(17.10 hodin)
(pokračuje Benda)
V nějaké diskusi s Ministerstvem spravedlnosti a s Nejvyšším soudem jsme dospěli k možnému řešení, že pokud ministryně spravedlnosti podá stížnosti pro porušení zákona, tak Nejvyšší soud je připraven je poměrně rychle projednávat, ale problém dnes spočívá ve skutečnosti, že Nejvyšší soud musí stížnosti pro porušení zákona projednávat ve veřejném jednání, a takové veřejné jednání znamená, že musí být nařízeno, musí na to být zasedací místnost, musí na to být vymezený čas a prostor.
Dneska je situace taková, že Nejvyšší soud má přibližně dvě zasedací místnosti a obecně řeší takových stížností pro porušení zákona ročně do stovky. Dá se předpokládat, že těch vynesených přehnaných trestů je mnoho stovek, některé odhady říkají až 1 500. Proto se převzala - a načítám k tomuto návrhu zákona - úprava, která je mimochodem už dohodnuta v trestních komisích i pro příští trestní řád a neměla by vyvolávat žádné velké komplikace napříč odbornou veřejností, že stížnosti pro porušení zákona, pokud jim bude vyhověno, mohou být v neveřejném řízení a budou jenom vyvěšeny na úřední desce soudu. Nejvyššímu soudu by to výrazně zjednodušilo situaci a umožnilo by to, že by ty věci byl schopen rozhodovat v reálném čase, a to v poměrně krátkém čase.
A ještě nezapomeňme na to, že řada lidí, kteří byli odsouzení tímto - já nechci říct - nespravedlivým, ale přinejmenším ne úplně správným vůči nim způsobem, v těch věznicích ten čas tráví. To není o tom, že přezkoumáme - a přezkoumáme možná za dva, za tři roky - nějaký víceméně pofiderní rozsudek nebo něco, co na toho člověka bezprostředně nedopadá, ale že přezkoumáme situaci lidí, kteří sedí ve vězení.
Proto si dovoluji - a vím, že se na mě pan ministr bude trochu zlobit, a otevřeně přiznávám, že se jedná o přílepek, ale myslím si, že vycházející z postcovidové situace, a proto by v ní pro něj mohlo být nějaké pochopení - předložit novelu trestního řádu, která přesně to, co jsem teď popisoval, by měla řešit. Pokud se dostane i na tisk 963, což je mezinárodní trestní spolupráce, předložím ho i k němu, pak bychom se mohli rozhodnout, ke kterému se hodí více či méně, ale tady jsem si byl jist, že pan ministr vnitra si zákon o policii protlačí. Proto jsem se dovolil i k tomuto přidat tento návrh a myslím, že to s tím fakt jako... že to souvisí jak s činností policejních orgánů, tak s tím, že jsme v nějaké situaci postcovidové. Nechtělo se mi to lepit k bankám nebo k něčemu podobnému. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Marku Bendovi. O slovo se v rozpravě přihlásil místopředseda vlády a ministr vnitra Jan Hamáček. Prosím, pane ministře.
Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Jan Hamáček: Děkuji. Jenom poznámku. Rozumím motivaci kolegy Bendy, rozumím tomu, že to je problém. Jenom upozorňuji na to, že jak je ustavena praxe v Senátu, tak jsem si skoro stoprocentně jist, že byť to v případě schválení takovéhoto návrhu byl důvod pro Senát, aby nám to vrátil, což by mohlo ohrozit platnost tohoto zákona, a já bych byl nerad, aby kvůli dobře míněné změně, nicméně komplikované, pokračovalo to, že zahraniční řidiči se teď našim policistům smějí a pokuty jim házejí pod nohy. Takže já bych chtěl hovořit pana poslance Bendu - máme čas do třetího čtení - aby tedy buď zvážil, zda je opravdu nutné to tam dávat, anebo aby se pokusil tedy najít nějakou dohodu se Senátem, že v případě, že to projde, tento pozměňovací návrh, tak to nebude důvodem ke vrácení tohoto tisku zpátky do Sněmovny. To je prosba z mojí strany. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministrovi. Kdo dál v rozpravě obecné? Nikoho nevidím, obecnou rozpravu končím.
Závěrečná slova - není zájem.
