(10.00 hodin)
(pokračuje Babiš)
Cokoliv jsme udělali, bylo podle vás špatně. A pak jste si dokola stěžovali na to, že se opatření mění a že je chaos. No světe, div se, museli jsme měnit opatření, protože se měnila situace. A představte si, že se nás ten vir na nic neptal a dělal si, co chtěl. Ale když jste ucítili tu příležitost - příležitost! - že můžete porazit toho Babiše, na kterého jste do té doby byli krátcí, vaším vítaným spojencem se stal covid, ano, a na tu kartu jste vsadili všechno. Jakákoliv racionální diskuse se s vámi od té doby vytratila, protože vidina porážky Babiše vám dočista zatemnila mozek. Proto všechno to zpochybňování jakýchkoli opatření. Proto ty soudní žaloby. Proto ty věčné obstrukce kolem nouzového stavu. Vždyť to došlo tak daleko, že vaši vlastní hejtmani vás na vrcholu pandemické krize, kdy nemocnice praskaly ve švech, prosili, abyste ten nouzový stav prodloužili. Ale kdepak! Ničit Babiše byla naprostá priorita, tak jste nouzový stav shodili a druhý den jste jak malí kluci chodili se svěšenou hlavou nad tím, co jste to provedli vlastně. A kde na světě se dělo něco podobného? Nikde není tak nezodpovědná opozice. Nevím o žádné zemi, kde by si opozice brala jako rukojmí vlastní spoluobčany.
K vašemu chování mi napsal dopis pan Miloslav, je to devadesátiletý pán z Prahy 4. Tímto vás, pane Miloslave, zdravím. A pan Miloslav píše: Každý slušný občan politik by na počátku boje s covidem zasedl ke kulatému stolu, hodil pod něj sekyru a s obejmutím ramen zavelel ke společnému boji s neznámou epidemií. To bylo jak přírodní katastrofa. A všichni by řekli: až to úspěšně skončí, tak ty sekyry zase vytáhneme a zase si budeme dávat přes hubu, píše pan Miloslav. Ale vy ne. Zatímco my jsme makali 24 hodin denně, vy jste nehnuli ani prstem! Zatímco my jsme byli ve válce s virem, vy jste za našimi zády nadále rozdělovali společnost! Neříkám, že jsme nedělali chyby, dělali, ale vždycky jsme jednali s cílem ochránit životy našich lidí. Vy jste dělali pravý opak a jakékoli naše chyby jste umocňovali, vy jste je znásobovali, ať jsme udělali cokoliv, vždycky jste všechno zpochybnili, a pak jste se divili tomu, že vládní opatření lidi nedodržovali.
Vám celý ten poslední rok nejde o to, abychom pandemii zvládli co nejlíp. Vám jde o to, abychom ji zvládli co nejhůř! Stanovili jste si cíl porazit za každou cenu Babiše ve volbách a od loňského října jste naplno zahájili svoji brutální, nelítostnou a nihilistickou předvolební kampaň. Vystupujete jako spasitelé, ale ve skutečnosti nejste nic jiného než sabotéři. Nesehnali jste ani jednu roušku, nesehnali jste ani jeden respirátor, nesehnali jste ani jednu vakcínu. Ale přitom jste nám mohli pomoci, stačilo chtít.
KDU a TOP 09, která je v rámci lidovecké frakce, nám mohla pomoci ve frakci EPP. Když jsem se Sebastianem Kurzem, rakouským premiérem, bojoval za to, aby se vakcíny rozdělovaly podle počtu obyvatel, tak vy místo toho, abyste řekli, že je to správné, že je to český zájem, tak jste bojovali proti českým zájmům, a dělalo vám to radost. Tak EPP je největší frakce. Je zajímavé, že my jsme bojovali s Kurzem, ale byli jsme neposlušní, tak nám nic moc nedali. Ostatní EPP, jako Bulhaři, Chorvati, Lotyši, dostali. Tak proč jste nepomohli České republice? Ne, vy potřebujete tu frakci na to, abyste mě dehonestovali, abyste dělali ta nesmyslná zasedání Evropského parlamentu! Takže stejná frakce, která měla zásadní vliv na vakcíny, bojuje proti Babišovi. Střet zájmů, 43 bodů. Ta paní, ani nechci říkat její jméno, která byla u toho, jak dodávala ty roušky tam za podivných okolností, ale k tomu se nechci vracet.
