(15.10 hodin)
(pokračuje Válek)
Dneska se vám nestane, když vás vyšetří, když vám udělají digitální snímek plic, když vám udělají CT mozku, jakékoli vyšetření kdekoli na světě, že by v kterékoli zemi na světě to vyšetření nešlo prohlédnout, tak jak se vám nestane, když si uděláte fotku v RAW formátu, že byste si tu fotku v nějakém prohlížeči nemohli prohlídnout, přijde to úplně normální. Ale byla doba, kdy to normální nebylo, protože nebyl RAW formát jako RAW formát.
A my teď ve zdravotnictví toto také posunujeme, tedy chceme, aby když mám nemocnici A - a to by měl být ten cíl - a mám nemocnici B, nemocnice A má svůj informační systém, nemocnice B má svůj informační systém, pacient z nemocnice A jde do nemocnice B, abych informace z jedné do druhé nemocnice mohl přesunout elektronicky, abych je nemusel nosit, abych je nemusel kopírovat, aby to přesunutí bylo stejně bezpečné, stejně jednoduché jako přesunutí snímků. Řeknu konkrétní příklady. Máme dvě transplantační centra, která jsou jenom příjemci pacientů, a dokumentace pacientů proudí do těch transplantačních center, vyšetření, ten support, dělají nemocnice v republice. A je dobře, aby transplantační centra výrazně zjednodušila svůj chod, takže ty informace dostanou elektronicky. Je výhodné a dobré pro pacienty, aby praktický lékař mohl informace, které o pacientovi má, posílat jednoduše do nemocnice a naopak.
Samozřejmě v určitých oblastech medicíny, jako je urgentní medicína, a to naprosto podtrhuji, význam digitalizace může být daleko menší, protože tam, kde jde o zachraňování životů a kde jde o akutní rozhodnutí lékaře, to žádný počítač, hardware, jak řekl, vaším prostřednictvím, kolega poslanec Brázdil, nenahradí, žádné nuly a jedničky, to si všichni uvědomujeme. Ale cesta k té standardizaci, cesta k tomu, aby systém v rámci celé republiky komunikoval, aby informace o pacientech šly tam, kam chce pacient po dohodě se svým ošetřujícím lékařem, a aby pacient nebyl poslíček, který přenáší jak slepička vodičku ty různé dokumenty z jedné nemocnice do druhé, po cestě je různě ztrácí a znovu a znovu je musí získávat, to je správná cesta. Jsem velmi rád, že jsme po ní vykročili, a doufám, že to bude úspěšná cesta. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní dvě faktické poznámky. Jako první vystoupí pan poslanec David Kasal a připraví se pan poslanec Rostislav Vyzula. Vaše dvě minuty, pane poslanče. Prosím, máte slovo.
Poslanec David Kasal: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Já bych rád reagoval na slovutného profesora Válka, vaším prostřednictvím. Ano, to je pravda, to, co tady zaznělo. V zásadě ten zákon by měl definovat opravdu obecně ta rozhraní, aby spolu ty softwary mohly komunikovat. Ale nemluvíme tady o druhé věci, která je mnohem důležitější, a to je to B, o kterém je ticho po pěšině - a bez toho to nebude fungovat: musí být nějaký standardizovaný text. Protože ve chvíli - vy jste říkal, aby se to neopisovalo, souhlasím s vámi - ale ve chvíli, pokud budu psát, že mám sourozence, který se narodil před dvěma lety, a nenapíšu tam, že se narodil dejme tomu šestý měsíc 2008 (2018?), tak to budu přepisovat znovu, protože ten text není úplný. Řada oborů používá zkratky, kterým druhý obor nerozumí. Takže to bude druhá revoluce v tom, že se bude muset dohodnout lékařský stav na tom, aby měl nějaký standardizovaný text, kterému bude rozumět z Brna do Aše. A tam je největší problém.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní na faktickou poznámku vystoupí pan poslanec Rostislav Vyzula a připraví se pan poslanec Ondřej Profant. Prosím, máte slovo.
Poslanec Rostislav Vyzula: Děkuji, pane předsedající. Ano, je to pravda, jedničky a nuly pacienta nevyléčí. To je pravda. Na druhé straně ale myslím všichni, kteří praktikujeme medicínu, víme dobře, jak za poslední roky se enormně navýšila administrativa ve zdravotnictví, a to je ten hlavní problém. Protože pokud se bude muset lékař zabývat papírováním, tak se nebude moci věnovat tomu pacientovi, tak jako jsme to udělali u sester v minulém období.
