit v komplexu právě s udržitelností veřejných financí, s konceptem konsolidace veřejných financí, který jsme tady my opakovaně za KSČM požadovali a jehož splnění jsme opakovaně označovali za formalistické, které vlastně v těch číslech přestává vycházet, tak jak pořád se nám ty dluhy spíše navyšují. A toto je do budoucna to strategické.
Dneska už, myslím si, že ten důchodce očekává, že své strategické úvahy naplníme a překlopíme do činů. Ale dneska spíš od nás očekává, abychom alespoň pro ten rok ty tři stovečky mu rozhodli. Protože svět to nespasí, ale tomu důchodci to pomůže. Děkuji.
Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji vám, pane poslanče. Do rozpravy je přihlášen pan poslanec Jakob.
Poslanec Jan Jakob: Vážený pane předsedo, vážená paní ministryně, vážené kolegyně, vážení kolegové, já musím na úvod říct, že samozřejmě přeji seniorům co nejvyšší důchod, přeji seniorům co největší životní úroveň, protože si ji rozhodně zaslouží. Na druhou stranu tady musím reagovat na mnohá předchozí vystoupení, zejména obou dam ministryň, kdy paní ministryně Maláčová říkala, že se stydí za mnohé diskuze před tím dnešním projednáváním. Já se musím přiznat, že za ta jejich vystoupení se velmi stydím, protože byla přehledem vrcholné demagogie a neuvěřitelného populismu.
Jsem rád, že přišla zrovna paní ministryně financí, která říkala, že tato vláda si vytkla jako svůj cíl růst životní úrovně seniorů. No, možná si to vytkla, ale rozhodně se jí to nepodařilo. Ona totiž životní úroveň není o nominálním růstu důchodu jako takového. To ano, rostl a v době hospodářského růstu jsme i my ten růst podporovali. (Někteří poslanci se smějí.) Můžete se smát, jak chcete. Já to dokážu i na jasných datech.
Paní ministryně financí má ráda grafy a čísla a já mám taky rád jasná fakta. Připravil jsem si tady jednoduchý graf, na kterém není nominální růst důchodů, ale výše důchodu vůči průměrné hrubé měsíční mzdě. Tedy jasný ukazatel, který ukazuje životní úroveň důchodců, seniorů. A na tom grafu (ukazuje) - já jsem to dal od začátku, kdy tolik proklínaný pan Kalousek vstoupil jako ministr financí do vlády. A světe, div se! Ty důchody rostly. Až na jednu výjimku mezi lety 2009 a 2010, kdy vrcholila finanční krize, ale i poté rostly. Po nástupu pana Babiše na Ministerstvo financí a následně paní ministryně jasně klesaly. To jsou jasná fakta, jak tato vláda si vytkla jako svůj cíl růst životní úrovně seniorů. No, nevytkla. A pokud vytkla, tak se jí to bohužel nepodařilo.
Pak tady padly argumenty typu, které já jako argumenty bohužel nemůžu přijmout. Paní poslankyně Gajdůšková tady říkala: na důchody bude vždy. Pan kolega Dolejš říkal: ty peníze se najdou. No, kéž by to tak bylo. Ale zrovna včera Národní rozpočtová rada aktualizovala svůj dlouhodobý výhled. A bohužel ten graf - druhý, poslední, nebojte, který vám ukážu - tak ta křivka, která strmě roste, to není bohužel hospodářský růst nebo životní úroveň našich seniorů, ale to je státní dluh. A oproti tomu výhledu z loňského roku jsme na konci o 132 procentních bodů výš ve státním dluhu, kdy ten dluh bude přesahovat 300 % HDP. Já mám obavu - a chtěl bych mít tu jistotu, že na důchody vždycky bude - ale mám obavu, že to žádná jistota rozhodně není. A zvlášť s tím vaším přístupem: vždyť ale to je deset miliard, vždyť už ten schodek 500 miliard, to už je nic, a tam dalších deset miliard, a prodloužíme dovolenou, aby to ti podnikatelé měli ještě horší.
Vždyť vy ani nedodržujete svůj střednědobý rozpočtový výhled. Příští rok plánujete schodek 390 miliard a k tomu se nepočítá ani s tímhle navýšením a s mnoha dalšími věcmi. To nebude 390 miliard. Já mám obavu, že se to může blížit i k tomu letošnímu schodku. To považuji za naprosto nezodpovědné. A mám obavu, že pokud by to takhle šlo dál... Já věřím, že po volbách se tady najde rozumná koalice, která nebude brát třeba závěry Národní rozpočtové rady na lehkou váhu, a že se tenhle vývoj, tenhle pohled do budoucnosti, změní.
Bohužel musím konstatovat, že vaše vláda není vláda růstu životní úrovně seniorů, ale vláda státního bankrotu. Nezodpovědně hazardujete s budoucností nejenom seniorů, ale všech v této zemi.
Děkuji za pozornost.***