Já jsem pro Česko vybojoval 235 tisíc vakcín navíc! A zajistili jsme také inovativní léky, které zachránily lidem životy. Bamlanivimab nebo Regeneron, také jsem se angažoval u Isoprinosinu a Ivermectinu. A to byly desítky hodin práce, telefonátů a jednání.
A když už jsme u těch hodin, tak kvůli covidu jsme tady včetně všech mimořádných schůzí a zbytečných obstrukcí prokecali 132 hodin, občané, vážení spoluobčané, dámy a pánové! 132 hodin keců!
Takže znovu. Chcete svrhnout vládu, která prosadila důstojné důchody, radikálně zvedla lidem platy, snížila lidem daně, zvýšila životní úroveň, myslí na rodiny, myslí na spotřebitele a konečně investuje a bojuje za české zájmy!
A zakončím to znovu slovy pana Miloslava, a znovu ho zdravím. Vzkazuje vám toto: Jestli tedy nechcete od svého záměru, který ve své podstatě jenom prohloubí současnou těžkou situaci v naší zemi, odstoupit, tak to tedy udělejte a vyslovte vládě nedůvěru, ale počítejte s tím, že naši občané, naši lidé nejsou hloupí a že v nastávajících volbách to náležitě, a jistě správně, zhodnotí.
Děkuji vám za pozornost. (Dlouhotrvající potlesk, výkřiky z řad koaličních poslanců.)
Předseda PSP Radek Vondráček: Tak, já zopakuji, že se nacházíme před rozpravou, jen přednostní práva. Nyní má slovo pan předseda Bartoš, poté paní ministryně Schillerová. Prosím, máte slovo.
Poslanec Ivan Bartoš: Vážená vládo, vážené poslankyně, vážení poslanci, vláda Andreje Babiše s podporou komunistů podporu Pirátské strany nikdy neměla a nemá. Proto dnes budeme hlasovat pro nedůvěru této vládě.
Co je zásadní? Vládě dnes podle celostátního měření věří pouze 19 % lidí, ale pouze 11 % lidí, tedy jenom desetina našich občanů a voličů, je spokojena s politikou, s politickou situací v České republice, kterou právě tato vláda reprezentuje a vytváří. Vzhledem k tomu, že tato vláda očividně pozbyla důvěru veřejnosti, musí na to Poslanecká sněmovna, která zastupuje tuto veřejnost, zastupuje občany České republiky, reagovat. Reagovat jasně a srozumitelně.
Téměř čtyři roky jsme jako opoziční strana vládu kontrolovali, neboť jsme tak naplňovali naše heslo z kampaně z roku 2017 Pusťte nás na ně! A náš slib, že budeme aktivně kontrolovat moci a mocné v této zemi. Naše role však byla vždycky konstruktivní, vládu jsme nikdy nekritizovali bezúčelně nebo prvoplánově, jak se tady snaží občanům prodat pan premiér Babiš. My jsme jí předkládali smysluplné návrhy řešení, které by skutečně pomohly zlepšit životy občanů v naší zemi, protože právě jejich zájem jsme vždy hájili a zasazovali jsme se o lepší budoucnost pro všechny a bez výjimky. Bylo tomu například i při schvalování nebo předkládání důležitých zákonů proti korupci, k digitalizaci, ale i u pomoci rodinám, firmám, živnostníkům, zvýšení důchodů či platů učitelů. Stačí se podívat na záznamy ve Sněmovně, na hlasování demokratické opozice.
Stejný postup jsme pak uplatňovali i během pandemie koronaviru, která naší zemi i naše firmy velmi těžce zasáhla. Po celou dobu krize jsme přicházeli s reálnými řešeními jak té pandemické situace, tak ale i ekonomickými návrhy, pomoc pro skupiny, které házela přes palubu nebo na ně zapomínala, ačkoliv v těch samotných restrikcích na ně nezapomněla nikdy, ať už se jednalo o ty lidi s malými úvazky, soukromníky pracující na OSVČ, maloobchod, malé, střední firmy nebo služby jeden na jednoho.
Vláda naši pomoc z nepochopitelných důvodů často odmítala. Ono na pohled pokorné heslo "Jsme v tom společně", které se tyčilo u Kramářovy vily nad Prahou, bylo bohužel jen dalším z řady píárových mott z dílny Andreje Babiše, které s reálnou spoluprací tady ve Sněmovně, ale i s tím, jak se vláda zachovala k lidem, mělo pramálo společného. Nad rámec toho vláda kupila zjevné chyby jednu za druhou.***