Já jsem si vzal tuto problematiku na starosti z toho důvodu, že v Onkologickém ústavu v Brně od roku 1992 máme jakousi elektronizaci, elektronizační komunikaci, mezi všemi odděleními. Tím pádem se snadno domluví onkolog s chirurgem, chirurg s radiologem, onkolog s patologií, se všemi. Je to nesmírná úspora času. Já bych chtěl ale zdůraznit hlavně to, že nejvíc si toho cení jednak samotní lékaři po těch letech, co to používají, tak ale nejvíc si toho váží a cení pacienti, poněvadž všichni dobře víme, že mnohdy s pacientem není úplně jednoduchá domluva, poněvadž jsou ve stresu, nepamatují si to či ono, a tímto způsobem se veškerá nedorozumění odstraní.
Takže proto jsem spolupracoval s ministerstvem i v podvýboru pro elektronizaci ve zdravotnictví, aby tento zákon přišel. Je to teď určitá legislativní norma, na které se dá pracovat. Bude vyžadovat hodně práce, ale hodně taky ušetří práci lékařům. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní faktická poznámka pan poslanec David Kasal a stále je připraven poslanec Ondřej Profant. Prosím.
Poslanec David Kasal: Děkuji za slovo. Ještě doplním předchozí vystoupení, jsou tam ještě dvě věci. Jedna věc je - mluvilo se tady o pacientovi, ale i ten pacient potřebuje dostat do ruky něco, aby přesně věděl, jak to má užívat. Velice často u toho lékaře je ve stresu. My mu to tam řekneme, on vyjde ze dveří a už si nepamatuje, co a jak má brát. Takže to je další nutné domyšlení toho, aby ten systém byl kompletní.
A druhá věc, protože u nás jsme elektronizovali od roku 1993 a stačí dvě věci. Pokud například změníte software komplet v celé nemocnici, tak najednou zjistíte, jak jste zranitelní, protože žádanky posíláte do laboratoře, zprávy posíláte kolegům... Ve chvíli, kdy vám to vypnou nebo kdy dojde k blackoutu, nemáte přístup k datům. Takže tam i ta papírová forma, která je vytištěná v kartách, je velmi důležitá.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní vystoupí na faktickou poznámku pan poslanec Vlastimil Válek. Prosím, máte slovo.
Poslanec Vlastimil Válek: Já bych vaším prostřednictvím chtěl slova mých předřečníků podtrhnout. Vaším prostřednictvím si dovolím jenom odpovědět panu poslanci Vyzulovi. Radiolog se vždycky domluví, to je naše druhé jméno - domluvit se a ochota domluvit se. Vaším prostřednictvím, pan poslanec to ví lépe než já, kdo tak rád se domlouvá jako radiologové. Koneckonců já su toho zářným příkladem, doufám, tady ve Sněmovně.
Ale vážně. Faktem je, že standardizace těch nálezů je nezbytně nutná. V radiologii jsme standardizovali žádanku a to, na co to narazilo, byl odpor našich kolegů. A tady bude velká role ministerstva, čímž pana ministra k tomu vyzývám, Vědecké rady, Rady poskytovatelů, aby se shodli na tom, že se standardizují nálezy, standardizují se popisy, standardizují se žádanky. Standardizovaný protokol je něco, co je norma ve většině zemí na západ od nás, a dokonce i v některých východních zemích, ale tady je jaksi pořád vnímána ta zpráva jako částečně umělecké dílo, a ne jako faktografický souhrn dat o pacientovi, který by měl být univerzálně srozumitelný.
Vaším prostřednictvím bych chtěl poděkovat panu poslanci Kasalovi, protože mě uvedl ještě na jednu myšlenku, a to je ta nešťastná žádanka radiologická. Další krok, který nás čeká, je, aby se pojišťovna smířila s tím, že nepotřebuje vytisknutou žádanku s podpisem indikujícího a provádějícího lékaře, což dneska takhle probíhá. Papírové žádanky - u nás v nemocnici jsme měli první PACS v České republice. Zažil jsem vlastně čtyři výměny PACSů a pět výměn radiologických informačních systémů a bylo to vždycky peklo. Teď nás čeká další a doufám, že tam v té době už nebudu, proto jsem s tím souhlasil, samozřejmě. A chtěl bych říct, že my papírové žádanky máme právě kvůli pojišťovně, protože při revizích pojišťovny nemůžu předložit elektronicky žádanku, musím předložit žádanku v písemné formě s podpisem indikujícího lékaře a s podpisem lékaře, který popisoval vyšetření. Toto se také musí změnit. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní vystoupí pan poslanec Ondřej Profant a připraví se pan poslanec František Petrtýl. Pane poslanče, máte slovo. ***
