(12.40 hodin)
Poslanec Jan Bauer: Vážený pane předsedo Poslanecké sněmovny, vážené kolegyně, kolegové, vystoupím ve stejném duchu jako moje ctěná předřečnice. Vím, že nás tlačí čas, nejsem expert na zdravotnictví a nebývá mým zvykem, abych vystupoval na toto téma, nicméně chtěl bych ve stejném duchu jako má kolegyně vystoupit možná s prosbou, možná s apelem, na současného pana ministra. Asi správně zaregistroval, že za minulého pana ministra se poslaneckou iniciativou dostala do tohoto návrhu zákona záležitost, která se týká pacientských organizací. Mimo jiné prakticky by to znamenalo, že do budoucna by tyto pacientské organizace, jejichž výčet tady již řekla přede mnou řekla paní kolegyně Válková, mohly mít pouze právní formu spolků, což asi nejenom já, ale doufám, že většina této Poslanecké sněmovny opravdu spatřujeme jako naprosto diskriminační a likvidační, protože ony by skutečně nemohly své zájmy prostřednictvím těchto jejich stávajících právních forem vyjadřovat vůči Ministerstvu zdravotnictví nebo pojišťovnám.
Z tohoto důvodu se mezi pozměňovacími návrhy objevil návrh pana poslance Marka Bendy, respektive podaný panem kolegou Pavlem Žáčkem, a já bych vás chtěl nejenom tímto poprosit a požádat o podporu tohoto pozměňovacího návrhu, ale možná i touto cestou vyzvat současného pana ministra, který s tímto návrhem nemá pravděpodobně vůbec nic společného, jestli by mohl třeba na mikrofon říci své stanovisko, protože skutečně podle našeho názoru je to diskriminační a mimořádně nevýhodné.
Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji vám. Faktická poznámka, pan poslanec Svoboda.
Poslanec Bohuslav Svoboda: Děkuji. Ano, všechny tyto poslední faktické poznámky se týkají jedné věci a i já k ní chci pohovořit, protože problém pacientských organizací je problém, který je v medicíně velmi, velmi zásadní. Komunikace s někým, kdo má jako hlavní činnost ochranu práv a zájmů pacientů, to je věc velmi, velmi významná a my se v tom neustále potácíme, takže definování toho, kdo to může dělat, je velmi složité.
Já bych chtěl všechny, včetně pana ministra, upozornit na to, že varianta, kterou tam předložil kolega Žáček, je varianta, která je v zásadě velmi obecná. Hovoří jenom o tom, jakou činnost má takováto organizace dělat, a je jedno, jestli jsou to společnosti pacientů, občanů nebo blízkých postižených. Podle občanského zákoníku by měly mít v zásadě rozhodující vliv na toto řízení.
Proto ten návrh G je skutečně velmi významný, protože dává obecnou rovinu pro to, abychom tyto organizace mohli akceptovat, a věřte mi, že to je pro pacienty velmi významná věc, zvláště u některých speciálních onemocnění, u onemocnění v dětském věku a u onemocnění, které mají ten charakter trvalého poškození toho pacienta. Tam jsou ty zájmy velmi složité a je potřeba, abychom názor pacientů vpustili. Děkuji.
Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji vám. Paní poslankyně Věra Kovářová se omlouvá od 12.30 hodin do konce dopoledního jednání z pracovních důvodů.
Do rozpravy mám tři nové přihlášky. Pan poslanec Třešňák, poté paní poslankyně Richterová.
Poslanec Petr Třešňák: Pěkné poledne. Já bych rád poprosil o podporu pozměňovacího návrhu pod písmenem H, jehož smyslem je zajistit pojištěncům skutečně bezplatný přístup ke zdravotním službám hrazeným z veřejného zdravotního pojištění, respektive tedy zajistit, že v souvislosti s čerpáním těchto služeb od nich budou vyžadovány jen takové platby, které umožňuje zákon o veřejném zdravotním pojištění, protože stávající znění zákona pojištěnce v tomto ohledu dostatečně nechrání, a to hned ze dvou důvodů. Za prvé, samotné ustanovení § 11 odst. 1 písm. d) je formulováno tak, že na řadu situací, které v praxi nastávají, přímo nedopadá a lze jej na tyto situace vztáhnout jen pouze výkladem. Za druhé pak na porušení tohoto ustanovení není právě od změny provedené zákonem č. 369/2011 vázána žádná sankce, a platí tedy, že jde sice o jednání protiprávní, ale poskytovatelé zdravotních služeb jsou za něj prostředky veřejného práva v podstatě nepostižitelní, přičemž ochrana pojištěnců prostředky soukromého práva je v těchto případech obtížně realizovatelná vzhledem k nízkým protiprávně vybraným částkám a špatně se tam taky prokazuje, ta důkazní situace. Proto navrhuji zpřísnit tu část zákona tak, aby jednoznačně chránil pojištěnce a také aby případné protiprávní chování mělo jasné sankce.