Můžeme otevřít rozpravu podrobnou, kterou zahajuji. Připomínám, že pozměňovací návrhy, ale i jiné návrhy předložené v podrobné rozpravě musí být odůvodněny. Prvním přihlášeným je tak, jak avizoval, pan poslanec Marek Benda. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Marek Benda: Vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, dámy a pánové, já se tedy hlásím k sněmovnímu dokumentu 8636, což je přesně to, co jsem popisoval v obecné rozpravě. Panu ministrovi slibuji, že se pokusím využít svého řekněme vřelejšího vztahu k řadě senátorů, protože tam dlouhá léta v různých pozicích docházím, a pokusit se i je přesvědčit a případně i zapojit představitele Nejvyššího soudu, aby je přesvědčili, že se jedná o věc, která je potřebná a užitečná a vyplývá ze situace, která dnes vznikla, že to není něco, co jsme si náhle vymysleli a náhle potřebujeme řešit. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Marku Bendovi. Ptám se, kdo dál do podrobné rozpravy? Nikoho nevidím, i podrobnou rozpravu končím.
Nepadl žádný návrh na vrácení zákona garančnímu výboru k novému projednání ani na zkrácení lhůty pro třetí čtení, aby se garanční výbor zákonem nezabýval. Pokud není zájem o závěrečná slova, mohu druhé čtení ukončit. Zájem není, končím druhé čtení tohoto návrhu.
Děkuji panu ministrovi, děkuji zpravodaji a končím bod číslo 36.
Dalším bodem našeho jednání je bod číslo
29.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 250/2016 Sb.,
o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů,
a některé další zákony
/sněmovní tisk 670/ - druhé čtení
Pan místopředseda vlády a ministr vnitra Jan Hamáček je u stolku zpravodajů. Jen konstatuji, že návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání ústavně-právnímu výboru jako výboru garančnímu. Usnesení výboru vám bylo doručeno jako sněmovní tisk 670/1. Pane ministře, máte slovo.
Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Jan Hamáček: Děkuji. Velmi stručně, protože ten tisk byl odůvodněn v prvním čtení. Návrh reaguje na potřeby aplikační praxe, zmírňuje kvalifikační požadavky na oprávněné úřední osoby, které vedou řízení o přestupku, ruší věkovou hranici 50 let jako podmínku pro výjimku z kvalifikačních požadavků, ruší povinnost zpracovávat přehled přestupků, zakotvuje ochranu soukromí a bezpečnosti osob, které vystupují v vyřízení o přestupku, a náležitou procesní ochranu zranitelných obětí v tomto řízení.
Nová skutková podstata přestupku, která postihuje neoprávněné nakládání s pyrotechnikou v souvislosti s konáním sportovních akcí, umožňuje uložit omezující opatření v souvislosti s takzvanými drogovými přestupky a nová skutková podstata trestného činu míří na nedodržování omezujícího opatření uloženého v řízení o přestupku. To je všechno cíleno na věci, které souvisejí s takzvaným diváckým násilím na sportovních akcích, popřípadě tedy s drogovými přestupky.
Potom ve třetím čtení samozřejmě dám stanoviska k pozměňovacím návrhům a v podrobné rozpravě, do které se hlásím, se přihlásím ke svému pozměňovacímu návrhu. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministrovi vnitra a místopředsedovi vlády za jeho úvodní slovo a požádám zpravodajku ústavně-právního výboru paní poslankyni Zuzanu Ožanovou, aby nás informovala o jednání ve výboru, případné pozměňovací návrhy odůvodnila. Prosím, paní zpravodajko, máte slovo.
Poslankyně Zuzana Ožanová: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové, dovolte mi, abych vás seznámila s usnesením ústavně-právního výboru z 83. schůze ze dne 17. března 2021 k vládnímu návrhu zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů a některých dalších zákonů, sněmovní tisk 670. Ústavně-právní výbor doporučuje Poslanecké sněmovně schválit sněmovní tisk 670 ve znění schválených změn a doplňků. Zde si dovolím odkázat na písemné vyhotovení tisku 670/1.
Návrhy přijaté výborem mají tři části. První část se týká zpracování přehledu přestupků za rok 2020 a legislativně technické úpravy spočívající v odkazech na zákon o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich.
Část druhá se týká úpravy okamžiku ukončení trvajícího, pokračujícího nebo hromadného přestupku v zákoně o ochraně hospodářské soutěže a zákoně o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů a jejich zneužití. ***