Zde bych ještě rád dodal, že na základě diskuse proběhlé při projednávání tohoto návrhu na výboru pro zdravotnictví jsme ještě doplnili upřesnění, že nové pravidlo týkající se zákazu rozlišování mezi pojištěncem a ostatními pacienty se uplatní jen tehdy, dojde-li v důsledku jednání poskytovatele ke zhoršení dostupnosti hrazených služeb pro pojištěnce, takže jednání, která nevedou ke zhoršení dostupnosti hrazených služeb pro pojištěnce, nejsou v navrhovaném ustanovení dotčena. Čímž vlastně děkuji i kolegovi z výboru pro zdravotnictví, že jsme toto diskutovali mezi prvním a druhým čtením.
Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji vám. Do rozpravy je přihlášena paní poslankyně Richterová, připraví se pan poslanec Kaňkovský.
Poslankyně Olga Richterová: Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážený pane ministře, mimochodem jediný, který tady jste. Co už zaznělo, jsou pacientské organizace. Tam myslím, že už nastala shoda, za kterou jsem velice ráda, že nedojde k diskriminaci těch, které mají jinou právní formu. Velmi si přeji, aby pozměňovací návrh, který umožňuje i zapsaným ústavům a obecně prospěšným společnostem plnohodnotnou účast, prošel. Sami jsme za Piráty předložili obsahově totožný návrh a podpoříme i návrh předložený panem poslancem Žáčkem, potažmo panem poslancem Bendou. Toto tedy už bylo široce diskutováno, je to důležité. Chci ale ještě připomenout dva pozměňovací návrhy.
Jeden (je) pozitivní, a sice podpora vysokoškolsky vzdělaných porodních asistentek v rámci systému veřejného zdravotního pojištění tak, jak je běžné v západních zemích, tak, jak je to běžné podle mnoha a mnoha studií, které ukazují bezpečnost takto poskytované péče u vysokoškolsky vzdělaných zdravotnic. Je to pozměňovací návrh pod písmenem J1, který by nás posunul k tomu, aby v přetíženém zdravotnickém systému se lékaři a lékařky mohli plně věnovat takzvaným patologiím, situacím, kdy dojde k průšvihu, kdy je potřeba zákrok, a naopak aby porodní asistentky se mohly věnovat porodům, které probíhají fyziologicky. V situaci, která dneska je, by se to mělo změnit tak, aby to bylo propláceno zdravotní pojišťovnou.
O co jde? Potřebujeme odlehčit přetíženému zdravotnickému systému a nepotřebujeme, aby v péči předporodní a poporodní, v podpoře kojení, v podpoře šestinedělí, v podpoře návštěv doma a tak dále, byla stále vyžadována indikace lékařem či lékařkou. K tomu míří tento návrh J1, protože dneska jsou ženy v šestinedělí až na výjimky ponechané bez systémové péče.
Znovu opakuji, lékařský zdravotnický personál je přetížený a od toho v jiných zdravotnických systémech se využívají specializovaní zdravotníci, právě na podporu nejenom dobré přípravy a dobrých pečlivých kontrol a kontinuální péče jednou osobou v období předporodním, ale i v období poporodním. Návštěvy doma jsou v některých zemích dokonce doplňované vedle těch odborných, vedle těch kontrolních zdravotnických, návštěvami pečovatelskými, nabídkou služeb, které bychom nazvali úklid, které bychom nazvali pomoc v domácnosti.
Jenom chci na tom ukázat, kde jinde jsou země, jako je třeba Holandsko, že nabízejí maximální pomoc v šestinedělí. My bychom mohli alespoň umožnit tímto pozměňovacím návrhem J1, aby zdravotnice, vysokoškolsky vzdělané porodní asistentky mohly radit s kojením, s péčí o novorozence, případně kontrolovat například hojení porodních ran u ženy i na domácích návštěvách bez indikace lékaře. ***
